#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Výběr technologických parametrů pro přípravu kombinovaného perorálního roztoku Maglycimet™


Výběr technologických parametrů pro přípravu kombinovaného perorálního roztoku Maglycimet™

Problém nedostatku hořčíku je naléhavou otázkou moderního lidstva. Populace mnoha zemí má tendenci snižovat jeho příjem v denní stravě. Pokles jeho hladiny je způsoben stresem, špatným životním stylem, zvýšeným vylučováním z těla v důsledku užívání některých léků atd. Proto je vývoj přípravků obsahujících hořčík perspektivní vědeckou oblastí. V současné době se dává přednost kombinovaným přípravkům s více terapeutickými účinky. Vyvinuli jsme technologii pro přípravu kombinovaného perorálního roztoku pod názvem Maglycimet, který se skládá z následujících účinných farmaceutických složek: magnesium-aspartát, magnesium-glutamát, glycin, methyl­kobalamin. Byly stanoveny technologické parametry přípravy roztoku. Byly studovány teplotní režimy a pořadí zapracování účinných a pomocných látek. Důležitým bodem přípravy tohoto léku byl zisk solí magnesium-aspartátu a magnesium-glutamátu přímo z reakční směsi. Na základě teoretických a experimentálních studií byly zvoleny technologické parametry pro jejich přípravy. V této experimentální studii byly hodnoceny hlavní ukazatele kvality roztoku v přípravném stádiu: vzhled, pH, hustota, kvantitativní obsah hořčíku, glycinu a methylkobalaminu. Výsledky naznačují nezbytnost dalšího výzkumu pro následné zavedení přípravku do průmyslové výroby ukrajinskými výrobci.

Klíčová slova:

nedostatek hořčíku – hořečnaté soli – technologie – perorální roztok


Autoři: Daria V. Snehyrova;  Liudmila G. Almakaieva;  Olexandra S. Kran
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2019; 68, 119-124
Kategorie: Original Article

Souhrn

Problém nedostatku hořčíku je naléhavou otázkou moderního lidstva. Populace mnoha zemí má tendenci snižovat jeho příjem v denní stravě. Pokles jeho hladiny je způsoben stresem, špatným životním stylem, zvýšeným vylučováním z těla v důsledku užívání některých léků atd. Proto je vývoj přípravků obsahujících hořčík perspektivní vědeckou oblastí. V současné době se dává přednost kombinovaným přípravkům s více terapeutickými účinky. Vyvinuli jsme technologii pro přípravu kombinovaného perorálního roztoku pod názvem Maglycimet, který se skládá z následujících účinných farmaceutických složek: magnesium-aspartát, magnesium-glutamát, glycin, methyl­kobalamin. Byly stanoveny technologické parametry přípravy roztoku. Byly studovány teplotní režimy a pořadí zapracování účinných a pomocných látek. Důležitým bodem přípravy tohoto léku byl zisk solí magnesium-aspartátu a magnesium-glutamátu přímo z reakční směsi. Na základě teoretických a experimentálních studií byly zvoleny technologické parametry pro jejich přípravy. V této experimentální studii byly hodnoceny hlavní ukazatele kvality roztoku v přípravném stádiu: vzhled, pH, hustota, kvantitativní obsah hořčíku, glycinu a methylkobalaminu. Výsledky naznačují nezbytnost dalšího výzkumu pro následné zavedení přípravku do průmyslové výroby ukrajinskými výrobci.

Klíčová slova:

nedostatek hořčíku – hořečnaté soli – technologie – perorální roztok


Zdroje

1. Tarasov E. А., Blinov D. V., Zimovina U. V., Sandakova E. A. Magnesium deficiency and stress: Issues of their relationship, diagnostic tests, and approaches to therapy. Terapevticheskii arkhiv 2015; 87(9), 114–122.

2. DiNicolantonio J. J., O’Keefe J. H., Wilson W. Subclinical magnesium deficiency: a principal driver of cardiovascular disease and a public health crisis. Open Heart 2018. https://openheart.bmj.com/content/openhrt/5/2/e000775.full.pdf (20. 9. 2018.).

3. Bertinato J., Wang K., Hayward S. Serum magnesium concentrations in the Canadian population and associations with diabetes, glycemic regulation, and insulin resistance. Nutrients 2017; 296(3), 82–93.

4. Naithani M., Bharadwaj J., Darbari A. Magnesium: The fifth electrolyte. J. Med. Nutr. Nutraceut. 2014; 3(2), 66–72.

5. Al Alawi A. M., Majoni S.W., Falhammar F. Magnesium and human health: perspectives and research directions. Int. J. Endocrinol. 2018. https://pdfs.semanticscholar.org/8c1d/9bc1eff97b16284c45d5f97dcfe0a23a1e83.pdf (13. 9. 2018).

