XXXIII. Varia (ostatní, jinde nezařazené příspěvky)

XXXIII/54. Management diabetu

Sobotková L.

Mobilní specializovaná paliativní péče, Sdílení o.p.s Telč

Východiska: Současnou diabetologií v posledních letech hýbe změna přístupu k cílovým hodnotám léčby diabetes na základě individuálního posouzení nemocného. Hodnotíme celkový zdravotní stav, rizika vyplývající z akutních komplikací diabetes a reálnost rizik chronických komplikací. V neposlední řadě se cíle naší léčby odvíjí i od možností spolupráce nemocného a finančních možností jedince a zdravotního systému dané země. Obecně léčba diabetes spočívá v úpravě životosprávy ve smyslu zvýšení pohybové aktivity, v úpravě jídelníčku a ve farmakologické léčbě hyperglykemie, dyslipidemie, arteriální hypertenze, hyperurikemie a v antiagregační léčbě v sekundární prevenci. Cílem u nemocného bez jiného život limitujícího onemocnění je omezení akutních komplikací, tedy především snížení výskytu hyperglykemií, hypoglykemií a v dlouhodobém časovém horizontu předcházení orgánovým komplikacím diabetes. Při paliativním přístupu k diabetikům tyto cíle modifikujeme. Cíl: Sdělení si klade za cíl seznámit publikum onkologů s variantami úprav diabetické léčby změnou cílových parametrů u populace onkologicky nemocných. Informuje o léčebných přístupech u pacientů s diabetes 1. typu, diabetes 2. typu léčených perorálními antidiabetiky a/nebo inzulinoterapií, ze sekundárních diabetů se věnuje pankreatogennímu diabetes a diabetes při kortikoterapii. Zabývá se řešením akutních komplikací u diabetika – hypoglykemií a hyperglykemií, problematice stanovování glykemie glukometrem i nejmodernějšími přístupy – kontinuální monitorací glukózy. Přednáška je vypracována v souladu s doporučeními České diabetologické společnosti a závěry zahraničních textů týkající se péče o diabetiky v konečné fázi života a jsou uvedeny vlastní praktické zkušenosti. Závěr: Při zavádění a úpravách léčby diabetes zohledňujeme odhadovanou prognózu nemocného v řádech let, měsíců, týdnů. Situace může být pro nemocného (a jeho rodinu) komunikačně náročná, takže cílové hodnoty léčby a naše doporučení stran režimových opatření, frekvence selfmonitoringu glykemií apod. v průběhu péče modifikujeme, obvykle rozvolňujeme. Je úkolem dispenzarizujících lékařů toto téma s nemocným citlivě prokonzultovat a současně být „za jedno“ mezi specialisty různých odborností.

XXXIII/61. Co zajímá onkologického pacienta a mohlo by zajímat i jeho lékaře

Halámková J.

MOÚ Brno

V průběhu péče o onkologické pacienty se lékaři setkávají s celou řadou dotazů, které se často netýkají jejich odbornosti, přesto by na ně měli umět dát odpověď. Častým dotazem pacientek po alopetické chemoterapii je otázka na barvení rostoucích vlasů. Řada barev na vlasy a vlasových fixátorů obsahuje chemické sloučeniny, které jsou endogenními disruptory, podle některých studií mohou tímto mechanizmem zvýšit riziko vzniku karcinomu prsu či dělohy. Obdobná situace je i u antiperspirantů a deodorantů, které mohou obsahovat sloučeniny hliníku a parabeny, data ve vztahu ke zvýšené incidenci zhoubných nádorů jsou však zatím nekonkluzivní. Častým dotazem pak bývá i možnost využité sauny či horkých koupelí. Není dostatek důkazů o tom, že by sauna zvyšovala riziko vzniku malignit, ve finské studii z roku 2019, do které bylo zahrnuto 2 173 účastníků, nebyl zjištěn žádný rozdíl v incidenci malignit. Ani u návštěvníků teplých koupelí nebylo zjištěno zvýšené riziko vzniku malignit, naopak opakovaná koupel v horké vodě vedla k prodloužení přežití u mužů s karcinomem tlustého střeva. Obdobně se nemocní často dotazují na možnost cestování letadlem. I když byla zvýšená incidence malignit zaznamenána u posádek letadel v souvislosti s vyšší dávkou kosmického záření, které jsou vystaveny, u běžné populace není toto riziko považováno za významné. Četné dotazy se týkají alternativní léčby, a to buď v podobě potravinových doplňků, bylinných čajů, či alternativních postupů. Vzhledem k možnému riziku interakcí mezi standardní terapií a doplňky stravy byl na Masarykově onkologickém ústavu zahájen provoz Poradny interakcí léků a doplňků stravy pro nemocné v aktivní onkologické léčbě. Z dalších alternativních metod lze doporučit např. akupunkturu, která dnes má již několik standardních indikací v symptomatické terapii onkologicky nemocných, založených na výsledcích klinických studií. Dotazů, které zajímají onkologicky nemocné, je celá řada, a není v silách jednotlivce znát na všechny správnou odpověď, ale je možné pacienty nasměrovat na relevantní zdroje informací, kde mohou odpovědi na své otázky nalézt, jako jsou webové stránky např. zdravotnických pracovišť, výzkumných institucí či pacientských organizací.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-09-00558.

