#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Je to znovu střevní tuberkulóza? Kazuistika


Je to znovu střevní tuberkulóza? Kazuistika

Tato kazuistika popisuje případ imigranta, který byl přijat na Kliniku nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno kvůli podezření na recidivu střevní tuberkulózy. U pacienta přetrvávaly horečky, noční pocení, úbytek váhy a průjem. V posledních letech prodělal několik atak tuberkulózy. Žádné z vyšetření však nepotvrdilo přítomnost aktivní formy tuberkulózy, ale vzniklo podezření na hematologickou malignitu. V periferní krvi byla zjištěna pancytopenie. Avšak vyšetření kostní dřeně a průtoková cytometrie vyloučily hematologickou malignitu. Výsledky ukázaly na potenciální deficienci vitaminu B12 nebo folátu a obojí bylo následně potvrzeno sérovými biochemickými testy. Nedostatek kobalaminu a folátu byl způsoben syndromem krátkého střeva, který se vyvinul v důsledku rozsáhlé resekce střeva, kterou pacient v minulosti podstoupil. Byla zavedena kombinovaná terapie, která obsahovala vitamíny, substituci pankreatickými enzymy, antidiaroika a spazmolytika. S restitucí krvetvorby, váhovým přírůstkem a snížením denního počtu stolic o 80 % se celkový zdravotní stav pacienta rychle zlepšil. Tato kazuistika se zaměřuje na klinické příznaky střevní tuberkulózy, syndromu krátkého střeva a nedostatku kobalaminu a folátu, a dále na patofyziologii, diagnostiku a léčbu těchto neobvyklých, nebo dokonce vzácných onemocnění.

Klíčová slova:
střevní tuberkulóza – pancytopenie – syndrom krátkého střeva – nedostatek vitaminu B12


Autoři: doc. MUDr. Kristián Brat, Ph.D. 1;  Zdeněk Merta 1;  Ivan Čundrle 2
Působiště autorů: Department of Respiratory Diseases, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno 1;  Department of Anaesthesiology and Intensive Care, Faculty of Medicine, Masaryk University and St. Anne´s University Hospital Brno 2
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2017; 63(5): 354-360
Kategorie: Case Reports

Souhrn

Tato kazuistika popisuje případ imigranta, který byl přijat na Kliniku nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno kvůli podezření na recidivu střevní tuberkulózy. U pacienta přetrvávaly horečky, noční pocení, úbytek váhy a průjem. V posledních letech prodělal několik atak tuberkulózy. Žádné z vyšetření však nepotvrdilo přítomnost aktivní formy tuberkulózy, ale vzniklo podezření na hematologickou malignitu. V periferní krvi byla zjištěna pancytopenie. Avšak vyšetření kostní dřeně a průtoková cytometrie vyloučily hematologickou malignitu. Výsledky ukázaly na potenciální deficienci vitaminu B12 nebo folátu a obojí bylo následně potvrzeno sérovými biochemickými testy. Nedostatek kobalaminu a folátu byl způsoben syndromem krátkého střeva, který se vyvinul v důsledku rozsáhlé resekce střeva, kterou pacient v minulosti podstoupil. Byla zavedena kombinovaná terapie, která obsahovala vitamíny, substituci pankreatickými enzymy, antidiaroika a spazmolytika. S restitucí krvetvorby, váhovým přírůstkem a snížením denního počtu stolic o 80 % se celkový zdravotní stav pacienta rychle zlepšil. Tato kazuistika se zaměřuje na klinické příznaky střevní tuberkulózy, syndromu krátkého střeva a nedostatku kobalaminu a folátu, a dále na patofyziologii, diagnostiku a léčbu těchto neobvyklých, nebo dokonce vzácných onemocnění.

Klíčová slova:
střevní tuberkulóza – pancytopenie – syndrom krátkého střeva – nedostatek vitaminu B12


Zdroje

1. WHO. Tuberculosis. Dostupné z WWW: <http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs104/en/>. [2017 Feb 11].

2. Kulchavenya E. Extrapulmonary tuberculosis: are statistical reports accurate? Ther Adv Infect Dis 2014; 2(2): 61–70. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1177/2049936114528173>.

3. Sharma MP, Bhatia V. Abdominal tuberculosis. Indian J Med Res 2004; 120(4): 305–315.

4. Debi U, Ravisankar V, Prasad KK et al. Abdominal tuberculosis of the gastrointestinal tract: Revisited. World J Gastroenterol 2014; 20(40): 14831–14840. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3748/wjg.v20.i40.14831>.

