I. Onkologická prevence a screening

I/35. Populační pilotní program časného záchytu karcinomu prostaty v ČR – důvody zavedení a algoritmus screeningu

Koudelková M.1,2, Hejcmanová K.1,2, Babjuk M.3, Zachoval R.4, Ferda J.5, Ngo O.2, Hejduk K.1,2, Chloupková R.1,2, Dušek L.1,2, Májek O.1,2

1 Národní screeningové centrum, Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2 Institut biostatistiky a analýz, LF MU Brno, 3 Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha, 4 Urologická klinika 3. LF UK a FTN Praha, 5 Klinika zobrazovacích metod LF v Plzni UK a FN Plzeň

Cíl: Rakovina prostaty je nejčastějším zhoubným nádorem u mužů. Ročně na tento nádor umírá přibližně 1 500 mužů a v současné době žije v české populaci více než 70 000 mužů s historií tohoto onemocnění. Proto je na místě zabývat se i časným záchytem tohoto onemocnění. Na základě nejnovějších vědeckých poznatků Rada EU zaměřila doporučení i na pilotní projekty screeningu karcinomu prostaty. K tomuto doporučení se přidala i ČR, kde se připravuje zahájení pilotního programu časného záchytu karcinomu prostaty. Cílem sdělení je popsat důvody zavedení a podobu organizovaného pilotního programu v ČR. Metody: Pro přípravu podkladů a situační analýzu byla využita data Národního zdravotnického informačního systému ČR, konkrétně Národní onkologický registr a Národní registr hrazených zdravotních služeb, a výsledky pilotního projektu Národního screeningového centra zaměřeného na časný záchyt karcinomu prostaty. Bylo vyhodnoceno pokrytí populace oportunním testováním prostatického specifického antigenu (PSA) a připraven model dopadu na rozpočet pro potenciální program. V návaznosti na konsenzuální doporučení Komise pro přípravu programu je algoritmus následovný: muži ve věku 50–69 let (příp. starší muži s očekávaným dožitím 10–15 let) jsou osloveni praktickým lékařem nebo urologem. Testování se provádí vyšetřením hladiny PSA. Další screeningové testování se doporučuje opakovat za 4 roky (PSA < 1) nebo 2 roky (PSA 1–3). V případě rizikové hodnoty (PSA 3+) je doporučeno navazující urologické vyšetření. Indikace k biopsii prostaty (nejlépe fúzní) je založena na výsledku MRI. Výsledky: Pokrytí mužů ve věku 50+ oportunistickým vyšetřením PSA v letech 2020–2021 bylo 48,1 %. Nejvyšší pokrytí bylo pozorováno u mužů ve věku 75–79 let (66,5 %), kteří podstupují v průměru více než jeden test PSA ročně. Za předpokladů úspor na provádění vyšetření mimo organizovaný screening (alespoň 90 % u PSA vyšetření a biopsií, alespoň 75 % u další identifikované péče v souvislosti s testováním PSA a diagnostikou zhoubného novotvaru prostaty) je implementace organizovaného programu nákladově neutrální (tj. je odhadována mírná úspora ve výši přibližně 14 milionů Kč). Závěry: Současné oportunní testování (šedý screening) vede k odborně nezdůvodněným vyšetřením PSA a může způsobovat overdiagnosis a overtreatment nádorů. Proto je na místě snaha o zavedení organizovaného populačního programu časného odhalení karcinomu prostaty, jehož přínosem je postupné potlačování šedého screeningu a reinvestice nákladů do organizovaného screeningu, jehož efektivita je odborně doložena.

I/58. Kouření a užívání tabáku jako rizikový faktor vzniku onkologického onemocnění. Evropa bez tabáku v roce 2040

Hrnčiříková I.