XXXIII/63. Proč do lázní po onkologické léčbě

Mendelová J.

Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník

Východiska: Onkologičtí pacienti jsou vystaveni výrazné stresové zátěži – nejen po fyzické stránce (operace, chemoterapie, ozařování atd.), ale i po psychické stránce (strach o život, narušení vztahů v rodině, s přáteli, strach o zajištění rodiny, ztráta zaměstnání). Tato velká stresová zátěž vede k výraznému narušení rovnováhy vegetativního nervového systému. Tonus sympatiku roste a tonus parasympatiku klesá. To vede k narušení mnoha funkcí v organizmu, protože vegetativní nervový systém reguluje hladké svaly, imunitu, hormonální a humorální systém, ovlivňuje posturu, kognici, vnímání bolesti… Proto dopad výrazné nerovnováhy vede ke zhoršení celkového stavu pacienta, i když je onkologická léčba úspěšná. Cíl: Ozřejmit účinky lázeňské léčby u pacientů po onkologické léčbě, a tím i důvody k její indikaci. Lázeňská léčba má v ČR specifické postavení. Jde o následnou léčbu, která kombinuje rehabilitační techniky, vodoléčbu, psychoterapii, dietoterapii, edukaci v režimových opatřeních. Lázeňská léčba vzhledem k opakovaným podnětům nízké a střední intenzity vede ke zmírnění nerovnováhy mezi sympatikem a parasympatikem ve prospěch parasympatiku. To vede k přiblížení se rovnováze, což znamená pozitivní ovlivnění všech výše uvedených funkcí, a tím ke zlepšení celkového stavu pacienta. Další účinky lázeňské léčby se odvíjejí od lokálního působení jednotlivých přírodních zdrojů: voda dle svého složení ovlivňuje dýchací, gastrointestinální, urogenitální či pohybový aparát. Využívá se jak k vnitřnímu (pitné kúry, inhalace), tak k zevnímu použití (koupele, obklady). Zřídelný plyn se používá ve formě suché uhličité koupele částečné nebo celkové, uhličité koupele či insuflace do podkoží. Využití u onkologických pacientů je dle konkrétních subjektivních potíží. Klima stupně 1 dle švýcarského dělení (tj. nadmořská výška 400–900 m n. m. na jihu a 500–1 100 m n. m. na severu) je indikováno pro pacienty po těžších onemocněních, kde došlo k dysfunkci vegetativního nervového systému. Peloidy patří u onkologických pacientů k relativní nebo absolutní kontraindikaci dle provedené léčby. Závěr: Komplexní lázeňská léčba umožňuje pacientům po onkologické léčbě rychlejší rekonvalescenci, zmírnění dopadů léčby přímým účinkem nebo přes ovlivnění vegetativního nervového systému. Výběr lázní by měl kromě základního kritéria zahrnovat i lokalizaci nádoru.

XXXIII/183. E-health podpora duševního zdraví onkologických pacientů – mají o ni pacienti zájem? Shrnutí prvního roku s mobilní aplikací MOÚ MindCare

Barešová Z.1, Lekárová M.1, Světlák M.1, Vigašová D.1, Halámková J.2, Šedo J.2

1 Ústav lékařské psychologie a psychosomatiky, LF MU Brno, 2 Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno

Východiska: Mobilní aplikace MOÚ MindCare má za sebou první rok fungování na Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v rámci RCT studie hodnotící její efektivitu. Cílem příspěvku je shrnout první výsledky vyplývající z procesu náboru pacientů a poukázat na úskalí implementace eHealth programu na podporu duševního zdraví do běžné praxe. Metody: Nábor pacientů do studie MOÚ MindCare probíhá na MOÚ od června roku 2022. Cesty náboru jsou tvořeny z několika úrovní. V rámci mediální propagace byly zvoleny následující komunikační kanály: reklamní bannery v čekárnách, podcasty a rozhlasové vysílaní, webové stránky, sociální sítě a cca 5 000 ks letáků. Druhou úrovní komunikace je aktivní oslovování pacientů studiovými koordinátory přímo na MOÚ. K 30. červnu 2023 bylo do studie zaregistrováno celkem 408 pacientů. Součástí sběru dat je zaznamenávání základních údajů o pacientech (demografické údaje, klinické stadium onemocnění, záměr léčby atp.), ale i důvody odmítnutí vstupu do studie. Stejně tak je sledováno předčasné ukončení v jednotlivých fázích studie. Výsledky: Výsledky naznačují, že pacientky s diagnózou karcinomu prsu vykazují vyšší adherenci k účasti ve studii. Nejčastějšími důvody odmítnutí vstupu do studie je: nezájem o psychologickou intervenci, nedostatek času, absence chytrého telefonu nebo nedostatečná technická zdatnost. Z rozhovorů s oslovenými pacienty je zřejmé, že duševní zdraví, a zejména pak vlastní péče o něj, není stále dostatečně srozumitelným tématem, přestože velké množství osob léčících se s onkologickou diagnózou zažívá v některé fázi onemocnění distres. Závěr: Z našich prvních zkušeností vyplývá, že způsob náboru, kontext a průběh studie, pohlaví respondentů a také jejich diagnóza mají zásadní vliv na adherenci k programu a drop out ze studie. 