5. Caputo D, Alloni R, Garberini A et al. Experience with two cases of intestinal tuberculosis: utility of the QuantiFERON-TB Gold test for diagnosis. Surg Infect (Larchmt) 2008; 9(3): 407–410. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1089/sur.2007.006>.

6. Weng MT, Wei SC, Lin CC et al. Seminar Report From the 2014 Taiwan Society of Inflammatory Bowel Disease (TSIBD) Spring Forum (May 24th, 2014): Crohn‘s Disease Versus Intestinal Tuberculosis Infection. Intest Res 2015; 13(1): 6–10. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.5217/ir.2015.13.1.6>.

7. Kapoor VK. Abdominal tuberculosis. Postgrad Med J 1998; 74(874): 459–467.

8. Kolek V. Tuberkulóza. In: Kolek V, Kašák V, Vašáková M et al (eds). Pneumologie. 2nd ed. Maxdorf: Praha 2014: 225–243. ISBN 978–80–7345–387–9.

9. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Tuberculosis and respiratory diseases 2014. Dostupné z WWW: http://uzis.cz/publikace/tuberkuloza-respiracni-nemoci-2014. [2017 Mar 7]

10. Wallenfels J. Epidemiological situation of tuberculosis in the Czech Republic in 2015. Stud Pneumol Phthiseol 2016; 76(5): 187–188.

11. Horvath KD, Whelan RL. Intestinal tuberculosis: return of an old disease. Am J Gastroenterol 1998; 93(5): 692–696.

12. Akhan O, Pringot J. Imaging of abdominal tuberculosis. Eur Radiol 2002; 12(2): 312–323.

13. Mukewar S, Mukewar S, Ravi R et al. Colon tuberculosis: endoscopic features and prospective endoscopic follow-up after anti-tuberculosis treatment. Clin Transl Gastroenterol 2012; 3: e24. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1038/ctg.2012.19>.

14. Saaiq M, Shah SA, Zubair M. Abdominal tuberculosis: epidemiologic profile and management experience of 233 cases. J Pak Med Assoc 2012; 62(7): 704–707.

15. Mamo JP, Brij SO, Enoch DA. Abdominal tuberculosis: a retrospective review of cases presenting to a UK district hospital. QJM 2013; 106(4): 347–354. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/qjmed/hct003>.

16. Gill P, Coatsworth NR, Gundara JS et al. Tuberculosis: experience in a low endemic area Australian tertiary hospital. World J Surg 2013; 37(5): 984–990. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00268–013–1935–7>.

17. Marshall JB. Tuberculosis of the gastrointestinal tract and peritoneum. Am J Gastroenterol 1993; 88(7): 989–999.

18. Bhargava DK, Gupta M, Nijhawan S et al. Adenosine deaminase (ADA) in peritoneal tuberculosis: diagnostic value in ascitic fluid and serum. Tubercle 1990; 71(2): 121–126.

19. Sathar MA, Simjee AE, Coovadia YM et al. Ascitic fluid gamma interferon concentrations and adenosine deaminase activity in tuberculous peritonitis. Gut 1995; 36(3): 419–421.

20. Nahid P, Dorman SE, Alipanah N et al. Official American Thoracic Society/Centers for Disease Control and Prevention/Infectious Diseases Society of America Clinical Practice Guidelines: Treatment of Drug-Susceptible Tuberculosis. Clin Infect Dis 2016; 63(7): e147-e195. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/cid/ciw376>.

21. Pironi L. Definitions of intestinal failure and the short bowel syndrome. Best Pract Res Clin Gastroenterol 2016; 30(2): 173–185. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.bpg.2016.02.011>.

22. Pironi L, Arends J, Baxter J et al. [Home Artificial Nutrition & Chronic Intestinal Failure.; Acute Intestinal Failure Special Interest Groups of ESPEN]. ESPEN endorsed recommendations. Definition and classification of intestinal failure in adults. Clin Nutr 2015; 34(2): 171–180. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.clnu.2014.08.017>.

23. Briani C, Dalla Torre C, Citton V et al. Cobalamin deficiency: clinical picture and radiological findings. Nutrients 2013; 5(11): 4521–4539. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3390/nu5114521>.

Štítky
Diabetology Endocrinology Internal medicine
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#