Vliv věku matky na porodní hmotnost novorozenců

Souhrn

Mezi zdravotní rizika spojovaná s rostoucím věkem rodiček patří nízká porodní hmotnost novorozence. Cílem článku je ověřit souvislost mezi porodní hmotností novorozenců a věkem matky při porodu s využitím dat o novorozencích prostřednictvím vykazované zdravotní péče evidované Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. Data umožňují zohlednit i další charakteristiky, jako je pohlaví dítěte, četnost porodu, komplikace při hospitalizaci a typ početí, tj. narození na základě spontánního početí nebo po IVF.

Bylo zjištěno, že zastoupení novorozenců s porodní hmotností ≥ 2500 g přesahuje 93 % u žen ve věku 25–39 let. U žen ve věku 40 a více let je pouze mírně nižší. Signifikantně nejnižší podíl (< 88 %) byl zjištěn u nejmladších žen do 20 let a ve věku 20–24 let (92 %). Souvislost mezi vyšším podílem dětí narozených s nízkou hmotností a vyšším věkem matky se neprokázala ani při rozlišení jednočetných a vícečetných porodů. Zajímavým zjištěním je signifikantně vyšší podíl dětí s nižší porodní hmotností u novorozenců z jednočetných porodů počatých pravděpodobně po IVF. Dalším zjištěním je, že s rostoucím věkem matky při porodu se zvyšuje podíl novorozenců hospitalizovaných s jakýmikoli komplikacemi, a to u dětí jak s normální, tak nízkou porodní hmotností.

Klíčová slova:

IVF – věk matky při narození dítěte – novorozenec – porodní hmotnost – Česko

ÚVOD

Posun prvního mateřství do vyššího věku se stal klíčovým reprodukčním trendem v Česku podobně jako v ostatních vyspělých státech. České ženy dnes začínají rodit v průměru až ve věku 28 let. Skutečnost, že se ženy rozhodují mít první dítě ve stále vyšším věku, s sebou nese zdravotní rizika pro matku i dítě, která mohou být závažná. Studiu zdravotních rizik spojovaných se stoupajícím věkem rodiček je v odborné literatuře věnována stále větší pozornost (1). Mezi tato zdravotní rizika patří nízká porodní hmotnost novorozence (2), která může být způsobena předčasným porodem nebo se jedná o SGA (small for gestational age fetus) či IUGR (intrauterine growth retardation) (3). Novorozenci s nižší porodní hmotností nejen vyžadují zvýšenou zdravotní péči, ale jsou též ohroženi rizikem zdravotního postižení či onemocnění. Nízká porodní hmotnost je také jednou z příčin úmrtí novorozenců.

Existuje řada faktorů, které mohou ovlivnit porodní hmotnost novorozenců. Z českých odborníků se vlivem faktorů na porodní hmotnost zabývali např. Kukla et al. (4). Poukázali na důležitost pohlaví novorozence, rodinného stavu nebo vzdělání matky jako diferenciačních znaků. Na změnu trendu ve vývoji průměrné porodní hmotnosti v ČR upozornila Ščučková (5). Zatímco do roku 1999 průměrná porodní hmotnost rostla a dosáhla hodnoty 3339 g, od roku 2000 mírně klesá. Tento pokles je vysvětlován častějším využíváním metod asistované reprodukce a častějšími vícečetnými porody (5). Souvislosti věku matky s porodní hmotností novorozenců však zatím byla věnovaná malá pozornost.

