Jak vypadal rok 2009 v České republice z pohledu hlášených profesionálních onemocnění

Súhrn

V roce 2009 bylo v České republice hlášeno celkem 1313 profesionálních onemocnění (1245 nemocí z povolání a 68 ohrožení nemocí z povolání). Proti roku 2008 byl zaznamenán pokles hlášených profesionálních onemocnění o 6,4 % případů. Incidence profesionálních onemocnění byla v roce 2009 na úrovni 30,9 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců. Stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno z Moravskoslezského kraje (24,1 % případů). V roce 2009 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (16,3 % případů). U nemocí z povolání i u ohrožení nemocí z povolání byl nejčastěji diagnostikován syndrom karpálního tunelu (celkem 354, tj. 27 % případů).

Klíčová slova:
profesionální onemocnění, incidence, trendy vývoje

Úvod

Výskyt profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání, se všemi ekonomickými i sociálními dopady je pouze nepřímým a zprostředkovaným ukazatelem zdravotního stavu pracující populace. Je ovlivňován řadou faktorů, proto jeho interpretace musí být velmi uvážlivá.

Autoři předkládají čtenářům přehled základních statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených v České republice v roce 2009. Článek vychází z dat Národního registru nemocí z povolání.

Profesionální onemocnění

V roce 2009 bylo u 1107 pracovníků diagnostikováno celkem 1313 profesionálních onemocnění (739 případů u mužů a 574 případů u žen). Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 180 osob bylo v průběhu roku hlášeno více profesionálních onemocnění, u dvou pracovníků to bylo dokonce po pěti onemocněních. V jednom z těchto případů šlo o diagnózu skákavého prstu na všech pěti prstech jedné ruky s různými daty zjištění, v druhém případě šlo o epikondylitidu s postižením všech čtyř epikondylů v kombinaci s poškozením ulnárního nervu v oblasti lokte. Nejčastěji se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce způsobená prací s vibračními nástroji nebo přetěžováním končetin (81 případů).

Proti roku 2008 [1] klesl v roce 2009 nejen absolutní počet pracovníků postižených profesionálním onemocněním (pokles o 8, tj. o 0,7 % osob), ale klesl také i celkový počet hlášených případů profesionálních onemocnění (pokles o 90, tj. o 6,4 % případů). Incidence profesionálních onemocnění stoupla oproti roku 2008 z 30,7 na 30,9, tedy o 0,2 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru podle zákona č. 187/2006 Sb. (tab. 1).

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2009 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 50,1 % případů (tab. 2). Nárůst oproti roku 2008 byl zaznamenán u nemocí dýchacích cest a plic (kapitola III – o 57 případů) a u nemocí infekčních a parazitárních (kapitola V – o 27 případů). V ostatních kapitolách byl zaznamenán pokles hlášených onemocnění.

Stejně jako v roce 2008, nejvíce profesionálních onemocnění vzniklo i v roce 2009 na území Moravskoslezského kraje – celkem 24,1 % případů. Nárůst o 13–16 případů byl zaznamenán ve třech krajích, největší ve Středočeském kraji. V dalších krajích klesl počet hlášených případů o 3–30 případů, největší pokles byl v Pardubickém kraji.

V roce 2009 nejčastěji vznikalo profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (16,3 % případů) – tabulka 3.

Nemoci z povolání

Přehled a zastoupení hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol a položek uvádějí tabulky 4 a 5.

Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání v roce 2009 nejčastěji diagnostikován syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin nebo z vibrací (celkem 308 případů). V rámci položky II.10 bylo hlášeno 156 případů, v rámci položky II.7 hlášeno 152 případů. Jiné léze periferních nervů se vyskytly méně často. Například poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 16krát, z toho 6krát byla vyvolavatelem práce s vibračními nástroji a 10krát přetěžování končetin. Léze ulnárního nervu v oblasti Guyonova kanálu byla v roce 2009 zaznamenána pouze 3krát, a to u osob pracujících s vibračními nástroji.

V sestupném pořadí pak následoval svrab se 129 hlášenými případy. Proti roku 2008 došlo k nárůstu o 18 případů. V roce 2009 svrabem onemocnělo celkem 126 osob, u tří z nich bylo toto onemocnění během jednoho roku diagnostikováno dvakrát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci z domovů pro seniory (29 případů), pracovníci interních a kožních oddělení (26 a 16 případů).