MOÚ Brno

Konzumace tabáku je v dnešní době jediným z největších zdravotních rizik, kterému se lze vyhnout, a zároveň je stále nejčastější příčinou předčasného úmrtí v EU, přičemž každoročně má v EU na svědomí 700 000 osob. Přibližně 50 % kuřáků umírá předčasně (v průměru o 14 let dříve než nekuřáci). Konzumace tabáku, která je mimo jiné způsobena socioekonomickými nerovnostmi, je zároveň i nadále hlavní příčinou rakoviny, které lze předcházet, přičemž 27 % všech případů rakoviny je připisováno užívání tabáku. Eliminací užívání tabáku by se dalo předejít devíti z deseti případů rakoviny plic. Evropský plán boje proti rakovině diskutuje o nových opatřeních týkajících se kontroly tabáku v EU. Záměrem plánu je tzv. „generace bez tabáku“, v níž bude do roku 2040 kouřit méně než 5 % obyvatel EU ve srovnání se současnými zhruba 25 %. V posledních letech došlo k velkým změnám na trhu s tabákem – nové výrobky, nové technologie, nové trhy. Plán pro kontrolu tabáku mění pravidla a monitoruje veškeré změny, které se objevily, zahrnuje do svého programu. Regulace výrobků a regulace reklamy, propagace a sponzorství jsou spolu s dalšími iniciativami, jako je zdanění, nekuřácké prostředí a opatření pro odvykání kouření, dvěma klíčovými pilíři politik v oblasti kontroly tabáku. Prozatímním cílem je dosáhnout do roku 2025 cíle WHO, kterým je relativně snížit míru užívání tabáku o 30 % ve srovnání s rokem 2010, což odpovídá výskytu kouření v EU přibližně na úrovni 20 %. V současnosti je identifikováno již mnoho typů zhoubných nádorů, jejichž incidence má přímý vztah ke kouření. Jedná se kromě zhoubných nádorů kolorekta o malignity plic, hlavy a krku, jícnu, močového měchýře, ledviny, ureteru, jater, žaludku, pankreatu, čípku dělohy, vaječníků a o akutní myeloidní leukemii. Tabákový kouř obsahuje kolem 7 000 toxických látek, z nichž je nejméně 69 známých karcinogenů. Ani bezdýmý tabák není bez zvýšeného rizika zhoubných nádorů. Tato skupina zahrnuje žvýkací tabák, plivaný tabák, snus, rozpustný tabák a šňupací tabák. Tabák žvýkací a šňupací obsahuje nejméně 28 známých karcinogenů. Výzkumy naznačují, že bezdýmý tabák se podílí na zvýšeném riziku zhoubných nádorů plic, laryngu, pankreatu, jícnu a dutiny ústní.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-09-00558. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena.

I/59. Je zdravá výživa drahá a nedostupná pro širokou veřejnost?

Hrnčiříková I.

MOÚ Brno

První oficiální výživová doporučení pro obyvatele ČR byla vydána v roce 1986. Byla specifikována pro ČR, ale vycházela z doporučení WHO. Od té doby se několikrát upravila, ale podstata zůstala stejná. Tato doporučení se v průběhu času upravují a doplňují podle aktuálních znalostí a vývojů (či degradací) v oblasti poznatků vědy a skutečného zdravotního stavu obyvatelstva. Výživové doporučení je soubor opatření, návodů, postupů, jak se stravovat, aby byl člověk zdravý (nebo alespoň zdravější), měl méně (civilizačních) nemocí. Bohužel chybí data k porovnání souvislostí mezi ekonomickou úrovní a náklady na zdravou výživu a zdravím člověka. Zdravá výživa podle WHO chrání člověka před malnutricí a vznikem civilizačních nemocí. Nezdravá výživa a nedostatek pohybové aktivity vede ke vzniku obezity, což je významný faktor vzniku nejen onkologických onemocnění. Vliv výživy je patrný u mnoha různých nádorů a přibližně 1/3 všech nádorových onemocnění má souvislost s tím, co jíme, přičemž v mnoha případech se může jednat o nadměrný příjem stravy, zejména tuku a masa, a nedostatečný příjem zeleniny a ovoce. U této jedné třetiny nádorových onemocnění by s velkou pravděpodobností bylo možno správnou výživou vzniku nádoru předejít, nebo jej alespoň dočasně oddálit do pozdějšího věku. Světová banka vydala studii o ekonomické dostupnosti zdravé výživy celosvětově. Pro dospělého člověka byl průměrný náklad na dosažení minimální míry zdravé stravy v roce 2021 3,66 dolarů na den (cca 79,85 Kč). Vzhledem k meziroční inflaci v roce 2022 a 2023 se náklady zvýšily odhadem na cca 103 Kč za den. Minimální mzda v ČR je v roce 2023 17 300 Kč, po zdanění 12 110 Kč. Průměrná mzda v ČR v roce 2023 činí 41 265 Kč a po zdanění je to cca 28 886 Kč.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-09-00558. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena.

