Diagnostic Histopathology of Tumors

Fletcher C.D.M. (ed.), 2400 str.,

Elsevier Philadelphia, 5. vyd., rok 2020, hmotnost 7000 g, ISBN 978-0-323-42860-6, cca 11000Kč.

Páté vydání krásného dokonale vypraveného dvousvazkového manuálu, na kterém se podílelo 62 předních autorů pod vedením zkušeného editora, je důkladně revidováno a aktualizováno. Dokládá s neselhávajícím přehledem, že morfologické a imunologické hodnocení nádorů je nadále nejspolehlivějším (i cenově nejvýhodnějším) prostředkem ke stanovení jejich diagnózy, prognózy a terapie. Osvědčené klasické morfologické techniky a interpretační dovednost zkušeného histopatologa stále vedou nad široce expandujícími novými technologiemi. Molekulární diagnostika je již integrovaná do nádorové patologie a cenná pro cílenou léčbu některých nádorů, nicméně řada těchto testů nemá klinický význam. Podobně např. vyšetření drahého profilu genové exprese ve snaze určit primární sídlo metastazujícího nádoru je zřídka úspěšnější než imunohistochemie spojená s morfologickým posouzením. Kvalifikované morfologické vyšetření ve světelném mikroskopu zůstává zlatým standardem a není pravděpodobné, že bude v blízké budoucnosti překonáno ve své spolehlivosti a ceně navzdory rozmachu genomiky, která nepřináší jednoduché výsledky, ve které mnozí doufali. Systémově uspořádaná publikace excelentně probírá jednotlivé kapitoly. Vytříbený text je bohatě doprovázený dokonalými obrázky. Nechybějí aktuální klasifikační přehledy (WHO, TNM), tabulky, panely protilátek a řada praktických návodů. U většiny nádorů je kromě makro a mikroskopie (včetně nových nádorových jednotek a variant) uváděna klinika, imunohistochemie, cytogenetická a molekulární charakteristika, diferenciální diagnostika a prognóza. Excerpovaná literatura za každou kapitolou dosahuje do roku 2019.         

V předmluvě k bohatému spektru rozmanitých nádorových jednotek jsou připomenuté cenné zkušenosti a rady, které neztrácejí ani po letech na své platnosti a stojí za to zde z nich citovat.

-  Ačkoliv histopatologie je do určité míry subjektivní, zůstává skutečností, že nikdy nehrála v onkologii důležitější roli než dnes, což je dáno její zásadní rolí při volbě terapie.

-  Diagnostikovat nádor bez kompletních klinických dat je nebezpečné a někdy nemožné; vždy požádat o doplnění, případně odmítnout vydání bioptické zprávy.

-  Nerozpakovat se vyžádat větší nebo opakovanou biopsii, jsou-li potíže stanovit diagnózu.

-  U opakované biopsie vždy prohlédnout předchozí preparáty (důvody: audit, změny gradingu, možnost nového nádoru jiného typu).

-  Pokud je to možné, při hodnocení uplatňovat striktně morfologické kritéria. Přestože histopatologie je subjektivním uměním, je nutné usilovat o morfologickou objektivitu. Doby, kdy bylo autoritativně řečeno: „Je to co to je, protože říkám, že to tak je“, jsou dávno pryč.

-  Barvení HE při přehledném zvětšení většinou umožní odlišit benigní a maligní proces.

-  Pozor na vzrušující nebo tajemné diagnózy, mnohem pravděpodobnější jsou běžné jednotky (princip Occamovy břitvy).

-  Imunohistochemické výsledky vždy interpretovat v kontextu. Zdánlivě odchylný, zvláště negativní nález nikdy nesmí zvrátit zjevnou morfologickou diagnózu. Použití široké palety protilátek může vést k mnoha falešným pozitivitám. Imunohistochemii volit vždy na základě HE morfologie. Čím širší nekriticky použitý panel protilátek, tím větší pravděpodobnost získání nevysvětlitelných, odchylných a zavádějících výsledků, což může vést k iracionální diagnóze.

• Výskyt ojedinělých atypických mitóz neznamená nutně malignitu.
• Patolog může diagnostikovat pouze to, co viděl, o čem četl nebo slyšel, což vede k nutnosti trvalého doškolování a sledování literatury.
• Každý patolog někdy udělá chybu. Náš obor je interpretační dovedností a uměním, nikoliv černým nebo bílým měřením. Nepoctivost nebo zatajení mohou způsobit mnoho problémů.
• Patolog by se nikdy neměl obávat přijmout skutečnost, že sám nedokáže diagnostikovat určitý nádor. Pokud si myslí, že nepotřebuje názor druhého, je nebezpečný.
• Nehledě na počáteční optimizmus, řada molekulárních a genetických parametrů nepřekonala pozorné (nebo expertní) vyšetření ve světelném mikroskopu.
• Lékaři jiných oborů vědí málo o naší práci; ta je vnímána bezmála jako kouzelnictví a také proto tito kolegové často více věří různým laboratorním testům.
• Bioptická zpráva má být vyhotovena tak rychle, jak je možné a zároveň bezpečné, poněvadž se mimořádně dotýká pacienta. Pokud patologovi chybí rozpoznání a přijetí této odpovědnosti, je nejlépe doporučit mu změnu oboru.

J. Betlach