Nový přístup k detoxikaci pacientů závislých na benzodiazepinech a Z-lécích pro snížení psychogenních komplikací
Nový přístup k detoxikaci pacientů závislých na benzodiazepinech a Z-lécích pro snížení psychogenních komplikací
Benzodiazepiny (BZDs) a Z-hypnotika jsou silně návykové látky, které působí na identické GABA receptory. Detoxifikace by měla být dlouhodobá a postupná, obvykle s využitím dlouhodobě působícího BZD (diazepamu). Zatím však neexistuje žádný vhodný komerčně dostupný produkt s potřebným nízkým obsahem diazepamu. Tento přehledový článek popisuje specifické farmakologické aspekty a srovnání jednotlivých BZDs ve vztahu k jejich účinkům a návykovosti. Úspěch léčby souvisí s komfortem pacienta během procesu vysazování léku. Pacienti se obvykle obávají přechodu na vhodnější dlouhodobě působící BZD (diazepam) a během vysazování mají obavy z abstinenčních příznaků. Tyto překážky by bylo možné překonat individualizovanou detoxifikací podle již publikovaných léčebných režimů. K dispozici je třeba mít lékovou formu s velmi přesnými dávkami diazepamu, což by umožnilo dlouhodobé postupné snižování dávky s možnou přísadou adjuvantních léčiv. Snížení dávky přitom nemění vnější vzhled lékové formy a pacient by mohl být léčen až do fáze podávání placeba. Individuálně připravená léková forma s odlišným a přesným obsahem diazepamu může být použita pro pohodlnou detoxifikaci a může také eliminovat psychogenní stres při přechodu z původního léčiva na diazepam a při snižování dávky v průběhu vysazování.
Klíčová slova:
benzodiazepiny – Z-hypnotika – závislost – vysazování – snižování dávky – detoxifikace
Autoři:
Kateřina Kubová; Aleš Franc; Jakub Vysloužil; Jan Šaloun; David Vetchý
Vyšlo v časopise:
Čes. slov. Farm., 2019; 68, 139-147
Kategorie:
Review Articles
Souhrn
Benzodiazepiny (BZDs) a Z-hypnotika jsou silně návykové látky, které působí na identické GABA receptory. Detoxifikace by měla být dlouhodobá a postupná, obvykle s využitím dlouhodobě působícího BZD (diazepamu). Zatím však neexistuje žádný vhodný komerčně dostupný produkt s potřebným nízkým obsahem diazepamu. Tento přehledový článek popisuje specifické farmakologické aspekty a srovnání jednotlivých BZDs ve vztahu k jejich účinkům a návykovosti. Úspěch léčby souvisí s komfortem pacienta během procesu vysazování léku. Pacienti se obvykle obávají přechodu na vhodnější dlouhodobě působící BZD (diazepam) a během vysazování mají obavy z abstinenčních příznaků. Tyto překážky by bylo možné překonat individualizovanou detoxifikací podle již publikovaných léčebných režimů. K dispozici je třeba mít lékovou formu s velmi přesnými dávkami diazepamu, což by umožnilo dlouhodobé postupné snižování dávky s možnou přísadou adjuvantních léčiv. Snížení dávky přitom nemění vnější vzhled lékové formy a pacient by mohl být léčen až do fáze podávání placeba. Individuálně připravená léková forma s odlišným a přesným obsahem diazepamu může být použita pro pohodlnou detoxifikaci a může také eliminovat psychogenní stres při přechodu z původního léčiva na diazepam a při snižování dávky v průběhu vysazování.
Klíčová slova:
benzodiazepiny – Z-hypnotika – závislost – vysazování – snižování dávky – detoxifikace
Zdroje
1. Lavania S., Ram D., Praharaj S. K., Khan A. H. Pattojoshi A. Deliberate self-harm in nondepressed substance-dependent patients. J. Addict. Med. 2012; 6(4), 247–252.
2. Soumerai S. B., Simoni-Wastila L., Singer C., Mah C., Gao X. M., Salzman C., Ross-Degnan D. Lack of relationship between long-term use of benzodiazepines and escalation to high dosages. Psychiatr. Serv. 2003; 54(7), 1006–1011.
