CPAM, vrozená malformace dýchacích cest
CPAM, congenital pulmonary airway malformation
Congenital pulmonary airway malformation is one of the most common congenital lung malformations. Prenatal ultrasound screening plays an important role in its diagnosis. Therefore, in most cases, the congenital developmental defect is already known before birth. The clinical manifestations of the defect are variable and can appear at any age during childhood. The variability of clinical signs depends on the size of the deposit. With the improvement of ultrasound technology even the smallest congenital pulmonary airway malformations, which are completely asymptomatic, are often detected. Magnetic resonance imaging of the fetus is suitable to clarify the ultrasound finding, which will help us in more accurate differential diagnosis. Definitive treatment of congenital pulmonary airway malformation is surgical resection of the lesion. The surgery is planned according to the child's clinical manifestations. If a child is born with respiratory distress or breathing problems appear soon after birth, surgery is indicated immediately. However, in the neonatal period, most of the findings are asymptomatic and surgery can be postponed. In this case the child must be carefully and regularly examined by the general practitioner and the surgeon. Around 4−5 years of age, a CT scan of the lungs is indicated and, according to the findings, an operation is arranged. Surgery is highly recommended for the possible development of frequent respiratory infections or the development of a malignant disease in later life. With careful monitoring and resection of the lesion the overall prognosis of the congenital malformation is favorable. The article is presenting data regarding approaches and treatment of patients from the Department of neonatology and the Department of pediatric surgery, Motol University Hospital.
Keywords:
Surgical resection – congenital pulmonary airway malformation – CPAM – fetal magnetic resonance – prenatal ultrasound screening – respiratory distress
Autori:
K. Tichá 1; B. Kučerová 2; K. Křížová 2; B. Prosová 3; R. Kelčík 4; J. Košata 4; J. Janota 1
Pôsobisko autorov:
Novorozenecké oddělení s JIRP, Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
1; Klinika dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol, Praha
2; Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, Praha
3; Gynekologické oddělení s JIRP, Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
4
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Neonat 2024; 30 (1): 31-36.
Kategória:
Reviews
Súhrn
Vrozená malformace dýchacích cest je jedna z nejčastějších vrozených plicních malformací. V její diagnostice sehrává důležitou roli prenatální ultrazvukový screening. Proto je vrozená vývojová vada ve většině případů známá již před porodem. Klinické projevy vady jsou variabilní a mohou se projevit v kterémkoli věku dítěte. Variabilita projevů se odvíjí od velikosti ložiska. Se zlepšující se ultrazvukovou technikou jsou často odhalena i ložiska dříve nedetekovatelná, která jsou zcela asymptomatická. Pro upřesnění každého nálezu je vhodná magnetická rezonance plodu, která nám pomůže v přesnější diferenciální diagnostice. Definitivní léčbou vrozené malformace dýchacích cest je chirurgická resekce ložiska. Její provedení se plánuje dle klinických projevů dítěte. Pokud se dítě narodí s dechovou tísní nebo se již brzy po porodu projevují dechové potíže, je operace indikovaná ihned. Avšak v novorozeneckém období je většina nálezů asymptomatická a operace se dá naplánovat s odstupem času. Dítě je pečlivě a pravidelně dispenzarizováno u praktického lékaře a v chirurgické ambulanci. Kolem 4.−5. roku je indikováno k CT vyšetření plic a dle nálezu je indikována operace. Operace je vysoce doporučována pro možný rozvoj respiračních infekcí nebo vznik maligního onemocnění v pozdějším věku. Celková prognóza vrozené vývojové vady je při pečlivém sledování a resekci ložiska příznivá. V článku jsou uvedeny údaje týkající se přístupů a léčby pacientů sledovaných a léčených na Novorozeneckém oddělení FN Motol a Klinice dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol.
Klíčová slova:
CPAM – vrozená malformace dýchacích cest – prenatální ultrazvukový screening – magnetická rezonance plodu – dechová tíseň – chirurgická resekce
ÚVOD
CPAM, zkratka kdysi známá jako cystická pulmonální adenomatoidní malformace, je dnes zkratkou pro vrozenou malformaci dýchacích cest. V minulosti se také používal název kongenitální cystická adenomatoidní malformace (CCAM, congenital cystic adenomatoid malformation) [6]. CPAM se řadí mezi vzácné vrozené vývojové vady, zároveň je však nejčastější z vrozených plicních malformací. Její prevalence je 1/10 000−35 000 živě narozených dětí [7]. Pacient se může klinicky projevit ihned po porodu s dechovými potížemi nebo jinými projevy až v pozdějším věku.
