Globální evropská síť pro léčbu alergií a astmatu (GA²LEN) se zabývá epidemií alergií a astmatu

Súhrn

Alergická onemocnění představují v Evropě vážný zdravotní problém. Narůstají co do rozsahu, závažnosti a nákladů. Evropský projekt sítě pracovišť GA²LEN byl vytvořen v roce 2005 jako nástroj pro dokonaleji mezinárodně provázaný výzkum ve vztahu k astmatu a alergiím. Tato evropská síť spojuje výzkumné a klinické instituce proto, aby zabránila tříštění výzkumu ve zmíněné oblasti. Síť GA²LEN dosud těžila významně z dobrovolného úsilí výzkumníků, kteří podporují tento model panevropské spolupráce, a byla sestavena pro další budování vědeckých kontaktů v Evropě. V minulých letech byla na této platformě uskutečněna řada výzkumů a byly již vydány první publikace. Cíle, kterých GA²LEN dosáhla, se dají obecně rozdělit na cíle související s trvalou a nově vytvořenou infrastrukturou a tvorba a implementace doporučení. V tomto článku jsou rozebrány hlavní dosažené cíle GA²LEN.

Klíčová slova:
GA²LEN, astma, alergie, Evropská unie.

Úvod

Alergická onemocnění v Evropě

GA²LEN, evropská síť integrující výzkumné a klinické instituce zaměřené na astma a alergie, byla vytvořena jako nástroj k zajištění dokonalejšího, zejména lépe mezinárodně provázaného výzkumu, spojuje dohromady vědecké a klinické instituce proto, aby zabránila tříštění v rámci evropského výzkumu alergií a astmatu. Alergická onemocnění zahrnující alergickou rhinokonjunktivitidu, astma, gastrointestinální symptomy, kopřivky a ekzém patří mezi nejběžnější chronická onemocnění na světě (1) a řadí se na první místo v Evropě. Rozšiřují se stále více, což výmluvně dokládá údaj o tom, že nyní je v Evropě jedno dítě ze tří postiženo alergickým onemocněním. Trendy naznačují, že do roku 2015 bude alergiemi trpět polovina Evropanů. Ve všech oblastech alergologie existuje významný fenomén poddiagnostikování a nedostatečné léčby, a i když alergie mohou být fatální spíše výjimečně, většina pacientů odchází neošetřena podle existujících lékařských standardů.

Pacienti s alergickými onemocněními mají často zhoršenou kvalitu společenského života, sníženou pracovní a školní výkonnost (2–4), což může být vážné a vysilující. Mnoho alergických pacientů trpí duševními chorobami nebo se u nich rozvinou v průběhu onemocnění (5). Duševní choroby zvyšují složitost léčby onemocnění, jakož i nákladů.

Protože se alergická onemocnění v současné době týkají již více než 35 % pracující populace, je nanejvýš důležité analyzovat jak náklady na léčbu v rámci systému zdravotnictví EU, tak i sociálně ekonomické náklady vznikající díky nedostatečné léčbě. Přímé náklady v rámci systému zdravotnictví se jasně vztahují k fázi onemocnění. Léčba alergické rýmy často stojí v průměru méně než 30 až 50 centů na den, zatímco těžké perzistující alergické astma (následek dřívější nedostatečné léčby) může stát více než 30 ? na den, a tato částka se týká pouze vlastní léčby (6). Včasná léčba k zamezení progrese onemocnění je proto důležitým aspektem také z ekonomického hlediska. Nicméně v mnoha členských státech EU se alergická rýma stále nepovažuje za závažné onemocnění a léky nejsou pojišťovnami plně hrazeny. Tato skutečnost vedla k nešťastné situaci, kdy je daleko méně než polovina populace s alergickou rýmou správně diagnostikována a léčena, a to má vážné sociálně ekonomické důsledky. Protože alergická rýma, podobně jako běžné nachlazení, zhoršuje duševní schopnosti a schopnost učení až o 30 %, má to vážný dopad na produktivitu práce (7).

Nepřímé náklady vyvolané samotnou tzv. sennou rýmou jsou daleko vyšší, než se očekávalo (8). Nedávné výpočty provedené GA²LEN a EAACI ukazují, že se náklady pohybují v řádu 100 miliard ? – ztráta průmyslu v Evropě, jen díky zameškaným hodinám (9). Podle tohoto výpočtu a nedávné studie (8) může léčba v průměru stojící 50 centů na den ušetřit více než 50 ? na den na ztrátě pracovní doby. Alergická onemocnění a astma jsou jediná hlavní nepřenosná onemocnění, která často začínají v raném věku a člověka provázejí po celý život (10). To má dopad na sociálně ekonomické důsledky alergických onemocnění, protože do této oblasti je třeba promítnout dlouhodobé náklady, navíc je obtížné modelovat poruchy učení (4).

