Úvodem

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

lékových skupin, které zásadně změnily možnosti medicíny a osudy nemocných, je jistě více (třeba anestetika, inzulin, antihypertenziva) – ale asi žádná to neudělala tak spektakulárně a jednoznačně jako antibiotika (přesněji antiinfektiva).

Bohužel žádná jiná skupina léčiv také tolik neutrpěla nadměrným a neindikovaným podáváním. V tomto vydání se na antibiotika můžeme podívat ze dvou velmi odlišných pohledů, i když základní smysl mají oba příspěvky stejný – zachránit, co se dá.

Pohled farmaceutů se týká především správné praxe podávání antibiotik. Původní práce zjišťovala postoje uživatelů (i potenciálních) včetně nás zdravotníků k zacházení s antibiotiky, která nebyla využívána nebo jsou opatřována pro situace, jež mohou nastat třeba mimo Česko na dovolených apod.

Tento výzkum se bezprostředně dotýká další oblasti, které se věnujeme opakovaně, a to je zdravotní gramotnost. To je velmi široké téma, zahrnující i problematiku migrantů a (válečných) uprchlíků.

Konečně další příspěvek představuje shrnutí moderních názorů na krevní převody a postupů, kterými lze potřebu transfuzí minimalizovat, nebo dokonce zcela odstranit. Zavedený mezinárodní název patient blood management nezměníme, i když mi to je upřímně líto. Docela rád bych někdy byl v roli Bohumila Eiselta a Josefa Podlipského, prvních redaktorů Časopisu lékařů českých, kteří v mnoha případech museli články z němčiny sami překládat a vymýšlet české názvy, z nichž některé se ujaly a udržely až do současnosti…

Petr Sucharda