Výskyt CPAM je sporadický. Dřívější teorie, která uváděla, že se vada váže na mužské pohlaví, nebyla potvrzena. Nejsou známy žádné rizikové faktory ze strany matky a ani genetická predispozice pro rozvoj CPAM [9]. Výjimkou je jedině malformace typu 4, která je asociovaná s familiárním nádorovým a dysplastickým syndromem způsobeným mutacemi v genu DICER1 [5].
Vrozená malformace dýchacích cest je nejspíše zapříčiněná v abnormálním větvení dýchacích cest, ke kterému dochází při nerovnováze mezi proliferací a apoptózou během organogeneze. Přesný molekulární mechanizmus vzniku není znám. K abnormálnímu větvení může dojít ve kterékoli lokalizaci na tracheobronchiálním stromu. Proto se může vyskytovat v kterékoli plíci a laloku. Avšak je známo, že léze jsou ve většině případů vázány jenom na jeden lalok a nejčastější lokalizace je bazálně [9]. Potvrzují to také statistiky z Kliniky dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol, kde se provádí resekce ložisek CPAM. Za období od ledna 2004 do prosince 2023 bylo provedeno 68 resekcí. Nejčastějším výkonem byla jednostranná dolní lobektomie (graf 1, 2).
Klasifikace vady jsou dvě. Významnější je klasifikace dle histopatologického nálezu neboli dle Stockera [7], která má podklad v rozdílné lokalizaci vzniku malformace v dýchacích cestách. Dělí CPAM na 5 typů: typ 0−4 (tab. 1). Dle typu malformace lze předpokládat klinické komplikace, které se s ním pojí [9]. Druhé dělení je prenatální. Léze se dělí na základě velikosti cyst prostřednictvím ultrazvukového vyšetření na makrocystický a mikrocystický typ [2]. Mikrocystické léze obsahují cysty < 5 mm, jejich vzhled je spíše solidní. Makrocystické léze obsahují jednu nebo více cyst s průměrem > 5 mm.
Graf 1. Resekce levé plíce (31 pacientů)
I. segmenty 1−3, II. horní lobektomie, III. dolní lobektomie, IV. pulmonektomie
Graf 2. Resekce pravé plíce (37 pacientů)
I. horní lobektomie, II. střední lobektomie, III. horní a střední lobektomie, IV. dolní lobektomie, V. dolní a střední lobektomie, VI. pulmonektomie
Tab. 1. Klasifikace dle Stockera, histopatologické dělení CPAM
|
Výskyt |
Popis |
Typ 0 |
raritní |
Jedná se o nejraritnější typ vady, která vychází z trachey nebo bronchů. Postihuje celé plíce. Prognóza u dětí je infaustní. |
Typ 1 |
60−70 % |
Vada vzniklá z distálních bronchů nebo proximálních bronchiolů, při které se v 95 % případů nachází jedna cysta o průměru 2−10 cm pouze v jednom laloku plic, cysta může být multilokulární. Maligní potenciál v dospělosti. |
Typ 2 |
15−20 % |
Vada vychází z dilatovaných terminálních bronchiolů. Způsobuje mnohočetné cysty o průměru 0,5 až 2 cm. Může být zaměnitelná s plicním sekvestrem, proto je důležité rozpoznat zásobovací cévy ložiska. Spojuje se s dalšími vrozenými vývojovými vadami. |
Typ 3 |
5−10 % |
Vada vychází z distálních dýchacích cest a alveolů. Jejich charakter může být cystický nebo v podobě solidního ložiska. Cysty v ložisku jsou v průměru 0,5 cm. Ložiska jsou velká, mohou postihnout celý lalok nebo několik laloků plíce. Děti se brzy po narození prezentují dechovými problémy nebo umírají již v novorozeneckém období. |
Typ 4 |
5−10 % |
Vada je výjimečná svou lokalizací, může se totiž vyskytovat multifokálně, tedy v obou plicích, ve více lalocích. Je asociovaná s možným vznikem pleuropulmonálního blastomu. |
DIAGNOSTIKA
Diagnostika CPAM v dnešní době ve většině případů vede přes gynekologické ultrazvukové vyšetření před narozením dítěte (obr. 1). Při nálezu cystického ložiska se plánuje série ultrazvuků kvůli asociovaným vrozeným vadám a sledování možného vývoje hydropsu [2].
