Actinomycosis – an umbrella review and three case reports of severe pelvic actinomycosis treated conservatively
Authors:
B. Sehnal 1; J. Beneš 2; J. Záhumenský 3; Michal Zikán 1
Authors place of work:
Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, Nemocnice Na Bulovce a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha
1; Klinika infekčních nemocí 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce, Praha
2; II. gynekologicko-pôrodnícka klinika Lékarské fakulty Univerzity Komenského, Bratislava
3
Published in the journal:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 68, 2019, č. 2, s. 90-98
Category:
Review Article
Summary
Aktinomykóza není častá ale významná chronická nebo subakutní endogenní infekce způsobená grampozitivními anaerobními (kapnofilickými) nebo mikroaerofilními bakteriemi převážně z rodu Actinomyces. Infekce může postihnout všechny orgány lidského těla. V rozvinutých zemích je nejčastější pánevní forma u žen, která je převážně spojena s dlouhodobým zavedením nitroděložního tělíska (intrauterine device, IUD). Avšak odstranění IUD u žen s pozitivními aktinomycetami v děložním hrdle není nutné. Aktinomykóza může imitovat jiné nemoci, často malignitu. Určení správné diagnózy je často opožděno, protože kultivace je dlouhá a další metody nejsou zcela spolehlivé. Dlouhodobá léčba penicilinem je plně účinná i případech těžkého onemocnění. Jsou popsány tři případy těžké pánevní aktinomykózy, všechny ženy měly zavedeno IUD déle než pět let a byly zcela vyléčeny dlouhodobou antibiotickou léčbou.
Keywords:
Actinomycosis – actinomycetes – sulfur granules – IUD – long-term antibiotic treatment
Zdroje
1. Beneš J, et al. Aktinomykóza in Infekční lékařství, Praha Galen 2009 (1.vydání): 267–268. ISBN 978-80-7262-644-1.
2. Boyanova L, Kolarov R, Mateva L, et al. Actinomycosis: a frequently forgotten disease. Future Microbiol, 2015;10(4):613–628.
3. Moniruddin ABM, Begum H, Nahar K. Actinomycosis: an update. Medicine Today, 2010; 22:43–47.
4. Acevedo F, Baudrand R, Letelier LM, et al. Actinomycosis: a great pretender. Case reports of unusual presentations and a review of the literature. Int. J. Infect. Dis, 2008;12(4):358–362.
5. Lippes J. Pelvic actinomycosis: a review and preliminary look at prevalence. Am J Obstet Gynecol, 1999;180:265–269.
6. Israel J. Neue beobachtungen aus dem Gebiete der Mykosen des Menschen. Arch Pathol Anat, 1878;74:15–53.
7. Rao JU, Rash BA, Nobre MF, et al. Actinomyces naturae sp. nov., the first Actinomyces sp. isolated from a non-human or animal source. Antonie Van Leeuwenhoek, 2012;101(1): 155–168.
8. Japanese Society of Chemotherapy Committee on guidelines for treatment of anaerobic infections; Japanese Association for Anaerobic Infection Research. Chapter 2–12–1. Anaerobic infections (individual fields): actinomycosis. J. Infect. Chemother, 2011;17(Suppl. 1):119–120.
9. Moghimi M, Salentijn E, Debets-Ossenkop Y, et al. Treatment of cervicofacial actinomycosis: a report of 19 cases and review of literature. Med. Oral Patol. Oral Cir. Bucal, 2013;18(4):e627–e632.
10. Reichenbach J, Lopatin U, Mahlaoui N, et al. Actinomyces in chronic granulomatous disease: an emerging and unanticipated pathogen. Clin. Infect. Dis, 2009;49(11):1703–1710.
11. Mašata J a kol. Aktinomykóza in Infekce v gynekologii, Praha Maxdof 2017 (3. vydání): 163–167. ISBN 978-80-7354-531-6.
