Hepatologie

Vážení a milí čtenáři,

po roce se Vám opět dostává do rukou číslo našeho časopisu věnované hepatologii. S jarním vydáním Gastroenterologie a hepatologie bych si Vás dovolil i letos pozvat na tradiční Májové hepatologické dny, které se konají ve dnech 16.–18. května netradičně v Českých Budějovicích (www.congressprague.cz/kongresy/mhd2018.html). Již v loňském roce jsme byli nuceni po 45 letech opustit lázeňské prostředí Karlových Varů, a i v dalších letech se tak budou v pořádání Májových hepatologických dnů střídat další místa v České republice.

V aktuálním čísle Gastroenterologie a hepatologie je několik článků s hepatologickou problematikou. Jedná se o doporučené postupy, původní práci, kazuistiky i lékový profil v hepatologii velmi často používaného preparátu.

Zvláštní pozornost si zaslouží práce autorů Skladaný et al [1] týkající se hepatocelulárního karcinomu (HCC – hepatocellular carcinoma). Autoři retrospektivně hodnotili skupinu 207 pa-cientů, u kterých byl v letech 2007–2016 v Centru pro hepatologii, gastroenterologii a jaterní transplantaci v Bánské Bystrici diagnostikován HCC. V práci jsou v úvodu velmi názorně popsány současné názory na problematiku HCC vč. jasné definice jednotlivých léčebných možností. Výsledky samotné práce nám dávají zajímavý pohled na osud pacientů s HCC na Slovensku (nepředpokládám, že v České republice by se situace nějak zásadně lišila). Autoři konstatují, že stále nefunguje plnohodnotný screeningový program, neboť pouze u 24 % pacientů s HCC byla diagnóza stanovena na základě plánovaných sonografických screeningových vyšetření. Zlepšení této situace je hlavním úkolem do příštích let, neboť následné diagnostické a léčebné postupy jsou na vysoké úrovni. S pozdní diagnózou nepochybně souvisí relativně malý počet pacientů indikovaných k chirurgické resekci či transplantaci jater, a naopak poměrně velké procento (35 %) pacientů indikovaných k onkologické léčbě sorafenibem.

Dalším článkem jsou aktualizované doporučené postupy pro primární biliární cholangitidu, které za Českou hepatologickou společnost ČLS JEP zpracoval jako hlavní autor MUDr. Fejfar [2]. Od předchozí verze doporučených postupů se změnil nejen název choroby (z původní primární biliární cirhózy), ale především diagnostické postupy a možnosti léčby. Právě na tyto skutečnosti poukazují nové (a zcela přepracované) doporučené postupy.

Vážení čtenáři, přeji Vám příjemné chvíle strávené při čtení nového čísla časopisu Gastroenterologie a hepatologie a budu rád, pokud se alespoň s některými z Vás brzy setkáme na tradičních Májových hepatologických dnech, netradičně v Českých Budějovicích.

A na úplný závěr mi dovolte připojit se k blahopřání k životnímu jubileu pana prof. Marečka, kterému já osobně vděčím téměř za vše, čeho se mi podařilo ve svém profesním životě dosáhnout.

prof. MUDr. Radan Brůha, CSc.

koeditor sekce hepatologie

bruha@cesnet.cz