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU22-09-00056. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena. Práce dále vznikla za podpory Specifického výzkumu Masarykovy univerzity; číslo projektu (MUNI/A/1319/2022).   

XXXIII/204. Doporučená iniciální antibiotická terapie jako nástroj antibiotické politiky

Drábková L.

Oddělení klinické mikrobiologie a imunologie, Ústav laboratorní medicíny, LF MU a FN Brno

Východiska: Antibiotická politika je soubor opatření, jejichž cílem je omezení nadužívání antibiotik, bezpečná a nákladově efektivní antibiotická terapie a profylaxe, a to při maximálním omezení rizika vzestupu antibiotické rezistence. Jako jeden z nástrojů lze použít doporučení iniciální antibiotické terapie vybraných onemocnění, které vychází z předpokládané citlivosti k antibiotikům nejčastějších původců dané nosologické jednotky [1]. Cíl: Pro správnou indikaci antibiotické léčby je důležité stanovení klinické diagnózy infekce. Postup léčby zohledňuje závažnost onemocnění, lokalizaci infekčního procesu, obranyschopnost pacienta a virulenci původce [2]. U život ohrožujících stavů je nutné zahájit antibiotickou terapii neodkladně. Většinu infekcí lze léčit jedním antibiotikem. Kombinovanou léčbu volíme obvykle u závažných systémových infekcí nebo u infekcí polymikrobiálního charakteru. Klinický efekt léčby lze očekávat nejdříve za 24 hodin, spíše však za 48–72 hodin. Obecně je vhodné volit vyšší dávky antibiotik po co nejkratší nezbytnou dobu [1,2]. Závěr: Narůstající rezistence mikrobů vůči antibiotikům je celosvětovým problémem, kdy dochází jednak k významnému navyšování nákladů na zdravotní péči, ale hlavně je ohroženo další používání antibiotik [2,3]. Hlavním důvodem je zejména nadměrné používání antibiotik se zbytečně širokým spektrem místo antibiotik volby, která přesně a účinně zasahují původce infekce. Po zjištění etiologického agens a jeho citlivosti k antibiotikům je tedy nutné bez odkladu přejít z iniciální terapie na terapii cílenou [1,2].

Literatura: [1] Doporučený postup iniciální antibiotické terapie vybraných infekčních nemocí u pacientů dospělého věku, MP/FN Brno. [2] Jindrák V, Hedlová D, Urbášková P et al. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta 2014: 39–42. [3] Krejčí E. Vzrůstající rezistence k antibiotikům a racionální antibiotická terapie. Med. praxi 2020; 17 (1): 8–12.

XXXIII/205. Nové a staronové antibiotikum v léčbě infekčních komplikací u onkologických pacientů

Horváthová B.

Oddělení mikrobiologie a imunologie, FN Brno

Východiska: Počet mikroorganizmů rezistentních k antibiotické léčbě dlouhodobě narůstá. Tento trend je pozorován již několik let. Současně klesá počet antimikrobiálních látek nově zaváděných na trh [1]. Skutečně nové skupiny antimikrobiálních látek se nedaří objevovat a zavádět již přes 30 let. Nová antibiotika jsou většinou deriváty již používaných antibiotik. Cíl: Do skupiny nových antibiotik patří např. ceftazidim/avibaktam. Jeho součástí je cefalosporin 3. generace ceftazidim v kombinaci s nebetalaktamovým inhibitorem betalaktamáz avibaktamem. Avibaktam je originální molekula, díky které je ceftazidim/avibaktam účinný i na kmeny s produkcí širokospektré betalaktamázy (ESBL) a rovněž na kmeny s produkcí některých karbapenemáz [2], např. KPC nebo OXA-48. Přípravek je v ČR registrovaný od roku 2016. Dalším antibiotikem z nově uvedených na trh v ČR je fosfomycin. V Německu byl pro klinické použití schválen v roce 1980 [3]. Perorální forma fosfomycinu je v ČR registrovaná pro léčbu močových infekcí od roku 2014 [2]. Teprve koncem minulého roku se na trhu objevila i jeho intravenózní forma. Sdělení se zabývá farmakokinetikou a farmakodynamikou obou léčiv, spektrem účinku, indikacemi k podání, dávkováním a vlastními zkušenostmi s léčbou pacientů Fakultní nemocnice Brno těmito preparáty. Situace v klinické praxi je ilustrována dvěma kazuistikami, které představují léčbu infekčních komplikací pacientů s onkologickým onemocněním. Závěr: Ceftazidim/avibaktam i fosfomycin řadíme v současné době mezi rezervní antibiotika. Dobrá účinnost a výhodné vlastnosti je předurčují k léčbě infekčních komplikací i onkologických pacientů, kteří jsou často kolonizováni multirezistentními mikroorganizmy nebo je léčba těchto pacientů komplikovaná z důvodu imunosuprese a nedostatečného efektu léčby základními antimikrobiálními látkami.

