Na jaře je Praha nejhezčí

Published in: Čes-slov Derm, 99, 2024, No. 6, p. 231-232
Category: Editorial

Praha. Matka měst. Perla střední Evropy. Potkávají se v ní hosté z celého světa. Kdy se tam zase zajedu podívat? Můžete. Nejbližší mezinárodní příležitost je už 22.–24. května 2025 při Jarním sympoziu EADV. Mimochodem, říká se, že Praha je v květnu nejkrásnější.

Jestli chce někdo vědět, kdy přesně bylo město založeno, najde odpověď v kalendáři Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599). Stalo se to prý 2. listopadu 723. Vykopávky ale dokumentují osídlení této oblasti už před 7 tisíci lety.

Proč je tohle hlavní město České republiky tak dlouho populární? Nejvýznamnější rozvoj, který pokračuje v podstatě dodnes, i z pohledu mezinárodního rozměru ale zažilo ve 14. století. Tehdy se ujal vlády jedenáctý český král Karel IV., který byl zároveň římsko-německým králem, císařem Svaté říše římské, lombardským a burgundským králem, moravským markrabětem a lucemburským hrabětem. Za něj se Praha rozšířila daleko za staroměstské hradby. Díky němu chodíme dodnes přes Vltavu suchou nohou po kamenném mostě, který málokdo na světě nezná a který se dnes jmenuje Karlův.

Karel nám tu zanechal na památku i další významný počin z důvodu, jeho slovy, „aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený,

… a nebyli již více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku“. Jestli předchozí věta ze zakládací listiny nebyla zcela pochopitelná, tak založil 7. dubna 1348 první z vysokých učení (studium generale) na sever od Alp a na východ od Paříže. Dnes ho známe pod názvem Karlova univerzita a se svými 667 lety patří k nejstarším evropským univerzitám.

Po celou tu dobu Praha patří k významným evropským centrům vědění. Platí to i pro dermatovenerologii? Chtěli byste nějaký příklad? V 19. století tu vznikala první kožní a venerologická pracoviště s těsným personálním propojením s Vídní, Budapeští a Krakovem a s nemalým rakousko-německým vlivem. Asi jste věděli, že Německá dermatologická společnost byla založena už v roce 1889. Ale věděli jste, že to bylo v centru Prahy v ulici Na Příkopě v budově spolku Německé kasino, známé jako Německý dům? Pod tímto názvem ho ale dnes nenajdete, protože byl po 2. světové válce v roce 1945 s ohledem na historické události vyvlastněn, a jmenuje se Slovanský dům.

Jarní Praha

Zůstali čeští a slovenští dermatovenerologové v pozadí? Ne tak docela. Rakousko-uherská monarchie, do které obě naše země tři sta let patřily, se v roce 1918 rozpadla, a do roka vznikl česky a slovensky psaný odborný časopis, kterému je už více než sto pět let. A následně založené odborné společnosti táhne na sto trojku. Po rozdělení Československa se rozdělila i odborná společnost na dvě samostatné. Tu českou, která má přes 900 členů a až na několik jedinců jsou jejími členy prakticky všichni čeští dermatologové, vede profesor Arenberger. Zároveň si mě čeští dermatovenerologové, sdružení v EADV, zvolili na již druhé období za reprezentantku České republiky do boardu EADV.

Proto využívám této příležitosti, abych vás z titulu své funkce pozvala v květnu do Prahy podle parafrázovaných slov Karla IV „abych za svou slávu považovala, že mohu jiné z ciziny k sobě zvát…“

Vy, kteří jste už v Praze byli na Kongresech EADV v roce 2002 a 2012 nebo jste přes ni cestovali na Jarní symposium EADV do Karlových Varů 2011, si tak možná chybně řeknete, že mezinárodní kongresové Prahy už bylo dost. Město se ale stále dynamicky rozvíjí a najdete v něm spousty nového, co vzniklo v mezičase od vaší poslední návštěvy. I staré památky dostávají nový kabát. Dva malé příklady za všechny. První je nový. Viděli jste při vaší minulé návštěvě architektonický skvost Masaryčka od světoznámého studia Zaha Hadid Architects? A ten starobylý, třeba Národní muzeum, více než stoletá dominantní budova na Václavském náměstí? Byla už po celkové rekonstrukci? Tedy měla fasádu (A) ponuře černou nebo (B) původní pískovcově světle béžovou? Jestli jste zvolili (A), návštěva Prahy je pro vás už zase nezbytná.

Nezdůrazňujme ale jen kulturní bohatství našeho hlavního města, ale zaměřme se na hlavní důvod, proč se do Prahy chystáte. Spolu s vámi se na Jarní symposium 2025 do Pražského kongresového centra chystají i vynikající speakeři. Nechci tu prozrazovat celý program, ale jmenujme jednoho za všechny. Přímo od zdroje se třeba dozvíte, jak správně transplantovat obličej tomu, komu chybí, od toho, kdo už ho nepotřebuje. Správně, řeč je o profesorovi z Yaleovy Univerzity Bohdanovi Pomahačovi, původem z České republiky, který to umí a který poprvé celý obličej v USA transplantoval. Osobně se na něj moc těším. Pozvala jsem ho i do svého pořadu se zdravotnickou tématikou v televizi CNN Prima News. Jeho cílem je zvyšovat zdravotnickou gramotnost populace a samozřejmě je reklamou pro 3. lékařskou fakultu již zmíněné Karlovy univerzity, kde jsem proděkankou, a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde pracuji, ale také medicíně jako takové a dermatovenerologii zvlášť.

Takže, když se vás teď někdo zeptá: „Are you going to Prague to join the 2025 Spring Symposium?“ odpověď je „I'll be there!“

prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.