Role a význam občanských aktivit v podpoře screeningu zhoubných nádorů

Súhrn

Propagace screeningových programů zhoubných nádorů a poskytnutí správných a úplných informací směrem k široké veřejnosti jsou naprosto nezbytnou podmínkou k tomu, aby bylo dosaženo dostatečné účasti a tyto programy mohly plnit svou dlouhodobou funkci. Významnou roli v této oblasti hrají různé neziskové organizace a občanská sdružení. Článek přináší přehled nejviditelnějších aktivit a kampaní, které pomáhají při informování veřejnosti o možnostech prevence nádorových onemocnění a preventivních vyšetřeních v ČR.

Klíčová slova:
občanské sdružení –  propagace zdraví –  prevence –  screening

Úvod

Úspěch screeningového programu zhoubných nádorů a vůbec prevence nádorových onemocnění je výsledkem spolupůsobení managementu a koordinátora programu, odborných lékařských společností, plátců zdravotní péče, lékařů provádějících vlastní vyšetření i občanů, pro něž je daný program určen [1– 3]. Právě míra účasti cílové populace ve screeningovém programu je prvním a naprosto nezbytným krokem k tomu, aby bylo možné efektivně dia­gnostikovat méně pokročilá stadia zhoubných onemocnění, snižovat podíl těch pokročilých (a tedy hůře léčitelných) a v dlouhodobém horizontu pak snižovat mortalitu na dané onemocnění v populačním měřítku [4].

Ačkoliv se jedná na první pohled o nepříliš složitý problém, už naplnění prvního zmíněného cíle, tedy dostatečně vysoké účasti, naráží na řadu překážek. Účast na preventivních vyšetřeních je samozřejmě zcela dobrovolná, což v praxi znamená omezení prevence na menší část populace, která se o své zdraví opravdu stará a absolvování preventivní prohlídky u praktického lékaře či gynekologa je pro ni samozřejmostí. V úvahu je třeba vzít i vliv současného životního stylu, který u většiny lidí z důvodů časových a pracovních omezuje návštěvu lékaře jen na akutní a nezbytné případy. Druhou, neméně významnou překážku bychom mohli označit slovem „informační“. Je jakýmsi nepsaným pravidlem, že nejlépe se mezi veřejností šíří informace negativní a nepřesná. To platí i pro onkologickou prevenci, neboť toto téma v sobě nese značnou míru obav z výsledku a je navíc často provázeno více či méně zavádějícími informacemi o nepříjemnosti a bolestivosti vyšetření. Je tedy velmi důležité, aby byly veřejnosti poskytovány informace správné a úplné, které umožní zodpovědné posouzení kladů a záporů účasti na screeningovém vyšetření a budou cílovou populaci k němu pokud možno motivovat [5].

Přehled informačních zdrojů a kampaní na podporu screeningových programů

V poskytování informací o prevenci (nejen onkologické) mají samozřejmě nezastupitelnou roli praktičtí lékaři. Právě na ně se pacient obrací jako první v případě zdravotních problémů a především jsou ve standardním zdravotnickém systému „vstupní branou“ do preventivních programů. Podle výzkumů a zkušeností z mnoha zemí je právě praktický lékař pro většinu lidí tou osobou, které v otázce zdraví důvěřují a respektují její názor. U screeningu zhoubných nádorů je však nutné oslovit i tu část populace, která se o tuto problematiku nezajímá, nezná ji nebo se jí podvědomě bojí. V takovém případě je třeba potenciální klienty screeningového programu aktivně oslovit a předat informace takovým způsobem, aby byli k účasti na preventivním vyšetření pozitivně motivováni. Naprosto klíčové postavení v této oblasti mají aktivity pacientských organizací a dalších občanských sdružení, která se zabývají pomocí onkologickým pacientům a informováním veřejnosti o prevenci nádorových onemocnění. Přehled občanských sdružení zapojených do různých projektů onkologické prevence je k dispozici v tab. 1. V následujícím textu krátce zmíníme spíše konkrétní aktivity a kampaně, které v uplynulých letech pomohly a nadále pomáhají v podpoře a propagaci screeningových programů zhoubných nádorů.

Prevence a léčba nádorových onemocnění obecně je zřejmě nejčastěji zmiňována během tzv. „Dne proti rakovině“. Každoroční květnová akce je pořádána Ligou proti rakovině Praha; v jejím rámci probíhá sbírka na podporu boje proti nádorovým onemocněním a široká veřejnost je informována o problematice onkologické prevence.

