„Second hand drinking” or harm that alcohol causes to other people

Česká verzia

Authors: H. Hnilicová; K. Dobiášová
Authors place of work: Přednostka: MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph. D. ; 1. lékařská fakulta ; Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva ; Univerzita Karlova v Praze
Published in the journal: Prakt. Lék. 2020; 100(1): 8-12
Category: Various Specialization

Summary

In the international discourse on alcohol abuse in recent years, increased attention has been paid to the alcohol harms to others (AHTO). These are not only the closest family members, but also co-workers, employees and employers, and all who necessarily meet with persons over-drinking alcohol. In the Czech Republic, hazardous drinking and its high consumption is a long-term serious social pathological phenomenon. Although there are several studies that quantify and analyse the overall social and economic impacts associated with alcohol, they do not specifically address the damage that other people have to share with alcoholics. The article presents an overview of the results of such studies on this topic from abroad and available Czech data to point out the lack of the evidence-based information in the Czech Republic. Coverage of this gap could significantly contribute to the implementation of more effective alcohol policy in the Czech Republic..

Keywords:

alcohol harms to others (AHTO) – overconsumption – social and economic damage – alcohol policy

Zdroje

1. Anderson P. Alcohol and the workplace. In Alcohol in the European Union: consumption, harm and policy approaches. Copenhagen: World Health Organisation Regional Office for Europe 2012; 69–82 [online]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/_data/assets/pdf_file/0009/191367/8-Alcohol-and-the-workplace.pdf [cit. 2019-11-12].

2. Bloomfield K, Gustafsson J, Karlsson N, et al. The ripple effect of alcohol – consequences beyond the drinkers. Nordic Centre for welfare and social issues 2016 [online]. Dostupné z: https://nordicwelfare.org/wp-content/uploads/2017/10/H2O_final_WEB29.6.pdf [cit. 2019-11-04].

3. Centers for Disease Control and Prevention. Excessive drinking is draining the U.S. economy 2018 [online]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/features/costsofdrinking/index.html [cit. 2019-11-15].

4. Csémy L. Alkohol v české společnosti a škody, které alkohol působí druhým. Národní ústav duševního zdraví. Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí [online]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/koordinace/Prezentace_Csemy_alkohol_v_ceske_spolecnosti.pdf [cit. 2019-11-04].

5. ČTK. Čeští politici neřeší dopady konzumace alkoholu, stěžuje si expert Světové zdravotnické organizace, 2016 [online]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/cesti-politici-neresi-dopady-konzumace-alkoholu-stezuje-si-expert-zdravotnicke-organizace-1324260 [cit. 2019-11-04].

6. Evropský parlament. O strategii Evropské unie na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem (2007/2005(INI)) [online]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2007-0303+0+DOC+XML+V0//CS#title2 [cit. 2019-11-04].

7. Frederiksen L. Quick guide to secondhand drinking: a phenomenon that affects millions. KLJ Publishing 2014.

8. Giesbrecht N, Cukier S, Steeves D. Collateral damage from alcohol: implications of “second-hand effects of drinking” for populations and health priorities. Addiction 2010; 105(8): 1323–1325.

9. Gmel G, Rehm J. Harmful alcohol use. National Institute of Alcohol and Alcoholism [online]. Dostupné z: https://pubs.niaaa.nih.gov/publications/arh27-1/52-62.htm [cit. 2019-11-15].

10. Greenfield TK, Karriker Jaffe KJ, Giesbrecht N, et al. Second-hand drinking may increase support for alcohol policies: new results from the 2010 National Alcohol Survey. Drug Alcohol Rev 2014; 33(3): 259–267.

11. Hnilicová H, Dobiášová K. Alkohol z pohledu veřejného zdraví v ČR: fakta a souvislosti. Čas. Lék. čes. 2018; 157: 248–253.

12. Cherpitel CJ, Witbrodt J, Korcha RA, et al. Dose-response relationship of alcohol and injury cause: effects of country-level drinking pattern and alcohol policy. Alcohol Clin Exp Res 2019; 43(5): 850–856.

13. Iheta. Autorský kolektiv. Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice, 2019 [online]. Dostupné z: http://www.iheta.org/p69-spolecenske-naklady-konzumace-alkoholu-v-ceske-republice-report [cit. 2019-11-04].

14. Laslett AM, Catalano P, Chikritzhs Y, et al. The range and magnitude of alcohol’s harm to others, 2010 [online]. Dostupné z: http://fare.org.au/wp-content/uploads/The-Range-and-Magnitude-of-Alcohols-Harm-to-Others.pdf [cit. 2019-11-04].

15. Laslett AM, Mugavin J, Jiang H, et al. The hidden harm: alcohol’s impact on children and families, 2015 [online]. Dostupné z: http://fare.org.au/the-hidden-harm-alcohols-impact-on-children-and-families/ [cit. 2019-11-04].

16. Max W, Sung HY, Shi Y. Deaths from secondhand smoke exposure in the United States: economic implications. Am J Public Health 2012; 102(11): 2173–2180.

17. Moan IS, Storvoll E, Sundin E, et al. Experienced harm from other people’s drinking: a comparison of Northern European countries. Subst Abuse 2015; 9(Suppl 2): 45–57.

18. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2017. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Úřad vlády České republiky 2018 [online]. Dostupné z: www.drogy-info.cz/data/obj-files/32962/837/VZdrogy2017_web181207.pdf

19. Národní stránky na podporu omezení konzumace alkoholu [online] [cit. 2019-11-04]. Dostupné z: https://www.alkohol-skodi.cz/ [cit. 2019-11-04].

20. Nutt D, King L, Philips DL. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. Lancet 2010; 376(9752): 1558–1565.

21. Saar I. The social cost of alcohol in Estonia. Eur Addict Res 2009; 15(1): 56–62.

22. Salonsalmi A, Laaksonen M, Lahelma E, Rahkonen O. Drinking habits and sickness absence: the contribution of working conditions. Scand J Public Health 2009; 37: 846–885.

23. Šmídová I. Spotřeba alkoholu a její vliv na ekonomiku ČR. Disertační práce. Vedoucí práce doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Brno: Lékařská fakulta, Masarykova univerzita 2013. [online]. Dostupné z: https://theses.cz/id/vd8dnq/ [cit. 2019-11-05].

24. Tedgard E, Rastam M, Wirtberg I. An upbringing with substance-abusing parents: experiences of parentification and dysfunctional communication. Nordic Studies on Alcohol and Drugs 2019; 36(3): 223–247.

25. Vláda ČR. Národní konference Alkohol a tabák v ČR 2018 [online]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/media/narodni-konference-alkohol-a-tabak-v-cr-2018-170647/ [cit. 2019-11-05].

26. Warpenius K, Tigerstedt Ch. Positioning alcohol’s harm to others (AHTO) within alcohol research: A reinvented perspective with mixed policy implications. Nordic Studies On Alcohol And Drugs 2016; 33: 5–6.

27. WHO. Global status report on alcohol and health 2018. World Health Organization 2018 [online]. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/274603/9789241565639-eng.pdf?ua=1 [cit. 2019-11-07].

28. WHO. Intimate partner violence and alcohol [online]. Dostupné z: https://www.who.int/violence_injury_prevention/violence/world_report/factsheets/fs_intimate.pdf [cit. 2019-11-05].

29. Zábranský T, Běláčková V, Štefunková M, a kol. Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 2011.