Importance of Laboratory Findings in Infants and Toddlers with Symptoms of Acute Bronchi- al Obstruction („Wheezing Bronchitis“) for Predicting the Risk of Development of Asthma Bronchiale

České info

Význam laboratorních nálezů u kojenců a batolat s příznaky akut- ní bronchiální obstrukce („hvízdavé bronchitidy“) pro predikci ri- zika rozvoje asthma bronchiale

Tzv. syndrom „hvízdavého dítěte“, typický pro kojenecký a batolecí věk, se nejčastěji objevuje při akutním virovém respiračním onemocnění. U některých dětí se však může jednat i o první projev bronchiálního astmatu. Dosud se nepodařilo objasnit hlediska, podle kterých by bylo možno spolehlivě určit, zda se u „hvízdavého“ dítěte jedná o budoucí asthma bronchiale. Do prospektivní studie bylo zařazeno 27 dětí (věk 3 - 35 měsíců, 19 hochů, 8 děvčat) odeslaných k hospitalizaci pro závažnou ataku hvízdavé bronchitidy. Kontrolní vyšetření bylo provedeno s odstupem 7 - 20 měsíců. Byly hodnoceny laboratorní imunologické nálezy (imunoglobuliny G, A, M, podtřídy IgG1 - IgG4, celkové IgE, specifické IgE proti 11 alergenům a ECP) ve vztahu ke klinickému stavu. U 16 dětí (59 %) byla zjištěna mírná forma protilátkové imunodeficience při vstupním a u 8 dětí (36 %) při kontrolním vyšetření. Dvanáct dětí (44,4 %) při vstupním a 9 dětí (40,9 %) při kontrolním vyšetření mělo významně zvýšené celkové IgE. Zvýšení specifického IgE bylo prokázáno pouze u 5 dětí ve vstupním a 7 dětí při kontrolním vyšetření. Na základě klinického vývoje byl soubor pacientů rozdělen na skupinu dětí s asthma bronchiale (14 dětí) a skupinu bez příznaků bronchiálního astmatu (13 dětí). Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v hladinách imunoglobulinů. Bylo zjištěno statis- ticky významné zvýšení ECP při vstupním vyšetření u dětí s bronchiálním astmatem ve srovnání se skupinou bez astmatu (p < 0,01). Kojence a batolata, kteří prodělají závažnou ataku „hvízdavé“ bronchitidy, je třeba považovat za vysoce rizikové vzhledem k možnému rozvoji asthma bronchiale. Pro stanovení diagnózy bronchiálního astmatu zůstávají nejdůležitějšími kritéria klinická (opakované stavy bronchiální obstrukce). Běžná laboratorní vyšetření zaměřená na přítomnost imunodeficience a atopie je vhodné doplnit o vyšetření ECP již při prvním závažném stavu bronchiální obstrukce.

Klíčová slova:
asthma bronchiale, hvízdání, děti, IgE protilátky, eozinofilní kationický protein (ECP)

Authors: S. Honzová ¹; P. Pohunek ²; J. Koubová ¹; F. Votava ³; A. Lehovcová ¹; B. Suková ²; P. Kučera ⁴; J. Zikán ²
Authors place of work: Imunologické centrum, Imumed, s. r. o., Praha 1, 1vedoucí prim. MUDr. S. Honzová II. dětská klinika 2. LF UK, FNsP v Motole, Praha, 2přednosta doc. MUDr. J. Vavřinec, CSc. Klinika dětí a dorostu 3. LF UK, FN Královské Vinohrady, Praha, 3přednosta doc. MUD
Published in the journal: Čes-slov Pediat 1998; (12): 731-736.
Category:

Summary

The „Wheezy baby syndrome“ is a typical, although poorly defined, disease entity occurring frequently mainly during acute viral respiratory illnesses in infants and toddlers. Some wheezy children will develop true bronchial asthma, while others will „grow out“ of the problem. There are still no clearly defined risk factors reliably predicting the development of bronchial asthma in these children. In this prospective study, twenty seven young children (19 boys, 8 girls, aged 3 - 35 months) with severe episodes of wheezing had a detailed clinical and laboratory examinations (IgG, IgA, IgM, IgG subclasses 1 - 4, total IgE, specific IgE and ECP) during the acute episode and were subsequently followed-up for 7 - 20 months. At the end of the follow-up period the laboratory tests were repeated. A mild degree of humoral immunodeficiency was found in 16 children (59%) at enrolment and in 8 children (36%) at the end of the study. Of the 27 patients with wheezing, 12 children (49.4%) had increased concentrations of total IgE. At the end of the study, children were assigned to one of two groups: 1) 14 children with asthma, 2) 13 children without signs of asthma. There were no significant differences between asthmatic and non-asthmatic children in the levels of IgG, IgA, IgM, IgE, but serum ECP levels were significantly elevated in asthmatics (p < 0.01) at the time of enrolment. Young children with severe episodes of wheezing requiring emergency medical care are at high risk of developing bronchial asthma. The clinical evaluation and close follow-up still remain the most important factors for diagnosing asthma. Routine laboratory tests aiming at the detection of humoral immunodeficiency and atopy should be supplemented by the evaluation of serum concentration of ECP even during the first severe episode of wheezing.

Key words:
bronchial asthma, wheezing, young children, IgE antibodies, eosinophilic cationic protein (ECP)

Plné znenie tohto článku nie je v digitalizovanej podobe.

V prípade záujmu kontaktujte NTO ČLS JEP, ktoré vám môže poskytnúť sken časopisu.