Za vyšší věk žen při narození dítěte je považován věk od 35 let (6). Řada studií se shoduje, že právě po 35. roce života ženy dochází k prudkému nárůstu zdravotních rizik spojených s častějším výskytem některých onemocnění u žen, která pak mohou být příčinou narození dítěte s nižší porodní hmotností (7, 8). V Česku se mezi roky 1990 a 2014 zvýšil podíl dětí narozeným ženám ve věku 35 a více let ze 4 na 21 %, tedy více než pětinásobně (9, 10). Zároveň se v daném období zvýšil podíl živě narozených dětí s nízkou porodní hmotností (< 2500 g) z 5,5 na 7,7 % (11). Regresní analýza vztahu mezi nízkou porodní hmotností novorozence a věkem matky, která vycházela z dat o živě narozených dětech poskytovaných Českým statistickým úřadem, prokázala přímou souvislost zvyšování podílu živě narozených dětí s nízkou porodní hmotností s růstem podílu žen ve věku ≥ 35 let, kterým se narodilo živé dítě (11). Ačkoli se na zvyšování podílu novorozenců s nízkou porodní hmotností podílejí i další faktory, zmíněná zjištění poukazují na vyšší věk matky jako na významný negativní faktor.

Cílem prezentované práce bylo ověřit souvislost mezi porodní hmotností novorozenců a věkem matky při porodu, tedy zda se rostoucí věk matek promítá do vyššího podílu dětí s nižší porodní hmotností, a to s využitím dat o novorozencích ve vykazované zdravotní péči evidované Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR (VZP ČR). Tato data umožňují zohlednit i další charakteristiky, např. pohlaví dítěte, četnost porodu, komplikace při hospitalizaci a typ početí, tj. narození na základě spontánního početí nebo po IVF.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA NOVOROZENCE SOUVISEJÍCÍ S NÍZKOU PORODNÍ HMOTNOSTÍ

Nízká porodní hmotnost novorozence je dle Světové zdravotnické organizace definována jako hmotnost při narození nižší než 2500 g. Tato hodnota stanovená pomocí epidemiologických studií vychází ze zjištění, že děti narozené s hmotností < 2500 g mají 20× vyšší šanci úmrtí než děti s vyšší hmotností (12). Rozlišuje se také velmi nízká porodní hmotnost (do 1500 g) a extrémně nízká porodní hmotnost (do 1000 g).

Jak již bylo uvedeno, nízká porodní hmotnost může nastat v případě předčasného porodu před 37. týdnem těhotenství nebo se může jednat o následek nitroděložní růstové restrikce. Nitroděložní růstová restrikce se dělí na symetrickou (časnou), při které má plod nízkou hmotnost, délku i malý obvod hlavy, a asymetrickou (pozdní), kdy má novorozenec nízkou hmotnost, ale délka a obvod hlavy odpovídají gestačnímu věku (2). Asymetrická restrikce tvoří většinu případů, rozvíjí se po 30. týdnu těhotenství a její příčinou je nedostatečná výživa plodu na podkladě uteroplacentární insuficience (13).

Na vzniku nízké porodní hmotnosti se podílejí jak faktory zdravotní, především genetické, tak faktory související s prostředím, kvalitou zdravotní péče, životním stylem, faktory spojené s porodem a těhotenstvím a také sociodemografické a psychosociální charakteristiky matky (14). Ze zdravotního hlediska se jedná o vliv konstituce matky či genetická onemocnění plodu, například ageneze ledvin nebo chromosomové aberace (Downův, Edwardsův či Turnerův syndrom) (13). Z hlediska životního stylu byla větší pravděpodobnost nízké porodní hmotnosti zjištěna u žen, které v době těhotenství kouřily nebo užívaly alkohol (15). Důležitá je také hmotnost matky v době těhotenství a její výživa (16). Dalšími faktory spojenými s porodem a těhotenstvím jsou například pořadí narození, meziporodní interval či vícečetné porody (17). Porodní hmotnost novorozenců se sice zvyšuje s pořadím narození, ale pravděpodobně jen u starších žen. U mladších spíše platí, že čím vyšší pořadí jedince, tím nižší je jeho porodní hmotnost. Věk matky se řadí mezi sociodemografické rizikové faktory spolu s rodinným stavem, etnicitou, vzděláním a socioekonomickým statusem. Z onemocnění matky, která mohou souviset s vyšším věkem žen, se na vzniku nízké porodní hmotnosti dítěte podílí autoimunitní onemocnění, těhotenský diabetes a hypertenze, preeklampsie, abrupce placenty, vcestné lůžko a řada dalších (12, 18). Tato onemocnění snižují uteroplacentární průtok, což způsobuje změny funkce placenty a její předčasné stárnutí (19). Rizikový ale není jen vyšší věk matky (≥ 35 let), ale zejména nízký věk matky (mezi 15 a 19 lety) (14, 20).

