′ PATOLOGIE ORL OBLASTI

… myoepiteliální karcinom slinných žláz je velmi často mylně diagnostikován jako benigní nádor

Myoepiteliální karcinom (MK) je vzácný nádor slinných žláz, který představuje méně než 2 % (?) salivárních zhoubných nádorů. Může vzniknout de novo nebo z pleomorfního adenomu jako tzv. myoepiteliální karcinom ex pleomorfní adenom (MK ex PA). MK je definován jako nádor sestávající (téměř) výlučně z myoepitelií, který vykazuje známky invaze. Biologické chování MK je jednoznačně agresivní; lokální recidiva je popisována ve 40 % případů a vznik vzdálených metastáz až ve 20 % případů. Diagnostické obtíže u MK mohou nastat, zejména pokud nádor jeví nízký stupeň cytologických atypií nebo pokud se jedná o intrakapsulární MK ex PA.

Právě na úskalí mikroskopické diagnostiky MK se ve své velmi podnětné studii zaměřili Xu et al. Celkem analyzovali 21 diagnosticky obtížných případů MK (16 MK ex PA, 5 MK de novo). S výjimkou tří případů byly všechny MK ex PA intrakapsulární nebo minimálně invazivní. Je zarážející, že 18 (!) případů bylo původně mylně diagnostikováno jako benigní nádor (10x PA, 5x atypický PA, 3x myoepiteliom)! Autoři potvrdili agresivní chování MK; u 10 nemocných došlo k lokální recidivě a u 5 pacientů ke vzniku vzdálených metastáz. U jednoho ze dvou nemocných s MK ex PA, kteří zemřeli, byla původně stanovena benigní diagnóza PA.

Jak tedy správně rozpoznat MK, zejména obtížné případy bez invaze nebo s minimální invazí? Jako nejpřínosnější se dle autorů studie jeví následující nálezy v klasickém barvení hematoxylinem a eozinem (tedy žádná imunohistochemie): a) uniformní bohatě buněčná proliferace myoepiteliální buněk s expanzivním nodulárním, případně lobulárním typem růstu a b) zonální distribuce ve smyslu střídání hypocelulárních a hypercelulárních okrsků. Do bioptické praxe je tedy nutné si odnést poznatek, že před stanovením diagnózy celulárního nebo atypického PA je vždy nutné myslet na možnou diagnózu MK (ex PA).