Sezónní a týdenní výkyvy v užívání alkoholu v Česku

Súhrn

Sezónní a týdenní výkyvy v užívání alkoholu patří mezi doposud neanalyzované aspekty epidemiologického výzkumu užívání alkoholu českou dospělou populací. Cílem studie je nabídnout deskriptivní a analytický pohled na sezónní a týdenní vzorce užívání alkoholu u české dospělé populace. Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 809 osob v rámci on-line šetření v prostředí Českého národního panelu. Sledovanými proměnnými jsou užívání alkoholu, sezónní užívání a užívání alkoholu v rámci dní v týdnu.

Výsledky ukazují, že nejčastější je konzumace v pátek, případně v sobotu, s výjimkou lidí v důchodovém věku, kteří alkohol užívání rovnoměrněji v rámci celého týdne. Z hlediska měsíců v roce je nejvyšší spotřeba uváděna v létě (červen, červenec, srpen) a v prosinci. Respondenti s vyšším skóre dotazníku AUDIT užívají alkohol více v letních měsících než v prosinci. Výsledky výzkumu mohou přispět k lepšímu časovému zacílení preventivních i klinických aktivit.

Klíčová slova:

alkohol – spotřeba alkoholu – způsoby užívání alkoholu – sezónní změny v užívání alkoholu

ÚVOD

Rutinní šetření v Česku, která se týkají užívání alkoholu (1–2) opomíjejí otázky, kdy lidé pijí alkohol z hlediska měsíců v roce a dní v týdnu. Tvorba a realizace politiky v oblasti alkoholu však mimo rutinního sběru dat také implicitně počítá s realizací ad hoc výzkumných šetření. Z tohoto důvodu byly do šetření, které realizovala Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, zařazeny také otázky, které se týkaly právě užívání alkoholu v jednotlivých dnech v týdnu a měsíců v roce. Takové informace nejsou v českém výzkumu epidemiologie užívání alkoholu prozatím dostupné.

Lékařky a lékaři se ve své praxi setkávají jak s akutní intoxikací, tak i se škodlivým užíváním alkoholu, syndromem závislosti, odvykacím stavem, případně také s psychotickými poruchami, například alkoholickou halucinózou, které mohou se vzorci užívání alkoholu pacientek a častěji pacientů souviset (3). Podle aktuální právní úpravy zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, § 26, odst. 1 a 2, jsou „zdravotničtí pracovníci při poskytování zdravotní péče povinni, je-li to důvodné, provést u pacientů orientační diagnostiku rizikového a škodlivého užívání návykové látky a diagnostiku adiktologických poruch“.

Vzhledem k rozšíření užívání alkoholu v Česku je pravděpodobné, že se s těmito pacientkami a pacienty setkává většina zdravotníků. Podle výše uvedeného zákona se pod pojem adiktologické poruchy rozumí poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek, patologické hráčství a další příbuzné poruchy chování charakterizované chronickým průběhem, bažením, sníženou schopností abstinovat, postižením kontroly chování a sníženou schopností rozpoznávat či připouštět si problémy vznikající v důsledku vlastního chování.

Znalost sezónního a týdenního užívání alkoholu v rámci české populace je s určitou mírou pravděpodobnosti na základě každodenní praxe při poskytování zdravotní péče známa, na druhou stranu detailnější znalost vzorců užívání může být užitečná jak v rámci diagnostiky, tak i v rámci poskytování krátkých intervencí i samotné zdravotní péče a jejich zacílení na riziková období roku.

METODIKA

Článek je založen na on-line kvantitativním šetření na české dospělé populaci metodou CAWI v rámci Českého on-line panelu. Výzkumu se zúčastnilo celkem 809 respondentů. Výběrovými znaky byly pohlaví, věk, vzdělání, kraj bydliště a velikost místa bydliště, výzkumný soubor z hlediska výběrových znaků plně odpovídá obecné dospělé populaci Česka. Sběr dat proběhl mezi 24. a 30. listopadem 2021. Výsledky šetření lze považovat za reprezentativní pro českou dospělou on-line populaci, s určitou opatrností tedy pro celou dospělou populaci Česka.

V rámci měření byla pozornost zaměřena na pití alkoholu v jednotlivých dnech (pondělí až neděle), dále v měsících v roce. Konzumace alkoholu během týdne byla sledována otázkou: „Zamyslete se, jak často pijete alkohol během týdne v jednotlivých dnech. U každého dne vyberte jednu možnost, která vaši konzumaci nejlépe vystihuje.“ Možnosti odpovědí byly vyjádřeny na pětibodové škále pro jednotlivé dny od „vždy nebo téměř vždy“ přes „často“, „někdy“ a „málokdy“ až po „vůbec“.

