#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Mystický Hagibor a jeho místo v historii české pediatrie


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2022; 77 (Supplementum 3): 41-43.
Kategória:

Na rozhraní pražských Královských Vinohrad, Strašnic a Žižkova, pár kroků od Nového Židovského hřbitova s hrobem Franze Kafky, se nachází lokalita zvaná Hagibor. Má význačné místo mimo jiné v historii české pediatrie.

Hagibor, hebrejsky „vítěz“ či „hrdina“, je kout někdejší pražské periferie, majetek Židovské obce, kde nejprve v letech 1909–1911 vznikla podle návrhu architekta a stavitele Viktora Kafky Židovská útulna ve stylu moderního klasicismu s prvky secese (obr. 1). K budově patřila rozsáhlá zahrada. V další části areálu byla sportoviště – základna židovského sportovního klubu Hagibor, jehož jméno se pak přeneslo na celou oblast i na budovu útulny.

Obr. 1. Budova Hagibor, postavená ve stylu moderního klasicismu s prvky secese v letech 1909–1911 podle návrhu architekta Viktora Kafky. Kresba někdejší pacientky Kliniky dětí a dorostu. (z archivu autora)
Budova Hagibor, postavená ve stylu moderního klasicismu
s prvky secese v letech 1909–1911 podle návrhu architekta Viktora
Kafky. Kresba někdejší pacientky Kliniky dětí a dorostu.
(z archivu autora)

Hagibor měl v turbulentním 20. století pohnuté osudy. Na počátku 2. světové války sloužil jako nouzová škola a útulek pro osiřelé židovské děti a byl posledním místem v Praze, kde si židovské děti mohly hrát nebo se scházet, i když musely docházet i z odlehlých částí města pěšky. V jídelně byla na přelomu let 1942/43 poprvé provedena dětská opera Brundibár Hanse Krásy na libreto Adolfa Hoffmeistera. Pár měsíců poté se většina tvůrců i dětských interpretů bohužel sešla znovu – v terezínském ghettu (obr. 2). Uvedením v Terezíně opera Brundibár světově proslula.

Obr. 2. Uvedení dětské opery Hanse Krásy (vpravo nahoře) na libreto Adolfa Hoffmeistera v terezínském ghettu (obrázky z veřejných webových stránek)
Uvedení dětské opery Hanse
Krásy (vpravo nahoře) na libreto Adolfa
Hoffmeistera v terezínském ghettu
(obrázky z veřejných webových stránek)

V létě 1944 se stal z Hagiboru pracovní tábor pro zpracování slídy. Německá okupační správa sem na nucené práce přemístila židovské „míšence prvního stupně“ a muže i ženy ze smíšených manželství. Na hřištích vyrostly dřevěné baráky, z nichž některé přetrvaly jako šatny, skladiště a konečně jako útočiště bezdomovců do nedávné doby. Táborem prošlo kolem 3500 lidí, mezi nimi herec Oldřich Nový a spisovatel a kreslíř Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence, kteří měli židovské manželky. Po válce zde byl internační tábor pro tzv. kolaboranty a odsunované Němce. Poté byl areál vrácen Židovské obci a krátce sloužil jako útulek pro její staré a nemocné členy, ale po roce 1948 byl státem vyvlastněn.

„Všeobecná veřejná nemocnice Císaře a Krále Františka Josefa okresu Vinohradského a Žižkovského“, dnešní Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, založená roku 1902, neměla po prvních padesát let svoje dětské oddělení. Potřeba pediatrického pracoviště byla naléhavá jednak s rozvojem lékařské péče o děti po 2. světové válce, jednak s rozdělením pražské lékařské fakulty a vznikem samostatné Lékařské fakulty hygienické (dnešní 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy) s výukovou lůžkovou základnou právě ve vinohradské nemocnici (tehdy Fakultní nemocnici v Praze 10 – FN10).

Založením dětské kliniky byla v roce 1952 pověřena prof. Jiřina Čížková-Písařovicová, která patřila k významným osobnostem české pediatrie 20. století. Z několika budov, které byly pro vznik dětské kliniky k dispozici, nakonec padla volba na Hagibor. První lůžka Kliniky dětí a dorostu byla zprovozněna 2. listopadu 1953 a v roce 1959 dosáhla klinika kapacity 80 lůžek, měla samostatné rentgenové pracoviště a laboratoř.

Paní profesorka MUDr. Jiřina Čížková-Písařovicová, DrSc. (1908– 1994; obr. 3) byla první ženou, která získala profesuru na Karlově univerzitě (1955). Na Hagibor přišla z klinik na Karlově, kde se již věnovala dětem a dospívajícím s endokrinními poruchami a diabetem. Monografií Klinická endokrinologie dětského věku (1954) de facto etablovala československou pediatrickou endokrinologii. Její knížka dodnes pomáhá porozumět, odkud v tomto oboru přicházíme a kam směřujeme. Obsáhlá fotografická příloha připomíná pozapomenuté klinické obrazy rozvinutých endokrinopatií, mimo jiné vrozené hypotyreózy nebo „hypofyzárního nanismu“ (obr. 4a,b). Několik generací pediatrů vysoce oceňovalo i její Diferenciální diagnostiku nemocí dětského věku (1966), která zůstávala dlouho v českém písemnictví ojedinělá. Paní profesorka byla známou a váženou osobností i v zahraničí, o čemž svědčí její členství v britské Royal Society of Medicine a jmenování expertkou pro péči o mládež při WHO.