Pro upřesnění nálezu je doplňujícím vyšetřením magnetická rezonance plodu (obr. 2a, b). Tato metoda může pomoci i v diferenciální diagnostice [2]. Může pomoci rozlišit, zda se jedná o bronchopulmonální sekvestr, vrozenou brániční kýlu, lobární emfyzém, bronchogenní cystu či cystický teratom. V případě, že zobrazovací metody prokáží další vrozené vývojové vady, je namístě doplnit i genetické vyšetření.
U některých dětí může nastat situace, že již prenatálně byly sledovány pro cystické ložisko, avšak těsně před porodem se ložisko nepodařilo zobrazit. V takovém případě by se mělo postupovat tak, jako kdyby ložisko bylo stále přítomné.
Postnatální verifikace malformace je daná zobrazovacími metodami. Může to být RTG srdce a plic nebo sonografické vyšetření plic pro ověření přítomnosti ložiska (obr. 3, 4).
Při nejasnosti a pro lepší zobrazení léze se doporučuje CT nebo MRI. Načasování přesnějších vyšetření se odvíjí od rizikových faktorů ložiska. V případě, že je ložisko velké, způsobuje mediastinální posun a může působit klinické projevy po porodu a MRI nebo CT se provádí ihned (obr. 5). Nejsou-li uvedené rizikové faktory přítomny, lze s podrobnějšími vyšetřeními vyčkat do staršího věku. Při dobrém klinickém stavu dítěte se čeká do jeho 4−5 let věku, kdy se v celkové anestezii provádí CT plic (obr. 6, 7).
Obr. 1. Gynekologický prenatální ultrazvukový nález
Obr. 2a, b. Magnetická rezonance plodu v 23. g.t., CPAM v pravém plicním křídle s mass efektem na mediastinum a závažnou hypoplazií levého plicního křídla
Mass efekt − stav, kdy léze způsobuje posun přilehlých orgánů.
Obr. 3. RTG srdce + plíce, je zobrazeno malé ložisko CPAM po porodu bez klinických projevů. Je patrná zvýšená plicní transparence a chudší plicní kresba vpravo v dolním plicním poli.
KLINICKÉ PŘÍZNAKY
Klinické příznaky CPAM jsou velmi variabilní [3]. Po porodu je přibližně 75 % dětí zcela asymptomatických. Zbylých 25 % se může projevit dechovými potížemi, proto by měl být každý novorozenec s nálezem CPAM pečlivě sledován. Se zlepšující se technologií ultrazvuků se snižuje procento symptomatických případů. Je to dáno tím, že jsou zobrazeny i ty nejmenší léze, které jsou ve většině případů bez klinických projevů. Mezi nejčastější postnatální klinické projevy se řadí následu-
Obr. 4. RTG srdce + plíce, je zobrazeno větší ložisko vytvářející mediastinální posun.
jící dechové potíže: tachypnoe, dyspnoe a grunting [4]. Další příznaky jsou cyanóza nebo prenatální známky jako polyhydramnion, ascites a hydrops. Prediktorem symptomatického průběhu po porodu je velikost ložiska. S nárůstem velikosti ložiska se zvyšuje i pravděpodobnost výskytu symptomů [9]. Další možné prenatální markery, při kterých můžeme očekávat horší poporodní průběh, jsou polyhydramnion, ascites a mediastinální posun. V případě, že ložisko nebylo zachyceno v prenatálním období, bývá nejčastějším projevem po porodu dušnost či bronchopneumonie (graf 3).
Obr. 5. CT vyšetření u novorozence při klinických projevech CPAM v dolním laloku pravé plíce, snížení vzdušnosti v horním laloku vpravo, přesun struktur vlevo
Obr. 6. CT vyšetření dítěte v 5 letech věku s CPAM. Jsou patrné změny charakteru CPAM v dolním laloku dorzobazálně, vícečetné cysty jsou vyplněny tekutinou patrně jako zánětlivá komplikace.
Obr. 7. CT vyšetření dítěte v 5 letech věku s nálezem CPAM. Malformace je označena modrou barvou.