Nízká porodní hmotnost novorozence je asociovaná s řadou krátkodobých i dlouhodobých následků, které mohou dítě ovlivňovat i v dospělosti. Hmotnost novorozence mezi 1500 a 2500 g je spojena s významně vyšší perinatální mortalitou a morbiditou v porovnání s novorozenci s normální hmotností (12) a dále s rizikem předčasného porodu a císařského řezu. Nízká porodní hmotnost se dále považuje za příčinu až 50 % nevysvětlených případů mrtvě narozených dětí a za nejsilnější rizikový faktor pro mrtvorozenost (21, 22). Po porodu je novorozenec ohrožen hematologickými a metabolickými poruchami, které vedou k hypoglykémii (21), a také hypotermií způsobenou redukcí svalové tkáně a chybějícím podkožním tukem (13). Mezi další vážné komplikace patří nekrotizující enterokolitida, infekce, retinopatie nedonošených dětí, která může vést až ke slepotě, a syndrom dechové tísně novorozence způsobený nezralostí plic. Dochází také k poškození mozku následkem nitrolebního krvácení nebo hypoxie, k záchvatovitým onemocněním a dětské mozkové obrně. Všechny tyto komplikace ohrožují plod na životě a jsou příčinou až 60 % novorozeneckých úmrtí (21).

Dlouhodobé následky nízké porodní hmotnosti z důvodů nitroděložní růstové restrikce zasahují zejména neuropsychologickou oblast a kognitivní funkce. Při porovnání 10letých dětí dochází u dítěte s nízkou porodní hmotností k mírnému snížení IQ, k problémům v exekutivních funkcích, s kreativním myšlením, pozorností a jazykovými schopnostmi, což pramení z pozměněného vývoje frontálního laloku (12, 21). Děti s nízkou porodní hmotností mají v dospělosti vyšší incidenci rozvoje metabolického syndromu, obezity, diabetu mellitu 2. typu (2), hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění (21). Mezi další zjištění patří také zvýšené riziko výskytu endometriózy u žen v reprodukčním věku (23–25).

DATA A METODOLOGIE

Analýza vychází z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (26), která byla zřízena samostatným zákonem (27) a která zastřešuje péči o přibližně 56 % pojištěnců (28). Zároveň se jedná o zdravotní pojišťovnu, která má uzavřen smluvní vztah s naprostou většinou zdravotnických zařízení na území Česka (28). Lze tak usuzovat, že získaná data jsou dostatečně reprezentativní.

Získané datové soubory obsahují anonymizovaná individuální data z roku 2014 týkající se novorozenců a jejich matek, které byly v té době pojištěné u VZP ČR. Kromě základních zjišťovaných charakteristik matky (primárně věku) a novorozence (kategoriálně porodní hmotnosti a pohlaví) byly získány podrobné informace, které přinášejí unikátní zjištění o průběhu zdravotní péče o matku i novorozence. Po vytřídění vstupních dat, což způsobilo určitou redukci počtu záznamů (celkově se jednalo o vyřazení údajů o cca 9 % novorozenců, a to z důvodu např. nemožnosti vytvoření vazby mezi matkou a novorozencem), byl získán finální datový soubor obsahující údaje o 50 401 dětech, což odpovídá 46 % živě narozených dětí v Česku v roce 2014 (10).