Obr. 3. Prof. MUDr. Jiřina Čížková- -Písařovicová, DrSc. – první žena, která získala profesuru na Univerzitě Karlově (z archivu autora)
Prof. MUDr. Jiřina Čížková-
-Písařovicová, DrSc. – první žena,
která získala profesuru na Univerzitě
Karlově (z archivu autora)

Obr. 4. Výběr z rozsáhlé obrazové přílohy monografie prof. Čížkové- -Písařovicové Klinická endokrinologie dětského věku (1954). (A) „Pacient J. K. kong. hypothyreoidismus 15 r. starý“; (B) „Pacientka V. J. hypofysární nanismus 10 r. st. ve srovnání se stejně starou dívkou“.
Výběr z rozsáhlé obrazové přílohy monografie prof. Čížkové-
-Písařovicové Klinická endokrinologie dětského věku (1954).
(A) „Pacient J. K. kong. hypothyreoidismus 15 r. starý“; (B) „Pacientka
V. J. hypofysární nanismus 10 r. st. ve srovnání se stejně starou
dívkou“.

Její spolupracovnicí byla po několik desetiletí doc. MUDr. Bohunka Blehová, CSc. (1917–1996). Věnovala se problematice vrozených metabolických vad a významně se zasloužila o zavedení plošného screeningu fenylketonurie, našeho prvního novorozeneckého screeningu. Bohaté klinické zkušenosti s dětmi s vrozenými metabolickými vadami shrnula v monografii Oligofrenie a demence v pediatrické praxi (1968), kterou napsala spolu s britským neuropatologem Leonardem Cromem. Kniha se stala výzvou k včasné detekci dětí s fenylketonurií. Pilotní studii screeningu fenylketonurie ukončila doc. Blehová právě před 50 lety, v roce 1972, a otevřela tak pro děti s fenylketonurií perspektivu kvalitního života bez mozkového postižení. Celostátní novorozenecký screening fenylketonurie poté začal v roce 1975. Jen za prvních 30 let screeningová laboratoř v suterénu budovy Hagibor vyšetřila bezmála 2,5 milionu suchých krevních kapek odebraných novorozencům. To umožnilo rozpoznat 250 dětí s klasickou fenylketonurií a zahájit včas speciální dietní léčbu, která je uchránila před nezvratným mentálním postižením a umožnila jim vést plnohodnotný život.

Na téže klinice zavedla paní profesorka Olga Hníková (1931– 2017; obr. 5) novorozenecký screening kongenitální hypotyreózy (1985). Sám jsem měl vzácnou příležitost působit zde s kamarádem a inspirativním spolupracovníkem docentem Felixem Votavou, duchovním otcem novorozeneckého screeningu kongenitální adrenální hyperplazie (2006) a cystické fibrózy (2009), a spolu se Štěpánkou Průhovou, Danielou Čihákovou, Evou El-Lababidi, Irenou Aldhoon Hainerovou a dalšími jsme zde položili základy pro genetickou diagnostiku monogenních onemocnění v dětské endokrinologii a diabetu. Se studenty a na ranním hlášení jsme se setkávali v bývalé jídelně, později posluchárně, kde o desítky let dříve uvedl Hans Krása s židovskými dětmi premiéru Brundibára.

Obr. 5. Prof. MUDr. Olga Hníková, CSc. – zakladatelka novorozeneckého screeningu vrozené hypotyreózy (z archivu autora)
Prof. MUDr. Olga
Hníková, CSc. – zakladatelka
novorozeneckého
screeningu vrozené
hypotyreózy
(z archivu autora)

Hagibor byl počátkem 90. let restituován Židovské obci, ale Klinika dětí a dorostu ukončila zdejší provoz po mnoha průtazích až v roce 2006. Po následné náročné rekonstrukci a dostavbě financované Lauderovou nadací je zde dnes Domov sociální péče Hagibor, určený především někdejším obětem holocaustu (obr. 6). Soudobou nízkou přístavbu v zahradě projektoval Jan Línek. Východně od této části areálu vzniklo v letech 2007–2009 nové sídlo Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda podle projektu studia Cigler-Marani. Nápis LIBERTY/SVOBODA před budovou, jehož jazyková varianta se mění podle úhlu pohledu, navrhlo renomované newyorské designérské studio C&G Partners (obr. 7). Snad tato budova právě v lokalitě Hagibor symbolizuje novou éru naší země, kdy pomáháme ke svobodě těm, kterým zůstává zatím odepřena.

Obr. 6. Současný stav budovy Hagibor po přestavbě financované Lauderovou nadací (foto autor)
Současný stav budovy Hagibor po přestavbě financované
Lauderovou nadací (foto autor)

Obr. 7. Budova Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda na bývalých pozemcích židovského sportovního klubu Hagibor, v místě baráků pracovního tábora z roku 1944 (foto autor)
Budova Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda na bývalých
pozemcích židovského sportovního klubu Hagibor, v místě
baráků pracovního tábora z roku 1944 (foto autor)

Jan Lebl


Zdroje

Lebl J, Hníková O, Hejcmanová L, Votava F. 50 let Kliniky dětí a dorostu 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Edice Almanach medicíny, sv. 7. Praha: Galén 2002.

Lukeš Z. Psí vycházky 5. Fenomén Vinohradská třída. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2016

Štítky
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents

Článok vyšiel v časopise

Czech-Slovak Pediatrics

Číslo Supplementum 3

2022 Číslo Supplementum 3
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#