Osudy modelu patologicko-anatomického ústavu pražské lékařské fakulty

Súhrn

V budově bývalého patologicko-anatomického ústavu německé lékařské fakulty v Praze (U Nemocnice 4) se zachoval vzácný model této budovy, zhotovený v roce 1861 pro Světovou výstavu v Londýně. Model nakonec na londýnskou výstavu nebyl zaslán. V Národním archivu se podařilo nalézt dokumenty osvětlující osudy této cenné památky. Zásluhou emeritní přednostky Ústavu vědeckých informací PhDr. A. Malečkové a její nástupkyně Ph.Dr. H. Skálové byl tento model v roce 2010 odborně zrestaurován panem Antonínem Hruškou.

Klíčová slova:
Patologicko-anatomický ústav v Praze, funkční model, Světová výstava v Londýně.

Patologicko-anatomický ústav pražské lékařské fakulty, v němž byl umístěn i ústav pro soudní lékařství a zoochemický ústav, byl budován v letech 1856–1859 v bezprostřední blízkosti všeobecné nemocnice (obr. 1). Na pozemku stála vila (č.p. 497), která byla zbourána, aby mu uvolnila místo. Výstavbu sledoval neobyčejně pozorně tehdejší přednosta patologicko-anatomického ústavu prof. Václav Treitz (1819–1872), který se svými připomínkami zasloužil o to, že tento ústav byl považován za nejmodernější svého druhu v celé Evropě. Stavbu platil nemocniční fond, ale po jejím dokončení ji odkoupil studijní fond a budova se stala majetkem lékařské fakulty. V letech 1875–1876 byl zvýšena o patro (1).

V budově tohoto ústavu (po rozdělení fakulty na českou a německou v roce 1883 německého, po květnové revoluci v roce 1945 II. patologicko-anatomického ústavu a od roku 2009 sídla Ústavu vědeckých informací a Ústavu dějin a cizích jazyků 1. LF UK) se zachoval do dnešních dnů jeho model, léty značně poznamenaný. O jeho odbornou rekonstrukci se v roce 2010 obětavě zasloužila PhDr. H. Skálová, vedoucí Ústavu vědeckých informací 1. LF UK a VFN. Rekonstrukci zdařile provedl Antonín Hruška.

Osudy tohoto modelu jsou zajímavé nejen pro odbornou, ale i širší veřejnost (obr. 2 a 3).

Základní časové určení o době vzniku poskytuje model sám. Musel být zhotoven před nástavbou v sedmdesátých letech 19. století, protože ji nezpodobňuje. Poněkud záhadně a nevysvětlitelně však působí zbytky anglických popisek (s gramatickými chybami) jednotlivých místností a nápis na jedné boční stěně „Prague 1862“ se šifrou „Pp“ (malé p je velmi špatně čitelné).

První stručnou zmínku o modelu jsem nalezla v publikaci o pražské univerzitě za doby panování císaře Františka Josefa. V kapitole o patologické anatomii, kterou napsal její tehdejší přednosta Hans Chiari (1851–1916), je uvedeno, že v muzeu ústavu je model budovy, v němž se ústav nalézá, zachycující původní rozdělení a využívání jeho místností (2). Na model vzpomínal ve svých pamětech i poslední přednosta německého patologicko-anatomického ústavu, profesor H. Hamperl (1899–1976), který v nich uveřejnil i jeho fotografii s nepřesnou informací, že pochází z roku 1858 (3). Vycházel ovšem z logické úvahy, že model byl zhotoven v souvislosti se stavbou budovy.

Skutečnost byla ovšem zcela jiná a její rekonstrukce je dosti složitá.

Pátrání v Archivu Univerzity Karlovy bylo bezvýsledné, materiály z tohoto období byly v dubnu roku 1945 kamsi odvezeny německými okupanty a dosud se nepodařilo zjistit, kde a jak skončily.

Také pátrání v Národním archivu bylo dlouho bezvýsledné. O modelu nabyla zmínka v citovaných aktech o výstavbě budovy ústavu, ani v inventáři archiválií fondu Českého místodržitelství z let 1856–1883. Velice cennou stopu objevila obětavá pracovnice archivu Mgr. Vlasta Měšťánková, které se podařilo ve staré úřední pomůcce, tzv. elenchu, najít zápis: „Modell der pathologisch -anatomischen Lehranstal. Einsendung zur Londoner Weltausstellung 1861“ (4). Tím byly rázem vysvětleny zbytky anglických nápisů na modelu, ale bylo třeba zjistit, kdo a na čí popud model zhotovil a jak to bylo s jeho prezentací na oné světové výstavě.

Výstava se měla konat v roce 1861, ale konala se o rok později, protože bylo třeba pro ni vybudovat nový výstavní pavilon. Rakouská monarchie v čele s panovníkem Františkem Josefem I. přikládala prezentaci na této světové výstavě velký význam. Vzhledem k nepříliš vyvinutému průmyslu bylo rozhodnuto prezentovat monarchii především dějinami a současností rakouského školství od mateřských škol po vysoké (5). Ministerstvo zahraničí spolu s ministerstvem školství vypracovalo podrobné pokyny, co vše je možno na výstavě z této oblasti prezentovat. Pokyny byly v Čechách šířeny prostřednictvím Českého místodržitelství i novin Prager Zeitung po celé zemi. Ve Vídni byla zřízena ústřední komise v čele s pražským rodákem a absolventem pražské právnické fakulty Josefem Alexandrem Helfertem (1820–1910), známým právníkem a historikem působícím ve Vídni ve vysokých funkcích na ministerstvech školství a zahraničí (6). Tato komise s konečnou platností rozhodovala, které exponáty se do Londýna pošlou.