I/133. Onkologická prevence jako komplexní přístup

Halámková J.

Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno

V posledním letech zaznamenáváme rostoucí výskyt zhoubných nádorů po celém světě. Až polovina z nich je diagnostikována ve stadiu, kdy se nádor již rozšířil regionálně či se jedná o metastatické onemocnění, což zhoršuje prognózu pacienta a zvyšuje náročnost léčby. To má negativní dopad nejen na nemocné, ale i na zdravotnické a sociální systémy zemí, které se tak potýkají s rostoucí finanční zátěží. Překonání tohoto trendu vyžaduje přijetí preventivních opatření, která osloví většinu populace. Tato opatření však musí být účinná, dostupná, udržitelná a zároveň přizpůsobená individuálním potřebám jednotlivce. Onkologická prevence by v sobě neměla zahrnovat jen důraz na primární prevenci a screeningové programy, ale i péči o vyléčené onkologicky nemocné, hledání biomarkerů prevence, časnou a pravidelnou edukaci, podporu duševního zdraví, zohlednění sociálních faktorů, přičemž tento výčet jistě není konečný. Kombinace všech možných rizikových faktorů u konkrétní osoby a odvození odpovídajících doporučení již dnes přesahuje lidské možnosti. V této situaci může být výraznou pomocí umělá inteligence, která by mohla být schopna analyzovat rozmanité faktory a na základě těchto informací navrhnout individualizovaný plán prevence. Tímto přístupem bychom mohli dosáhnout větší účinnosti a přesnosti při prevenci zhoubných nádorů. Riziko vzniku maligního nádoru nelze předpovědět na základě jednoho faktoru. Úspěšné preventivní strategie musí být založeny na komplexním hodnocení rizik a na cílených intervencích, které jsou co nejvíce personalizované. Je nezbytné vést širokou společenskou diskuzi o takových přístupech, které zahrnují různé perspektivy a zohledňují různé oblasti lidského života. Prevence se tak stává komplexním procesem, který klade důraz na individuální potřeby každého jednotlivce. Větší personalizací můžeme docílit vyšší motivace zapojit se do preventivních opatření a jejich většího dopadu na jednotlivce. Pouze tak můžeme dosáhnout pozitivních změn a snížit výskyt nádorových onemocnění. Onkologická prevence je komplexní proces, který se týká každého z nás.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-09-00558.

I/134. Toxické látky v životním a pracovním prostředí – vliv na rozvoj nádorových onemocnění

Bláha L., Klánová J.

RECETOX, MU Brno

V komplexu faktorů, které přispívají k rozvoji onkologických nemocí, hrají významnou roli cizorodé chemické látky přítomné v našem prostředí – voda, potraviny, materiály, vnitřní prostředí, vnější ovzduší atd. V prezentaci budou představeny vybrané nové poznatky o prioritních „karcinogenních“ látkách, jejich mechanizmech (genotoxické a negenotoxické) a souvisejících rizicích pro zdraví. Prezentovány budou trendy výzkumu a hlavní výstupy evropských i celosvětových iniciativ, které se věnují toxickým látkám (např. PARC [1], aktivity OECD nebo Roadmap on carcinogens [2]). V prezentaci představíme řízení chemických látek, které je založeno na paralelním posouzení expozic v lidské populaci (exposome) a charakterizaci biologických účinků látek a jejich směsí. Přehledová část je doplněna konkrétními výsledky z případových studií realizovaných v pracovním prostředí ČR se zaměřením na rizika karcinogenních látek ve zdravotnických zařízeních [3].

Literatura: [1] https: //www.eu-parc.eu/. [2] https: //roadmaponcarcinogens.eu/. [3] https: //www.cytostatika.cz/.

