IV. Vzdělávání, kvalita a bezpečnost v onkologické praxi

IV/2. CZECRIN Academy

Součková L.

Masarykova univerzita, Brno

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN poskytuje komplexní systém vzdělávání v oblasti výzkumu a vývoje léčiv nejen svým zaměstnancům, ale vzdělává i další zájemce z široké odborné veřejnosti, kteří se podílí na přípravě a realizaci akademických (nekomerčních) klinických studií. V navazujícím dotačním období 2023–2026 se rozšiřuje nejenom oblast vzdělávání, která v tuto chvíli pokrývá celý životní cyklu léčiv, ale i zdravotnických prostředků, potravinových doplňků a další související témata, ale hlavně se rozšířila populace, které je vzdělání určeno. Ve spolupráci s Juniorskou akademií MUNI se konají webináře a semináře určené pro žáky základních a středních škol, kde děti zjistí, jak vzniká lék. Byla pro ně připravena i úniková hra na téma klinických studií, kde si zkusily připravit hodnocený léčivý přípravek, zařadit pacienty do studie a současně rozluštit různé rébusy. Ve spolupráci s Univerzitou třetího věku MUNI je připravena série přednášek pro seniory na různá témata, včetně bezpečnosti léčiv. V neposlední řadě se CZECRIN zaměřil na širokou laickou veřejnost a ve spolupráci s EUPATI se podílí na vzdělávání pacientů a jejich zástupců tak, aby se mohli aktivně zapojovat do všech fází klinického výzkumu. Vzdělávání v oblasti klinického výzkumu je nedílnou součástí a základním předpokladem pro všechny zúčastněné, které připravují či realizují klinické studie. Průběžné vzdělávání je požadavkem konceptu správné klinické praxe. Nejen z těchto důvodů se velká výzkumná infrastruktura CZECRIN významně podílí na zvyšování kvalifikace a odbornosti pracovníků prostřednictvím uceleného systému vzdělávání v oblasti klinických studií, který je volně k dispozici všem spolupracujícím institucím tvořícím národní síť CZECRIN. CZECRIN také klade velký důraz na zapojení pacientů a pacientských zástupců do celého procesu klinického výzkumu léčiv, což může být realizováno jen za předpokladu informovaných a vzdělaných pacientů.

IV/190. Vzdelávanie v ošetrovateľstve na Slovensku

Čakloš M., Solárová M., Kristová J.

Katedra ošetrovateľstva, Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, Slovenská republika

Vzdelávanie v ošetrovateľstve je neustále diskutovaná téma z dôvodu nedostatku sestier v praxi. Existujú odlišné názory v odbornej príprave sestier a pretrváva rôznorodosť v ich úrovni a štandardoch vzdelávania po celom svete. Výrazné zmeny vo vzdelávaní sestier na Slovensku začali po vstupe do Európskej únie. Zmeny ovplyvnili aj mnohé zahraničné dokumenty, najmä programy Svetovej zdravotníckej organizácie a smernice európskeho spoločenstva, ktoré sa etablovali vo všetkých členských štátoch Európskej únie. Ovplyvnili spôsob vzdelávania sestier takmer v celej Európe s cieľom jednotnej európskej platformy ošetrovateľského vzdelávania. Vzdelávanie v ošetrovateľstve na území Slovenskej republiky prebieha v súlade s požiadavkami na výkon regulovaných povolaní v zdravotníctve v rámci členských štátov Európskej únie. Odborná spôsobilosť na výkon odborných pracovných činností sestry sa získava nadobudnutím 3-ročného vyššieho odborného vzdelania v študijnom odbore diplomovaná všeobecná sestra na piatich stredných zdravotníckych školách alebo 3-ročným vysokoškolským vzdelaním I. stupňa v bakalárskom študijnom programe ošetrovateľstvo na desiatich vysokých školách, resp. univerzitách. Po získaní odbornej spôsobilosti sestry a ošetrovateľskej praxe, pokračujú sestry v ďalšom vzdelávaní a to nadobudnutím spôsobilosti na výkon špecializovaných pracovných činností z ponúkaných desiatich akreditovaných špecializačných programov a nadobudnutím spôsobilosti na výkon certifikovaných pracovných činností z ponúkaných jedenástich akreditovaných certifikačných programov. Sestry môžu pokračovať v štúdiu II. stupňa vysokoškolského vzdelania v študijnom programe ošetrovateľstvo, ktoré je jednou z podmienok k získaniu odbornej spôsobilosti na riadenie a organizáciu ošetrovateľskej praxe (vedúca sestra) k získaniu licencie na výkon činnosti odborného zástupcu (napr. odborný garant v ADOS) alebo k výkonu ošetrovateľskej praxe poskytovanej sestrou s pokročilou praxou. Po ukončení magisterského štúdia je možné absolvovať rigoróznu skúšku (PhDr.) alebo pokračovať v III. stupni vysokoškolského štúdia v študijnom programe ošetrovateľstvo. Súčasné vzdelávanie v ošetrovateľstve zvyšuje prestíž profesie, umožňuje sestrám prevziať väčšiu zodpovednosť v poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti, reagovať na nové modely poskytovania zdravotnej starostlivosti a podieľať sa na formovaní zmien v zdravotnej politike a obsadzovať viaceré riadiace pozície.

