Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015

Souhrn

V roce 2015 bylo v České republice u 911 pracovníků hlášeno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 24,4 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (395, tj. 36,2 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel“ (186, tj. 17,0 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (354, tj. 34,2 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (119, tj. 11,5 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2015 také dominoval syndrom karpálního tunelu (41, tj. 71,9 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence, trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2015. Při uznávání nemocí z povolání se poprvé po celý rok postupovalo podle aktualizovaného seznamu nemocí z povolání ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb. (1). Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice byla do Národního zdravotního registru nemocí z povolání (dále NRNP) naposledy sbírána způsobem zavedeným při založení registru v roce 1991, tj. na papírových hlášenkách. Celý systém posuzování, uznávání a registrace nemocí z povolání budou od roku 2016 elektronizován.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP 16 hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (2).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2015 bylo u 911 pracovníků (542 mužů a 369 žen) diagnostikováno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. U 167 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U čtyř pracovníků to byla čtyři onemocnění (čtyři ataky malárie, trigger finger čtyř prstů, léze n. medianus a n. ulnaris bilaterálně a oboustranná akromioklavikulární artróza s oboustrannou chronickou burzitidou s kalcifikacemi). U šesti osob byly uznány tři a u 157 osob dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce (99 pacientů) vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Incidence profesionálních onemocnění byla 24,4 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2015 (tab. 1).

Ve srovnání s rokem 2014 (3) klesl v roce 2015 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 158, tj. o 12,6 % případů. Pokles se týkal všech kapitol seznamu nemocí z povolání, s výjimkou kapitoly II (Nemoci způsobené fyzikálními faktory), kde naopak došlo k nárůstu z 552 na 601 případů (o 8,9 %). Podíl kapitoly II na celkovém počtu profesionálních onemocnění tím vzrostl ze 44,2 % v roce 2014 na 55,0 % v roce 2015. Nejvýraznější pokles je patrný u kapitoly V (Nemoci přenosné a parazitární) – o 113 případů.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 395, tj. 36,2 % všech případů. U dvou pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 13 případů onemocnění vzniklo při práci v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo v roce 2015 nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 703, tj. 64,4 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) – celkem 186, tj. 17,0 % všech případů. Na druhém místě se umístila sekce B (Těžba a dobývání), kde vzniklo 165 případů a na třetím místě sekce Q (Zdravotní a sociální péče) s 95 případy profesionálních onemocnění.

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (107 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (23 případů, z toho 11krát vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů).

Při těžbě a dobývání dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (100 případů) a nemoci z vibrací (35 případů).

V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (81 případů, z toho scabies 55krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 8krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát (z toho syndrom karpálního tunelu 5krát a entezopatie m. supraspinatus jednou).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 547, tj. 50,1 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (Řemeslníci a opraváři) s 341, tj. 31,2 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2015 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 395 případů, z toho 273 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 122 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (119 případů), pneumokonióza uhlokopů (94 případů), svrab (57 případů) a astma (50 případů). Počet případů u ostatních diagnóz byl vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2015 chemické látky způsobily tři akutní intoxikace (dvě intoxikace z amoniaku a jednu intoxikaci oxidem uhelnatým), jednu chronickou intoxikaci z kadmia a dva plicní nádory. Jeden nádor vznikl po 15 letech práce topiče v riziku z polycyklických aromatických uhlovodíků, druhý u odkujovače po 28leté expozici kyselině sírové a chlorovodíkové.

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2015 celkem 547 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem sedm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1982. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 46let, nejdelší 59 let, medián byl 56 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u jedenácti osob, které pracovaly v různých profesích a odvětvích ekonomické činnosti, nejčastěji při výrobě motorových vozidel (čtyři případy).

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2015 celkem 155 onemocnění. Onemocněli zejména zámečníci (28krát), horníci (17krát), brusiči kovů a svářeči (po 14 případech). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II.6) byl diagnostikován u 15 osob celkem 18krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II.7) vzniklo u 95 osob celkem 121krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 113krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 8krát.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u 13 osob celkem 16krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 11krát, rhizartróza 3krát, artróza drobných kloubů rukou 2krát.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.10) bylo v roce 2015 hlášeno celkem 374 případů, což bylo o 33 případů více než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.9) bylo v roce 2015 diagnostikováno u 86 osob celkem 122 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (36 případů), v dalších 44 profesích onemocněl jeden až šest pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 38krát, ve 25 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 13 případech o epikondylitidu ulnární. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 28krát, z toho rhizartróza 8krát, artróza zápěstí a drobných kloubů rukou 8krát, artróza loktů a omartróza po pěti případech a gonartróza 2krát. Skákavý prst byl diagnostikován 20krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů prstů a předloktí 13krát, subakromiální bursitida 9krát, impingement syndrom 8krát, Morbus de Quervain 4krát, léze mediálního menisku a entezopatie šlachy m. supraspinatus po jednom případu.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2015 u 193 osob celkem 252 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 241krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 11krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (112krát), z dalších 70 profesí onemocnělo maximálně 11 pracovníků.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2015 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 214 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2015 diagnostikovány u 111 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (70 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (97 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (sedm případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až tři pracovníci.