Z jednotlivých datových vět bylo možné získat informace o hrazené zdravotní péči jak dle jednotlivých segmentů zdravotních služeb (u žen s větším detailem na segment gynekologie a porodnictví), tak podrobné údaje za hospitalizace dle jednotlivých DRG bází, jež odpovídají léčebné modalitě přípustné pro řešení klinického stavu definovaného hlavními kategoriemi DRG. Díky zápisu pomocí pětimístného číselného kódu lze určit, mj. pomocí koncového čísla, míru komplikovanosti daného typu hospitalizačního případu (viz dále).

Samotná analýza je pak deskriptivní povahy a má za cíl poukázat především na změny struktury počtu novorozenců v hlavní sledované linii tohoto článku, tj. věk matky a porodní hmotnost dítěte. Věk matky je brán jako dokončený věk matky v době porodu. I přes jeho dostupnost po jednotkách věku jej pro potřeby této analýzy kategorizujeme do pětiletých věkových skupin od první věkové skupiny 15–19 let po poslední, která je vymezena 40 a více let. Porodní hmotnost byla v získaném datovém souboru již kategorizována do 6 kategorií: < 750 g, 750–999 g, 1000–1499 g, 1500–1999 g, 2000–2499 g, ≥ 2500 g. Pro účely testování závislosti porodní hmotnosti novorozence na věku matky pomocí chí-kvadrát testu byly kategorie sloučeny do 3 kategorií: velmi nízká (< 1500 g), nízká (1500–2499 g) a normální (≥ 2500 g).

V dílčích popisných analýzách je pak pracováno také s dalšími proměnnými, např. s pohlavím dítěte, četností porodu (jednočetné vs. vícečetné porody, přičemž četnost porodu byla určena na základě výskytu počtu novorozenců se stejným ID matky v daném období; nejedná se tak o primárně vykazovaný údaj) nebo ukazatelem komplikace při hospitalizaci novorozence, které jsou zdravotnickým personálem porodnic kódovány pomocí pětimístných kódů DRG skupin do 3 základních kategorií: bez komplikací (kód končí hodnotou 1), s komplikacemi (hodnota 2) a s velkými komplikacemi (hodnota 3). Tyto 3 základní kategorie odráží tzv. relativní váhu případu (29), která u základní diagnózy závisí např. na nutnosti monitorování vitálních funkcí na oddělení intenzivní péče, zajištění žilního vstupu, nutnosti plicní ventilace, době strávené na operačním sále, vykázaných položkách zvláště účtovatelných léčiv.

Poskytnutá data umožňují zahrnout také unikátní proměnnou rozlišující, zda se dítě pravděpodobně narodilo na základě spontánního početí, nebo po mimotělním oplodnění (IVF). K určení toho, že se dítě pravděpodobně narodilo po IVF, bylo zapotřebí stanovit předpoklad, který vychází ze spojení údajů vykázání příslušného zdravotního výkonu u matky dítěte a data o porodu dítěte. Sledovanými výkony jsou kódy 63903 (IVF cyklus s přenosem embryí 3× za život) či 63908 (kompletní IVF cyklus s transferem pouze 1 embrya) vykázané na pracovišti asistované reprodukce (odbornost 613). Na základě sledování rozložení počtu porodů podle počtu dnů mezi provedením výše definovaného zdravotního výkonu a porodem bylo stanoveno, že jako rozhodná hranice pro předpoklad, že se dítě narodilo po IVF, bude bráno období vykázání kódu až 280 dní před porodem. V tomto období pak bylo evidováno celkem 1214 matek, které dohromady s vysokou pravděpodobností porodily po jednom z vydefinovaných kódů IVF celkem 1317 novorozenců. Do finálního vyčištěného souboru pro naše analýzy se pak dostalo 1293 novorozenců, což je 2,6 % z celkového počtu sledovaných novorozenců. Zároveň se jedná o téměř polovinu všech dětí (z celkového počtu 2607 dětí), které byly v Česku v roce 2014 narozené po IVF celkem (30).