Literatura: [1] AV ČR. Antibiotická krize. [online]. Dostupné z: https: //www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/avex/files/2020-01-ATB-krize_.pdf. [2] Nyč, O. Novinky a trendy v antibiotické léčbě. Interní med 2017; 19 (3): 142–144. doi: 10.36290/int.2017.050. [3] Infectopharm Germany: Product monograph for intravenous fosfomycin, 9/2020: monografie k produktu.

XXXIII/206. Panton-Valentinův leukocidin (PVL), cytotoxin produkovaný kmeny Staphylococcus aureus. Proč je důležité o něm vědět?

Kocmanová I., Vítková I., Hanslíková J., Kubáčková P., Bezdíček M., Lengerová M.

FN Brno

Východiska: Staphylococcus aureus je mikrobiální agens, které se běžně vyskytuje na kůži nebo sliznicích člověka jako komenzál. Kromě toho ale může způsobit širokou škálu infekcí, od méně závažných (infekce kůže a měkkých tkání) až po závažné (sepse, pneumonie, meningitidy). Zástupci tohoto druhu jsou schopni produkovat řadu faktorů virulence, od exoenzymů a toxinů až k rezistenci k antistafylokokovým antibiotikům (methicillin rezistentní S. aureus, MRSA). Jedním z nebezpečných cytotoxinů je Panton-Valentinův leukocidin (PVL), který dokáže zabíjet polymorfonukleáry a makrofágy, a tím zabraňovat fagocytóze. PVL pozitivní S. aureus se uplatňuje zejména u infekcí kůže (opakující se abscesy), ale může způsobit i život ohrožující nekrotizující pneumonii [1, 2]. Produkce PVL je často spojena s rezistencí k penicilinům (MRSA) a jako lék volby se uplatňují antibiotika, která jsou dle antibiogramu citlivá, a navíc tvorbu toxinů blokují (např. klindamycin, linezolid) [3]. Cíl: Laboratorní diagnostika PVL se opírá o kultivační vyšetření materiálu a posléze, v odůvodněných případech, se provádí průkaz genů kódujících PVL (lukS a lukF) u vykultivovaných kmenů S. aureus. V rutinních laboratořích se toto vyšetření běžně neprovádí a celosvětová epidemiologická data proto nejsou kompletní [3]. Od zavedení této metody ve FN Brno (2022) jsme vyšetřili 92 izolátů S. aureus ze stěrů z kůže, abscesů či ran na přítomnost genu lukS pomocí multiplexní PCR a stanovili jejich citlivost k antibiotikům. Více než třetina z nich (37 %) byla PVL pozitivních a v 17 % byl zachycen MRSA. Závěr: Vzhledem k tomu, že prokázaná přítomnost PVL pozitivních S. aureus ze stěrů z ran či abscesů modifikuje léčbu, je prospektivní testování jednoznačným benefitem pro naše pacienty.

Literatura: [1] Leistner R, Hanitsch LG, Krüger R et al: Skin infections due to Panton-Valentine leucocidin-producing S. aureus. Dtsch Arztebl Int 2022; 119 (45): 775–784. doi: 10.3238/arztebl.m2022.0308. [2] Beneš J, Myslivec O, Laštíková J et al: Septický šok při fatálně probíhající stafylokokové pneumonii: význam Pantonova-Valentinova leukocidinu – kazuistika. Anest Intenziv Med 2010; 21 (6): 337–341. [3] Saeed K, Gould I, Esposito S et al; Panton-Valentine leukocidin-positive Staphylococcus aureus: a position statement from the International Society of Chemotherapy. Int J Antimicrob Agents 2018; 51 (1): 16–25. doi: 10.1016/j.ijantimicag.2017.11.002.

XXXIII/207. Změna chování a neobvyklé klinické formy onemocnění způsobené kmeny Streptococcus pyogenes

Vítková I., Horváthová B., Kocmanová I.