Role GA²LEN

GA²LEN má jasný mandát EU k vytváření trvalé infrastruktury usnadňující budoucí výzkum v alergologii. Z tohoto důvodu byla GA²LEN pověřena mimo jiné vytvořením centralizovaných struktur, jako jsou např. flexibilní internetové struktury k zabezpečení komunikace a přehledu nejrůznějších aktivit partnerů GA²LEN, které umožňují optimálně synchronizovat výzkumné úsilí. Vytváření těchto struktur je složité, protože se musí řešit nejen mnoho technických a legálních aspektů, ale také se musí vytvořit nová atmosféra důvěry. Protože hlavními aktivy každého výzkumného pracovníka jsou data a znalost, je evidentní, že kombinace údajů a výsledků od různých partnerů je velmi potřebná pro zvyšování společenského povědomí, zároveň se však jedná o citlivou otázku ohledně práva intelektuálního vlastnictví. To je dalším důvodem, proč je síť potřebná k plnému porozumění všech aspektů těchto onemocnění. Tato infrastruktura se nyní vytváří a lze ji použít pro další výzkumné programy EU v alergologii. V konečném důsledku díky usnadnění procesu šetří tento projekt veřejné prostředky.

GA²LEN provádí činnosti pokrývající všechny aspekty alergologie včetně základního, klinického, translačního a epidemiologického výzkumu s tím, že dosažené výsledky prezentuje v lékařských doporučeních pro zdravotníky a informacích pro profesionály i veřejnost. Pokud mají vědci rozumět příčinám, rozvoji během života a účinnější léčbě alergických onemocnění a má být dosaženo redukce sociálně ekonomické zátěže, je naprosto zásadní schopnost koordinovat studie v rámci Evropy zahrnující pacienty z různých prostředí, kteří vedou různý způsob života.

Ve výzkumu alergických onemocnění a astmatu se vyskytly v posledních letech nové otázky a GA²LEN se na některé z nich zaměřila (11). Sem patří například nealergická rýma (12), alergie na léky (13) nebo chronická rhinosinusitis (14).

Existující síť GA²LEN

GA²LEN – multidisciplinární výzkumná síť (15–17)

Vizí tohoto projektu je zabývat se všemi aspekty alergických onemocnění k vytvoření lepšího porozumění alergickým onemocněním u široké veřejnosti, zdravotníků i zákonodárců a rozvíjení nejvyšších standardů klinické péče s konečným cílem snížení zátěže alergií a astmatem v Evropě.

Krédo: GA²LEN je sítí, jež vytvořily výzkumné a klinické instituce mezi sebou, aby se zabývaly astmatem a alergiemi v jejich úplnosti, od základního k aplikovanému výzkumu včetně jeho implementace do klinické praxe s cílem stanovit nejvyšší standardy pro klinickou péči těchto choroba. Cílem GA²LEN je zlepšení kvality a relevance evropského výzkumu a rozšiřování nejlepších postupů a znalostí pro zdravotníky, pacienty i zákonodárce. Porozumění faktorům a mechanismům alergických onemocnění přispěje k rozvoji lepší zdravotnické péče, ke zlepšení kvality života více než 80 milionů Evropanů s alergiemi.

Složení GA²LEN zahrnuje:

• 27 výzkumných center a 60 spolupracujících center,
• 500 výzkumných pracovníků v 25 zemích,
• 9 oblastí výzkumu od základního výzkumu k lékařským doporučením,
• Evropská akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI),
• Evropská federace asociací pacientů s alergií a chronickými respiračními chorobami (EFA),
• 2 malé a střední podniky.

Úspěchy GA²LEN

Tato síť se sestavovala za účelem dalšího budování sítí pro vědecké projekty zabývající se alergiemi a astmatem v Evropě a kvůli tomu, aby GA²LEN byla na předním místě ve světě v této oblasti. Kromě těchto aktivit se společně prováděl výzkum a byly vydány první publikace. Cíle, kterých GA²LEN dosáhla, se dají obecně rozdělit na cíle související s trvalou infrastrukturou (vytvořené během projektové fáze), cíle dosažené na základě nové infrastruktury a rozvoj a implementace finálních doporučení.