IV/340. OncoEdu – celostátní edukační projekt – sdílení informací o interních/ústavních seminářích a klinických studiích v centrech onkologické a hematoonkologické léčby v ČR

Ingr M.

C4P s. r. o., Zlín

Projekt OncoEdu [1] si klade za cíl nabídnout svému uživateli, primárně lékaři onkologického či hematoonkologického centra léčby či spádovému specialistovi, souhrnnou informaci o dvou hlavních edukačních aktivitách běžících ve specializovaných centrech léčby: 1) interní či ústavní semináře a 2) klinické studie. Obě tyto edukační aktivity dokumentují, kterým směrem se rozvíjí a posouvá léčebná praxe, a nabízí pro kolegy možnost kontaktu se zainteresovanými specialisty. Zdrojem těchto dat jsou samotná centra léčby. Informace o seminářích a klinických studiích jsou doplněny o informace o „velkých“ edukačních akcích jako kongresy a sjezdy a o relevantní odborná sdělení (kazuistiky, zkušenosti s léčbou) a firemní sdělení (regulatorní sdělení, úhrady) a kontakt na jednotlivá centra, resp. jejich lékaře. Poster představí schéma fungování, funkcionalitu a benefity pro uživatele.

Literatura: [1] https: //www.oncoedu.cz.

IV/350. Doporučené postupy léčby závislosti na tabáku v klinické praxi

Králíková E.1,2

1 Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, 2 Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN v Praze

Účinná léčba nemoci F17, závislosti na tabáku, existuje a stejně jako v případě jiných nemocí by měla být běžně nabízena a být dostupná. Znamená psychobehaviorální intervenci a farmakoterapii k potlačení abstinenčních příznaků (nikotin, vareniclin, cytisin, a/nebo bupropion). Informace o užívání tabáku/nikotinu by měla být součástí zdravotní dokumentace. V roce 2022 bylo však jen 30 % kuřáků lékařem doporučeno přestat kouřit a jen 5 % byla léčba nabídnuta. Využil ji jen zlomek – kolem 1 000 pacientů ročně. Lékař by měl vždy aplikovat alespoň krátkou intervenci DIK – Dotaz, Intervence, Kontakty – v trvání od několika desítek vteřin po 10 minut, v případě nedostatku času předat vhodné kontakty, viz web Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku slzt.cz. V ČR je přes dva miliony kuřáků, většina z nich by raději nekouřila a zhruba třetina se každý rok pokusí přestat, prakticky všichni však „jen tak“, bez pomoci. Po roce tak abstinuje jen 3–5 %. Krátká intervence lékaře má úspěšnost kolem 10 %, intenzivní léčba přes 30 %. V ČR byly v roce 2022 vydány tři doporučené postupy léčby závislosti na tabáku, jeden z nich přímo pro praktické lékaře.