Oddělení klinické mikrobiologie a imunologie, FN Brno

Východiska: V ČR, v dalších evropských zemích i v USA byl od podzimu 2022 hlášen zvýšený výskyt tonzilitid i invazivních onemocnění vyvolaných Streptococcus pyogenes [1]. Tento mikroorganizmus označovaný také jako streptokok skupiny A (Group A Strep, GAS) způsobuje neinvazivní i invazivní onemocnění, nejčastější jsou infekce faryngu a kůže – tonzilitida a impetigo. V současné době se častěji než dříve setkáváme i s celkovými systémovými onemocněními, která mohou být doprovázena streptokokovým syndromem toxického šoku a vést až k úmrtí pacienta. Soubor pacientů a metody: Statisticky byly zpracovány kultivační nálezy v materiálech pacientů FN Brno za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2023. Výsledky: Ve sledovaném období jsme kultivačně prokázali S. pyogenes v 984 případech, v posledních 6 měsících sledovaného období byl zaznamenán 7–10násobný nárůst záchytu tohoto patogena. 53 % izolátů pocházelo z horních cest dýchacích. Počet invazivních kmenů se v první polovině roku 2023 zdvojnásobil. Součástí sdělení je i prezentace kazuistik s neobvyklým průběhem onemocnění. Závěr: I v nadcházejícím období je třeba počítat se zvýšeným výskytem běžných infekcí způsobených S. pyogenes, s výskytem invazivních streptokokových onemocnění, s neobvyklými formami nemoci i s neochotnou odpovědí pacientů na odpovídající antibiotickou terapii. Pro léčbu invazivních onemocnění je důležité přidat k baktericidně působícímu betalaktamovému antibiotiku ještě i antibiotikum inhibující proteosyntézu (klindamycin, linezolid) [2]. Invazivní formou onemocnění jsou více ohroženi pacienti zotavující se z virových infekcí, např. z chřipky, covid-19 či z planých neštovic.

Literatura: [1] WHO. Increase in invasive Group A streptococcal infections among children in Europe, including fatalities. [online]. Available from: https: //www.who.int/europe/news/item/12-12-2022-increase-in-invasive-group-a-streptococcal-infections-among-children-in-europe--including-fatalities. [2] Babiker A, Li X, Lai YL et al. Effectiveness of adjunctive clindamycin in b-lactam antibiotic-treated patients with invasive b-haemolytic streptococcal infections in US hospitals: a retrospective multicentre cohort study. Lancet Infect Dis 2021; 21 (5): 697–710. doi: 10.1016/S1473-3099 (20) 30523-5.

XXXIII/209. Vše, co potřebujeme vědět o mamárních epitézách a kompresivní terapii

Bauerová K.

Ústavní lékárna, MOÚ Brno

Karcinom prsu je velice často diagnostikované onemocnění u žen v ČR. Zatímco výskyt stoupá, počet úmrtí na tuto diagnózu klesá. Lékaři umí zachytit čím dál více nádorů v ranějších stadiích. Téměř 40 % žen s nově diagnostikovanou diagnózou karcinomu prsu je diagnostikováno v prvním stadiu, kdy je šance na úplné vyléčení nejvyšší. Velký podíl na včasné diagnóze má samozřejmě i masivní šíření různých preventivních programů a osvěta obyvatel. Mamografického screeningu se v pravidelných dvouletých intervalech účastní mnoho žen. Součástí léčby nádorového onemocnění není pouze radioterapie či chemoterapie, ale velmi důležitou součástí je i chirurgické řešení. Psychická zátěž, která u žen s nově diagnostikovaným karcinomem nastane, se ještě zvyšuje o pocit, že po operaci nebude žena „celou“ ženou. Kromě psychické zátěže se přidává i zátěž sociální, protože si společnost všimne, že žena přišla o jeden nebo oba prsy. Nedílnou součástí zdravotní péče jsou tedy již několik let různé zdravotnické prostředky, které pomáhají vyrovnat se s touto situací. Kromě ztráty prsu se mohou objevit další přidružené problémy, kam můžeme zařadit i lymfatické otoky, které mohou začít vznikat po odstranění lymfatických uzlin při operaci. V současné době se dají ale řešit i tyto nežádoucí účinky, kdy buď vůbec nedojde k jejich rozvinutí, nebo se v případě, že už k jejich objevení došlo, dají symptomy držet v udržitelných mezích, kdy nedochází k ovlivnění kvality života. Správně vybrané zdravotnické pomůcky jsou důležité i pro správné držení těla, aby nedocházelo k jednostranné zátěži a od toho vzniku bolestí páteře nebo zhoršení otoků. Výdej kompenzačních pomůcek po operaci prsu – epitézy, kompresní prádlo, plavky, podprsenky, ale také výdej návleků pro kompresní terapii případně i měření individuálně vyráběných pažních návleků nebo také punčoch – se proto stal důležitou součástí lékárenské péče. Přednášející se bude věnovat nejenom možnostem, jakým způsobem lze nahradit buď částečně chybějící, nebo plně chybějící prs a jaké další podpůrné prostředky k tomu lze využít, ale také se bude věnovat kompresivní terapii lymfedému z pohledu vydávajícího farmaceutického asistenta.

