Fyziologická hladina etanolu v krvi

Protože i v současné době se  v rámci znalecké činnosti stále setkáváme s poměrně četnými dotazy, nejenom ze strany přestupkových komisí, ale i Policie ČR a soudů, co je to vlastně fyziologická hladina etanolu v krvi, rozhodlo se vedení časopisu Soudní lékařství zaujmout k této problematice následující stanovisko.

Termín fyziologická hladina etanolu v krvi je název zcela zavádějící, i když v minulosti některými autory používaný a dokonce ještě nyní zaměňovaný s termínem neprůkazná hladina. Fyziologická hladina etanolu v krvi normálního zdravého člověka totiž nemůže být jiná, než 0,00 ‰ (g/kg). Je pravdou, že v odborné literatuře se uvádí, že někdy je ve vzorcích krve nalezen etanol, i když jej daná osoba nepožila, ani mu nebyl do těla vpraven jinou cestou zvnějšku. Vysvětlení je několik. Jednak si člověk může ve svém zažívacím traktu vytvářet etanol sám, tzv. „neogenezí“ a jednak je třeba počítat i s redukcí acetaldehydu v těle. Hladiny tohoto tzv. „endogenního alkoholu“ dle světové odborné literatury dosahují 0,001 ‰, i když někdy se připouští i hodnota 10x vyšší, tedy 0,01‰. Protože se nejedná o koncentraci etanolu v krvi takovou, která by byla škodlivá, tedy „patologická“, byl zvolen název hladina „fyziologická“, i když to není označení správné. Rozhodně nelze stav člověka, který si v zažívacím traktu sám tvoří etanol, označit za stav zcela normální. Stává se tak totiž pouze v situacích, kdy dojde k součinnosti požitého jistého druhu stravy (sacharidy) a individuálního stavu zažívacího traktu člověka, tedy složení jeho střevní mikroflóry (ponejvíce nadbytek kvasinek rodu Candida). Lze proto říci, že v některých velmi vzácných situacích, kdy je člověk individuálně disponován určitým (ale nikoliv normálním) složením střevního mikrobiomu a zároveň požije určitou stravu (sacharidy), lze u něj někdy (ale zdaleka ne vždy) nalézt v krvi etanol, ač jej sám přímo nepožil nebo mu nebyl aplikován do těla jiným způsobem. Úmyslně zde nerozebíráme možnosti a následky nevědomého požití minimálních dávek etanolu např. v nealkoholických nápojích nebo v některých potravinách.

Závěrem lze tedy shrnout:

1) Fyziologická hladina etanolu v krvi normálního, zdravého člověka nemůže být jiná než 0,00 ‰. Všechno ostatní jsou situace nestandardní, které ve znaleckém posudku musejí být individuálně vysvětleny.

2) Pokud se ve forenzní znalecké praxi mluví o „endogenním“ etanolu v krvi, nikdy se nemůže jednat o hodnoty takové, které by mohly mít jakýkoliv nepříznivý vliv na schopnost člověka ovládat vozidlo.

Brno, České Budějovice, Olomouc, dne: 21.10.2020.

Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.

Doc. MUDr. František Vorel, CSc.

Doc. RNDr. Peter Ondra, CSc.