12. Kolařík D, Halaška M, Feyereisl J. Repetitorium gynekologie. Praha Maxdorf 2011 (1. vydání):548. ISBN: 978-80-7345-267-4.
13. Simpson RS, Read RC. Nocardiosis and actinomycosis. Medicine, 2014, 42:23–25.
14. Al-Ahmad A, Ameen H, Pelz K, et al. Antibiotic resistance and capacity for biofilm formation of different bacteria isolated from endodontic infections associated with root-filled teeth. J. Endod, 2014;40(2):223–230.
15. Carrillo M, Valdez B, Vargas L, et al. In vitro Actinomyces israelii biofilm development on IUD copper surfaces. Contraception, 2010;81(3):261–264.
16. Marret H, Wagner N, Ouldamer L, et al. Pelvic actinomycosis: just think of it. Gynecol. Obstet. Fertil, 2010;38(5):307–312.
17. Sinhasan SP. Actinomycotic splenic abscess: a rare case report. Indian J. Pathol. Microbiol, 2011;54:638–639.
18. Matsuda K, Nakajima H, Khan KN, et al. Preoperative diagnosis of pelvic actinomycosis by clinical cytology. Int. J. Womens Health, 2012;4:527–533.
19. Valour F, Sénéchal A, Dupieux C, et al. Actinomycosis: etiology, clinical features, diagnosis, treatment, and management. Infect Drug Resist, 2014;7:183–197.
20. Health Protection Agency. Identification of anaerobic Actinomyces species. UK Standards for Microbiology Investigations. Dostupné na www: www.gov.uk/government/uploads/system.
21. Lo Muzio L, Favia G, Lacaita M, et al. The contribution of histopathological examination to the diagnosis of cervico-facial actinomycosis: a retrospective analysis of 68 cases. Eur. J. Clin. Microbiol. Infect Dis, 2014;33(11):1915–1918.
22. García-García A, Ramírez-Durán N, Sandoval-Trujillo H, et al. Pelvic Actinomycosis. Can J Infect Dis Med Microbiol, 2017;2017:9428650.
23. O’Brien PK, Roth-Mayo LA, Davis BA. Pseudo-sulfur granules associated with intrauterine contraceptive devices. Am J Clin Pathol, 1981;75:822–825.
24. Bhagavan BS, Ruffier J, Shinn B. Pseudoactinomycotic radiate granules in the lower female genital tract: relationship to the Splendore-Hoeppli phenomenon. Hum Pathol, 1982; 13:898–904.
25. McHugh KE, Sturgis CD, Procop GW, et al. The cytopathology of Actinomyces, Nocardia, and their mimickers. Diagn Cytopathol, 2017;45(12):1105–1115.
26. Persson E, Holmberg K. Study of precipitation reactions to Actinomyces israelii antigens in uterine secretions. J Clin Pathol, 1985;38:99–102.
27. Flynn AN, Lyndon CA, Church DL. Identification by 16S rRNA gene sequencing of an Actinomyces hongkongensis isolate recovered from a patient with pelvic actinomycosis. J. Clin. Microbiol, 2013;51(8):2721–2723.
28. Kaya D, Demirezen Ş, Hascelik G, et al. Comparison of PCR, culturing and Pap smear microscopy for accurate diagnosis of genital Actinomyces. J. Med. Microbiol, 2013;62(Pt 5): 727–733.
29. Beneš J. Antibiotika: systematika, vlastnosti, použití. Praha Grada Publishing, 2018 (1. vydání):112–142, 539–564. ISBN 978-80-271-0636.
30. Janík M, Sauka C, Kudláč M, et al. Aktinomykoza pľuc predstierajuca pancoastoidny rakovinový nádor. Rozhl Chir, 2006;6:266–268.
31. Kepák T, Zapletal O, Skotáková J, et al. Aktinomykóza břišní stěny a retroperitonea mimikující nádor přední břišní stěny. Čes-slov Pediat, 2003;58(3):141–143.