Konzumace alkoholu během roku byla obdobně sledována otázkou: „Zamyslete se, ve kterých měsících jste v posledním roce zpravidla pil/a alkohol. U každého měsíce vyberte jednu možnost, která frekvenci vaší konzumace nejlépe vystihuje.“ Varianty odpovědí byly vyjádřeny na šestibodové škále od „denně nebo téměř denně“ přes „nejvýše třikrát týdně“, „jednou nebo dvakrát týdně“, „jednou za čtrnáct dní“ a „jednou za měsíc“ až po „nikdy“.

Spotřeba a rizikovost užívání alkoholu byla sledována také pomocí nástroje AUDIT (Testu pro identifikaci poruch působených užíváním alkoholu) (4). V kontextu této zprávy je podle AUDIT za jakýkoliv problém považováno celkové skóre vyšší než 8 bodů, případně 7 bodů u osoby starší 65 let, nebo přítomnost příznaků rizikového pití, rizika závislosti nebo poškození zdraví v souvislosti s pitím alkoholu podle dílčích skórů v příslušných subškálách.

Výzkumný dotazník, včetně výše uvedeného dotazníku AUDIT je k dispozici stejně jako základní charakteristiky výzkumného vzorku na dotaz u autorů studie.

Záměr výzkumného šetření byl schválen etickou komisí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Úřadu vlády ČR, rozhodnutím EKNMS-5/2021. Sběr dat byl proveden podle standardů ESOMAR (European Society for Opinion and Marketing Research) a SIMAR (Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění), sběr dat pro Kliniku adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze realizovala agentura Nielsen Admosphere (5). Data byla zpracována popisně statisticky pomocí programů MS Excel a SPSS Statistics.

VÝSLEDKY

Respondenti nejvíce uváděli pití během pátků a sobot. Více než během týdne pijí podle svých vyjádření i v neděli (obr. 1).

Obr. 2 ukazuje rozdíly v pití alkoholu mezi věkovými kategoriemi v jednotlivých dnech týdne. Křivka zobrazuje podíl respondentů v dané věkové kategorii, kteří ve sledovaný den udávají konzumaci „často“ nebo „vždy nebo téměř vždy“. Věkové kategorie 25–54 let vykazují výrazně častěji konzumaci alkoholu v pátek a sobotu. U kategorie 55–64 let je patrný o něco méně strmý nárůst konzumace v pátek s vrcholem v sobotu, naopak zástupci nejmladší věkové kategorie 18–24 let pijí nejvíce v pátek, o něco méně v sobotu, v ostatní dny v týdnu konzumují alkohol minimálně. Respondenti ze seniorské kategorie nad 65 let v porovnání s ostatními věkovými kategoriemi nevýrazně častěji konzumují alkohol ve všední dny od pondělí do čtvrtka, naopak v pátek a sobotu je ve srovnání s mladšími jejich míra konzumace výrazně nižší.

Z hlediska pohlaví (obr. 3) je častá konzumace alkoholu ve všech dnech týdne patrná více u mužů, nejvýraznější rozdíl je vidět ve strmosti nárůstu v pátek. Zatímco muži v sobotu mírně „brzdí“, ženy naopak „přidávají“.

Na obr. 4 můžeme pozorovat tendenci k vyššímu pití v letních měsících (červenci a srpnu) a během prosince. Naopak denně nebo téměř denně pilo nejméně lidí v únoru. Pití alkoholu má tedy v Česku své dva „vrcholy“ v létě a na konci roku, zatímco v mezidobí jsou reportovány nižší hodnoty (zejména častého pití).

Co se týká rozdílů mezi pohlavími, nejmenší rozdíl můžeme sledovat v prosinci (obr. 5) s tím, že ženy uvádějí ve všech měsících nižší užívání než muži.

Následující dva grafy (obr. 6 a 7) ukazují subjektivně uváděné rozdíly v závislosti na měsíci v roce u žen a mužů, kteří užívají alkohol denně nebo téměř denně. V případě mužů, kteří užívají alkohol denně nebo téměř denně, můžeme v únoru sledovat pokles. Podobně tomu je i u lidí, kteří užívají alkohol častěji než dvakrát týdně.

Graf na obr. 8 ukazuje podíly respondentů z jednotlivých věkových kategorií, kteří pijí dvakrát týdně nebo častěji. Zástupci všech věkových kategorií mezi 25 a 54 lety pijí podle této analýzy během celého roku velmi podobně, přičemž jejich pití výrazně narůstá v letních měsících a v prosinci. Senioři nad 65 let pijí skoro bez výkyvů během celého roku (neprojevuje se u nich letní zvýšení, ale ani pokles v období února až května. Konečně konzumace alkoholu mladšími lidí do 25 let je celkově výrazně nižší (tj. alespoň dvakrát týdně pije menší podíl respondentů této kategorie) a soustřeďuje se zejména do letních měsíců.