Jistou nepřesnost přináší fakt, že od 39. narozenin ženy již IVF nehradí zdravotní pojišťovna – v této věkové kategorii tedy tento model nedovoluje určit procento dětí po IVF. Z fyziologického hlediska lze ve věku nad 40 let očekávat vysoké (nadpoloviční) procento dětí počatých metodou IVF, po 43. roku života se pak s donošenou graviditou po spontánní koncepci setkáváme výjimečně. Nicméně ani u dětí narozených ženám do věku 40 let nelze vyloučit, že se narodily po IVF, které si žena hradila sama. Předpokládáme však, že se jedná o zanedbatelné počty.

ANALÝZA

Z celkového počtu 50 401 sledovaných novorozenců se necelých 36 % narodilo matkám ve věku 30–34 let a více než 30 % matkám ve věku 25–29 let, přičemž výrazné zastoupení mají také matky ve věku 35–39 let, kterým se narodilo téměř každé šesté dítě (17 %). Průměrný věk matek pojištěných u VZP ČR při porodu v roce 2014 činil 30,5 roku, modální věk matky pak 30 let, což jsou obdobné hodnoty jako za všechny živě narozené děti v Česku ve sledovaném roce 2014 (10). Rozložení počtu narozených dětí v jednotlivých věkových kategoriích matek dle sledovaných hmotnostních kategorií dětí je na první pohled velmi podobné (tab. 1), avšak při bližším pohledu lze sledovat rozdíly. Zastoupení novorozenců s porodní hmotností ≥ 2500 g je nejvyšší ve věku matky, kdy dochází k naprosté většině těchto událostí (25–39 let) a přesahuje 93% podíl všech porodů, zatímco v okrajových věkových kategoriích tento podíl statisticky významně klesá pod hranici 92 %, resp. u nejmladších rodiček (do 20 let) i pod 88 %. Tedy nejvyšší podíl dětí s nízkou porodní hmotností (12 %) nebyl zjištěn u starších věkových kategorií žen, ale u nejmladších žen, ve věku do 20 let.

Děti narozené z vícečetných porodů tvořily 2,9 % z celkového počtu novorozenců, přičemž podíl porodů vícerčat s věkem matky narůstal – zatímco ve věkové kategorii 25–29 let se jednalo o 2,3 % novorozenců, ve věku 35–39 let to bylo 3,6 % a ve věku ≥ 40 let již 5,6 % novorozenců. Na zvyšování podílu vícečetných porodů s věkem matky se však také podílí častější využívání metod asistované reprodukce ve vyšším věku matky. Poměrně značné rozdíly jsou v tomto diferenčním ukazateli v rozdělení novorozenců podle porodní hmotnosti. U jednočetných porodů struktura dle jednotlivých věkových kategorií matky více méně kopíruje výše uvedenou strukturu za narozené celkem, která je uvedena v tab. 1. Nicméně chí-kvadrát test závislosti porodní hmotnosti novorozence na věku matky ukázal, že nejstarší věková kategorie matek (40+) se významně neliší od věkových kategorií matek 25–39 let. Naopak rozdíly v podílu dětí s nízkou porodní hmotností zůstaly významné u mladších matek do 25 let.

Jak je patrné z obr. 1 a 2, zatímco novorozenci z jednočetných porodů byli v naprosté většině v kategorii 2500+ g, u novorozenců z vícečetných porodů lze sledovat výrazně odlišnou strukturu dle porodní hmotnosti, a to i mezi jednotlivými věkovými kategoriemi matek. Novorozenci s porodní hmotností ≥ 2500 g zaujímají u vícerčat pouze 41% podíl (nejvíce ve věku 35–39 let – necelých 50 %, nejméně ve věku 25–29 let – necelých 29 %), necelá třetina těchto novorozenců má porodní hmotnost 2000–2499 g, každý pátý novorozenec z vícerčat pak má porodní hmotnost 1500–1999 g. Nižší porodní hmotnost novorozenců z vícečetných porodů je především sledována u mladších věkových kategorií matek, např. ve věku 25–29 let matky má každé desáté dítě porodní hmotnost < 1500 g. Souvislost vyššího podílu dětí narozených s nízkou hmotností s vyšším věkem matky se tedy neprokázala ani při rozlišení jednočetných a vícečetných porodů.