I/135. Příprava a realizace populačních pilotních programů časného záchytu karcinomu plic a prostaty

Májek O.1, Ngo O.1, Koudelková M.1, Chloupková R.1, Menšíková A.1, Hejcmanová K.1, Zachoval R.2, Vašáková M.3, Hejduk K.1, Dušek L.4

1 Národní screeningové centrum, ÚZIS ČR, Praha, 2 Urologická klinika 3. LF UK a FTN Praha, 3 Pneumologická klinika 1. LF UK a FTN Praha, 4 ÚZIS ČR, Praha

Východiska: Zhoubné nádory plic a prostaty patří mezi populačně nejzávažnější nádorová onemocnění v ČR. Karcinom plic představuje s přibližně 5 000 úmrtí ročně s předstihem nejčastější nádorovou příčinu úmrtí. Přibližně 1 500 mužů ročně podlehne karcinomu prostaty, a v mužské populaci se tak jedná o třetí nejzávažnější nádorovou příčinu úmrtí. V ČR je velmi rozšířený oportunní screening karcinomu prostaty vyšetřením prostatickým specifickým antigenem (PSA), který však nemá dostatečnou ekonomickou ani klinickou efektivitu. Nové vědecké poznatky naopak podporují zavádění organizovaného časného záchytu karcinomu prostaty i plic, což se v závěru roku 2022 promítlo i do textu Doporučení Rady EU o screeningových programech. Cílem tohoto sdělení je popsat aktuální stav implementace těchto dvou programů v ČR. Materiál a metody: Populační pilotní program časného záchytu karcinomu plic byl zahájen v roce 2022. Cílovou populací jsou bývalí či současní kuřáci ve věku 55–74 let se zátěží alespoň 20 balíčkoroky. Praktičtí lékaři odesílají osoby splňující kritéria k vyšetření ambulantním pneumologem. Účastník je dále odeslán na nízkodávkové CT (LDCT) na akreditovaném radiologickém pracovišti. Komise pro přípravu programu časného záchytu karcinomu prostaty schválila nezbytné analytické a metodické podklady pro potenciální spuštění organizovaného pilotního programu od roku 2024. Cílovou populací jsou muži ve věku 50–69 let bez anamnézy karcinomu prostaty a bez suspekce na karcinom prostaty, případně starší muži s očekávánou délkou života 10–15 let. Vyšetření PSA může nabídnout praktický lékař nebo ošetřující urolog, další postup se liší dle změřené hladiny PSA. Klíčovou součástí algoritmu je provedení MR prostaty, na jehož základě může být indikována fúzní biopsie prostaty. Monitoring a evaluaci programů provádí Národní screeningové centrum ÚZIS ČR s využitím komplexní datové základny postavené na Národním zdravotnickém informačním systému. Výsledky: V roce 2022, prvním roce fungování populačního pilotního programu časného záchytu karcinomu plic, projevilo zájem o vstup do programu prostřednictvím praktických lékařů téměř 3 500 oslovených osob, přibližně 50 % všech oslovených. Téměř 2 500 osob podstoupilo LDCT vyšetření. Přibližně u 3 % z nich byl zjištěn rizikový pozitivní nález, který vyžaduje další vyšetření. Závěr: V ČR jsou v podobě populačních pilotních programů zaváděny organizované screeningové programy dle doporučení Rady EU. Cílem je získání praktických zkušeností a sběr komplexních údajů pro definitivní posouzení a nastavení dlouhodobé strategie těchto programů.