SPECIFICKÉ KLINICKÉ PŘÍZNAKY DLE HISTOPATOLOGIE
Vady typu 0 a 3 se pojí s úmrtím novorozence ihned po porodu. Specificky typ 2 se v 60 % vyskytuje s další vrozenou vývojovou vadou, například tracheoesofageální píštělí, bilaterální agenezí nebo dysgenezí ledvin, střevní atrezií, jinou plicní malformací nebo jinou vrozenou anomálií bránice, srdce, centrálního nervového systému nebo kostí. U typu 4 se může časem rozvinout malignita, pleuropulmonální blastom [9].
Novorozenci s asymptomatickým průběhem po porodu musí být po propuštění nadále pečlivě sledování pro možný rozvoj komplikací v prvních letech života. Nejčastější komplikací u starších dětí je pneumonie, avšak některé CPAM se mohou projevit i spontánním pneumotoraxem.
PÉČE O NOVOROZENCE V PORODNICI
Po porodu jsou u každého novorozence s prenatálním údajem o cystickém ložisku v plicích kontinuálně monitorovány vitální funkce s důrazem na saturaci kyslíkem. Je samozřejmostí, že se vychází vstříc matkám, které nechtějí přijít o první okamžiky se svým dítětem. Proto, pokud jsou děti klinicky stabilní, plně podporujeme přikládání a rozvoj laktace pod dozorem zdravotních sester. Zůstává-li dítě stabilní do 3. dne života, není vystaveno žádnému dalšímu vyšetření. Třetí den života se provádí ultrazvuk plic nebo RTG srdce a plic pro verifikaci ložiska. Po zobrazení plic je namístě domluva na další péči s dětskými chirurgy. První situace, která může nastat, je, že ložisko je malé nebo není vůbec zobrazeno. Nejeví-li dítě žádné známky dechových potíží, může být propuštěno do ambulantní péče. Matka je informovaná o možných dechových potížích, které mohou nastat, a o případné nutnosti vyhledání lékařské pomoci. Každé takové dítě odchází z nemocnice s již předem domluveným termínem kontroly v dětské chirurgické ambulanci. Kontrola se ve většině případů plánuje za 1 měsíc od propuštění. Druhá situace nastává, když je zobrazeno rozměrnější ložisko, které se může, ale i nemusí projevovat klinickými příznaky. Důležitým faktorem v rozhodnutí o operaci není pouze klinický stav dítěte, ale také projev utlačení plíce nebo mediastinální posun u rozměrnějších ložisek.
Graf 3. Četnost příznaků CPAM u postnatálních nálezů
Obr. 8a, b. Perioperační snímky s resekcí malformace
STRATEGIE TERAPIE
U dětí se symptomatickým průběhem po porodu nebo velkým ložiskem, u kterého jsou očekávány komplikace, je indikovaná resekce už v novorozeneckém věku. Operace se provádí torakotomicky (obr. 8a, b) nebo torakoskopicky. V současnosti je snaha operace provádět torakoskopicky. Elektivně se provádí resekce u dětí s opakující se pneumonií. Stále však zůstává diskutabilní, kdy operovat dětí bez zjevných potíží. V České republice (ČR) převládá postup preventivního odstranění ložiska přibližně v 5 letech [8]. Důvodem je možný vývoj častých infekcí a maligní potenciál ložiska ve starším věku [1].
Dalším argumentem pro resekci ložiska je snaha vyhnout se subklinickým zánětům, které vznikají kolem ložiska a poškozují původně zdravou plicní tkáň a také komplikují operaci. Proto je tendence ve světě i v ČR provádět resekci v mladším věku. Čím déle subklinické záněty přetrvávají, tím hůře se plicní tkáň regeneruje, a delší je i hojení operační rány. Z dat od našich kolegů z Kliniky dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol se od ledna 2004 do prosince 2023 operovalo 68 dětí (z toho 33 dívek, 48 %). Prenatálně bylo ložisko rozpoznáno u 55 (80 %) pacientů. Z celkového počtu dětí bylo 21 (31 %) operováno v novorozeneckém věku.
Z pooperačního histologického nálezu se v 91 % případů jednalo o čistou CPAM, ve zbylých 9 % byla malformace kombinací cystického ložiska a sekvestru.
