Determinanty subjektivní únavy a bolesti sester při fyzické manipulaci

Súhrn

Úvod: Cílem příspěvku je popsat subjektivně vnímanou únavu a bolest sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacientem v ošetřovatelské praxi. Za fyzickou manipulaci je považováno veškeré fyzické zacházení s pacienty, jde o činnosti zahrnující jakýkoliv druh pohybu a manipulace s pacientem.

Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou za využití nestandardizovaného online dotazníku. Sběr dat probíhal v dubnu až květnu 2020.

Výzkumný soubor tvořily sestry z vybraných nemocnic v Jihočeském kraji, které pracovaly na standardním interním oddělení, standardním chirurgickém oddělení, JIP interního typu, JIP chirurgického typu, oddělení následné péče a ARO. Analýza dat byla provedena v programu SASD a IBM SPSS 24.0. K hodnocení pocitů únavy a bolesti byl sestaven anonymní dotazník vlastní konstrukce. Položky byly hodnoceny Likertovou škálou.

Výsledky: Výzkum prokázal, že sestry uvádí „často“ vnímanou bolest v 30,2 % a 8,30 % sester zmiňovalo pociťovanou bolest „vždy“ při každé manipulaci s pacientem. Na únavu si „často“ stěžovalo 41,7 % a „vždy“ uvedlo 14,6 % sester. Realizovaný výzkum prokázal statisticky významné souvislosti mezi výskytem bolesti kosterně svalového systému a průměrným počtem pacientů, se kterými sestry při směně manipulovaly (p < 0,01), výskytem bolesti kosterně svalového systému a manipulací s nesoběstačným pacientem (p < 0,001) a dále mezi výskytem bolesti a spoluprací pacientů při fyzické manipulaci (p < 0,05). Také byla zjištěna statisticky významná souvislost fyzické únavy se spokojeností s počtem sester na směně (p < 0,001), fyzické únavy s prováděním fyzické manipulace s nesoběstačným pacientem denně nebo při každé směně (p < 0,001) a fyzické únavy a spoluprací pacientů při FM (p < 0,05).

Závěr: Výsledky prokázaly, že subjektivně vnímaná bolest a únava sester pracujících v praxi může souviset s řadou faktorů, nejčastěji
však se soběstačností pacienta. Získané výsledky se mohou stát podkladem pro další vzdělávání sester v problematice FM.

Klíčová slova:

ošetřovatelská péče – bolest – sestra – fyzická manipulace – únava

ÚVOD

Obecně je za ruční manipulaci s břemenem považováno přepravování či nošení břemene, včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování i přemisťování jedním nebo současně více zaměstnanci. Za ruční manipulaci s břemenem je pokládáno rovněž přenášení a zvedání živého břemene (v našem případě pacienta) [12]. Fyzická manipulace (FM) patří mezi základní aspekty holistické péče o pacienta, to znamená, že se jedná o jednu z hlavních činností ošetřujícího personálu, při níž může dojít zejména k poškození muskuloskeletálního ústrojí pečujícího zdravotníka [9]. Používání nebezpečných a neadekvátních technik FM (zvedání, nesprávné držení těla a přemisťování předmětů) může mít vliv na pracovní schopnost a na kvalitu života praktikujících sester [10]. Zajištění zdraví neohrožující FM je spjato s bezpečnými postupy [4]. Z tohoto důvodu nelze opomenout význam vzdělání sester v dané problematice. Trešlová et al. [11] zmiňují, že české publikace, zabývající se danou problematikou, uvádějí zastaralé způsoby FM. Rovněž je důležité uvést dostatečný rozsah a časovou dotaci k nácviku činností spojených s FM v rámci kvalifikačního vzdělávání sester.

Cílem příspěvku je popsat souvislosti/determinanty subjektivně vnímané únavy a bolesti sester při fyzické manipulaci pacienta.

SOUBOR A METODIKA

K realizaci výzkumu byla využita kvantitativní výzkumná strategie, data byla získávána prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Otázky v dotazníku byly rozčleněny na jednotlivé oblasti: identifikační údaje, vymezení fyzické manipulace, riziko pro pacienta při fyzické manipulaci, využití pomůcek při fyzické manipulaci, legislativa, management a vzdělání v souvislosti s fyzickou manipulací a poslední oblast se týkala etiky v kontextu fyzické manipulace. K vyjádření možností odpovědí byla zvolena 4–5bodová Likertova škála a pro zmapování názorů a postojů k dané problematice byly využity polouzavřené otázky. Analýza dat byla provedena prostřednictvím programů SASD (Statistická analýza dat) a IBM SPSS 24.0 na základě prvního a druhého stupně třídění. V prvním stupni třídění byly pro jednotlivé ukazatele konstruovány frekvenční tabulky a vypočítány absolutní a relativní četnosti a střední hodnoty (modus, medián, průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, rozpětí, odhad rozptylu a směrodatné odchylky a intervalový odhad střední hodnoty a rozptylu na úrovni 0,05). Ve druhém stupni třídění byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi (sloupcovými, řádkovými, celkovými i očekávanými) a znaménkové schéma. V rámci analýzy souvislosti byly aplikovány podle charakteru znaků a počtu pozorování: test chí kvadrát dobré shody – X2 (Pearson Chi-Square) a test nezávislosti. Síla vztahu byla měřena na třech úrovních hladiny významnosti α = 0,05, 0,01 a 0,001.