I/137. MCED testy a jejich význam v časném záchytu malignit

Berkovcová J.1, Halámková J.2

1 Oddělení onkologické patologie, MOÚ Brno, 2 Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno

Záchyt raného stadia nádorových onemocnění znamená větší naději pro úspěšnou léčbu pacientů. V současné době je k dispozici několik ověřených screeningových vyšetření (testů), které vedou k časnému záchytu některých nádorových onemocnění, příkladem může být karcinom prsu, děložního čípku, kolorekta, prostaty a plic. Pro většinu nádorů však neexistují preventivní programy a tyto nádory jsou často diagnostikovány v pokročilém stadiu. Jedním ze způsobu screeningu by mohly být testy MCED (multi-cancer early detection), které jsou pro tento účel vyvíjeny. Jsou založeny na využití tzv. tekutých biopsií, jejichž výhodou je minimální invazivita při odběru. Tekutou biopsií se rozumí především periferní krev, ale mohou to být i další tělní tekutiny (např. moč, sputum apod.). Během vyšetření je možné detekovat cirkulující nádorovou DNA (ctDNA), cirkulující nádorové buňky, microRNA, příp. další biomarkery. ctDNA je identifikována na základě známých patogenních variant (mutací) spojených s nádorovými onemocněními. Ideální metodou detekce variant je sekvenace nové generace s velkou hloubkou čtení. Při vývoji efektivních testů je nutné zajistit dostatečnou senzitivitu a specificitu testů. Důležitým parametrem používaných testů je pozitivní prediktivní hodnota testu (PPV), která udává poměr skutečně diagnostikovaných pacientů k těm, kteří měli pozitivní výsledek testu. PPV testu závisí na citlivosti testu, jeho specificitě a na prevalenci onemocnění ve sledované populaci. Podmínkou zavedení MCED testu do klinické praxe je tedy jeho specificita a citlivost, schopnost detekovat hlavní typy zhoubných nádorů v raném stadiu a odlišit premaligní léze a benigní nádory, které neznamenají riziko. Doposud nebyl žádný z těchto testů schválen pro screening nádorových onemocnění. Nejdále ve vývoji je GRAIL Galleri test. Ani u něj není přesné doporučení na vhodné následné diagnostické metody v případě pozitivity testu. Dosud nebylo prokázáno, že vyšetření tímto testem prodlužuje přežití pacientů a nepoškozuje pacienty následnými vyšetřeními, které je nutné provést pro potvrzení, nebo vyvrácení nádorového onemocnění. Celosvětově probíhají rozsáhlé klinické testy, které se snaží zodpovědět tyto otázky.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

I/177. Vakcinace proti lidskému papilomaviru – co je nového?

Mouková L.

MOÚ Brno

Lidské papilomaviry (HPV – human papillomavirus) rozlišujeme na typy high risk HPV s vysokým onkogenním potenciálem (HPV typ 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59) a low risk HPV, které zodpovídají za benigní léze, především HPV typ 6 a 11. Z onkologických malignit se HR HPV podílí zejména na vzniku karcinomu děložního hrdla (99 %), karcinomu anu (85–90 %), karcinomu pochvy, vulvy a penisu (po 50–60 %), karcinomu hlavy a krku (nárůst až na 70 %). Dosud dostupné profylaktické vakcíny (Gardasil9, Gardasil (= Silgard), Cervarix) měly své indikační spektrum a dle SPC jednotlivých vakcín v prevenci prekanceróz a karcinomů děložního hrdla, anu, pochvy a zevního genitálu. V současné době v Evropě probíhají studie účinku vakcinace u HPV asociovaných nádorů hlavy a krku. V USA byla u vakcín Gardasil a Gardasil9 schválena indikace pro věk mezi 9 a 45 lety v prevenci prekanceróz a karcinomů orofaryngu a jiných HPV asociovaných karcinomů hlavy a krku. Nyní nově u pacientek vakcinovaných Gardasilem či Gardasilem9 byla na základě studií zařazena do SPC indikace v prevenci juvenilní rekurentní respirační papilomatózy (RRP) očkováním dívek a žen ve fertilním věku. Juvenilní RRP vzniká zejména infekcí horních dýchacích cest, kde se na etiopatogenezi podílí HPV infekce typ 6 a 11. K přenosu dochází během porodu z matky na dítě. Na základě provedených studií v USA a Austrálii bylo zjištěno, že vakcinací kvadrivalentní vakcínou Gardasil od roku 2006 došlo k poklesu výskytu juvenilní RRP na úrovni populace. Dále nově od 1. 6. 2023 přestala být vakcína Gardasil (dříve Silgard) distribuována v ČR vzhledem většímu benefitu vakcinace Gardasilem9. Za obrovský úspěch považuji rozšíření věkového spektra vakcinace proti HPV v rámci celoplošného očkování od 1. 1. 2024. Dosud byla vakcinace proti HPV infekci plně hrazena ve věku od 13 do 14 let u dívek a chlapců ve dvoudávkovém schématu. Od příštího roku se plánuje rozšíření indikačního spektra s plnou úhradou taktéž ve dvoudávkovém schématu pro věk od zahájení 11 let do ukončení 14 let věku u dívek a chlapců. Od zahájení 15 let věku je již indikováno standardní třídávkové schéma, zde již vakcinace není hrazena. Nutno zde připomenout, že vakcinovat lze i dospělou populaci, u níž může být předchozím kontaktem s HPV infekcí účinek vakcinace snížen. U Gardasilu9 není horní věková hranice vakcinace stanovena. Závěr: Jak jde čas od zavedení vakcinace proti HPV, tak studie jednoznačně prokazují její benefit a postupně dochází i k rozšiřování indikačního spektra jednotlivých vakcín. Kombinací gynekologických preventivních prohlídek a profylaktickou vakcinací můžeme významně ovlivnit incidenci HPV asociovaných malignit. U negynekologických malignit stále vakcinace proti HR HPV asociovaným nemocem zůstává jediným preventivním prostředkem.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOU, 00209805).