V oblasti prevence nádorů prsu je zřejmě nejviditelnější akcí AVON Pochod proti rakovině prsu, kterého se každým rokem účastní v ČR desítky tisíc a ve světě miliony lidí. Událost přitahuje díky svému programu a účasti známých osobností značnou pozornost médií a veřejnosti, což posiluje šíření informací o prevenci a screeningových vyšetřeních. Výtěžek z akce je věnován na podporu dalších aktivit souvisejících s prevencí onemocnění a pomocí pacientkám. Téma prevence otevřela v letech 2010 a 2011 i televizní a billboardová kampaň „Chceš žít jako já?“, zaštítěná zpěvačkou Annou K., která za sebou měla úspěšný boj s touto nemocí. V letech 2013 a 2014 také proběhla kampaň „Ruce na prsa“ pořádaná neziskovou organizací Dialog Jessenius, která v podobě informačního stánku navštívila 18 obchodních center po celé ČR. Mnoho jednorázových i tradičních akcí pořádají také další neziskové organizace jako Mamma Help, Aliance žen s rakovinou prsu a další.

Screening kolorektálního karcinomu je bezesporu programem, který vzhledem k nízkému pokrytí a nepříliš vysoké popularitě tématu potřebuje v současnosti propagaci nejvíce. Snažila se o to např. televizní kampaň Nadace VIZE 97, která prostřednictvím krátkých spotů vysvětlovala vyšetření na skryté krvácení do stolice. Od roku 2010 putuje po ČR nafukovací maketa tlustého střeva, a to v rámci projektu „Střevo tour“ pořádaného neziskovou organizací Onkomaják. Maketa je doplněna i výkladem školených průvodců a informacemi o střevních onemocněních. Turné navštívilo již několik desítek českých měst a do konce roku 2013 prošlo maketou tlustého střeva na 35 000 návštěvníků. Na turné volně navazovala i billboardová kampaň „Nenechám se vyloučit…“, kde na preventivní vyšetření upozorňovaly ně­kte­ré známé osobnosti veřejného života.

Program screeningu karcinom hrdla děložního se těší podpoře informačních kampaní v poněkud menší míře. Dění v ČR na toto téma je obvykle spojeno s aktivitami European Cervical Cancer Association, o dia­gnóze jako takové se často mluví v médiích v souvislosti s očkováním proti HPV. Nejdůležitějším zdrojem informací a motivace ale zůstávají gynekologové, neboť screening je prováděn právě během preventivních gynekologických prohlídek.

Z uvedeného přehledu je patrné, že akce neziskových organizací, podporované převážně pouze ze soukromých zdrojů, byly prakticky jediným informačním kanálem, kterým mohla široká veřejnost získat objektivní informace a vůbec dozvědět se o screeningových programech zhoubných nádorů. Začátkem roku 2014 byl zahájen projekt adresného zvaní do screeningových programů, který za koordinace Ministerstva zdravotnictví ČR realizují zdravotní pojišťovny. Občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní, dostávají pozvánku na vyšetření a veškeré informace přímo do svých schránek. Projekt je navíc doplněn informační kampaní „Bez rakoviny“, která probíhá na internetu i v televizi. Veškeré relevantní a odborně garantované informace o screeningových programech jsou pak k dispozici na jejich oficiálních portálech: www.mamo.cz, www.kolorektum.cz a www.cervix.cz.

Český občan tedy má v současnosti několik možností, jak se o preventivních vyšetřeních na tři preventabilní onkologická onemocnění dozvědět co nejvíce. Finální rozhodnutí, zda na vyšetření jít, či nejít, však vždy závisí na každém jedinci a jeho vlastní zodpovědnosti a uvážlivosti. To nelze nahradit žádnou, byť sebelépe připravenou kampaní.

Poděkování

Budování informační základny českých programů screeningu zhoubných nádorů je součástí projektu „SYSTÉM PODPORY PREVENCE VYBRANÝCH NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČR –  SCREENINGOVÉ PROGRAMY“ realizovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci Národního akčního plánu, NAP 2014.

Práce byla podpořena v rámci projektu 36/14//NAP „Vývoj a implementace metodiky hodnocení účinnosti adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR“ v rámci programu „Národní akční plány a koncepce“ Ministerstva zdravotnictví ČR na rok 2014.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Mgr. Jakub Gregor, Ph.D.

Institut biostatistiky a analýz

LF a PřF MU

Kamenice 126/3

625 00 Brno

e-mail: gregor@iba.muni.cz

Obdrženo: 9. 9. 2014

Přijato/: 30. 10. 2014