Poznámky a náčrty k plicní anatomii
Remarks to and drawings of lung anatomy
Core of this text are drawings of transversal sections of lungs showing the usual boundaries between individual lung segments and a brief overview of the most common anatomic variation of lung structure and a notice on the development of their Czech nomenclature.
Key words:
lung, lobus, segment, SPECT
Autoři:
Tomáš Kolín
Působiště autorů:
Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Mladá Boleslav
Vyšlo v časopise:
NuklMed 2012;1:26-29
Kategorie:
Atlas
Souhrn
Základem stati jsou náčrty transverzálních řezů plic s vyznačením obvyklých hranic mezi jednotlivými plicními dílci (segmenty) a stručný přehled nejčastějších variací anatomického uspořádání plic a upozornění na vývoj jejich názvosloví.
Klíčová slova:
plíce, lalok, lobus, dílec, segment, SPECT
Rozvoj a šířící se dostupnost SPECT/CT kamer zcela mění pohled na každodenní úkoly a otázky, které přináší nukleární medicína. Jednou z měnících se oblastí je i využití SPECT/CT při perfuzní scintigrafii plic.
Jsou pracoviště, která řeší spíše problémy s poklesem vyšetření perfuze plic, naopak jiná si počty vyšetření udržují. V „soutěži“ s retngenology považuji za vhodné si osvěžit některé pojmy a variace dělení plic. Autorovi přímo dostupná literatura je poměrně skoupá, nicméně velký přehled prací, které se touto tématikou zabývaly, lze nalézt na internetu 1.
Základní dělení plic je jednoduché - 2 plíce (pulmo, též plicní křídla); v každém po 10 dílcích (segmenta bronchopulmonalia), které jsou vpravo seskupeny do 3 a vlevo do 2 laloků (lobi) 2, 3. Na povrchu plic jsou patrny štěrbiny oddělující jednotlivé laloky. V prvé řadě vyniká fissura obliqua (česky šikmá štěrbina; v českém lékařském slangu velké interlobium (vpravo) nebo pouze interlobium (vlevo)) oddělující dorzobazálně uložené dolní laloky. Vpravo se ventroapikální část plíce ještě dělí na horní a střední lalok - odděluje je fissura horizontalis pulmonis dextri (vodorovná štěrbina pravé plíce, v lékařském slangu malé interlobium). Hranice mezi dílci na povrchu plic nejsou patrné 2, 4 (Tab. 1), (Obr. 1 - 4).
Atypická dělení plic
V praxi se lze setkat i s dalšími laloky, obvykle se jedná o části plic oddělené anatomickou štěrbinou na základě zevní struktury (cévy) či vytvoření samotné anatomické štěrbiny bez jasného vyvolávacího momentu. Především na rtg plic mohou atypické fissury vyvolávat dojem patologického procesu a proto je třeba uvažovat (po vyloučení patologie) i o této možnosti 2, 4 . Výskyt některých z nich je tak častý, že jej zcela určitě potkáváme běžně ve své praxi, ale bez klinických projevů (např. lobus infracardialis se v některých souborech vyskytuje u desítek procent zkoumaných plic) 1.
Variace dělení pravé plíce
- a/ lalok oddělený cévou
Lobus venae azygos (Wrisbergi) - lalok liché žíly; jedná se o část horního laloku oddělenou obloukem v. azygos (lichá žíla) na facies mediastinalis (mezihrudní ploše) pravé plíce nad jejím hilem.
- b/ lalok oddělený pouze štěrbinou
Lobus apicalis (hrotový lalok) - hrotový dílec (S1) tvoří samostatný lalok vydělený z horního laloku.
Lobus infracardialis - totožný s lobus v. cavae inferioris a lobus paracardialis; přístřední základnový dílec (S7) tvoří samostatný lalok vydělený z dolního laloku; tento lalok je prý ve veterinární medicíně běžný a nazývá se lobus cardiacus.
Lobus medius posterior (zadní střední lalok) - totožný s lobus posterior; horní dílec (S6) tvoří samostatný lalok vydělený z dolního laloku.
Lobus paracardialis - totožný s lobus v. cavae inferioris a lobus infracardialis.
Lobus posterior (zadní lalok) - totožný s lobus medius posterior.
