Non-specific and ambiguous positive laboratory findings

Česká verzia

Authors: M. Kalousová
Authors place of work: Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Published in the journal: Klin. Biochem. Metab., 27, 2019, No. 4, p. 188-192

Summary

Laboratory examinations are an indispensable part of therapeutic and preventive medical care. They serve for making diagnosis, evaluation of the severity of the disease and prognosis, monitoring of the course of the disease, detection of complications as well as for screening of selected diseases. The key moment is proper interpretation of results, mainly if the causes are not obvious at the first sight and if the clinical status does not fit imaging and laboratory results. The article focuses on the evaluation of results based on the facts that we have the right sample from the right patient, collection of the material has been done in a standard manner, preanalytical factors related to the material collection and transport have been eliminated and there is no contamination of the material. Possible changes then are caused by biochemical changes in the organism and their possible influence on laboratory analyses. We should always ask a question whether it is a real problem or just a position of the result out of the reference ranges given by the inter-individual variability in the population, i.e. whether the change is of importance and affects further process.

Keywords:

biomarker – false positive – non-specific – reference interval

Zdroje

1. Kalousová, M. „Normální“ laboratorní nálezy. Klin. Biochem. Metab., 2017, 25 (46), 3, p. 92-95.

2. Racek, J. et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání. Praha: Galén, 2006, 329 p.

3. Zima, T. Laboratorní diagnostika. Třetí doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2013, 1146 p.

4. http://www.who.int/about/mission/en/

5. Zima, T., Racek, J., Tesař, V., Viklický, O., Teplan, V., Schück, O., Janda, J., Friedecký, B., Kubíček, Z., Kratochvíla, J., Rajdl, D., Šálek, T., Kalousová, M., Granátová, J. Doporučení k diagnostice chronic-kého onemocnění ledvin (odhad glomerulární filtrace a vyšetřování proteinurie) České nefrologické společnosti ČLS JEP a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP. Klin. Biochem. Metab., 2014, 22 (43), 3, p. 138-152.

6. Valík, D., Nekulová, M., Zdražilová Dubská, L., Springer, D., Malbohan, I., Zima, T., Topolčan, O., Fuchsová, R., Svobodová, Š. Doporučení k využití nádorových markerů v klinické praxi. Klin. Biochem. Metab., 2014, 22 (43), 1, p. 22-39.

7. Doporučení o laboratorním screeningu vrozených vývojových vad v prvním a druhém trimestru těhotenství. Systém provádění screeningu v 1. a 2. trimestru je dán dohodou mezi laboratoří, gynekology a genetiky. Klin. Biochem. Metab., 26 (47), 2018, 3, p. 138-141.

8. Kalousová, M., Tesař, V., Muravská, A., Zima, T. Pregnancy-associated plasma protein A: spotlight on kidney diseases. Clin Chem Lab Med., 2012, 50, 7, p. 1183-90.

9. Bale, L.K., Resch, Z.T., Harstad, S.L., Overgaard, M.T., Conover, C.A. Constitutive expression of pregnancy-associated plasma protein-A in arterial smooth muscle reduces the vascular response to injury in vivo. Am J Physiol Endocrinol Metab., 2013, 304, 2, p. E139-44.

10. Klener, P. et al. Vnitřní lékařství. Čtvrté, přepracované a doplněné vydání. Praha: Galén, Karolinum, 2011, 1174 p.

11. Park, S., Wians, F.H. Jr., Cadeddu, J.A. Spurious prostate-specific antigen (PSA) recurrence after radical prostatectomy: interference by human antimouse heterophile antibodies. Int J Urol., 2007, 14, 3, p. 251-253.

12. Levin, O., Morris, L.F., Wah, D.T., Butch, A.W., Yeh, M.W. Falsely elevated plasma parathyroid hormone level mimicking tertiary hyperparathyroidism. Endocr Pract., 2011, 17, 2, p. e8-11.

13. Cavalier, E., Carlisi, A., Chapelle, J.P., Delanaye, P. False positive PTH results: an easy strategy to test and detect analytical interferences in routine practice. Clin Chim Acta., 2008, 387, 1-2, p. 150-152.

14. Komrsková, J., Hejlová, I., Kubíček, Z., Bartošová, K., Jabor, A., Franeková, J. Průkaz makro AST v běžné klinické praxi. Klin. Biochem. Metab., 2015, 23 (44), 4, p. 171-174.

15. Michielsen, E.C., Bisschops, P.G., Janssen, M.J. False positive troponin result caused by a true macrotroponin. Clin Chem Lab Med., 2011, 49, 5, p. 923-925.

16. Warner, J.V., Marshall, G.A. High incidence of macrotroponin I with a high-sensitivity troponin I assay. Clin Chem Lab Med., 2016, 54, 11, p. 1821-1829.

17. Kušnierová, P., Zeman, D., Šigutová, R., Švagera, Z., Zahradová, L., Hájek, R. Obtížně interpretovatelné nálezy elektroforéz a imunofixací u pacientů s mnohočetným myelomem po autologní transplantaci. Klin. Biochem. Metab., 2017, 25 (46), 2, p. 59-63.

18. Racek, J., Petříková, V., Rajdl, D., Novák, I.: Otrava etylenglykolem a falešně vysoká hladina laktátu. Klin. Biochem. Metab., 2017, 25 (46), 1, p. 32-35.

19. Thomas, L. Labor und Diagnose. Indikation und Bewertung von Laborbefunden für die medizinische Diagnostik. 8. Auflage. Frankfurt, Germany: TH-Books, 2012, 2360 p.

20. Friedecký, B., Jabor, A., Kratochvíla, J., Rajdl, D., Kettner, J., Franeková, J., Janota, T., Pudil, R., Hnátek, T., Rokyta, R. Doporučeni ČSKB: Používaní kardiálních troponinů při podezření na akutní koronární syndrom. Klin. Biochem. Metab., 2015, 23 (44), 2, p. 71-77.

21. Myhre, P.L., Vaduganathan, M., Claggett, B., Packer, M., Desai, A.S., Rouleau, J.L., Zile, M.R., Swedberg, K., Lefkowitz, M., Shi, V., McMurray, J.J.V., Solomon, S.D. B-Type Natriuretic Peptide During Treatment With Sacubitril/Valsartan: The PARADIGM-HF Trial. J Am Coll Cardiol., 2019, pii: S0735-1097(19)30275-X.

22. Kraus, D., von Jeinsen, B., Tzikas, S., Palapies, L., Zeller, T., Bickel, C., Fette, G., Lackner, K.J., Drechsler, C., Neumann, J.T., Baldus, S., Blankenberg, S., Münzel, T., Wanner, C., Zeiher, A.M., Keller, T. Cardiac Troponins for the Diagnosis of Acute Myocardial Infarction in Chronic Kidney Disease. J Am Heart Assoc., 2018, 7, 19, p. e008032.

23. Kalousová, M. Komentář k článku Specifika diagnostiky infarktu myokardu u chronického onemocnění ledvin. Postgraduální nefrologie, 2019, XVII, 1, p. 31-32.

24. Beneš, J. Vývoj názorů na patofyziologii sepse. Vnitř Lék., 2017, 63, 7-8, p. 481-487.

25. Hořejší, V., Bartůňková, J., Brdička, T., Špíšek, R. Základy imunologie. 6.aktualizované vydání. Praha: Triton, 2017, 297 p.