Očkovat, či neočkovat pacienty s roztroušenou sklerózou proti COVID-19?
Jaká jsou specifika onemocnění COVID-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou? Patří tito lidé mezi ohrožené skupiny? A jak se odborná veřejnost staví k jejich očkování? Odpovědi na základě stávajícího poznání přinášíme nebo alespoň naznačujeme v následujícím textu.
Dosavadní data působí nadějně
V současnosti již vyšly desítky odborných publikací zabývajících se onemocněním COVID-19 u pacientů s RS. Na základě dat od tisíců pacientů z celého světa se ukazuje, že tato infekce probíhá u lidí s RS obdobně jako u stejně starých zdravých osob. Obecně se také dá říci, že pacienti s RS nejsou ve srovnání s ostatní populací náchylnější ke COVID-19. Samotná roztroušená skleróza se tedy nezdá být rizikovým faktorem.
Určitou roli v náchylnosti k infekci a závažnosti průběhu COVID-19 však dle dostupných publikací hraje typ či absence užívání chorobu modifikujících léků (DMT) a stupeň neurologického postižení. Pacienti s RS navíc nesou stejná rizika jako zdravá populace, tj. těžší průběh lze očekávat u starších osob (zejména nad 65 let věku) a s dalšími přidruženými nemocemi (diabetes mellitus, nemoci dýchacích cest, vysoký tlak, obezita aj.).
České zkušenosti
K 31. lednu 2021 bylo do českého registru pacientů s RS nahlášeno celkem 747 osob, jež onemocněly COVID-19. Celkem je v registru pacientů s RS v Česku přibližně 16 tisíc. Podíl nemocných s COVID-19 a RS je tedy ve srovnání s celkovou populací nízký. Naprostá většina (700) pacientů s RS měla lehký průběh onemocnění COVID-19 (tedy bez pneumonie). Hospitalizace byla nutná u 36 pacientů, 17 z nich potřebovalo umělou plicní ventilaci.
Očkovat, ale...?
Očkování proti COVID-19 bylo schváleno relativně nedávno a zatím bohužel není dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účinků vakcín u pacientů s RS. Na základě toho, co je o mechanismu účinku mRNA vakcín známo, se však lze domnívat, že by neměly průběh RS zhoršovat ani vyprovokovat relaps nebo bránit účinku biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“, tedy neobsahuje virus schopný způsobit infekci.
Výbor sekce klinické neuroimunologie a likvorologie České neurologické společnosti ČLS JEP proto ve svém doporučení předpokládá, že aplikace mRNA vakcín proti COVID-19 je u pacientů s RS užívajících prvoliniovou DMT bezpečná. Co se týče vyšších linií léčby, je třeba vhodné načasování ve vztahu k podání léku. I tam je však za dodržení stanovených podmínek očkování možné. Ve všech případech pak dle zmiňovaného doporučení striktně platí následující:
- Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. pacienti s příznaky jako teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjem ad.). V tomto případě je třeba vyčkat nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
- Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 (potvrzené testem PCR) prodělaly v posledních 3 měsících.
- Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2 (i kvůli upřesnění podílu pacientů, kteří prodělali COVID-19 bezpříznakově).
- Neočkovat v době ataky; po podání vysokodávkovaných kortikoidů odložit podání vakcíny alespoň o 4 týdny.
- Zatím platí povinnost dodržovat vládní doporučení ke snížení rizika nákazy a přenosu COVID-19 i po očkování. Lidé, kteří jsou ve vyšším riziku, musejí striktně dodržovat všechna opatření, aby se ochránili před nákazou.
- Dále je potřeba zdůraznit, že po očkování trvá určitou dobu, než je dosaženo plné imunity, proto je zásadní dodržovat preventivní opatření i po počátečním očkování. Po první dávce vakcíny proti COVID-19 trvá až 28 dní, než organismus dosáhne určité úrovně imunity.
(dos)
Zdroje:
1. Horáková D. Aktuální doporučení pro pacienty s RS k očkování vakcínami proti COVID-19 výborem sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP. Aktivní život, 12. 1. 2021. Dostupné na: http://aktivnizivot.cz/2021/01/13/aktualni-doporuceni-pro-pacienty-s-rs-k-ockovani-vakcinami-proti-covid-19-vyborem-sekce-klinicke-neuroimunologie-a-likvorologie-cns-cls-jep
2. Louapre C., Collongues N., Stankoff B. et al. Clinical characteristics and outcomes in patients with coronavirus disease 2019 and multiple sclerosis. JAMA Neurol 2020 Sep 1; 77 (9): 1079–1088, doi: 10.1001/jamaneurol.2020.2581.
3. Šťastná D. COVID-19 u pacientů s RS. Nadační fond IMPULS, RS centrum Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, 24. 11. 2020. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=zy1Qj5_VOAA
4. Kubala Havrdová E. Roztroušená skleróza a COVID-19 aneb co už víme? RS akademie, 5. 11. 2020.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky