Výsledky Adamsova testu skoliotického zakřivení páteře u žáků základních škol

Results of Adam’s test of scoliotic vertebral rotation in primary school students

The aim of our study
was to analyze the results of Adam’s forward bend test of asymetry of paravertebral muscles in primary school children. Our intention was to identify the main parameters of growth and development which can predict the Adam’s angle. To reach this goal, we have sampled 270 boys and 270 girls ageing six to fourteen years. These probands were the pupils of primary schools in the Litoměřice region of the Central Bohemia, Czech Republic. The gathered data include Adam’s angle, body height, body weight, computed BMI, age and sex. In our sample set, we have found the positive Adam’s angle, higher than five degrees, in 27 samples (5,0 %). This number is slightly higher than previously reported data from the Czech children population. By linear regression analysis we have pinpointed the increasing age and body height as the main predictors for positive Adam’s angle in our data set. Positive Adam’s angle was also found more frequently in girls then in boys, the ratio was 2,4 : 1. Body height, body weight and BMI from our data set were compared to these of the 6. National Anthropological Survey of Children and Youth from 2001. We didn’t find the two data sets statistically different. Therefore our data can confirm the fading of secular trend in Czech children. Adam’s forward bend test is a fast and straightforward screening method, which can detect scoliotic deformity of the spine.

Keywords:
Adam’s forward bend test – scoliosis – primary school students – body height, body weight

Autori: G. Hrušková; E. Ehler
Pôsobisko autorov: Katedra biologie a environmentálních studií ; Vedoucí katedry: doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. ; Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2014; 94(3): 137-140
Kategória: Of different specialties

Súhrn

Cílem naší studie bylo analyzovat výsledky Adamsova testu asymetrie paravertebrálních valů u dětí povinné školní docházky a zjistit, které ze základních tělesných parametrů a ukazatelů vývoje nejlépe predikují velikost Adamsova úhlu. Za tímto účelem jsme shromáždili data od 270 chlapců a 270 dívek ve věku od 6 do 14 let. Tito probandi pocházejí ze základních škol z oblasti Litoměřicka. Sebraná data zahrnují měření Adamsova úhlu, tělesné výšky, tělesné váhy, výpočet BMI, věk a pohlaví probandů. Naše výsledky ukazují, že pozitivní výsledek Adamsova testu, úhel větší než 5°, mělo 27 sledovaných probandů (5,0 %). Tento výsledek je mírně vyšší než předešlá měření v populaci českých dětí. Lineární regrese odhalila, že nejvíce je Adamsův úhel v našem souboru ovlivněn stoupajícím věkem a tělesnou výškou. Ve větší míře je tento test také pozitivní u dívek než u chlapců, a to v poměru 2,4 : 1. Hodnocené parametry tělesné výšky, tělesné váhy a BMI jsme dále komparovali s výsledky 6. celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže z roku 2001 a můžeme konstatovat, že se tyto dva soubory od sebe významně neliší. Můžeme tedy potvrdit vyhasínání sekulárního trendu u českých dětí. Adamsův test je jednoduchou a rychlou screeningovou metodou, kterou lze odhalit skoliotické zakřivení páteře.

Klíčová slova:
Adamsův test – skolióza – žáci základních škol – tělesná výška – tělesná váha

ÚVOD

Skoliózu lze jednoduše definovat jako boční zakřivení páteře ve frontální rovině (5). Patří k jedné z nejsložitějších afekcí v ortopedii a podle příčiny vzniku ji můžeme dělit na strukturní (dochází ke strukturálním změnám obratlů) a nestrukturní (nedochází ke strukturálním změnám, příčinou je nejčastěji trauma, zánět nebo rozdílná délka dolních končetin) (3). Skolióza se může objevovat již od útlého věku, a to především ve formě strukturní kongenitální nebo idiopatické skoliózy. Dnes, spolu se zvyšujícím se výskytem díky sedavému způsobu života, se o ní uvažuje jako o jedné z civilizačních chorob.