V roce 2015 bylo hlášeno u 21 osob celkem 22 onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III.2). Azbestóza vznikla u osmi pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1951–1997. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u pěti pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1951–1995. Mezoteliom pohrudnice (7krát) nebo mezoteliom pobřišnice (jednou) vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1957–2009 (doba latence byla 30–57 let, medián byl 45 let). Rakovina plic ve spojení s hyalinózou vznikla u jednoho pracovníka, který byl exponován azbestu v letech 1977–1999, zde byla doba latence 38 let.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2015 hlášena u dvou osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud v letech 1951–1969. Doba latence byla 56 a 64 let.

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u čtyř pracovníků při výrobě motorových vozidel. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 3krát a alveolitida z isoparafinických uhlovodíků jednou.

Profesionální astma bronchiale a/nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III.10) vzniklo v roce 2015 u 58 osob celkem 67krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III.10.1) vzniklo 49krát a alergická rinitida (evidenční kód III.1.2) byla diagnostikována 18krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (21 případů) a při výrobě motorových vozidel (18 případů). Největší zastoupení měli pekaři-cukráři (20krát) a montážní dělníci (18krát). V 52,2 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až pět nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty a lepidla (devět a šest případů) a mouka (14 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (osm případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2015 diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli exponování uvedené noxe v letech 1954–2002. Doba latence byla v rozsahu 43–60 let, medián byl 57 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2015 diagnostikováno celkem 149 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 119krát (z toho proteinová dermatitida 2krát), iritační dermatitida 30krát. Onemocněli zejména montážní pracovníci (43krát) a pracovníci při obsluze obráběcích strojů (39krát). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 5). Latex v roce 2015 způsobil onemocnění u šesti pracovníků, izokyanáty u jednoho.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2015 bylo hlášeno celkem 117 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6).

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno celkem 88 případů. V 92,0 % případů onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči. Svrab byl zjištěn celkem 57krát. Onemocněli dva příslušníci policie a 55 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postižení pracovníci sociální péče (26 případů), dále zdravotní sestry (11 případů), sanitáři-ošetřovatelé (devět případů), lékaři (tři případy), uklízečky (dva případy), po jenom případě pečovatelka, vychovatelka, zdravotní asistentka a dělnice ve skladu prádla.

Ze sedmi případů akutních virových hepatitid hlášených v roce 2015 byla hepatitida A zastoupena čtyřikrát, hepatitida B, C a E byly po jednom případě. Onemocněl pracovník sociálních služeb, kopáč, pradlena a obsluha čističky (hepatitida A), lékař ARO (hepatitida B), zdravotní sestra na chirurgii (hepatitida C) a řidič technických služeb (hepatitida E).

Tuberkulóza plic byla diagnostikována celkem 7krát u tří sester, jednoho lékaře, sociálního pracovníka, sanitářky a technika. Onemocnění vzniklo na plicním, interním a psychiatrickém oddělení, dále na patologii a mikrobiologii.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2015 diagnostikováno celkem 16 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a trichofycie.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2015 hlášeno celkem 13 onemocnění. Onemocnělo šest vojáků z povolání, dále dva diplomati a jeden softwarový architekt.

Malárie byla diagnostikována 7krát (v Nigérii 4krát, v Ghaně 2krát, v Súdánu jednou). Enteritidy (kampylobakterová a Aeromonas hydrophila) vznikly 2krát v Mali a jednou v Afghánistánu. Giardióza a salmonelóza vznikly po jednom případě v Mali. Askariózou onemocněl jeden pracovník v Afghánistánu.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2015 byla diagnostikována hyperkinetická dysfonie (jednou v kombinaci s uzlíky na hlasivkách) u dvou učitelů po 13 a 17 letech práce s nadměrnou hlasovou zátěží.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2015 bylo diagnostikováno celkem 57 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 21 případů více než v roce 2014. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (14, tj. 24,6 % všech případů). V dalších jedenácti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až devíti případech.

Postiženi byli především pracovníci „výroby motorových vozidel“ (13, tj. 22,8 % všech případů). V dalších 18 odvětvích onemocněl jeden až čtyři pracovníci.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II.10 a II.7 – celkem 32 a devět případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 41 případech.

ZÁVĚR

V roce 2015 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 12,6 % případů. Nejvýraznější pokles (o 49,1 % případů) byl patrný u nemocí přenosných a parazitárních. Ve skutečnosti však situace v roce 2015 spíše odpovídá dlouhodobému trendu, zatímco počet případů v roce 2014 byl atypicky vysoký, způsobený výskytem hromadné epidemie spalniček – 65 případů (3).

Menší pokles hlášených případů byl zaznamenán také u pneumokonióz uhlokopů a u kontaktních alergických dermatitid. Potěšitelný byl pokles o 16 případů u nádorových onemocnění.

Nárůst o 39 případů byl zaznamenán pouze u syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin. V roce 2015 vzniklo toto onemocnění v 30 % u pracovníků při výrobě motorových vozidel a v celorepublikovém měřítku poprvé od roku 1973 toto odvětví ekonomické činnosti obsadilo první příčku v počtu hlášených profesionálních onemocnění. Myslíme si, že v tomto odvětví je potřeba prosazovat účinnější prevenci, a to nejen na poli snižování lokální svalové zátěže (především u žen) na těchto pracovištích, ale také při odstraňování ofenzivních alergenů, kam bezesporu izokyanáty patří, protože vyvolávají často velmi závažná alergická onemocnění.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012 a P28/1LF/6 a MZ CZ - RVO (SZÚ, 75010330).

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1,

120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz