Závislost virové kinetiky HCV na výchozí hodnotě CD4+ T-buněk v průběhu terapie pegIFN-alpha-2b u HIV/HCV koinfikovaných pacientů

Je známo, že HIV/HCV koinfikovaní pacienti dosahují méně často setrvalé virologické odpovědi než pacienti s monoinfekcí HCV. Nicméně, vliv CD4+ T-buněk na virovou kinetiku a následně i výsledek léčby nebyl dosud plně vysvětlen. Vědci z univerzity Bar-Ilan v Izraeli nedávno publikovali výsledky zajímavé studie zabývající se danou problematikou.

Metodika studie

Kinetika HCV RNA (bDNA v3, dolní limit detekce [LD] = 615 IU/ml) byla vyšetřena celkem u 32 HCV/HIV koinfikovaných pacientů léčených pegylovaným interferonem-alpha2b (1,5 mikrogramů/kg týdně) a ribavirinem (1–1,2 g denně) po dobu 48 týdnů. Výsledky byly srovnávány s výsledky získanými od 12 pacientů s HCV monoinfekcí léčených stejným režimem.

Výsledky studie

Výchozí hodnota CD4+ T-buněk ≥ 450 buněk/mm3 byla signifikantně (P < 0,002) spojená s dosažením setrvalé virologické odpovědi (SVR) u koinfikovaných pacientů s genotypem 1. Pokles viremie v první fázi byl signifikantně nižší u pacientů s nízkou ve srovnání s vysokou hodnotou CD4+ T-buněk (P < 0,03) a stejně tak u koinfikovaných ve srovnání s monoinfikovanými (P < 0,002). Křivka poklesu vykazovala ve druhé fázi podobný trend pro koinfikované pacienty.

Závěr

Nízká výchozí hodnota CD4+ T-buněk je spojená s pomalejší HCV virovou kinetikou a horší odpovědí na terapii u HIV koinfikovaných pacientů, což vede k předpokladu, že odpověď na terapii je závislá na imunitním stavu jedince. HCV pozitivní koinfikovaní pacienti s genotypem 1 vykazovali pomalejší první fázi virové kinetiky oproti monoinfikovaným. Pokles virové nálože v první (> 1,0 log) a ve druhé (> 0,3 log/t) fázi jsou vynikajícím prediktorem dosažení SVR u koinfikovaných pacientů.

(mik)

Zdroj: J Acquir Immune Defic Syndr. 2009 Dec 1; 52 (4): 452–8.