Zajímavý pohled nám umožňuje sledování porodní hmotnosti dětí v závislosti na jejich pohlaví. Z výsledků vyplývá, že téměř ve všech věkových kategoriích (kromě věku ≥ 40 let) je vyšší podíl dívek s porodní hmotností do 2500 g než chlapců (obr. 3).

Jak již bylo uvedeno v metodické části, data nám umožňují určit novorozence, kteří se pravděpodobně narodili za pomoci asistované reprodukce (IVF). Podíl takto počatých dětí činil 2,6 % ze sledovaných novorozenců a platí úměra, že s věkem se zvyšuje podíl novorozenců narozených po IVF – zatímco ve věkové kategorii 25–29 let se jednalo pouze o 1,5 % novorozenců, ve věku 35–39 let to byl více než trojnásobek tohoto podílu (tab. 1). Také v tomto pohledu se liší struktura porodní hmotnosti novorozenců, a to nejen celkem, ale i podle věkových kategorií matek. Pro bližší analýzu však byli bráni novorozenci, kteří pocházejí z jednočetných porodů, a to z důvodu eliminace vlivu vyššího zastoupení novorozenců z vícečetných porodů mezi dětmi, které byly pravděpodobně počaty po IVF (pro novorozence po IVF činí tento podíl 21,1 %, zatímco u spontánně počatých dětí pouze 2,5 %). Jak je patrné z obr. 4 a 5, podíl novorozenců z jednočetných porodů počatých pravděpodobně spontánně s porodní hmotností ≥ 2500 g převyšuje téměř ve všech věkových kategoriích hranici 94 % a novorozenci s porodní hmotností 2000–2499 g zaujímají přibližně 3–4% podíl. Naopak u novorozenců z jednočetných porodů počatých pravděpodobně po IVF je podíl s porodní hmotností ≥ 2500 g ve všech věkových kategoriích matek mírně nižší, kolem 92 %, avšak u porodní hmotnosti 2000–2499 g dosahuje přibližně o třetinu vyššího čísla (než u dětí po spontánním početí), a u novorozenců s nižší porodní hmotností (1000–1499 g a 1500–1999 g) dokonce téměř dvojnásobku.

Poslední diferenční ukazatel sledování vztahu porodní hmotnosti novorozenců a věku matek je charakteristika novorozenců podle toho, zda byla jejich hospitalizace spjatá s narozením hodnocena jako hospitalizace bez komplikací, s komplikacemi, či dokonce velkými komplikacemi. Jak ukazuje tab. 1, bez komplikací bylo hodnoceno přibližně 81 % novorozenců, necelých 16 % s komplikacemi a s velkými komplikacemi 3,2 % novorozenců. Z tabulky je také patrné, že s rostoucím věkem matky při porodu se zvyšuje podíl novorozenců hospitalizovaných s jakýmikoli komplikacemi (zatímco podíl hospitalizovaných novorozenců s komplikacemi narozených matkám do věku 25 let tvořil < 18 %, ve věku 40 a více let již 24 %).

Pokud sledujeme strukturu novorozenců podle míry komplikovanosti jejich hospitalizace dle věku matek v rámci jednotlivých hmotnostních kategorií dětí (tab. 2), zůstává závislost na věku matky stejná, tj. míra komplikovanosti při hospitalizaci novorozenců roste s věkem matky – jak v kategorii normální a vyšší porodní hmotnosti (≥ 2500 g), tak v kategoriích nízké porodní hmotnosti (1500–2499 g). Mění se však zastoupení hospitalizací novorozenců bez komplikací. V kategorii normální porodní hmotnosti (≥ 2500 g) ji tvoří 84 % dětí, ale již v kategorii s mírně nízkou porodní hmotností (2000–2499 g) bylo pouze necelých 50 % novorozenců hospitalizováno bez komplikací (pro matky ve věku ≥ 40 let byl podíl dokonce jen 35 %). V kategorii s velmi nízkou a extrémně nízkou hmotností (< 1500 g) byli všichni novorozenci narozeni matkám ve věku ≥ 40 let hospitalizováni s nějakými komplikacemi. Nicméně strukturu v rámci kategorií s velmi nízkou a extrémně nízkou hmotností je obtížné hodnotit vzhledem k nízkým četnostem těchto případů.