XXXIII/237. Imunoterapie v léčbě cholangiokarcinomu – efekt a toxicita v klinické praxi

Mohelníková Duchoňová B., Langer A., Zemánková A., Matuška P., Melichar B.

Onkologická klinika, LF UP a FN Olomouc

Východiska: Cholangiokarcinom (CCA) je poměrně vzácná malignita gastrointestinálního traktu s agresivním chováním a špatnou prognózou. Tradičně je klasifikován podle místa postižení jako intrahepatální, perihilární a distální cholangiokarcinom. Na jeho patogenezi se podílí řada genetických a epigenetických faktorů. Chemoterapie zůstala v posledním desetiletí standardní léčbou první volby s neuspokojivým mediánem celkového přežití 11 měsíců u lokálně pokročilého a metastatického CCA. Výsledky studie TOPAZ-1 otevřely nové obzory v léčbě chemorefrakterních pokročilých karcinomů žlučových cest. Přidání checkpoint inhibitoru durvalumabu k režimu GEMCIS zlepšilo celkové přežití a bylo navrženo jako léčba první volby u CCA [1]. Existuje však řada faktorů, které ovlivňují klinickou účinnost checkpoint inhibitorů a do popředí se dostává i řešení jejich nežádoucích účinků. Materiál a metody: Jedná se o zpracovaný soubor šesti kazuistik pacientů s CCA léčených kombinací GEMCIS a durvalumab dle protokolu TOPAZ-1 v podmínkách ne klinické studie, ale běžné klinické praxe od ledna 2023. Je zdokumentována účinnost této léčby, výskyt nežádoucích účinků a toxicity. Výsledky: Kombinací durvalumabu s režimem GEMCIS byly během první poloviny roku 2023 léčeny čtyři ženy a dva muži. Průměrný věk pacientů byl 56,5 roku (48–70). U jedné ženy došlo po prvním cyklu s durvalumabem k rozvoji autoimunitně podmíněného diabetu mellitu, který se manifestoval neměřitelnou hyperglykémií s ketoacidózou a alterací kognitivních funkcí. Výsledky stran hematologické toxicity a efektu léčby (doba do progrese a celkové přežívání) budou vyhodnoceny a prezentovány na konferenci. Závěr: Terapie checkpoint inhibitory se dostává do popředí napříč GIT nádory. V ČR zatím nemá úhradu, nicméně v mezinárodních doporučeních figuruje jako léčba první volby. Tato práce prezentuje první zkušenosti s touto léčbou v rámci běžné klinické praxe v ČR.

Literatura: [1] Oh D-Y, Lee K-H, Lee D-W, et al. Gemcitabine and cisplatin plus durvalumab with or without tremelimumab in chemotherapy-naive patients with advanced biliary tract cancer: an open-label, single-centre, phase 2 study. Lancet Gastroenterol Hepatol 2022; 7 (6): 522–532. doi: 10.1016/S2468-1253 (22) 00043-7.

XXXIII/259. Umělá inteligence a budoucnost zdravotní péče

Romportl J.

Ing. Mgr. Jan Romportl Ph.D., Plzeň

Umělá inteligence (AI) zaznamenala v posledním roce enormní rozvoj – od velkých jazykových modelů (LLM) jako GPT-4 až po tzv. unsupervised foundation models. Tyto inovace nejspíše přetvoří zdravotní péči tím, že umožní přesnější diagnostiku, personalizované léčebné plány a inteligentní podporu klinického rozhodování. Nicméně blackbox povaha systémů, jako je LLM, způsobuje problémy kolem transparentnosti, odpovědnosti a bezpečnosti AI. Tato přednáška se bude zabývat raketovým vzestupem LLM a prozkoumá jejich možnou roli ve zdravotní péči. Zmíníme některé možné aplikace jako automatické zodpovídání otázek a zároveň prozkoumáme některá úskalí, např. bias amplification. Přednáška se pokusí nastínit, jak tyto systémy umělé inteligence nasadit eticky, zachovat zastupitelnost pacienta a zajistit klinický dohled.

XXXIII/266. Telemedicína v onkologii – s MOU MEDDI jsme si blíž

Růžičková I., Doležalová Z., Csóka J., Šedo J.