3. Janhsen K., Patrik R., Hoffmann K. The problems of long-term treatment with benzodiazepines and related substances. Dtsch. Arztebl. Int. 2015; 112(1–2), 1–7.
4. Linnet K., Gudmundsson L. S., Birgisdottir F. G., Sigurdsson E. L., Johannsson M., Tomasdottir M. O., Sigurdsson J. A. Multimorbidity and use of hypnotic and anxiolytic drugs: cross-sectional and follow-up study in primary healthcare in Iceland. BMC Fam. Pract. 2016; 17(1), 69.
5. Olfson M., King M., Schoenbaum M. Benzodiazepine use in the United States. JAMA Psychiatry 2015; 72(22), 136–142.
6. Ashton H. The diagnosis and management of benzodiazepine dependence. Curr. Opin. Psych. 2005; 18(3), 249–255.
7. Lader M. History of benzodiazepine dependence. J. Subst. Abuse Treat. 1991; 8(1–2), 53–59.
8. Argyropulous S. V., Nutt D. J. The use of benzodiazepines in anxiety and other disorders. Eur. Neuropsychopharmacol. 1999; (9), S407–S412.
9. Atack J. R. The benzodiazepine binding site of GABAA receptors as a target for the development of novel anxiolytics. Expert. Opin. Investig. Drugs 2005; 14(5), 601–618.
10. Gould R. A., Ott M. W., Pollack M. H. A meta-analysis of treatment outcome for panic disorder. Clin. Psychol. Rev. 1995; 15(8), 819–844.
11. Silber M. H. Chronic insomnia. N. Engl. J. Med. 2005; 353(8), 803–810.
12. Riss J., Cloyd J., Gates J., Collins S. Benzodiazepines in epilepsy: pharmacology and pharmacokinetics. Acta Neurol. Scand. 2008; 118(2), 69–86.
13. Mayo-Smith M. F., Beecher L. H., Fischer T. L., Gorelick D. A., Guillaume J. L., Hill A., Melbourne J. Management of alcohol withdrawal delirium: an evidence-based practice guideline. Arch. Intern. Med. 2004; 164(13), 1405–1412.
14. Dell’osso B., Lader M. Do benzodiazepines still deserve a major role in the treatment of psychiatric disorders? A critical reappraisal. Eur. Psychiatry 2013; 28(1), 7–20.
15. Salzman C. 1990. Benzodiazepine dependence, toxicity, and abuse: a task force report of the American psychiatric association. Washington D.C.: American Psychiatric Pub. 1990.
16. Lader M., Tylee A., Donoghue J. Withdrawing benzodiazepines in primary care. CNS Drugs 2009; 23(1), 19–34.
17. Lader M. Benzodiazepines revisited – will we ever learn? Addiction 2011; 106(12), 2086–2109.
18. Licata S. C., Rowlett J. K. Abuse and dependence liability of benzodiazepine-type drugs: GABA a receptor modulation and beyond. Pharmacol. Biochem. Behav. 2008; 90(1), 74–89.
19. Tanimoto Y., Onishi Y., Sato Y., Kizaki H. Benzodiazepine receptor agonists modulate thymocyte apoptosis through reduction of the mitochondrial transmembrane potential. Jpn. J. Pharmacol. 1999; 79(2), 177–183.
20. Šonka K. Hypnotika. Remedia 2003; 13(6), 434–441.
21. Greenblatt D. J., Shader R. I., Divoll M., Harmatz J. S. Benzodiazepines: a summary of pharmacokinetic properties. Br. J. Clin. Pharmacol. 1981; 11(S1), 11–16.
22. Hibell B., Guttormsson U., Ahlström S., Balakireva O., Bjarnason T., Kokkevi A., Kraus L. The 2011 ESPAD report: substance use among students in 36 European countries. Stockholm: Swedish Council for Information on Alcohol and other Drugs 2012; 123–124.