Skolióza se častěji objevuje u dětí školního věku. Mírnější poruchu nalezneme u velkého počtu dětí. Více je ohrožena ženská populace, a to nejen v dětství, ale po celý život – nošení těžkých břemen, dlouhé stání na nohou, těhotenství. Jen u některých se začne rozvíjet a dosáhne značného stupně (14).

V případě časného rozpoznání formující se skoliózy je možné zahájit okamžitě léčbu, a tím předejít výraznějším komplikacím ve vyšším věku, a i vyšší cenně za dlouhodobou léčbu. Pro včasné zachycení dětí ohrožených skoliózou se používá měření zakřivení a rotace různých segmentů páteře ve frontální rovině, postavení lopatek, výška a postavení ramen a linie spinálních výběžků.

Nejužívanější screeningová metoda je Adamsův test v předklonu (12). Dítě stojí v předklonu, horní končetiny jsou volně svěšeny. Pohledem zjistíme asymetrii zad. Měří se úhel, jenž svírá tečna obou paravertebrálních valů s horizontálou. Úhel nad 5° se hodnotí jako pozitivní (19). Předklon v pase (při pohledu z předních, zadních a bočních aspektů) poskytuje dobrou identifikaci hrudníkové, zádové, bederní nebo paraspinalní protuberance (která vyplývá z nesprávné rotace obratle nebo kombinace abnormálního zakřivení páteře v koronální a sagitální rovině). Předklon zvýrazňuje paraspinalní a žeberní protuberance, které mohou značit skoliózu (13). Pro objektivní změření Adamsova úhlu se používá skoliometr. Je to úhloměr přichycený na destičce se zavěšenou olovnicí. Ta ukazuje výchylku podle sklonu destičky na měřeném povrchu ve stupních (1).

Na měření zakřivení páteře pomocí Adamsova testu u dětí 1. a 2. stupně základních škol jsme se zaměřili v naší studii.

SOUBOR VYŠETŘOVANÝCH

Do této transverzální studie jsme zahrnuli 540 žáků 1. a 2. stupně základních škol: ZŠ Hoštka, ZŠ Ostrovní Štětí, ZŠ Školní Štětí, ZŠ TGM Štětí.

Probandi byli rozděleni do skupin dle věku (dle WHO, do jednoročních skupin, od věku 6,00 až 14,99 let) a pohlaví, čímž vzniklo 18 skupin. Každá takto definovaná skupina obsahovala 30 probandů.

Měření pro účely našeho výzkumu probíhalo v letech 2012–2013, a bylo realizováno se souhlasem ředitelství zúčastněných základních škol a se souhlasem zákonných zástupců nezletilých probandů. Zákonní zástupci byli náležitě poučeni a seznámeni s účelem a průběhem šetření. Svůj souhlas potvrdili podpisem. Během antropologických měření byla dodržena zásada anonymity a další etické zásady, které jsou obvyklé při výzkumech tohoto typu.

POUŽITÉ METODY

Měření probíhalo přímo na výše uvedených školách během hodin tělesné výchovy. Od probandů jsme získali následující údaje: věk, pohlaví, tělesnou hmotnost, tělesná výška, Adamsův úhel. Měření tělesné výšky, tělesné hmotnosti a Adamsova úhlu bylo prováděno podle metod standardizované antropometrie a řídilo se postupem měření, které uvádějí ve své práci Blaha (1), Fetter a kol. (4) a Vercauteren (19).

Z naměřených hodnot tělesné výšky a tělesné hmotnosti jsme vypočítali index tělesné hmotnosti (BMI). Statistické zpracování dat probíhalo v programech MS Excel 2013 a IBM SPSS 19.0. Předem jsme si zvolili hladinu významnosti prováděných testů α = 0,05.

VÝSLEDKY

Zjištěné průměrné hodnoty daných antropologických parametrů žáků 1. až 9. tříd základních škol v Hoštce a Štětí jsme komparovali s průměrnými hodnotami z 6. celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže z roku 2001 (6. CAV) (20). Byly komparovány průměrné hodnoty tělesné výšky, tělesné hmotnosti a indexu tělesné hmotnosti (BMI) dle pohlaví a věku probandů za použití dvouvýběrového t-testu.