Centrum digitální medicíny, MOÚ Brno

Telemedicína je jedním z moderních nástrojů, jak zajistit zdravotní péči našim pacientům z pohodlí jejich domova za využití informačních a komunikačních technologií. Má důležité přínosy nejen ve vyšším komfortu pacientů, úspoře času i nákladů, omezení rizika nákazy při návštěvách zdravotnických zařízení, ale také přináší celkové zefektivnění poskytované péče a vyšší úroveň zabezpečení předávaných dat. Pacient podstupující onkologickou léčbu se může potýkat s řadou nežádoucích účinků terapie, komplikacemi a případnými jinými potížemi. Odpovědný zdravotník může včas odhalit stav, který ztěžuje často velmi dobře probíhající léčbu, podpořit pacienta radou a nasměrováním, může mu pomoci zvládnout náročnou situaci. V dubnu 2021 MOÚ spustil unikátní mobilní aplikaci určenou pro onkologické pacienty na Klinice komplexní onkologické péče (KKOP), která umožňuje komunikaci s pacienty formou videohovoru, klasického hovoru či chatu. Následně bylo v lednu 2023 založeno Centrum digitální medicíny a zahájen provoz Monitorovacího centra, které třídí, předává i vyřizuje požadavky pacientů zaslané pomocí mobilní aplikace. To umožňuje komunikaci celkově zrychlit a sjednotit, koordinovat péči a zajistit její kontinuitu. Pacienti mohou nejen konzultovat svůj zdravotní stav se svým ošetřujícím lékařem na dálku, ale přímo v aplikaci žádat o předpis eReceptu, objednat se na vyšetření nebo zaslat lékaři výsledky vyšetření od jiných specialistů. Umožňuje také monitorovat stav pacientů pomocí zasílání specializovaných dotazníků týkajících se jejich aktuálního stavu. Do aplikace MOU MEDDI bylo do června 2023 zaregistrováno téměř 750 uživatelů. Nejčastěji byly požadavky pacientů vyřizovány formou chatu. Cílem příspěvku je představit naše praktické zkušenosti s využitím aplikace pro onkologické pacienty. Do budoucna plánujeme rozšíření používání aplikace i pro pacienty dalších klinik a oddělení MOÚ, realizaci preventivních programů v oblasti výživy, pohybových aktivit, rozšíření možnosti aplikace pro edukaci pacientů a jejich rodinných příslušníků, zpřístupnění zdravotnické dokumentace, laboratorních výsledků apod.

XXXIII/268. Chlazení pokožky hlavy jako účinná a bezpečná metoda prevence alopecie indukovaná chemoterapií, studie do roku 2022

Šrédl P.1, Parker A.2

1 DN FORMED Brno s. r. o., 2 Paxman Coolers Ltd, Huddersfield, UK

Východiska: Alopecie indukovaná chemoterapií (CIA) je častým a významným vedlejším účinkem cytotoxické chemoterapie. Může mít za následek fyzickou i psychickou újmu, která významně ovlivňuje stav pacienta a potenciálně ovlivňuje výsledky léčby. Ztráta vlasů patří mezi pacienty k nejobávanějším vedlejším účinkům chemoterapie. Emocionální dopad chemoterapie na pacienty je všeobecně znám. Tyto studie se zaměřují na aplikaci metody chlazení pokožky hlavy u pacientů podstupujících chemoterapeutickou léčbu. Použitá data uvádí citace a zkušenosti poskytovatelů zdravotní péče z Evropské unie a Spojených států. Přehled výzkumných studií zahrnuje také data z Nizozemského registru pro chlazení pokožky hlavy, který obsahuje informace o více než 7 000 pacientů se solidními nádory. Uvedeme zde také poznatky a souvislosti s nedávno popsanou perzistující alopecií (PA) při použití docetaxelu, kde cílem studie bylo zjistit výskyt a charakteristiky PA po adjuvantní léčbě karcinomu prsu docetaxelem, a tak ověřit schopnost chlazení pokožky hlavy v prevenci alopecie. Uvedeme i další seznam výhod ochlazování pokožky hlavy kromě udržení vlasového růstu. Jedná se o hodnocení regenerace vlasů v průběhu 12 týdnů po poslední chemoterapii v náhodném vzorku 13 pacientů léčených režimem AC (doxorubicin + cyklofosfamid) a 33 pacientů léčených režimem TC (docetaxel + cyklofosfamid). Představíme rovněž zavedení webové aplikace – kalkulátoru efektivity chlazení pokožky hlavy pro pacienty podstupující chemoterapeutickou léčbu. Tento nástroj využívá data z nizozemského registru a poskytuje potenciální předpovědi úspěšného udržení vlasů na základě léčebného režimu, dávkování léčiva a časových intervalů před a po chladicí terapii pro daný režim. Závěr: Aplikace scalp cooling neboli chlazení pokožky hlavy může redukovat alopecii indukovanou chemoterapií tím, že způsobí vazokonstrikci krevních cév ve vlasové pokožce, čímž se sníží množství chemoterapeutických léků dodávaných do vlasových folikulů. Přesto je nutno zdůraznit, že efektivita a bezpečnost této metody mohou být variabilní, a je potřeba individuální konzultace s pacientem.

XXXIII/269. Je-li život hra, měl by mít pravidla aneb být nezávislý

Landa L.

