Rabdomyolýza
Autori:
V.- Černý 1 6
Pôsobisko autorov:
Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
1; Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
2; Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
3; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové
4; Technická univerzita Liberec
5; Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Nova Scotia, Canada
6
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 33, 2022, č. 2, s. 109-110
Kategória:
New Guidelines
Úvod
Rabdomyolýza (RML) je klinický syndrom charakterizovaný destrukcí svalové tkáně s vyplavením intracelulárního obsahu do krevního řečiště. Cílem dokumentu je přehled současné evidence k jednotlivým aspektům syndromu – diagnostika, léčba, prognóza.
Výběr z doporučení
U jakých pacientů s traumatem by mělo být pomýšleno na rabdomyolýzu?
Na RML by mělo být pomýšleno u pacientů s rozsáhlým traumatem, zejména těch, kde dominuje poranění končetin. Rizikem rozvoje RML jsou ohroženi rovněž pacienti s poraněním cév anebo ischemií svalů s následnou reperfuzí.
Metabolická etiologie
Na RML by mělo být pomýšleno u všech pacientů v situacích charakterizovaných nepoměrem mezi dodávkou energie do myocytů a její aktuální potřebou. Mezi nejčastější typické situace vedoucí k výše uvedenému nepoměru patří – svalová námaha, farmaka či toxiny, genetické metabolické defekty syntézy ATP a infekce.
Jaké klinické nálezy lze nalézt u pacientů s rabdomyolýzou?
Rabdomyolýza se může prezentovat asymptomaticky až po širokou škálu (většinou nespecifických) příznaků – svalová slabost, bolest svalů, pocit napětí ve svalech, otoky, tmavá moč.
Jaká laboratorní vyšetření napomáhají diagnostice rabdomyolýzy?
Nejčastější pomocné sledované parametry v séru jsou:
zvýšení hodnoty kreatinfosfokinázy (CK) 5x nad referenční limit nebo nad hodnotu 1 000 IU/l
myoglobin
laktát dehydrogenáza (LDH)
kalium
kreatinin
aspartát aminotransferáza (AST)
Nejčastější pomocné sledované parametry v moči jsou:
myoglobin
Jaká je optimální infuzní terapie a jaká je cílová hodnota výdeje moči pro prevenci rabdomyolýzy?
Roztoky typu Ringer laktát nebo tzv. fyziologický roztok jsou považovány za akceptovatelné pro tekutinovou terapii pacientů s RML. Úvodní dávka 400 ml/hod, a poté rychlost s cílem dosažení/ udržení produkce moči cca 1–3 ml/kg hod. až na cca 300 ml/hod.
Má prospěch podávání diuretik a/nebo bikarbonátu?
Heterogenita klinických studií s diuretiky, manitolem nebo bikarbonátem neumožňuje formulovat žádné doporučení.
Jaké abnormality elektrolytů lze očekávat u pacientů s rabdomyolýzou a jaké jsou optimální metody jejich léčby?
Nejčastější abnormality při RML jsou hyperkalemie, hyperosfatemie a hyperkalcemie. Korekce abnormality by měla být uvážlivá, aby nedošlo ke komplikacím z prováděných korekcí uvedených abnormalit.
Jaká je role kontinuálních eliminačních metod (RRT)?
Metody RRT nemají roli v prevenci RML. Použití metod přístrojové náhrady nebo podpory ledvinných funkcí by mělo vycházet z principů používaných v jiných a ostatních situacích rozvoje akutního renálního selhání.
Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2022;33(2):109-110
KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA:
prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
Zdroje
Kodadek L, Carmichael Ii SP, Seshadri A, Pathak A, Hoth J, Appelbaum R, et al. Rhabdomyolysis: an American Association for the Surgery of Trauma Critical Care Committee Clinical Consensus Document. Trauma Surg Acute Care Open. 2022 Jan 27;7(1):e000836. doi: 10.1136/ tsaco-2021-000836. PMID: 35136842; PMCID: PMC8804685.
Štítky
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care MedicineČlánok vyšiel v časopise
Anaesthesiology and Intensive Care Medicine
2022 Číslo 2
Najčítanejšie v tomto čísle
- Cytokine release syndrome after CAR T-cell therapy: a review of the literature and our experience
- Awareness during surgery and anesthesia
- Doporučený postup – léčba akutní pooperační bolesti
- Up-to-date diagnosis and treatment of anaphylactic reaction