23. Radcliff S., Yue J., Rocco G., Aiello S. E., Ickowicz E., Hurd Z., Beers M. H. Updated Beers criteria for potentially inappropriate medication use in older adults. J. Am. Geriatr. Soc. 2015; 63(22), 2227–2246.
24. Ballóková A. Rational use of benzodiazepines in elderly. Farmi. News 2012; 9, 12–13.
25. Echizenya, M. Mishima, K. Satoh, K. Enhanced heat loss and age-related hypersensitivity to diazepam. J. Clin. Psychopharmacol. 2004; 24(6), 639–646.
26. Gérardin M., Victorri-Vigneau C., Guerlais M., Guillou-Landreat M., Grall-Bronnec M., Jolliet P. Benzodiazepines consumption: does dependence vary with age? Subst. use Misuse 2014; 49(11), 1417–1425.
27. Preskorn S. H. A way of conceptualizing benzodiazepines to guide clinical use. J. Psychiatr. Pract. 2015; 21(6), 436–441.
28. Fialová D., Topinková E. Appropriate choce of drugs and drug dosing in geriatric patients. Klin. Farmakol. Farm. 2013; 27, 18–22.
29. Hajak G., Müller W. E,. Wittchen H. U., Pittrow D., Kirch W. Abuse and dependence potential for the non‐benzodiazepine hypnotics zolpidem and zopiclone: a review of case reports and epidemiological data. Addiction 2003; 98(10), 1371–1378.
30. Casati A., Sedefov R., Pfeiffer-Gerschel T. Misuse of medicines in the European Union: a systematic review of the literature. Eur. Addict. Res. 2012; 18(5), 228–245.
31. Lessenger J. E., Feinberg S. D. Misuse of prescription and over-the-counter medicines in South London nightclubs. J. Subst. Use 2016; 21(5), 495–500.
32. Lugoboni F., Mirijello A., Faccini M., Casari R., Cossari A., Musi G., Addolorato G. Quality of life in a cohort of high-dose benzodiazepine dependent patients. Drug Alcohol Depend. 2014; 142, 105–109.
33. Lozano Ó. M., Rojas A. J., Fernandez C. F. Psychiatric comorbidity and severity of dependence on substance users: how it impacts on their health-related quality of life? J. Ment. Health 2017; 26(2), 119–126.
34. Mant A., Walsh R. A. Reducing benzodiazepine use. Drug Alcohol Rev. 1997; 16(1), 77–84.
35. Smith D. E., Wesson D. R. The benzodiazepines: current standards for medical practice. Springer Science & Business Media 2012.
36. Ashton H. Benzodiazepines: how they work & how to withdraw: medical research information from a benzodiazepine withdrawal clinic. University of Newcastle 2001.
37. Sellers E. M. Alcohol, barbiturate and benzodiazepine withdrawal syndromes: clinical management. Can. Med. Assoc. J. 1988; 139(2), 113.
38. Abernethy D. R., Greenblatt D. J., Shader R. I. Treatment of diazepam withdrawal syndrome with propranolol. Ann. Intern. Med. 1981; 94(3), 354–345.
39. da Silva P. S. L., Reis M. E., Fonseca T. S. M., Fonseca M. C. M. Opioid and benzodiazepine withdrawal syndrome in PICU patients: which risk factors matter? J. Addict. 2016; 10(2), 110–116.
40. Vorma H., Naukkarineh H. Symptom severity and quality of life after benzodiazepine withdrawal treatment in participants with complicated dependence. Addict. Behav. 2004; 29(6), 1059–1065.
41. Frare F., Perugi G. Managing benzodiazepine withdrawal. Heroin Add. & Rel. Clin. Probl. 2000; 2, 1–18.
42. Ashton H. Benzodiazepine withdrawal: an unfinished story. BMJ 1984; 288(6424), 1135.
43. Voshaar R., Gorgels W., Mol A., van Balkom A., Mulder J., van de Lisdonk E. Long-term outcome of two forms of randomised benzodiazepine discontinuation. Br. J. Psychiatry 2006; 188, 188–189.