Infrastruktura GA²LEN

GA²LEN je řízena demokraticky Shromážděním, kde mají všichni partneři rovnocenná volební práva. Mezi Shromážděními řídí průběh prací Výkonný výbor. Denní průběh prací řídí zaměstnanci kanceláře GA²LEN, na které dohlíží Generální tajemník. GA²LEN je právní subjekt nezávislý na délce závazku k EU. Tato struktura však nemůže existovat dlouhodobě z vlastních zdrojů bez dalších dotací a závisí alespoň částečně na svém budoucím využití ve výzkumných programech. Infrastruktura se trvale buduje a je založena na následujících platformách:

• bezpečná základní platforma neuveřejněných informací,
• znalost biobankovnictví (použití biologického materiálu pro výzkumné účely),
• platforma Secured SharePoint^® IT pro zjednodušení spolupráce bez ztráty dat nezávisle na lokalizaci,
• platforma klinických pokusů s novými nástroji k zajištění jejich vyšší kvality,
• administrativní platforma pro podporu partnerů při distribuci finančních a lidských zdrojů a účetnictví,
• platforma kancelářské podpory pro synchronizaci výzkumného úsilí mezi partnery zamezující zbytečné výzkumné práci v konsorciu.

Výzkumná práce související s projektem

• Byly vydány Standardy managementu kvality klinické péče a diagnostických postupů v alergologii (např. kožní „prick“ test) (18).
• Dále členové jednotlivých pracovních oblastí, většina z nich ve spolupráci s EAACI, vydali několik tzv. Position Papers, v nichž se zvyšuje standardizace metod:
• provokační test na aspirin (19),
• diagnostika atopie epikutánními testy (atopy patch testy) (20),
• ekzematické reakce na potraviny u atopické dermatitidy (21),
• námahou indukované astma při sportu (22, 23), ve spolupráci s evropskou respirační společností (ERS),
• nespecifické provokační testy (24).

Epidemiologický výzkum: Nová studie GA²LEN zaměřená na zjištění výskytu alergií a onemocnění dýchacích cest bude použita i k posouzení dopadu na kvalitu života nemocných (EuroQOL) s různými onemocněními včetně těžkého astmatu a závažného chronického onemocnění horních cest dýchacích SCUAD. Tato studie rozšiřuje metody Evropského komunitního průzkumu respiračního zdraví (ECRHS), neboť se zabývá studiem širšího věkového rámce a i jinými stavy jako například chronickým zánětem dutin. Také bude indikovat trendy šíření a stupeň závažnosti alergických onemocnění a astmatu v Evropě.

Další studie GA²LEN vedly k harmonizaci metod v rámci sítě a lepšímu porozumění vztahů mezi užíváním paracetamolu nebo selenu a astmatem (25, 26).

Kohorty novorozenců: Tato studie je ve světě jedinečná, extrémně inovativní a má význam s dosahem i mimo Evropu. Pokusila se zkombinovat data mnoha kohort novorozenců v Evropě, kteří trpěli astmatem a alergickými obtížemi, v jednoduché databázi za účelem analýzy rizikových faktorů a vážných onemocnění (27, 28). Bylo spojeno 41 420 osob z 24 kohort novorozenců z 20 center v devíti zemích a bylo analyzováno 50 rizikových a protektivních faktorů. Byla dokončena první vzájemná analýza chovu domácích zvířat a výskytu alergických onemocnění za účelem otestování možnosti provedení této analýzy u kohort novorozenců (29). Kohorty novorozenců z neevropských zemí budou začleněny do této studie později. Očekává se, že tato studie vytvoří základ pro řešení otázek, které nemohou být zodpovězeny v rámci jednotlivých kohort novorozenců.

Pohlaví: Řada studií prokázala rozdíly mezi pohlavími, co se týče rozšíření hvízdání (resp. hvízdavého dechu) a astmatu. V rámci revize těchto studií byly přezkoumány zveřejněné výsledky v rozdílech mezi pohlavími při výskytu a převaze astmatu v dětství i dospělosti a současně byly také definovány nové potřeby a koncepty výzkumu (30). Tato revize uvádí, že ve vývoji a výsledku alergických imunitních reakcí a zvláště při rozvoji astmatu hrají důležitou roli pohlavní hormony. Tyto skutečnosti napomohly při vytváření dotazníku epidemiologického průzkumu GA²LEN.

