The Problem of Lateral Epicondylitis of the Humerus
K problematice laterální epikondylitidy humeru
Autoři shrnují své poznatky a zkušenosti s dlouholetým posuzováním profesionality u laterální epikondylitidy humeru. Předkládajístručné poznatky o etiologii, patologické anatomii, diagnostice, diferenciální diagnostice a léčbě tohoto poměrně častého onemocnění.Následuje zamyšlení a rozbor některých opakovaných problémů při stanovení diagnózy a následného posuzováníeventuální souvislosti onemocnění s vykonávanou prací. V kapitole o terapii laterální epikondylitidy autoři zdůrazňují důležitostdostatečně dlouhé klidové terapie (nejlépe velkou fixací) po provedení lokálního obstřiku kortikoidem. V závěru práce zdůrazňujínutnost spolupráce mezi odborníkem pro nemoci z povolání a ortopedem, který by měl mít v ideálním případě dlouholetou zkušenostpři posuzování profesionality tohoto onemocnění. Je navrženo vytvořit pomocný bodový systém, který by přihlížel ke všemdiagnostickým parametrům, jelikož žádný z nich sám o sobě není stoprocentně signifikantní.
Klíčová slova:
laterální epikondylitida, entezopatie, lokální obstřik, fixace, klidová léčba, nemoc z povolání
Authors:
P. Kundrát 1; R. Gromnica 2
Authors place of work:
Ortopedická ambulance, Ostrava 2Oddělení nemocí z povolání, Hornická poliklinika, Ostrava, primář MUDr. Rostislav Gromnica, PhD.
1
Published in the journal:
Pracov. Lék., , 2003, No. 2, s. 67-69.
Category:
Summary
The authors summarize their findings and experience with the long-term assessment of the occupational character of lateralepicondylitis of the humerus. They submit brief findings on the etiology, pathology, diagnosis, differential diagnosis and treatment ofthis relatively frequent disease. This is followed by reflections and analysis of some repeated problems associated with establishmentof the diagnosis and subsequent evaluation of possible associations of the disease with the work performed. In the chapteron therapy of lateral epicondylitis the authors emphasize the importance of adequately prolonged rest (best by major fixation) afterlocal corticoid injection. In the conclusion the authors emphasize the neccessity of collaboration between a specialist in occupationalmedicine and an orthopedist who hopefully should have longstanding experience with evaluation of the occupational characterof this disease. The authors recommend to create an auxiliatry point system which will take into account all diagnostic parametersas one of them alone is entirely significant.
Key words:
lateral epicondylitis, enthesopathy, local injection, fixation, rest therapy, occupational disease
Štítky
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicineČlánok vyšiel v časopise
Occupational Medicine
2003 Číslo 2
Najčítanejšie v tomto čísle
- Martin-Gruber’s Anastomosis – Experience from Practice
- The Problem of Lateral Epicondylitis of the Humerus
- Dupuytren’s Contracture – its Relation to ManualWork and Vibrations
- Respiratory Symptoms and Pulmonary Functions in TextileMills