Prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., šedesátníkem

Před několika dny jsme jeli se Špičákem v rámci 9. mezinárodního sympozia v gastroenterologii firmy PROMED.CS luxusním vlakem z Taškentu do Samarkandu a zpět. Když jsme probírali naše společné aktivity v minulosti, ani mě nenapadlo, že syn mého ročníkového spolustudenta by se měl dožívat významného životního jubilea. Šedesát let je určitý věk, ale dnes to není konec aktivní činnosti. Pro Špičáka to neplatí v žádném směru. Pro mě je stále aktivním a činorodým člověkem s řadou plánů v pracovním i osobním životě.

Špičák měl nepochybnou výhodu, že vyrůstal v rodině významného pediatra a hlavně alergologa, který je aktivní i po osmdesátce. Po promoci v roce 1976 nastoupil na dva roky na interní oddělení v Ústí nad Labem, vedené významným internistou s gastroentero­logickým zaměřením, doc. Bitrem. Následující dva roky pracoval na interní klinice na Královských Vinohradech pod vedením prof. Strejčka. V letech 1981–1987 působil na interním oddělení Fakultní polikliniky, které od dob prof. Herforta bylo významným, nebo spíše vedoucím gastro­enterologickým pracovištěm. Za vedení prof. Fričem zde Špičák získal endoskopické základy. Od roku 1987 pak pracoval na I. interní klinice pod vedením prof. Kordače a později prof. Klenera. Skutečnost, že prošel řadu významných pracovišť, není jen otázkou štěstí nebo náhod, ale spíše díky osobním schopnostem a znalostem. Od roku 1994 dosud je přednostou významné hepato­gastroenterologické kliniky IKEM v Krči. Úzká spolupráce s transplantačním centrem přinesla pro Špičáka nutnost opakovaného řešení stenóz hepato­choledochu a přispěla k získání dokonalosti v tomto směru. Není to však jediné pole působnosti a zájmu. Tématem kandidátské práce byla sklerotizace jícnových varixů při portální hypertenzi. V doktorské práci se zabýval problematikou akutní pankreatitidy v celé její šířce. Několik publikací pak věnoval kolo­rektálnímu karcinomu a jeho prevenci. Nebudu vypočítávat počet vědeckých publikací a množství přednášek doma i v zahraničí. Nebudu také počítat řadu pozvání k aktivní účasti ve fakultě live demonstration. To ponechám pro jiné, až se Špičák dožije 70 let. Je třeba zdůraznit, že již 18. rok vede pracoviště, které se stalo významným nejen prací a publikacemi přednosty, ale hlavně proto, že se mu podařilo vytvořit pracovní kolektiv řady mladých a středněvěkých odborníků, kterým umožnil růst i pobyty v Evropě a USA. Není proto náhodou, že někteří z nich získávají ceny v mezi­národních soutěžích. Je třeba také ocenit schopnost uplatnit se na mezinárodním poli. Špičák využil studijní pobyty a práci ve výboru ESGE k získání dobrého postavení v zahraničí. Jen tak se mohl stát členem redakčních rad Endo­scopy, Gastrointestinal Endoscopy a polské Gastroenterologie. Významným pozitivem jsou i Špičákovy organizační schopnosti. V roce 1993 měl lví podíl na live demonstration pro gastroenterology střední a východní Evropy v Praze. Díky tomu jsme se zviditelnili v očích významných evropských gastroenterologů. To se nám později vyplatilo při opakovaném pokusu o získání práva organizovat UEGW. V roce 2002 se pak Špičák stal prezidentem evropského gastro­enterologického týdne 2004 v Praze. Zde považuji za slušné znovu uvést dokonalou práci profesní kongresové organizace Guarant, pod vedením I. Vojtekové. Špičák také již řadu let získává významné evropské a světové endo­skopisty na jarní Endoskopický den v IKEM k předvádění nových endoskopických aktivit. Prof. Špičák žije plným životem. Rád cestuje do exotických lokalit, hraje volejbal a lyžuje. Má řadu přátel, i když někdy působí trochu nepřístupně. Vzpomínám prof. D. Wurbse, který hodnotil Špičáka vysoce pozitivně, ale konstatoval, že by se měl také někdy usmívat.

Mě osobně se zdá, že Špičák nemůže být šedesátníkem. Pro mě zůstává aktivním a pozitivním člověkem středního věku. Ať mu to ku prospěchu gastro­enterologie, pacientů a rodiny zůstane co nejdéle.

doc. MUDr. Jan Kotrlík, CSc.

jan.kotrlik@tiscali.cz