EDITORIAL

je mi velkou ctí, že vás mohu oslovit již jako nový šéfredaktor našeho odborného časopisu. Tato příležitost přichází v momentě, který je pro náš časopis i celou komunitu patologů mimořádně významný. Po dlouhých 14 letech vedení prof. Josefa Zámečníka, Ph.D. dochází ke změně, kterou všichni vnímáme s pocitem hluboké úcty k jeho práci a odkazu. Pod vedením pana profesora se náš časopis vypracoval ve špičkovou odbornou platformu, která slouží nejen jako zdroj aktuálních poznatků, ale především jako nástroj pro další vzdělávání v oblasti patologie. Jeho důslednost, odborný přehled a schopnost inspirovat kolegy byly hnací silou, která nám umožnila dosáhnout tak vysoké úrovně. Za to mu patří naše poděkování a respekt. Převzít tuto pozici po panu profesorovi je pro mě nejen velkou výzvou, ale také závazkem. Uvědomuji si, že kráčet v jeho šlépějích nebude jednoduché. Mým hlavním cílem je zachovat vysokou odbornou úroveň časopisu, dbát na jeho aktuálnost a přinášet změny, které budou vnímány především jako evoluční a inovativní. Věřím, že společně s vámi, našimi kolegy a odbornými spolupracovníky budeme schopni úroveň časopisu udržet a případně ji i dále rozvíjet. Jsem si vědom zodpovědnosti, kterou tato funkce přináší, a budu se ji snažit vykonávat nejlepším možným způsobem. Ještě jednou bych tímto rád poděkoval profesoru Zámečníkovi za jeho mimořádný přínos a vám všem za důvěru a za přízeň, kterou jste nám v průběhu let vyjadřovali. Doufám, že budeme společně pokračovat v tradici vzdělávání a odborné spolupráce, kterou náš časopis reprezentuje.

Tématické zaměření tohoto i následujícího doškolovacího čísla reflektuje zásadní změny nejen na poli našeho časopisu, ale i v celém našem oboru. Patologie, jakožto jeden z klíčových pilířů moderní medicíny, prochází v posledních letech zásadní transformací, která redefinuje její diagnostické i vědecké možnosti. S ohledem na tuto dynamickou evoluci přinášíme dvojčíslo zaměřené na digitalizaci a umělou inteligenci – témata, která mají potenciál významně ovlivnit budoucí podobu našeho oboru. Digitalizace představuje první fázi této změny. Historicky lze její průběh přirovnat k transformaci radiologie, která před několika dekádami přešla od analogových snímků a papírových dokumentací k digitálním záznamům. Pro patologii však tento proces představuje mnohem komplexnější výzvu, a to zejména z hlediska technických požadavků na hardware, software a datová úložiště. Teprve nedávný vývoj technologií, zejména pokročilých skenerů umožňujících tvorbu tzv. whole slide images (WSI), vytvořil předpoklady pro implementaci digitální patologie v širším měřítku. Digitalizace histopatologických preparátů přináší nejen zásadní vylepšení v archivaci a sdílení dat, ale také podporuje rozvoj telepatologie a vzdáleného přístupu. Tyto změny však nelze chápat jako konečný cíl. Právě digitální formát obrazu otevírá dveře druhé fázi transformace, a tou je pokročilá obrazová analýza umožněná integrací metod umělé inteligence a hlubokého učení. Implementace AI v patologii je přirozeným krokem vzhledem k povaze oboru, který se opírá o analýzu obrazových dat. Moderní algoritmy, trénované na rozsáhlých a kvalitních datasetech, dokáží nejen zvýšit přesnost diagnostiky, což se ukazuje jako zásadní zejména v případech vzácnějších diagnóz, s nimiž se jednotlivá pracoviště setkávají jen sporadicky, ale také umožňují identifikaci nových vzorců a skrytých vztahů (tzv. hidden patterns), které zůstávají mimo dosah lidského oka. Ultimátním cílem AI v patologii by nemělo být nahrazení lidského odborníka, nýbrž augmentace jeho schopností. Integrace AI umožňuje přesnější detekci histopatologických změn, kvantifikaci mikroskopických parametrů, jako je

například exaktní měření rozsahu fibrózy nebo steatózy, či hlubší stratifikaci nádorových jednotek ve vztahu k jejich biologickému chování a odpovědi na léčbu. Tento vývoj posouvá patologii blíže k ideálu precizní a personalizované medicíny, která bude formovat medicínu 21. století. V tomto kontextu je však nezbytné zachovat kritický přístup a důsledně zvažovat limity a možnosti těchto technologií. Transformace, jíž náš obor prochází, nás staví do role aktivních tvůrců budoucnosti, kteří musí s odvahou, ale i s obezřetností přijímat nevyhnutelné změny.

Na co konkrétně se tedy můžete v tomto čísle těšit? Úvodní článek připravil tým doc. RNDr. Tomáše Brázdila, Ph.D., z Katedry strojového učení a zpracování dat Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Pan docent patří mezi přední odborníky na využití AI v biomedicíně a dlouhodobě se zaměřuje na aplikační potenciál strojového učení. Jejich práce systematicky představuje principy a základní metodologii strojového učení, přičemž text je zpracován tak, aby byl přístupný i pro patology bez hlubšího informatického vzdělání. Publikovaný příspěvek tvoří první část rozsáhlejší práce, jejíž pokračování v následujícím čísle časopisu se zaměří na aplikaci těchto principů v každodenní diagnostické praxi. Druhý příspěvek se věnuje procesu digitalizace patologických pracovišť a komplexně mapuje klíčové kroky nezbytné pro přechod z analogového na digitální provoz. Článek detailně rozebírá praktické, technologické i finanční aspekty tohoto transformačního procesu, přičemž zohledňuje jak jeho přínosy, tak i možná rizika. Cílem autorů je nabídnout praktická doporučení, která mohou usnadnit implementaci digitalizace v různých typech pracovišť. Závěrečný článek nás přenáší na hranici současných technologií a otevírá diskuzi o budoucnosti patologické diagnostiky. Mezi limity našeho oboru stále patří nutnost invazivního odběru bioptických vzorků. Tento fakt motivuje vývoj neinvazivních diagnostických alternativ, s čímž úzce souvisí i rozvoj moderních zobrazovacích technologií, které dnes již v některých ohledech dosahují rozlišovací schopnosti blízké histologii. Článek se zaměřuje na technologii rentgenové výpočetní mikrotomografie (mikroCT), její současný stav a potenciální přínos pro patologickou praxi. Text vznikl ve spolupráci s odborníky z Laboratoře rentgenové mikro a nano výpočetní tomografie při Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) v Brně a přináší jedinečný vhled do této progresivní oblasti.

Vážení kolegové, věříme, že vám toto číslo přinese nejen nové poznatky, ale i inspiraci pro vaši každodenní praxi. Za celou redakci vám děkuji za vaši přízeň a podporu a těším se na další společné kroky v rozvoji našeho oboru.

Se srdečným pozdravem,

Ondřej Fabián