Lobus v. cavae inferioris (lalok dolní duté žíly) - totožný s lobus infracardialis a lobus paracardialis.
- c/ variační segmenty
Segmentum subapicale; segmentum subsuperius - oddělená kraniální část zadního základnového dílce (S10).
Společný segment S7+8.
Variace dělení levé plíce
- a/ laloky
Lobus lingularis - jazýčkové dílce (S4 a S5) vyděleny z horního laloku.
Lobus posterior (zadní lalok), lobus medius posterius (zadní střední lalok) - horní dílec (S6) tvoří samostatný lalok vydělený z dolního laloku, shodně s pravou plící. - b/ segmenty v hrotu levé plíce
V hrotu levé plíce mohou hrotový a zadní dílec být i rozděleny obdobně straně pravé, i být jednotné, jak uvedeno v tabulce. - c/ abnormální segment
Segmentum subapicale; segmentum subsuperius - oddělená kraniální část zadního základnového dílce (S10), shodně s pravou plící. - d/ chybějící segment
Přístřední základnový dílec (S7, segmentum basale mediale, cardiacum) velmi často (většinou) chybí.
Akcesorní plicní dílce
Jsou též známy pod pojmem plicní sekvestrace, obvykle se jedná o cystický útvar vyplněný hlenem. Z morfologického pohledu jsou popisovány jako plicní dílec různé velikosti (obvykle) bez vyvinutého spojení s bronchiálním stromem. Popisně plicní sekvestry dělíme na základě stupně vývoje pleurálního obalu do tří skupin:
- a/ intralobární - bez svého pleurálního obalu a tedy splývající s okolní plicní tkání. Arteriální zásobení je obvykle větví aorty.
- b/ extralobární - s vlastním pleurálním obalem, který sekvestr odděluje od ostatní plicní tkáně. Arteriální zásobení je z větve aorty, žilní drenáž povodím liché a dolní duté žíly.
- c/ akcesorní plíce - s vlastním pleurálním obalem a rudimentárním bronchem. Tento někdy může ústit do průdušnice či do jícnu.
Ve všech případech může též dojít k sekundárnímu provalení tlakem hlenových hmot do dýchacích cest. Zmínku o přítomnosti či nepřítomnosti funkčního plicního oběhu (který je právě z pohledu nukleární medicíny důležitý) v akcesorních plicních dílcích jsem v dostupných zdrojích nenašel 4, 7.
Adresa pro korespondenci:
Tomáš Kolín
Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Mladá Boleslav
tomas.kolin@onmb.cz
Zdroje
1. Bergman RA, Afifi AK, Miyauchi R. Illustrated Encyclopedia of Human Anatomic Variation: Opus IV: Organ Systems: Respiratory System [online]. 2012. [cit. 2012-05-05]. Dostupné na: http://www.anatomyatlases.org/AnatomicVariants/OrganSystem/Text/LungsTrachea.shtml
2. Borovanský L a kol. Soustavná anatomie člověka I. Praha, Státní zdravotnické nakladatelství, 1967, 590 s
3. Kachlík D, Čech P, Musil V, Báča V. České tělovědné názvosloví. Brno, nákladem autora, 2010, 169 s
4. Kolek V, Kašák V, Vašáková M a kol. Pneumologie. Praha, Maxdorf, 2011, 552 s
5. Neuwirth J. Kompendium diagnostického zobrazování. Praha, Triton, 1998, 835 s
6. Pafko P, Lischke R et al. Plicní chirurgie. Operační manuál. Praha, Galén, 2010, 147 s
7. Votava V. Pneumologie v praxi. Praha, Galén, 1996, 279 s
8. Zatloukal P, Petruželka L. Karcinom plic. Praha, Grada, 2001, 367 s
Štítky
Nuclear medicine Radiodiagnostics RadiotherapyČlánok vyšiel v časopise
Nuclear Medicine
2012 Číslo 2
Najčítanejšie v tomto čísle
- Uncertain Lung Nodule
- Remarks to and drawings of lung anatomy
- Scintigraphy in patients with possible inflammation after joint replacement with prosthesis
- Incidental discovery of renal carcinoma based on liver visualization during Tc-99m MAA lung scan