Výživa: Rozsáhlý posudek podává zprávu o studiích zabývajících se interakcí mezi alergickou imunitní reakcí, astmatem a výživou. Byl analyzován vážný metodologický problém spojený s mezinárodními studiemi výživy, jak by měly být voleny položky pro dotazníky na četnost stravy tak, aby mohly poskytnout adekvátní informace ohledně velkého množství různých diet. Byl vytvořen dotazník zaměřený na četnost stravy GA²LEN a byla úspěšně provedena pilotní studie v pěti zemích, kde byly zastoupeny zcela odlišné diety. Toto napomohlo významně i při vytváření dotazníku epidemiologického výzkumu GA²LEN (31).

Virové infekce představují nejběžnější příčinu těžké exacerbace astmatu (32). Nicméně existuje naléhavá potřeba objektivizace diagnózy spojené s odběrem vzorků z nosu u dětí. Postupy musí mít vysokou reprodukovatelnost a děti je musí snadno akceptovat. V některých centrech GA²LEN byla provedena pilotní studie k ověření této metodologie. Na rozšířené studii se pracuje.

T-regulační buňky (Treg) zastávají v imunitní toleranci k alergenům klíčovou roli. Předpokládá se, že zastávají regulační a supresivní roli ve vztahu k T-buňkám jiných typů (Th1a Th2), které spouštějí patogenetické reakce.

Pracovní skupina GA²LEN WP posoudila současné důkazy ohledně role T-regulačních buněk u patologických a fyziologických imunitních reakcí vůči alergenům. Studie prokázaly, že specifické alergenové T-regulační buňky se u alergických pacientů vyskytují méně a zdá se, že specifická imunoterapie množství těchto buněk zvyšuje. Tato skupina WP zjistila, že včelaři mají toleranci k jedu související s expanzí Tr1 buněk produkujících IL-10, se zapojením dalších supresivních faktorů (33). Dále měl evropský výzkum T-regulačních buněk definovat standardní protokol pro posouzení přítomnosti T regulačních buněk v krvi. Takový protokol byl vytvořen a ověřen v pokusné laboratoři (SIAF, Švýcarsko), která potom poskytla podporu laboratořím v jiných centrech.

Znečištění: Epidemiologie životního prostředí se zaměřuje zejména na zdravotní rizika v souvislosti s expozicí v normálním (ne-profesním) prostředí (34). V předešlých letech několik studií v Evropě sledovalo souvislosti rozdílů ve znečištění ovzduší ve městech se symptomy a různými dalšími dopady, včetně úmrtnosti v kohortových studiích dospělých, a respirační morbidity v průřezových a kohortových studiích u dětí. V mnoha těchto studiích byla použita koncentrace NO₂ v prostředí jako prvotní proměnná, což přináší ale otázku, zda je takové spojení zjištěno jednoznačně pro NO₂ samo o sobě, nebo zda NO₂ působí jako náhrada komplexní směsi škodlivin odvozených z automobilové dopravy (35–37).

Profesní expozice má značný vliv na astma a rinitidu u dospělých v Evropě (38, 39). Byly identifikovány nové profesní alergeny a iritační látky včetně čisticích prostředků (40). Je potřeba vytvořit strategii prevence (38). GA²LEN vytváří iniciativy, které se zaměřují na specifická povolání jako například zdravotníky a úklidové pracovníky. Dopadu na astma a alergie by si neměli být v Evropě vědomi pouze dermatologové a plicní lékaři, ale také pediatři. Posledně jmenovaná skupina je nanejvýš důležitá pro prevenci profesního astmatu a alergií u atopických náctiletých, protože atopičtí adolescenti při výběru svého povolání neberou své onemocnění v úvahu (41). Dále se ukazuje, že pro vývoj profesních alergií a astmatu jsou důležité zejména expozice na počátku profesního života (42). Doposud existuje pouze omezený počet studií na adolescentech. To je jistě částečně způsobeno tím, že výzkum adolescentů vyžaduje interdisciplinární zapojení specialistů v oblasti pediatrie a epidemiologie dospělých, k čemuž docházelo dosud jen zřídka. V rámci sítě GA²LEN byla tato spolupráce již zahájena. Výsledkem toho je, že profesní expozice v době, kdy účastníci dosáhnou produktivního věku, budou v blízké budoucnosti implementovány do existujících evropských kohortových studií.

Senzibilizace a symptomy: Ne všechny subjekty s imunitní reakcí s účastí IgE vůči vzdušným alergenům vykazují symptomy (43). Epidemiologické studie ukazují, že 15–20 % populace EU je senzibilizováno, ale přitom nevykazuje symptomy (44–46).