6. Kompendium. https://compendium.com.ua/ (25. 2. 19).

7. Snegirev V. P., Iakovleva L. V., Snegireva D. V., Almacaeva L. G. Soedineniya magniya: lekarstvennye sredstva, ikh potreblenie i perspektivy sozdaniya novogo preparata. Chast’ 1. 100 magniysoderzhashchikh lekarstvennykh preparatov ukrainskogo farmatsevticheskogo rynka. Vestnik farmatsii 2017; 4, 33–43.

8. Coudray C., et al. Study of magnesium bioavailability from ten organic and inorganic Mg salts in Mg-depleted rats using a stable isotope approach. MAGNESIUM RES. 2005; 18(4), 215–223.

9. Schuchardt J. P., Hahn A. Intestinal absorption and factors influencing bioavailability of magnesium-an update. Curr. Nutr. Food Sci. 2017; 13(4), 260–278.

10. Derzhavna Farmakopeya Ukrayini: v 3 t. Derzhavne pidpriemstvo «Ukrainskiy naukoviy farmakopeyniy tsentr yakosti likarskih zasobiv». – 2-e vid. – Harkiv: Derzhavne pidpriemstvo «Ukrayinskiy naukoviy farmakopeyniy tsentr yakosti likarskih zasobiv» 2014–2015.

11. European Pharmacopoeia, 9th ed. European Directorate for the Quality of Medicines (EDQM). – Council of Europe, 67075 Strasbourg Cedex, France 2016.

12. Japanese Pharmacopeia, 16th ed. The Ministry of Health, Labour and Welfare, Japan 2014.

13. European Directorate for the Quality of Medicines. European Pharmacopoeia. 9th Edition 2016; 3935.

14. Pertsev I. M. Likarskiy preparat. Farmatsevtichna entsiklopedIya. https://www.pharmencyclopedia.com.ua/article/2078/likarskij-preparat (20. 2. 19.).

15. Rylander R. Bioavailability of magnesium salts – A review. J. Pharm. Nutr. Sci. 2014; 4, 57–59.

16. Snehyrova D. V., Almakaeva L. G. Development of the oral solution «Maglycimet» composition based on the magnesium salts with glycine and methylcobalamin. J. Pharm. Sci. Res. 2019; 2, 310–313.

17. Adler C., et al. Process development for active pharmaceutical ingredients following a developmental cascade. Chimia 2006; 60(9), 523–529.

18. Bumpas J., Betsch E. Exploratory study on active pharmaceutical ingredient manufacturing for essential medicines. Washington 2009.

19. Volpin M. E., Yatsimirskiy K. B. Neorganicheskaya biohimiya. Moskva: Mir 1978.

20. Davies M. J. Protein oxidation and peroxidation. Biochem. J. 2016; 473(7), 805–825.

21. Kohen R., Nyska А. Oxidation of biological systems: oxidative stress phenomena, antioxidants, redox reactions, and methods for their quantification. Toxicol. Pathol. 2002; 30 (6), 620–650.

22. Komov V. P., Berezov T. T., Shvedova М. Т. Biologicheskaya himiya. Moskva: Yurayt 2014.

23. Shanbhag V. M., Martell A. E. Oxidative deamination of amino acids by molecular oxygen with pyridoxal derivatives and metal ions as catalysts. J. Am. Chem. Soc. 1991; 113(17), 6479–6487.

24. PubChem. Sodium metabisulphite. https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/Sodium_metabisulfite (13. 2. 19.).

25. Meerza A. R., Pathan S. B., Buddolla V., Senthilkumar R. Multifarious beneficial effect of nonessential amino acid, glycine: A review. Oxid. Med. Cell. Longev. 2017; 2017, 1–8.

26. Petrat F., Boengler K., Schulz R., Groot H. Glycine, a simple physiological compound protecting by yet puzzling mechanism(s) against ischaemia–reperfusion injury: current knowledge. Br. J. Pharmacol. 2012; 165(7), 2059–2072.

27. Zhang Z., Wang W., Kang Y., Zong L., Wang A. Glycine-assisted evolution of palygorskite via a one-step hydrothermal process to give an efficient adsorbent for capturing Pb(II) ions. RSC Adv. 2015; 5(117), 96829–96839.

28. Vandamme E. J. Biotechnology of vitamins, pigments, and growth factors. England: Esliver science 1989; 257–261.

29. Dhartiben В. K., Aparnathi K. D. Chemistry and use of artificial intense sweeteners. Int. J. Curr. Microbiol. Appl. Sci. 2017; 6(6), 1283–1296.

30. Kommanaboyina B., Rhodes C. T. Trends in stability testing, with emphasis on stability during distribution and storage. Drug Dev. Ind. Pharm. 1999; 25(7), 857–868.

31. Liebert M. А. Final report on the safety assessment of sorbic acid and potassium sorbate. J. Am. Coll. Toxicol. 1988; 7(6), 837–880.

32. Campos C. А., Alzamora S.M., Gerschenson L. N. Sorbate destruction and non-enzymatic browning in model aqueous systems. Food Sci. Technol. Int. 1997; 6, 405–411.

Štítky
Pharmacy Clinical pharmacology
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#