I/271. Rychle neznamená vždy dobře

Absolonová P.1, Kunovský L.1, Maceček J.1,2, Trna J.1

1 Gastroenterologické oddělení, MOÚ Brno, 2 Gastroenterologické oddělení, Nemocnice Prostějov

Malignity trávicí trubice představují významný zdroj morbidity a mortality obyvatelstva. Většinu případů tvoří tumory kolorekta a horního GIT. Obě tyto oblasti jsou přitom dobře přístupné endoskopickému vyšetření a gastroskopie a koloskopie jsou nejčastěji prováděné endoskopie. Monitorace kvality koloskopie a gastroskopie tak představuje důležitý prvek ve zvyšování kvality poskytované péče. V případě koloskopie je délka extrakce přístroje (spolu především s kvalitou očisty střeva) spojena s nižším procentem intervalových adenomů a karcinomů. V případě gastroskopie není situace tolik zmapovaná, ale např. guidelines České gastroenterologické společnosti jako minimální délku gastroskopie uvádí 7 min. Vzhledem k četnosti kolorektálního karcinomu je v ČR ustanoven systém screeningu kolorektálního karcinomu. Přestože především díky němu zásadně poklesla morbidita a mortalita této choroby, tak hlavní limitací dalšího zlepšení zůstává nedostatečná míra adherence k endoskopickým výkonům. Tumory horního GIT sice nejsou v ČR, na rozdíl od asijských zemí, na špici onkologických diagnóz, ale jejich prevalence a smrtnost jsou též nezanedbatelné. Nicméně endoskopie představují semiinvazivní výkon, který množství pacientů odmítá z různých důvodů podstoupit. Poskytnutí dostatečně komfortního průběhu endoskopie s adekvátní mírou sedace (vč. použití propofolu), tak představuje zásadní předpoklad dalšího zlepšení diagnostiky a léčby tumorů trávicí trubice.

I/293. Preanalytická fáze se zaměřením na vzorky odebírané v rámci preventivních programů

Juránková L., Wagnerová A.

Oddělení laboratorní medicíny, MOÚ Brno

Výsledky laboratorního vyšetření jsou nedílnou součástí péče o pacienta a využívají se např. pro stanovení diagnózy, určení tíže onemocnění nebo pro monitorování léčby, určení prognózy či progrese choroby. O laboratorním vyšetření lze hovořit jako o elementárním prvku prevence vzniku onemocnění, a to jak pro klienty, kteří chtějí aktivně předcházet vzniku onemocnění, tak pro pacienty, kteří byli úspěšně vyléčeni ze závažného onemocnění, jako je onemocnění onkologické. Laboratorní diagnostický proces zahrnuje preanalytickou, analytickou a postanalytickou fázi. K ovlivnění výsledku laboratorního vyšetření může dojít ve všech třech fázích laboratorního diagnostického procesu. Zdaleka nejdůležitější z hlediska možného ovlivnění výsledků laboratorního vyšetření je fáze preanalytická. Cílem našeho sdělení je přiblížit význam preanalytické fáze jako neoddělitelné součásti laboratorního vyšetření. Důraz bude kladen na možné vlivy a chyby, ke kterým v praxi v této fázi nejčastěji dochází a které mohou vést k tak zásadnímu ovlivnění výsledku laboratorního vyšetření, jako je falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledek laboratorního vyšetření. Toto může mít závažný dopad na pacienta a lze jim i v rámci preventivní prohlídky předcházet.