Porozumění důvodům pro vznik symptomů u subjektů senzibilizovaných je velmi důležité. Členové GA²LEN studovali mechanismus tvořící základ spojení symptomů a tvorby IgE senzibilizace na břízu a drnavec (druh trávy). První výsledky této studie se očekávají během příštího roku.

Remodelace u astmatu a rinitidy: Nazální remodelace u alergických subjektů je méně rozsáhlá než u bronchiální remodelace. Důvody pro tyto rozdíly byly rozebírány v práci, vypracované členy GA²LEN (47). Byla provedena průběžná klinická studie pro vyhodnocení vztahů mezi prozánětlivými a pro-remodelační mediátory a závažností a kontrolou astmatu u pediatrické populace, sledované více než rok. Pozitivní korelace mezi některými biomarkery (FeNO, eozinofily, IL-8) a počty exacerbací, které se vyskytly během jednoho roku sledování, se ukázaly u lehkých astmatiků (48). Tato studie doporučuje provést v budoucnu rozsáhlé studie za účelem potvrzení důležitosti měření specifických biomarkerů ke zhodnocení subklinického zánětu dýchacích cest a kontroly onemocnění u pacientů s astmatem.

Chronický zánět dutin: V mnoha zprávách se poukazuje na to, že zánět vedlejších nosních dutin (VDN) je stejně běžný jako alergická rýma, což vede ke značným nákladům. Ve skutečnosti není rozšíření chronického zánětu VDN přesně známo. GA²LEN využívá k posouzení skutečného rozšíření chronického zánětu VDN epidemiologickou studii uskutečněnou v devíti ORL centrech sítě GA²LEN v osmi zemích. Současná databáze doposud obsahuje 1200 případů chronického zánětu VDN. Jako důležité se jeví zvýšit počet center, která provádějí tuto studii. Je třeba definovat fenotypy pacientů s chronickým zánětem VDN a nosní polypózou na klinických i biologických základech (14).

GA²LEN SEARCH (Severe Asthma Research in Children): Protokoly zabývající se výzkumem těžkého astmatu u dětí začaly v Oslu (KH Carlsen) (49) a Karolinska institutu (G Hedlin). Jejich cílem je nábor dětí s těžkým astmatem a jejich sledování za účelem lepšího definování fenotypu u těchto pacientů, jakož i přirozeného vývoje onemocnění.

GA²LEN- studie olympioniků: Několik center GA²LEN provedlo sledování atletů, kteří se zúčastnili olympijských her v Pekingu, k posouzení jejich alergických onemocnění a astmatu a jejich vývoje během her (50). Po analýze výsledků této studie se předpokládá, že se podobná studie stane základem pro širší analýzu při příštích olympijských hrách. Ukázalo se, že je důležité pacienty průběžně sledovat, protože u některých atletů se rozvíjí i chronická obstrukční plicní nemoc.

Kvalita života pacientů s alergickými onemocněními je významně zhoršená. Byly provedeny dvě klinické studie, ve kterých byla zkoumána kvalita života pacientů s alergickou rýmou a astmatem (51, 52). Výsledky těchto studií pomohly navrhnout další sledování.

V rámci sítě GA²LEN byly provedeny dvě další rozsáhlé randomizované placebem kontrolované klinické studie (53, 54). Studie intermitentní alergické rýmy je kriticky důležitá, protože se jedná o první případ, kdy byl studován fenotyp alergické rýmy, což bude mít dopad na vývoj lékařských doporučení pro toto onemocnění (53).

Těžké astma. Pracovní skupina těžkého astmatu GA²LEN je pokračováním projektu BioAir FP5. Globální definice těžkého astmatu je však nejasná. Ve vyspělých zemích, kde jsou k dispozici dostupné a účinné léky, lze těžké astma klasifikovat jako nedostatečnou reakci na léčbu. Oproti tomu, v zemích, kde tyto léky nejsou k dispozici a/nebo jsou nedostupné, by se závažnost onemocnění měla posuzovat na základě jiných parametrů. K tomu jsou navíc závažnost a kontrola astmatu rozdílné pojmy, které také potřebují globální definici. Existuje zde naléhavá potřeba globálně definovat těžké a nekontrolované astma a vyplnit mezeru ve znalostech. Zároveň je potřeba implementovat tyto znalosti do legislativy.