Dále jsme respondenty požádaly o seřazení tři měsíců, kdy pili během roku nejvíce. Výsledky této otázky (obr. 9) také ukazují na pití během letních měsíců a prosince.

Podíváme-li se na rozdíly v seřazení měsíců vzhledem k pití alkoholu podle toho, zda respondenti měli nějaké problémy podle testu AUDIT (obr. 10), je patrné, že s problémy pili více v letních měsících a o něco méně v prosinci, i když tento rozdíl je malý.

Konečně obr. 11 ukazuje, že můžeme sledovat pokles pití v únoru u lidí ve věku 25 až 34 let a 44 až 64 let. Jde o odpověď na následující otázku: „Vyberte a seřaďte prosím tři měsíce, kdy jste podle vašeho soudu pil/a nejvíce.“ V grafu jsou zaznamenány průměrné skóry následujících hodnot: 0 = nevybral, 1 = 3. místo, 2 = 2. místo a 3 = 1. místo.

DISKUSE

Naše závěry potvrzují výsledky předchozích prací zahraničních autorů, například Uitenbroeka (6), který uvádí, že pití alkoholu je s výjimkou prosince nejvyšší v létě. Oproti výzkumu Shera (7) jsme se nevěnovali otázce sezónnosti a závislosti na alkoholu v souvislosti s poruchami nálad, které mohou mít rovněž sezónní charakter. Zjištěná data v rámci provedeného výzkumu mohou tvořit základ pro případné lepší pochopení mezi sezónností a užíváním alkoholu v Česku, jakkoliv je tento vztah ovlivňován také dalšími faktory (7).

Naše závěry neodpovídají aktuálním výsledkům Spence (8), který došel k závěru, že konzumace alkoholu stoupá od zimy do jara, zatímco naše studie ukázala, že po silném prosinci a částečně lednu spotřeba alkoholu během jara klesá, respektive stagnuje a opět se zvyšuje až v létě. Nicméně v souladu se studií (8) naše data ukazují na skutečnost, že od léta směrem k podzimu spotřeba alkoholu klesá s tím, že na námi získaných datech se jedná o velmi výrazný pokles. Spence (8) také ve shodě s našimi výsledky ukazuje, že spotřeba alkoholu má (podobně jako například u ovoce, zeleniny, masa nebo cereálií) sezónní charakter, minimálně v našich geografických a kulturních podmínkách.

Stejně jako Carpenter (9) také náš výzkum ukázal na existenci tzv. lednového efektu: pokud by dotazování na spotřebu alkoholu probíhalo v lednu, respondenti by díky vyšší míře konzumace v prosinci měli uvádět vyšší spotřebu v posledních 30 dnech. Na rozdíl od Carpentera jsme v rámci našeho výzkumu nezdokumentovali etnické odlišnosti, a to také díky relativně vysoké homogenitě české společnosti, kdy otázka etnicity nebyla v našem výzkumu vůbec pokládána. Naše výsledky jsou také v souladu s výzkumem, jenž v roce 2015 publikovali Cho et al. (10), kteří uvádějí, že „dospělí reportovali konzumaci alkoholu v posledních 30 dnech výrazně častěji, když byli dotazováni v lednu, a méně často, když byli dotazováni v březnu“.

Výsledky našeho výzkumu mohou být ovlivněny pandemií onemocnění COVID-19, která v době sběru dat probíhala. V tomto období v Česku došlo k celkovému, byť malému, snížení spotřeby alkoholu s tím, že tento trend byl zaznamenán také v dalších zemích (11).

Stejně jako další výzkumy má i tento určitá omezení. Ta především ukazují pouze na zjištění v rámci on-line dospělé české populace, kdy výsledky jsou subjektivními názory dotázaných. Přes existující omezení však lze data považovat za unikátní vzhledem k tomu, že jiný výzkum na toto téma nebyl v Česku, minimálně v takové míře, realizován.

ZÁVĚR

V rámci české dospělé populace je alkohol nejčastěji konzumován v pátek a v sobotu, co se týká pití během týdne; v červnu, červenci, srpnu a také prosinci, co se týká měsíců v roce. Pokud jde o rozdíly v seřazení měsíců vzhledem k pití alkoholu podle toho, zda respondenti měli nějaké problémy s užíváním alkoholu, je patrné, že ti, kteří tyto problémy mají, pijí více v letních měsících a méně v prosinci. Výsledky výzkumu mohou přispět k lepšímu časovému zacílení preventivních i klinických aktivit.

Poděkování

Sběr dat byl realizován v rámci projektu AA-00-20 Alkohol pod kontrolou 2.1 pro rok 2021, financovaným Úřadem vlády ČR a řešen Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Čestné prohlášení

Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze

Apolinářská 4, 128 00  Praha 2

Tel.: 602 705 326

e-mail: miroslav.bartak@lf1.cuni.cz