Farmakologický ústav, LF MU Brno

Termín závislosti je v nejobecnějším smyslu slova obvykle charakterizován jako chronické neurobiologické onemocnění s genetickými, psychosociálními a vnějšími faktory (faktory prostředí), které ovlivňují jeho rozvoj a projevy. V současné době se nejčastěji dělí na závislosti látkové (uživatelé jsou závislí na psychoaktivní látce s návykovým potenciálem) a behaviorální závislosti (synonyma: nelátkové závislosti, závislosti na procesech). Subjektivně bývá závislost prožívána jako ztráta kontroly. Jak pro látkové, tak pro behaviorální závislosti lze vycházet z bio-psycho-socio-spirituálního modelu. Syndrom závislosti se manifestuje celou škálou změn v oblasti somatické, psychické a sociální a má obvykle společný neurobiologický podklad. Zatímco v případě nelátkových závislostí se jedná o relativně nový fenomén, zneužívání psychotropních látek provází lidstvo celou jeho historii (např. již ve starověku bylo zdokumentováno používání šťávy z makovic – opia, konopí nebo lístků keře koka). První část této tohoto sdělení je zaměřena na objasnění základní terminologie související se závislostmi (rozdělení fyzické a psychické závislosti, základní neurobiologické podklady závislostí), druhá část potom přináší přehled nejvýznamnějších látkových závislostí (na legálních i nelegálních substancích) a v třetí části bude uveden přehled a základní charakteristika závislostí behaviorálních s důrazem na patologické hráčství, závislost na internetu, závislost na jídle, ortorexii a bigorexii.

XXXIII/284. Diferenciální diagnostika hypertriglyceridemie

Kyselák O.

Oddělení klinické biochemie, FN u sv. Anny v Brně

Východiska: Hypetriglyceridemie (HT) je velmi častým laboratorním nálezem. Závažná HT (> 10 mmol/l) je rizikovým faktorem vzniku akutní pankreatitidy. Etiologie HT je velmi různorodá, proto je pečlivá diferenciální diagnostika zcela zásadní. Případy: Uvádíme případy dvou pacientů z naší specializované lipidové ambulance. Pacient č. 1: zdravý muž (*1986) byl poprvé vyšetřen v r. 2015 pro závažnou HT (18 mmol/l), celkový cholesterol 11 mmol/l. Přítomna také elevace GGT 1,5 μkat/l (abusus pět piv týdně). Na UZ byla prokázána jaterní steatóza. Doporučili jsme změnu režimových opatření. Při kontrole ale došlo ke zvýšení triglyceridů (TG) na 38 mmol/l. V rámci diferenciální diagnostiky dysbetalipoproteinemie jsme doplnili analýzu genu Apo E (prokázán genotyp E3/E3). Zahájili jsme léčbu fenofibrátem 215 mg denně. Na další kontrolu pacient přišel až po 2 letech, během nichž byl 2× hospitalizován pro akutní pankreatitidu. Přestal konzumovat alkohol a při striktní dietě zhubnul 10 kg. Následoval trvalý pokles TG do referenčních hodnot (< 1,7 mmol/l). S medikací a doporučením byl předán do péče praktického lékaře. Pacient č. 2: muž (*1960) byl poprvé vyšetřen v r. 2007 pro HT 11 mmol/l, celkový cholesterol 7 mmol/l. Přítomna také elevace GGT (5,5 μkat/l) v.s. toxonutritivní etiologie. Pro susp. hypothyreózu (TSH 11 mU/l) byla na endokrinologii zahájena léčba levothyroxinem. Pacient byl poučen o změně režimových opatření, ale laboratorní nález při kontrole se nelepšil (TG = 19 mmol/l). Zahájili jsme léčbu fenofibrátem 267 mg denně, při dalších kontrolách se TG pohybovaly >10 mmol/l, max. 36 mmol/l. Pacient během 5 let přibral 15 kg (® 109 kg), UZ břicha potvrdil jaterní steatózu. Doplnili jsme analýzu genu pro lipoproteinovou lipázu (LPL): byl potvrzen výskyt dvou variant v genu LPL asociovaných s familiární kombinovanou hyperlipidemií (FKH). Při přechodném vysazení hypolipidemik byla také provedena ultracentrifugace lipoproteinů (IKEM): vyšetření svědčí pro syndrom multifaktoriální chylomikronemie. Pacient od roku 2020 léčen fenofibrátem 215 + rosuvastatinem 10 mg/den (poslední TG 4 mmol/l). Doposud neprodělal žádnou ataku akutní pankreatitidy. Závěr: Nejčastější příčinou HT je konzumace alkoholu. Dále je HT častým nálezem u špatně kompenzovaných diabetiků a u obézních osob (vysoký pool TG v tukové tkáni). Méně často může být HT součást FKH, která bývá spojena se snížením aktivity LPL. Pacienti s FKH mají také vysoké riziko časné manifestace aterosklerózy. Nejčastěji je ale HT výsledkem kombinace více uvedených faktorů, proto je pečlivá diferenciální diagnostika naprosto klíčová pro léčbu a ovlivnění další prognózy pacienta.