DISKUSE

Zatímco studie využívající data Českého statistického úřadu prokázala souvislost mezi růstem podílu dětí narozených s nízkou porodní hmotností a zvyšujícím se věkem matek při porodu (11), naše zjištění založená na deskriptivní analýze struktury novorozenců dle dat o zdravotní péči Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR jednoznačnou souvislost neprokázala. Podíl dětí s nižší porodní hmotností byl signifikantně vyšší pouze u věkové kategorie žen ≥ 40 let, u kterých lze přepokládat vliv využití metod asistované reprodukce. Pokud však byly testovány podíly dětí dle hmotnostních kategorií pouze z jednočetných porodů, ukázaly se rozdíly mezi věkovými kategoriemi do 40 a nad 40 let jako nevýznamné.

Naopak byl potvrzen negativní vliv nízkého věku matek. Ukázalo se, že nejvyšší podíl dětí s nízkou porodní hmotností byl zjištěn nejen u nejmladších žen do 20 let; vysoký podíl byl zjištěn také ve věkové kategorii 20–24 let. Potvrdily se tak sice výsledky zahraničních studií, které poukazují především na nejmladší ženy jako na rizikové rodičky (20, 21), ale zároveň se ukazuje, že věková kategorie rizikových rodiček se pravděpodobně rozšířila o věkovou kategorii 20–24 let. Dosavadní studie to zatím nenaznačovaly, například Ščučková (5) uvádí, že nejvyšší podíl dětí s nízkou porodní hmotností byl pozorován u matek ve věku do 20 let a nad 40 let, což ale zdůvodňuje nižším počtem rodiček v tomto věku. Starší česká studie Syrovátky a Šípka (31) poukázala na dřívější vyšší podíl dětí s nízkou porodní hmotností u žen ve věku nejen do 20 let, ale také nad 30 let.

Nízký věk matky ovšem není rizikovým faktorem sám o sobě, je spojen s dalšími aspekty, které výsledně vedou k nízké porodní váze novorozence. Mladé matky často nemají dokončené vzdělání, jsou zpravidla svobodné a mohou tak být v nepříznivé sociální situaci. Naše zjištění se shodují s výsledky Ščučkové (5), která ukázala, že se stále relativně nejvíce dětí s nízkou porodní hmotností rodí matkám svobodným, co souvisí s jejich častějším nižším věkem a nižším vzděláním. Další analýzy českých dat potvrzují nepříznivou partnerskou situaci matek v nízkém věku, neboť téměř polovina matek ve věku do 20 let a téměř každá pátá ve věku 20–24 let neuvádí při narození dítěte údaje o jeho otci (32). Jejich těhotenství je často neplánované a prenatální péči odborníků vyhledávají se zpožděním (33). Také jsou více ohroženy rizikovým chováním, jež se vyskytuje častěji především 

u adolescentů, např. kouřením, užíváním alkoholu a návykových látek (14). Starší ženy jsou naopak častěji vzdělanější a s vyšší socioekonomickým statusem, což se odráží v zajištění dostatečné výživy v těhotenství (16, 34), lepších podmínkách bydlení nebo přístupu ke kvalitnější zdravotní péči (20).