44. Ashton H. How to wean patients off benzodiazepines. Pulse 2004; 64, 50–53.
45. Busto U., Sellers E. M., Naranjo C. A., Cappell H., Sanchez-Craig M., Sykora K. Withdrawal reaction after long-term therapeutic use of benzodiazepines. N. Engl. J. Med. 1986; 315(14), 854–859.
46. Rosebush P. I., Mazurek M. F. Catatonia after benzodiazepine withdrawal. J. Clin. Psychopharmacol. 1996; 16(4), 315–319.
47. Lin S. K. Rapid detoxification of benzodiazepine or Z-drugs dependence using acetylcholinesterase inhibitors. Med. Hypotheses 2014; 83(1), 108–110.
48. Lader M. Benzodiazepine harm: how can it be reduced? Br. J. Clin. Pharmacol. 2014; 77(2), 295–301.
49. Kawasaki S. S., Jacapraro J. S., Rastegar D. A. Safety and effectiveness of a fixed-dose phenobarbital protocol for inpatient benzodiazepine detoxification. J. Subst. Abuse Treat. 2012; 43(3), 331–334.
50. Nešpor K. Substance abuse preventinon and approaches to managing of cure dependence. Prakt. Lék. 2010; 90, 93–96.
51. Authier N., Balayssac D., Sautereau M., Zangarelli A., Courty P., Somogyi A. A. Eschalier A. Benzodiazepine dependence: focus on withdrawal syndrome. Ann. Pharm. Fr. 2009; 67(6), 408–413.
52. Lader M., Kyriacou A. Withdrawing benzodiazepines in patients with anxiety disorders. Curr. Psychiatry Rep. 2016; 18(1), 8.
53. Ries R. K. Use of anticonvulsants in benzodiazepine withdrawal. Am. J. Addic. 1998; 7(3), 198–204.
54. McElroy S. L., Keck P. E., Mawrence J. M. Treatment of panic disorder and benzodiazepine withdrawal with valproate. J. Neuropsychiatry Clin. Neurosci. 1991; 3, 232–233.
55. Zitman F. G., Couvee J. E. Chronic benzodiazepine use in general practice patients with depression: an evaluation of controlled treatment and taper off. Br. J. Psychiatry 2001; 178(4), 317–324.
56. Lader M., Olajide D. A. Comparison of buspirone and placebo in relieving benzodiazepine withdrawal symptoms. J. Clin. Psych. 1987; 7(1), 11–15.
57. Chiae R. P., Pancheri P., Casacchia M., Stratta P., Kotzalidis G. D., Zibellini M. Assessment of the efficacy of buspirone in patients affected by generalized anxiety disorder, shifting to buspirone from prior treatment with lorazepam: a placebo-controlled double-blind study. J. Clin. Psych. 1995; 15(1), 12–19.
58. Nakao M., Takeuchi T., Nomura K., Teramoto T., Yano E. Clinical application of paroxetine for tapering benzodiazepine use in non‐major‐depressive outpatients visiting an internal medicine clinic. Psychiatry Clin. Neurosci. 2006; 60(5), 605–610.
59. Chandrasekaran P. K. Employing mirtazapine to aid benzodiazepine withdrawal. Singapore Med. J. 2008; 49(6), 166–167.
60. Ansseau M., de Roeck J. Trazodone in benzodiazepine dependence. J. Clin. Psych. 1993; 54(5), 189–191.
61. Müller H., Seifert F., Maler J. M., Kornhuber J., Sperling W. Agomelatine reduces craving in benzodiazepine addicts: a follow-up examination of three patients. Singapore Med. J. 2012; 53(11), e228–e230.
62. Benyamina A., Naassila M., Bourin M. Potential role of cortical 5-HT 2A receptors in the anxiolytic action of cyamemazine in benzodiazepine withdrawal. Psychiatry Res. 2012; 198(2), 307–312.
63. Pecinovská O. Delirium u závislostí na návykových látkách. Neurológia pre prax 2011; 12(5), 210–214.
64. Sattar S. P., Bhatia S. C., Petty F. Potential benefits of quetiapine in the treatment of substance dependence disorders. J. Psychiatry Neurosci. 2004; 29(6), 452–457.