Třetí místo v pořadí podle četnosti obsadila v roce 2009 kontaktní alergická dermatitida se 128 hlášenými případy. Další kožní nemoci z povolání byly zastoupeny méně často – iritační dermatitida 46krát, urtika jednou. Přehled nejčastěji zastoupených vyvolavatelů kožních nemocí z povolání v roce 2009 uvádí tabulka 6.

Čtvrté a páté místo s počtem 83 a 81 hlášených onemocnění v roce 2009 patřilo pneumokonióze uhlokopů a epikondylitidě pažní kosti z přetěžování končetin. V rámci položky II.9 byla kromě epikondylitid diagnostikována artróza kloubů končetin a skákavý prst (po 27 případech) a Morbus de Quervain (8krát). Jiná poškození šlach, jejich pochev nebo úponů byla diagnostikována méně často.

Profesionální astma bronchiale se v roce 2009 vyskytlo celkem 48krát. Přehled nejčastějších vyvolávajících alergenů u astmat i rinitid v roce 2009 uvádí tabulka 7. Z dalších alergických onemocnění plic byla exogenní alergická alveolitida zastoupena celkem 9krát. Ve dvou případech byla diagnostikována farmářská, jednou sladovnická plíce a v šesti případech izokyanátová plíce.

Azbest se jako vyvolavatel profesionálního onemocnění uplatnil v roce 2009 celkem 36krát, což bylo o 8 případů více než v roce 2008.

U nádorových onemocnění byl v roce 2009 zaznamenán vzestup o 8 hlášených případů. V roce 2009 byla diagnostikována rakovina plic z radioaktivních látek (13krát), rakovina kůže z ionizujícího záření (8krát), rakovina plic z azbestu (4krát), mezoteliom pleury z azbestu (4krát), dále rakovina mandle z polycyklických aromatických uhlovodíků, rakovina mandle z ionizujícího záření a rakovina laryngu z chrómu (po jednom případu).

Z šestnácti případů virových žloutenek hlášených v roce 2009 byla akutní hepatitida A zastoupena 8krát, akutní hepatitida B 3krát, akutní hepatitida E 3krát a chronická hepatitida B 2krát. Ve srovnání s rokem 2008 došlo k nárůstu hlášených hepatitid o 4 případy, přičemž hepatitida C nebyla diagnostikována ani jednou.

Chirurg i zdravotní sestra, u nichž byla diagnostikována chronická forma hepatitidy B, byli v předchozích letech proti tomuto onemocnění kompletně očkováni. Mezi pracovníky, kteří onemocněli hepatitidou A, byla také jedna osoba před vznikem této nemoci očkována.

Antropozoonóz bylo v roce 2009 diagnostikováno celkem 32, což bylo o 10 případů méně než v roce 2008. První dvě místa v pořadí podle četnosti obsadily opět trichofycie a Lymeská nemoc.

Při práci v zahraničí vzniklo infekční onemocnění u sedmnácti pracovníků, což bylo o 9 případů více než v roce 2008. Zde převažovala zejména askarióza. Nejvíce onemocnění vznikalo při pobytu v Afghánistánu (celkem 9 případů).

Ohrožení nemocí z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl v roce 2009 u ohrožení nemocí z povolání také nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu z vibrací nebo z přetěžování končetin (celkem 46 případů). Ostatní ohrožení nemocí z povolání se vyskytovala méně často nebo pouze ojediněle – tabulka 8.

Závěr

V roce 2009 byl v České republice ve srovnání s rokem 2008 zaznamenám nejen pokles počtu případů hlášených profesionálních onemocnění, ale také pokles počtu postižených osob s diagnostikovaným profesionálním onemocněním. Zejména bylo hlášeno podstatně méně onemocnění z přetěžování končetin, nemocí kožních a nemocí cév z vibrací. Na druhou stranu nutno připomenout, že počty profesionálních zhoubných nádorových onemocnění a počty alergických i nealergických onemocnění dýchacích cest a plic mírně vzrostly, což je velmi nepříznivé zjištění. Nadále však platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2009 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají realitě.

Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v roce 2009 budou dostupná na internetové stránce Státního zdravotního ústavu v Praze.

Práce na publikaci byla provedena s podporou MSM0021620807 a Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

Došlo dne 2. 4. 2010.
Přijato do tisku dne 20. 4. 2010.

Kontaktní adresa:
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1
120 00 Praha 2
e-mail: zdenka.fenclova@LF1.cuni.cz