Genetika a biobankovnictví

V rámci genetických, genomických a post genomických činností se pozornost věnovala metodologickým aspektům souvisejícím s budováním sítí genetických bank a zlepšování biologických vzorků tzv. „omics“ přístupy. V oblasti managementu kvality a provádění předanalytické úpravy vzorku v biologických zdrojích byla provedena práce s využitím informací z projektu EU MolPage a dále byly organizovány semináře a školení (55). Byly též vydány publikace s návrhy jak využít biologické banky pro lepší spolupráci (56). V současné době je již k dispozici webová aplikace, která má pomoci výzkumným pracovníkům ohledně právních požadavků na výměnu biologického materiálu (Human Sample Exchange Regulation Navigator). Na dalším vývoji se bude pokračovat ve spojení s projektem EU BBMRI (Celoevropská výzkumná infrastruktura v oblasti biobankovnictví a biomolekulárních zdrojů).

Dalším objektem zájmu jsou studie genetiky těžkého astmatu. Byla vytvořena databáze metaanalýz vazebných studií u astmatu, která doplňuje výsledky celogenomové asociace (GWA) vytvořené v rámci projektu EU Gabriel. Tento přístup by mohl být dále rozvíjen pro další fenotypy astmatu.

Doporučení a konsenzy

ARIA ve spolupráci s GA²LEN a AllerGen. ARIA (Alergická rýma a její dopad na astma) je iniciativa realizovaná ve spolupráci s WHO, která navrhla první dokument o léčbě alergické rýmy na základě důkazů. V různých odborných publikacích začaly vycházet nové články o alergické rýmě, přičemž se zde vyskytly další nové aspekty, o kterých se předtím nemluvilo jako např. alternativní a doplňková medicína (57) a sporty (58) nebo aktualizované informace jako např. vazby mezi astmatem a rinitidou (59) a farmakologická léčba (60, 61), kontrola životního prostředí (62) a imunoterapie (63). Většina těchto publikací byla vydána jako součást GA²LEN aktivit. Aktualizovaná publikace ARIA 2008, ve které byly shromážděny veškeré nové informace získané mezi lety 2001 a 2007, byla vydána ve spolupráci s GA²LEN a AllerGen. Dokumenty v celé délce jsou již přeloženy do čínštiny, japonštiny, španělštiny a vietnamštiny. Souhrn byl přeložen do 25 jazyků. Převládá názor, že doporučení ARIA by měly být brány v potaz i v rámci primární péče, protože většina pacientů je léčena právě tam (64, 65). Proto byl vydán kapesní průvodce ve spolupráci s Wonca (Světová organizace praktických lékařů), IPCRG (Mezinárodní skupina pro primární péči v oblasti chorob dýchacích cest) a organizací pacientů EFA (66).

Doporučení u kopřivky. V rámci GA²LEN bylo navrženo, aby alergická onemocnění kůže představovala interdisciplinární přístup (67). Doporučení u kopřivky byla vytvořena ve spolupráci s EAACI a Evropskou dermatologickou federací (68, 69). Toto je výsledek konsenzu, který byl dosažen v panelové diskuzi na mezinárodním setkání (International Consensus Meeting) o urtikárii v roce 2004. Nového konsenzu bylo dosaženo v roce 2008 (Berlín). Ke skupině se připojila i Světová alergologická organizace.

Doporučení GRADE. Pracovní skupina GA²LEN, která pracuje na těchto doporučeních v oblasti astmatu a alergologie, reviduje současná doporučení. Ve spolupráci s ARIA vypracovávají doporučení ohledně alergické rýmy a vazeb na rinitidu a astma. To bude prvním mezinárodním doporučením založeném na podkladech GRADE (70), metodologie schválená WHO.

Závěr

Vytvořením infrastruktury GA²LEN nabídla EU evropským alergologům ideální platformu pro synchronizaci výzkumného úsilí a zabránění tříštění na poli výzkumu. Veškeré nástroje a platformy jsou ustanoveny a mohou být použity pro další mezinárodní výzkumné projekty EU v oblasti alergologie. Pomocí těchto nástrojů je možné dále naplňovat vizi GA²LEN – zabývat se všemi aspekty alergologie. Další využívání infrastruktury GA²LEN pomůže snížit sociálně ekonomické náklady alergií a astmatu v EU.

Publikace článku byla podpořena grantem VZ MSM 002 1620812.

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.

Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN

alej Svobody 80, 304 60 Plzeň-Lochotín

e-mail: panzner@fnplzen.cz