65. Cantopher T., Olivieri S., Cleave N., Edwards J. G. Chronic benzodiazepine dependence: a comparative study of abrupt withdrawal under propranolol cover versus gradual withdrawal. Br. J. Psychiatry 1990; 156(3), 406–411.
66. Link B. G., Struening E. L., Rahav M., Phelan J. C., Nuttbrock L. On stigma and its consequences: evidence from a longitudinal study of men with dual diagnoses of mental illness and substance abuse. J. Health. Soc. Behav. 1997; 38, 177–190.
67. Håkonsen H., Eilertsen M., Borge H., Toverud E. L. Generic substitution: additional challenge for adherence in hypertensive patients? Curr. Med. Res. Opin. 2009; 25(10), 2515–2521.
68. Nuzzarello A. Does cognitive behavior therapy assist slow-taper alprazolam discontinuation in panic disorder? Am. J. Psychiatry 1994; 151(6), 876–881.
69. Otto M. W., Pollack M. H., Sachs G. S., Reiter S. R., Meltzer-Brody S., Rosenbaum J. F. Discontinuation of benzodiazepine treatment: efficacy of cognitive-behavioral therapy for patients with panic disorder. Am. J. Psychiatry 1993; 150(10), 1485–1490.
70. Franc A., Kubová K., Elbl J., Muselík, J., Vetchý D., Šaloun J., Opatřilová R. Diazepam filled hard capsules intended for detoxification of patients addicted to benzodiazepines and Z-drugs. Eur. J. Hosp. Pharm. 2019; 26(1), 10–15.
71. List of medicinal products: authorised under Article 126a of Directive 2001/83/EC of the of 6 November 2001 on the Community Code relating to medicinal products for human use. Pharmaceuticals – community register, European Parliament and of the Council European Comission – http://ec.europa.eu/health/documents/community-register/html/except_index.htm
72. Newton D. W., Schulman S. G., Becker C. H. Limitations of compounding diazepam suspensions from tablets. AJHP 1976; 33(5), 450–452.
73. van Santen E. D., Barends M., Frijlink H. W. Breaking of scored tablets: a review. Eur. J. Pharm. Biopharm. 2002; 53(2), 139–145.
74. Venables H. J., Wells J. I. Powder mixing. Drug Dev. Ind. Pharm. 2001; 27(7), 599–612.
75. Mahapatra A. K., Sameeraja N. H., Murthy P. N. Development of modified-release tablets of zolpidem tartrate by biphasic quick/slow delivery system. AAPS PharmsciTech. 2015; 16(3), 579–588.
76. Franc A., Rabišková M., Goněc R. Impregnation: a progressive method in the production of solid dosage forms with low content of poorly soluble drugs. EJPPS 2011; 16(3); 85–91.
77. Shanmugam S. Granulation techniques and technologies: recent progresses. Bioimpacts 2015; 5(1); 55–63.
78. Trapani G., Lopedota A., Boghetich G., Latrofa A., Franco M., Sanna E., Liso G. Encapsulation and release of the hypnotic agent zolpidem from biodegradable polymer microparticles containing hydroxypropyl-β-cyclodextrin. Int. J. Pharm. 2003; 268(1–2), 47–57.
79. Lopedota A., Cutrignelli A., Trapani A., Boghetich G., Denora N., La Quintana V., Liso G. Effects of different cyclodextrins on the morphology, loading and release properties of poly (DL-lactide-co-glycolide)-microparticles containing the hypnotic agent etizolam. J. Microencapsul. 2007; 24(3), 214–224.
Štítky
Pharmacy Clinical pharmacologyČlánok vyšiel v časopise
Czech and Slovak Pharmacy
2019 Číslo 4
Najčítanejšie v tomto čísle
- New approach for detoxification of patients dependent on benzodiazepines and Z-drugs for reduction of psychogenic complications
- Plant α-amylase inhibitors and their effect on the utilization of polysaccharides contained in the diet
- Nephroprotective effect of N-acetylglucosamine in rats with acute kidney injury
- Study of biocompatibility of peritoneal dialysis solutions measured as in vitro cells viability