32. Petroušová L, Rožnovský L, Hrbač T, et al. Aktinomykoza mozku – kazuistiky. Česk Slov Neurol, 2009;105(3):270–273.
33. Majernik J, Bis D, Hanousek P, et al. Břišní aktinomykóza – 3 kazuistiky a přehled literatury. Rozhl Chir, 2013;92(5):260–263.
34. Perez-Lopez FR, Tobajas JJ, Chedraui P. Female pelvic actinomycosis and intrauterine contraceptive devices. Open Access J.Contracept, 2010;1:35–38.
35. Draper J, Studdiford W. Report of a case of actinomycosis of the tubes and ovaries. Am J Obstet Gynecol, 1926;11:603–608.
36. Schiffer MA, Elguezabal A, Sultana, M, et al. Actinomycosis infections associated with intrauterine contraceptive devices. Obstet Gynecol, 1975;45:67–72.
37. Brenner R, Gehring S. Pelvic actinomycosis in the prescence of an endocervical contraceptiv device. Obstet Gynecol, 1967;29:71–73.
38. Westhoff C. IUDs and colonization or infection with Actinomyces. Contraception, 2007;75(6 Suppl):S48–S50.
39. Petitti DB, Yamamoto D, Morgenstern N. Factors associated with actinomyces-like organisms on Papanicolaou smear in users of intrauterine contraceptive devices. Am J Obstet Gynecol, 1983;145:338–341.
40. Roztočil A. Moderní gynekologie, Grada Publishing 2011, Praha, 1. vydání:198–199. ISBN 978-80-247-2832-2.
41. Fiorino AS. Intrauterine contraceptive device-associated actinomycotic abscess and Actinomyces detection on cervical smear. Obstet Gynecol, 1996;87:142–149.
42. Persson E. Genital actinomycosis and actinomyces israelii in the female genital tract. Adv Contracept, 1987;3:115–123.
43. Kalaichelvan V, Maw AA, Singh K. Actinomyces in cervical smears of women using the intrauterine device in Singapore. Contraception, 2006;73(4):352–355.
44. Kim YJ, Youm J, Kim JH, Jee BC. Actinomyces-like organisms in cervical smears: the association with intrauterine device and pelvic inflammatory diseases. Obstet Gynecol Sci, 2014;57(5):393–396.
45. Merki-Feld GS, Rosselli M, Imthurn B. Comparison of two procedures for routine IUD exchange in women with positive Pap smears for actinomyces-like organisms. Contraception, 2008;77(3):177–180.
46. Merki-Feld GS, Lebeda E, Hogg B, et al. The incidence of actinomyces-like organisms in Papanicolaou-stained smears of copper- and levonorgestrel-releasing intrauterine devices. Contraception, 2000;61(6):365–368.
47. Valicenti J, Pappas A, Graber C, et al. Detection and prevalence of IUD-associated actinomyces colonisation and related morbidity. JAMA, 1982;247:1149–1152.
48. Persson E, Holmberg K. A longitudinal study of Actinimyces israelii in the female genital tract. Acta Obstet Gynecol Scand, 1984;63:207–216.
49. Caylay J, Fotherby K, Guillebaud J, et al. Recommendations for clinical practice: Actinomyces-like organisms and intrauterine contraceptives. Br J Fam Plan, 1998;23:137–138.
50. Sehnal B, Beneš J, Kolářová Z, et al. Pánevní aktinomykóza a IUD. Čes Gynek, 2018; 83(5): 386-390.
Štítky
Hygiene and epidemiology Medical virology Clinical microbiologyČlánok vyšiel v časopise
Epidemiology, Microbiology, Immunology
2019 Číslo 2
Najčítanejšie v tomto čísle
- Actinomycosis – an umbrella review and three case reports of severe pelvic actinomycosis treated conservatively
- Tularemia – zoonosis carrying a potential risk of bioterrorism
- In-vivo interspecies transmission of carbapenemase KPC in a long-term treated female patient
- Clostridium difficile infection and colonisation in children under 3 years of age: prospective comparative study