Téměř shodná dynamika ve vývoji jak tělesné výšky, tak tělesné hmotnosti je patrná v porovnání všech věkových kategorií s referenčními hodnotami 6. celostátního antropologického výzkumu. U všech věkových kategorií je zde testovaný rozdíl statisticky nevýznamný.

V porovnání průměrných hodnot indexu BMI jsou zřejmé výraznější rozdíly ve vývoji. Statisticky významný rozdíl nacházíme (na 5% hladině významnosti) ve věkové kategorii 10,00–10,99 a 11,00–11,99 u dívek. Byla zjištěna signifikantně vyšší hodnota než u referenčního souboru 6. CAV. U všech ostatních věkových kategorií rozdíl není statisticky významný.

Vyhodnocení Adamsova testu

Pomocí Adamsova testu jsme zjistili, že u 364 probandů (67,41 % z celkového vzorku) se neobjevuje žádná asymetrie paravertebrálních valů (velikost úhlu 0° a 1°). U 149 žáků (27,59 % z celkového vzorku) byla velikost Adamsova úhlu 2°–5°, tyto úhly nepovažujeme za pozitivní výsledky Adamsova testu. Dvacet sedm probandů (5,00 % z celkového počtu) mělo pozitivní úhel, z toho bylo 19 dívek a osm chlapců. U deseti dívek a tří chlapců, což je 2,41 % z celkového souboru probandů, byl zjištěn pozitivní úhel 6°. Pozitivní úhel 7° byl naměřen u osmi probandů (1,48 % z celkového souboru), z toho bylo pět dívek a tři chlapci. Dvě dívky a jeden chlapec (0,56 % z celkového vzorku) měli pozitivní úhel 8°. Pozitivní úhel 9° měla jedna dívka a jeden chlapec (0,37 % z celkového souboru). Velikost pozitivního úhlu 11° byla zjištěna u jedné žákyně (0,19 % z celkového vzorku).

Z celkového souboru 27 probandů, u nichž byl zjištěn pozitivní Adamsův úhel bylo 70,37 % dívek a 29,63 % chlapců. U 19 dívek celkového počtu 270 měřených dívek byl naměřen pozitivní Adamsův úhel (> 5°), což činí 7,04 % z celkového počtu dívek. Pozitivita Adamsova (> 5°) úhlu byla zjištěna u osmichlapců z celkového počtu 270 měřených chlapců, tj. 2,96 %.

Pokud porovnáme věkové rozložení žáků s pozitivním Adamsovým úhlem, tak jak ho ukazuje graf 1, vidíme, že není výraznější rozdíl ve věku nástupu zvyšující se incidence mezi chlapci a dívkami. Ačkoliv jsou tyto výsledky založeny na poměrně nízkém počtu pozorování, nevypadá to, že by se nějak projevil dřívější nástup puberty a pubertálního růstového spurtu u dívek i posunem pozitivních výsledků Adamsova testu do nižšího věku.

**Graf 1. Počty žáků s pozitivním Adamsovým úhlem v jednotlivých věkových kohortách**

Výsledky lineární regrese, kde jsme zjišťovali, jaká ze sledovaných proměnných nejlépe popisuje velikost Adamsova úhlu, ukazují jasně na tělesnou výšku a věk. U obou pohlaví jsou tyto prediktory vysoce statisticky významné. Výsledky této analýzy prezentuje tabulka 1.

**Tab. 1. Výsledky lineární regresní analýzy**

Korelační analýza ukázala obdobný vztah mezi Adamsovým úhlem a dalšími proměnnými jako regrese. S tím rozdílem, že kromě tělesné výšky (r = 0,273) a věku (r = 0,182) vykazuje statisticky významný Pearsonův korelační koeficient rovněž tělesná váha (r = 0,224).

DISKUZE

Zjištěné průměrné hodnoty daných antropologických parametrů jsme komparovali s referenčními údaji 6. celostátního antropologického výzkumu z roku 2001. Potvrdila se rovnost průměrných hodnot tělesné výšky a váhy ve všech věkových kategoriích u obou pohlaví. Potvrzuje to zastavení sekulárního trendu (zvyšování tělesné výšky a váhy, a tempa jejich růstu), jak popisuje Riegerová a kol. (16), Vignerová a kol. (20), Krásničanová a Lébl (9) i Kobzová a kol. (7).