Jako pozitivní faktor spojený s věkem může být vnímáno, že ženy ve vyšším věku jsou více zodpovědné z hlediska dodržování požadavků zdravotní péče, zejména týkajících se prenatálních vyšetření (35). Příznivým důsledkem odkladu se ukazuje být, že ženy ve vyšším věku jsou lépe připravené na těhotenství, lépe socioekonomicky zajištěné a více o sebe dbají, například více dodržují zásady správné výživy (16, 34). Zároveň lze očekávat, že i ze strany lékařů je starším ženám věnována zvýšená péče, která vyplývá právě ze snahy včas předejít zvýšeným zdravotním rizikům spojeným s vyšším věkem matky. Nabízí se také vysvětlení pomocí přirozené selekce v podobě vyšší samovolné potratovosti ve vyšším věku žen. Lze přepokládat, že mladší matky mohou donosit i plody, které by starší matky spontánně potratily.

Zajímavým zjištěním je dále významně vyšší podíl dětí s nižší porodní hmotností u novorozenců z jednočetných porodů počatých pravděpodobně po IVF. Lze to vysvětlit tím, že IVF umožňuje těhotenství ženám s četnými rizikovými faktory, zejména pro kardiovaskulární komplikace (věk, metabolický syndrom, obezitu, hypertenzi, diabetes mellitus) a jejich základní nemoc pak častěji vede k rozvoji IUGR nebo nutnosti předčasného porodu (36). Vliv asistované reprodukce na porodní hmotnost novorozence potvrdila rovněž studie Schieveové et al. (37), podle které je pravděpodobnost nízké porodní hmotnosti u dětí, jež se narodí za využití metod asistované reprodukce, vyšší než u dětí, které byly počaty spontánně.

Nové zjištění se týkalo souvislosti mezi porodní hmotností novorozenců a komplikacemi při hospitalizaci s přihlédnutím k věku matky. S rostoucím věkem matky při porodu se zvyšuje podíl novorozenců hospitalizovaných s jakýmikoli komplikacemi, a to u dětí jak s normální, tak i nízkou porodní hmotností.

ZÁVĚR

Statistická data poukazují na zvyšující se relativní zastoupení starších matek a mírně rostoucí podíl živě narozených dětí s nízkou porodní hmotností v ČR. Naše zjištění založená na deskriptivní analýze struktury novorozenců dle dat o zdravotní péči vykázané VZP ČR jednoznačnou souvislost neprokázala. Podíl dětí s nižší porodní hmotností byl mírně (ale významně) vyšší pouze u věkové kategorie žen ≥ 40 let, u kterých lze přepokládat souvislost s využitím metod asistované reprodukce. Na zvyšování podílu novorozenců s nízkou porodní hmotností se pravděpodobně významněji podílejí jiné faktory než rostoucí věk matek. Jako rizikový faktor z hlediska porodní hmotnosti novorozence se potvrdil nízký věk matky. Vzhledem k deskriptivnímu charakteru naší analýzy je však potřeba uvést, že se naše závěry mohou lišit od analýz založených na statistických modelech.

Nicméně důležitým zjištěním je, že s rostoucím věkem matky při porodu se zvyšuje podíl novorozenců hospitalizovaných s jakýmikoli komplikacemi, a to u dětí jak s normální, tak i nízkou porodní hmotností. Význam věku matek ještě více roste s klesající porodní hmotností novorozence. Neboli děti narozené s nízkou porodní hmotností starším matkám jsou častěji hospitalizované s komplikacemi v porovnání s dětmi narozenými také s nízkou porodní hmotností, ale mladším matkám.

Seznam zkratek

• ČSÚ Český statistický úřad
• DRG diagnosis related group
• IUGR intrauterine growth retardation
• IVF in vitro fertilizace
• SGA small for gestational age
• VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

Poděkování

Příspěvek vznikl za podpory GAČR č. 18-08013S „Posun rodičovství do vyššího věku: individuální perspektivy versus společenské náklady“.

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Katedra demografie a geodemografie PřF UK

Albertov 6, 128 49 Praha 2

Tel.: 221 951 419

e-mail: jirina.kocourkova@natur.cuni.cz