O účasti českých zemích na této londýnské výstavě je dost dokumentů uchovaných v Národním archivu, např. ve fondu Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách nebo ve Státním oblastním archivu ve fondu Obchodní a průmyslové komory. O modelu patologicko-anatomického ústavu a jeho účasti na výstavě se však v těchto fondech nedochovalo nic.

Tištěný katalog všech exponátů z rakouské monarchie na londýnské výstavě nám doložil pouze to, že model pražského patologicko-anatomického ústavu tam nakonec vystaven nebyl (7).

Opět pouze zásluhou kolegyně Měšťánkové (které jsem povinována velkým díkem, protože bez jejího usilovného pátrání by se osudy modelu nemohly zrekonstruovat) se našly dokumenty, které nám umožnily odpovědět na výše uvedené otázky.

Návrh zhotovit pro londýnskou výstavu model patologicko-anatomického ústavu vzešel z profesorského kolegia pražské lékařské fakulty. Bohužel se nedochoval zápis z příslušného zasedání tohoto sboru. Proto také můžeme pouze vyslovit domněnku, že návrh patrně vzešel od prof. Treitze. Děkanát lékařské fakulty se prostřednictvím místodržitelství obrátil 21. 12. 1861 přímo na A. Helferta s dotazem, zda by bylo vhodné nechat zhotovit model patologicko-anatomického ústavu pro londýnskou výstavu (8). A. Helfert odpověděl takřka obratem s tím, ať profesorské kolegium zajistí zhotovení modelu v měřítku 1 : 16, neprodleně ho zašle centrální výstavní komisi do Vídně a zároveň povolil pro tento účel zálohu 110 zlatých ze studijního fondu (9).

Zhotovení modelu bylo svěřeno Arnoštu Poppovi (1819–1883), učiteli modelování na škole Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách a na stavovské technice (10). Popp pracoval zřejmě rychle, protože exponáty pro výstavu měly být shromážděny ve Vídni do konce roku 1861. Tento termín se ale zřejmě nepodařilo dodržet, protože 21. 1. 1862 přišel na místodržitelství do Prahy telegram s dotazem na rozměry modelu. Z odpovědi víme, že byl dlouhý 5 stop 2,5 palců (156 cm), široký 2 stopy 3,5 palců (69 cm) a vysoký 1 stopu 2,5 palců (36 cm) (11). Model tyto rozměry překročil jen o několik centimetrů.

Další dochovaný dokument o osudech modelu máme až z května roku 1862. Helfert povoluje místodržitelství uhradit zvýšené náklady na výrobu modelu (75 zlatých 85 krejcarů) ze studijního fondu. Zároveň však s politováním sděluje rozhodnutí své vídeňské komise, tento „s pílí a láskou zhotovený model“ na londýnskou výstavu neposílat, ačkoliv když byl vystaven ve Vídni, přitahoval na sebe „mnohonásobnou pozornost návštěvníků“ (12).

Rozhodnutí komise je překvapivé, bližší důvody se zatím nepodařilo zjistit ani ve vídeňských archivech (13). Nebála se například vídeňská komise toho, že pražský model by zastínil v Londýně exponáty z lékařské fakulty sídelního města, která byla vždy preferována před pražskou?

Pražskou medicínu reprezentoval v Londýně pouze slavný fyziolog Jan Nep. Čermák (Czermak, 1828–1873), žák J. E. Purkyně (1787–1869), který ovšem nebyl pracovníkem pražské lékařské fakulty, ale v letech 1860–1865 měl v Praze soukromý fyziologický ústav. Ten v Londýně prezentoval své slavné laryngoskopiské zrcátko pro vyšetřování hrtanu. Z vídeňské fakulty poslal na výstavu profesor dermatovenerologie F. Habra (1816–1887) vanu určenou k léčení dermatologických pacientů a anatom J. Hyrtl (1810–1894) své proslulé anatomické preparáty. Všechny tyto tři exponáty získaly na výstavě medaile (14).

Model pražského patologicko-anatomického ústavu dokumentuje snahu autora splnit zadání – totiž prezentovat jej jako ústav dokonale splňující požadavky na moderní výuku oboru. A. Popp nebyl stavitel a jeho model nezpodobňuje přesně vnější vzezření ústavu. Tak například na něm není komín a dřevěné stěny jsou polepeny jakousi barokní tapetou, což určitě neodpovídalo dobovému vzezření fasády. Nad hlavní frontou ústavu vedoucí do ulice U Nemocnice byl nápis Exstispiciis Anatomicis (patologickým anatomům) Franciscus Josephus I. MDCCCLVIII, který byl později – patrně při stavebním zvýšení budovy o patro – přenesen do posluchárny (15).Velmi detailně a patrně věrně jsou zpodobněny jednotlivé místnosti s jejich vybavením. Centrální prostor modelu znázorňuje velkou amfiteatrální posluchárnu, pitevní sály jsou nejen vybaveny nábytkem, ale i miniaturními částmi pitevních nálezů, rovněž pracovny učitelů jsou zařízeny zřejmě podle skutečnosti.

Podle vyjádření ředitele Muzea architektury a stavitelství Národního technického muzea PhDr. M. Ebela Ph. D. je tento funkční model patologicko-anatomického ústavu jedinečnou památkou svého druhu. Modely bývají a jsou zhotovovány před a ne po stavbě příslušné budovy, a nemívají tak detailní zobrazení zařízení vnitřních prostor objektu. Doufejme, že i příští generace si budou vědomy významu této vzácné památky a budou o ni pečovat.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.

Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK

U Nemocnice 4, 128 00 Praha 2

e-mail: ludmila.hlavackova@lf1.cuni.cz