Výraznější rozdíly ve vývoji byly zřejmé v porovnání průměrných hodnot indexu BMI. Nulovou hypotézu o rovnosti průměrných hodnot v testovaných souborech jsme zamítli na 5% hladině významnosti ve věkové kategorii 10,00–10,99 a 11,00–11,99 u dívek. Byly zjištěny signifikantně nižší hodnoty u souboru probandů měřených v rámci této studie oproti 6. CAV. Ve své práci podobný trend popisují Susanne a Bodzsár (18), kteří uvádějí, že u dospívajících dětí (zejména u dívek) se podíl obézních jedinců téměř nezvyšuje, zvyšuje se však podíl jedinců s velmi nízkou hmotností.

U 5 % z celkového počtu měřených probandů se zjistil pozitivní Adamsův úhel (> 5°) Toto zjištění se shoduje s odhady Lomíčka (10), který popisuje výskyt skolióz u 3–6 % jedinců z celkové populace. Kokavec a Novorolský (8) uvádí výskyt této deformace u 3 % v populaci. Dle amerických pramenů byl zjištěn výskyt pozitivního Adamsova testu u 2–3 % adolescentů (2). Naše výsledky (5,00 %) se pohybují mírně nad touto uváděnou četností výskytu. Lonstein a Carlson (11) uvádějí, že prevalence idiopatické skoliózy v radiologických studiích ve školních populacích se pohybovala mezi 0,3 a 15,3 %. Naše zjištění se dále rozcházejí s výsledky rozsáhlého výzkumu, který se konal v roce 2002 v Izraeli. Měřeno bylo 2380 dospívajících a výskyt pozitivního Adamsova testu byl 10,3 % z celkového počtu probandů (15).

Z celkového počtu 270 měřených dívek byl zjištěn se pozitivní Adamsův úhel (> 5°) u 19 dívek, tedy u 7,04 % z celkového počtu děvčat. Chlapců bylo měřeno také 270 a z tohoto počtu byl pozitivní Adamsův test u osmi hochů, tedy 2,96 % z celkového počtu měřených chlapců. Asymetrie paravertebrálních valů se tedy ve větší míře projevila u dívek v poměru 2,4 : 1. Také Sosna a Vavrečka (17) uvádějí vyšší výskyt celkový skoliotického zakřivení u dívek v poměru 3 : 1. Poměr 9 : 1 ve prospěch dívek zase popisuje Janíček (6). Naše zjištění o poměrném zastoupení dívek a chlapců se nejvíce přiblížilo Vlachovu (21) tvrzení o poměru 2 : 1, kdy také on uvádí poměr ve prospěch děvčat.

Je třeba mít na paměti, že měření paravertebrálních valů pomocí Adamsova testu je měření orientační a screeningové, nemusí vždy predikovat skoliózu. Jak uvádí Dickson (in 1), až 50 % mírných asymetrií zad,nesouvisí se skoliózou.

ZÁVĚR

Výsledky naší průřezové studie základních antropologických parametrů a postavení paravertebrálních valů u žáků základních škol Litoměřicka přináší tyto závěry. Tělesnou výškou ani tělesnou váhou se statisticky významně neliší od referenčních údajů 6. celostátního antropologického výzkumu z roků 2001 (kromě našich hodnot BMI u 10letých a 11letých dívek). Můžeme tedy potvrdit tendenci doznívání sekulárního trendu u české mládeže.