ZÁVĚR
Při diagnóze CPAM je důležité myslet na variabilitu příznaků této vady. Vada je kategorizovaná do pěti typů, které mohou mít různý klinický průběh a prognózu. Nejčastějším typem je typ 1 a největší maligní potenciál má typ 4. Standardem v péči o novorozence s CPAM je kontinuální monitorace saturací a pečlivé sledování klinického stavu první 3 dny života. Přibližně u čtvrtiny dětí se projevuje vada klinickými příznaky. Vedle klinického stavu se k diagnostickým postupům přidává zobrazení plic (rtg snímek nebo ultrazvukové vyšetření) 3. den života. Jediná kurabilní možnost řešení vady je chirurgická resekce, která se plánuje dle symptomatologie dítěte. Mortalita pacientů s CPAM je nízká. V souboru pacientů FN Motol v období 2004−2023 je dlouhodobé přežívání v 95 % případů. Uvedená data potvrzují fakt, že tato vrozená vývojová vada má velmi příznivou prognózu.
Dítě s prenatálně diagnostikovanou CPAM má být porozeno v centru, kde je možná adekvátní diagnostika a chirurgická léčba. Dojde-li k porodu dítěte s prenatálně diagnostikovanou CPAM mimo specializované centrum či je diagnóza zjištěna až po porodu, je nutné konzultovat chirurgické pracoviště (Klinika dětské chirurgie FN Motol). Rozhodnutí o transportu i směřování pacienta následně vyplyne z celkového stavu a případných komplikujících faktorů (nezralost, přidružené vady). V rámci FN Motol mohou být pacienti přijati na novorozenecké nebo chirurgické pracoviště.
Zdroje
- Draganovičová J, Hyršl M, Jiroušek M, Hanke I, Hornychová H, Kočová E. Kongenitální plicní malformace (CPAM typ I), diagnóza dětského věku u dospělé pacientky. Čes. Radiol. 2019; 73(4): 267−270. Dostupné z: http://www.cesradiol.cz/dwnld/ CesRad_1904_267_270.pdf.
- Egloff A, Bulas D, et al. Congenital pulmonary airway malformation prenatal diagnosis and managment. Up to date 2023. Dostupné z: https://www.uptodate.com/contents/con- genital-pulmonary-airway-malformation-prenatal-diagno sis-and-management?csi=1b27a355-9351-49fc-a3d3-23d4dd7 953fe&source=contentShare.
- Gleason ChA, Juul SE. Disorders of the pleural cavity. In: Avery‘s diseases of the newborn, 10th ed. Philadelphia: Elsevier 2018: 708−712. ISBN 978-0-323-40135-5.
- Gomella TL. Neonatology: Management, procedures, on-call problems, diseases, and drugs, 8th ed. New York: McGraw-Hill Medical 2020: 188−189, 679. ISBN 978-1-259-64481-8.
- Hořínová V, Drábová K, Nosková H, Bajčiová V, Šoukalová J, Černá L, Hůrková V, Slabý O, Štěrba J. Syndrom DICER1. Klin. Onkol. 2019; 32(Suppl 2): 2S123−2S127. Dostupné z: https://www. prolekare.cz/casopisy/klinicka-onkologie/2019-supplementum2/ syndrom-dicer1-113315.
- Aryal K, et al. Congenital pulmonary airway malformation (CPAM): A case report and review of the literature. Radiol Case Rep 2023; 18(10): 3483−3486. Dostupné z: https://www.sciencedirect. com/science/article/pii/S1930043323004594.
- Mehta PA, Sharma G. Congenital pulmonary airway malformation [online]. Treasure Island: StatPearls 2023. Dostupné z: https:// www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK551664/.
- Mihál V, Kopřiva F, Vyhnánek M, Šnajdauf J, Michálková K, Venháčová P. Oslabené dýchání a kašel jako první příznaky kongenitální malformace dýchacích cest. Pediatr. Praxi. 2012; 13(6): 415–417.
- Oerman ChM, et al. Cognital Pumonary airway malformation. Up to date 2023. Dostupné z: https://www.uptodate.com/contents/ congenital-pulmonary-airway-malformation?csi=91e7b53f-761 9-4758-a2ae-d074f71403e6&source=contentShare.
Konflikt zájmu: žádný Došlo do redakce: 5. 3. 2024
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Katarina Tichá
Novorozenecké oddělení s JIRP
Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
e-mail: katarina.ticha@fnmotol.cz
Štítky
Neonatology Neonatal NurseČlánok vyšiel v časopise
Czech and Slovak Neonatology
2024 Číslo 1
Najčítanejšie v tomto čísle
- Choanal atresia, early diagnosis and therapy
- Abdominal wall defects – gastroschisis, omphalocele
- Cleft facial defects
- CPAM, congenital pulmonary airway malformation