Výskyt pozitivního Adamsova úhlu se prokázal u 27 probandů, 5,00 % z našeho souboru, z tohoto počtu bylo 19 dívek a osm chlapců. Ukazuje se mírně stoupající tendence ve výskytu pozitivního Adamsova úhlu v porovnání se staršími daty z ČR. Pozitivní Adamsův test nelze jednoznačně označit za skoliózu. Je to test pouze orientační, na jehož podkladě by dítě mělo být odesláno k odborníkovi. Proto jsme doporučili zákonným zástupcům dětí, u nichž jsme pozitivitu Adamsova testu potvrdili, aby navštívili pediatra a naše zjištění mu předložili. Žákyně s pozitivním úhlem 11° byla posléze odeslána k ortopedovi, který potvrdil dle RTG snímků idiopatickou skoliózu a doporučil nošení trupové ortézy.

Naše studie prokázala účinnost Adamsova testu jako rychlé, levné a bezpečné neinvazivní screeningové metody. Může pomoci nejenom praktickým lékařům, ale především pedagogům, sportovním trenérům nebo fyzioterapeutům ve vytipování dětí s rizikem vzniku skoliózy, a zajistit tak rychlou korekci buď léčbou, nebo zvýšením pohybové aktivity a síly trupového svalstva.

Výzkum byl podpořen Programem rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK) – P15.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

RNDr. Edvard Ehler, Ph.D.

Pedagogická fakulta UK

Katedra biologie a environmentálních studií

Magdalény Rettigové 4, 116 39 Praha 1

e-mail: eda.ehler@seznam.cz

Zdroje

1. Blaha J. Idiopatická skolióza – screening, prognostika a konzervativní terapie. Hradec Králové: Gaudeamus 2005.

2. Čermák J., Chválová O., Botlíková V. Záda už mě nebolí. Praha: Svojtka a Vašut 1992.

3. Dungl P. a kol. Ortopedie. Praha: Grada Publishing 2005.

4. Fetter V., Prokopec M., Suchý J., Titlbachová S. Antropologie. Praha: Nakladatelství Academia 1967.

5. Chong K., Letts R., Cumming G. Influence of spinal curvature on exercise capacity. J. Ped. Orthop 1981; 1(3): 251–254.

6. Janíček P. Ortopedie. Brno: MU 2001.

7. Kobzová J, Vignerová J, Bláha P, Krejčovský L, Riedlová J. Základní tělesné rozměry dětí a mládeže České republiky podle výsledků 6. celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže 2001. Česká antropologie 2003; 53: 30–34.

8. Kokavec M, Novorolský K. Skolióza a pohybová aktivita u detí. Pediatria pre prax 2007; 2: 70–74.

9. Krásničanová H, Lebl J. Růst dětí a jeho poruchy. Praha: Galén 1996.

10. Lomíček M. Idiopatická skolióza. Praha: Avicenum 1973.

11. Lonstein JE, Carlson JM. The prediction of curve progression in untreated idiopathic scoliosis during growth. J Bone Joint Surg 1984; 66: 1061–1071.

12. Mau H. Die Äthiopathogenese der Skoliose. Stuttgart: Enke 1982.

13. Newton PO, Wenger DR. Idiopathic scoliosis. In Morrissy RT, Weinstein SL. Lovell and Winter’s Pediatric Orthopaedics. 6th ed. Philadelphia: Lippincott, Williams & Wilkins 2006; 693–762.

14. Novotná H., Kohlíková E. Děti s diagnózou skolióza. Praha: Olympia 2000.

15. Nussinovitch M, Finkelstein Y, Amir J, Greenbaum E, Volovitz B. Adolescent screening for orthopedic problems in high school. Public Health 2002; 116: 30–32.

16. Riegerová J, Přidalová M, Ulbrichová M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu. 3. vyd. Olomouc: Hanex 2006.

17. Sosna A, Vavrečka J. Základy ortopedie. Praha: Triton 2001.

18. Susanne C, Bodzsár ÉB. Patterns of secular change of growth and development. In Bodzsár, É. Secular growth changes in Europe. Budapest: Eötwös University Press 1998; 5–26.

19. Vercauteren M. Trunk asymmetries in a Belgian school population. Spine 1982; 7: 555–562.

20. Vignerová J, Riedlová J, Bláha P, a kol. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001, Česká republika. 1. vyd. Praha: PřF UK a SZÚ 2006.

21. Vlach O. Léčení deformit páteře. Praha: Avicenum 1986.