Sběr dat probíhal v dubnu až květnu 2020. Sestry měly k dispozici dotazník k vyplnění na intranetu lůžkového zdravotnického zařízení, kde pracovaly. Na distribuci dotazníků se podílely náměstkyně ošetřovatelské péče vybraných nemocnic. Jednalo se o zdravotnická zařízení v Jihočeském kraji, konkrétně o Nemocnici České Budějovice a. s., Nemocnici Jindřichův Hradec a. s., Nemocnici Písek a. s., Nemocnici Prachatice a. s. a Nemocnici Strakonice a.s. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami (n = 96) uvedených nemocnic, které pracovaly na standardním interním oddělení, standardním chirurgickém oddělení, JIP interního typu, JIP chirurgického typu, oddělení následné péče a ARO. Největší zastoupení sester bylo ve věku do 35 let (39,6 %), nejčastěji sestry uváděly (50,0 %) středoškolské vzdělání (Střední zdravotnická škola), co se týká délky praxe, byla nejvíce zastoupena kategorie 16 a více let (50,0 %) (tab. 1).

VÝSLEDKY

Tabulka 2 uvádí, že 100,0 % sester nejčastěji manipuluje s pacientem posazením v lůžku, jako další v pořadí uváděly sestry nejčastěji aktivitu v podobě posunu pacienta v lůžku (97,9 %), otáčení pacienta v lůžku (97,9 %) a polohování pacienta (96,9 %).

Subjektivní vnímání bolesti a únavy při fyzické manipulaci s pacienty uvádí tabulka 3.

Nejfrekventovanější odpověď u obou položek byla odpověď „často“, v případě únavy 41,7 % a u bolesti se jednalo o 30,2 %. V problematice bolesti popisovaly sestry místa její lokalizace nejčastěji v bederní oblasti (68,8 %), v křížové oblasti 52,1 % a krční páteř byla označena 40,6 % (tab. 4).

Kromě popisu výše uvedených výsledků byly posuzovány statisticky významné souvislosti subjektivně vnímané únavy a bolesti pracujících sester při fyzické manipulaci. Při analýze dat byla prokázána statisticky významná souvislost fyzické únavy po službě a spokojenosti s počtem sester na směně (p < 0,001) (tab. 5). Pocitem únavy trpí častěji sestry, které nejsou spokojené s počtem sester ve směně (73,8 %).

Frekvence pocitu fyzické únavy se lišila podle počtu pacientů, se kterými bylo manipulováno (p < 0,01). Pocit fyzické únavy stoupal úměrně s počtem manipulovaných pacientů. Pocit únavy vyjádřilo 37 % sester, které manipulují s více než 10 pacienty za směnu (tab. 6).

Tabulka 7 znázorňuje souvislost pocitů únavy a bolesti (p < 0,001). Sestry, které vnímají bolest v důsledku FM, častěji verbalizovaly projevy únavy (53,7 %).

Další proměnnou, která má vliv na pocit únavy, je manipulace s nesoběstačným pacientem (tab. 8). Platí, že respondenti, kteří zmiňují, že pociťují po službě fyzickou únavu významně častěji, uvádějí, že provádějí FM s nesoběstačným pacientem při každé směně, popř. denně (p < 0,001). Pocit únavy zde verbalizovalo 87 % sester, které uvedly, že denně manipulují s nesoběstačným pacientem.

Dále byla prokázána statisticky významná souvislost mezi pocitem fyzické únavy po službě a mírou spolupráce pacientů při FM (tab. 9).

Platí, že respondenti při FM s nespolupracujícími pacienty uvádějí, že pociťují po službě fyzickou únavu významně častěji (p < 0,05).

Oproti tomu, na základě posouzení souvislosti mezi fyzickou únavou a délkou praxe sester u lůžka a fyzickou únavou a druhem oddělení, nebyly prokázány statisticky významné souvislosti.

Ve výzkumném šetření nás zajímala i souvislost mezi bolestí kosterněsvalového systému u sester a věkem, počtem a soběstačností pacientů při FM. V případě bolesti kosterněsvalového systému sester a jejich věkem statisticky významná souvislost nebyla prokázána. Avšak statisticky významná souvislost byla prokázána mezi výskytem bolesti kosterněsvalového systému a počtem pacientů, se kterými sestry fyzicky manipulují (p < 0,01) (tab. 10).

Platí, že respondenti manipulující s nižším počtem pacientů během směny pociťují ve významně menší míře bolest kosterně-svalového systému. Vždy bolest pociťují sestry (32,4 %), které manipulují s více než 10 pacienty při směně.

Také byla prokázána statisticky významná souvislost mezi vnímáním bolesti kosterněsvalového systému a FM s nesoběstačným pacientem. Sestry (37, 100 %), manipulující častěji s nesoběstačným pacientem, pociťují bolest kosterněsvalového systému ve významně vyšší míře (p < 0,001) (tab. 11).

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi výskytem bolesti kosterněsvalového systému a spoluprací pacientů při FM. Platí, že respondenti, manipulující se spolupracujícími pacienty, pociťují bolesti kosterněsvalového systému ve významně menší míře (p < 0,05) – tab. 12.

DISKUSE

Fyzická manipulace je nedílnou součástí ošetřovatelské péče. V praxi se jedná nejčastěji o zvedání, přemisťování, podporu mobility pacientů aj. Sestry účastnící se našeho výzkumu zmiňovaly jako fyzickou manipulaci ve více než 90 % posun pacienta v lůžku, otáčení pacienta v lůžku, posazování pacienta v lůžku. Wanless [13] zmiňuje, že činnosti, které vykonávají zdravotničtí pracovníci při FM, vyžadují ve velké míře ohýbání zad, ohýbání paží a nohou a tahání a tlačení pacientů.

Ruční manipulace s pacienty je považována za jeden z nejrizikovějších faktorů podílejících se na úrazech mezi zdravotnickými pracovníky způsobené nadměrnou námahou [7]. Používání nebezpečných a nesprávných technik při ruční manipulaci, tzn. zvedání, podpora mobility pacientů, nesprávné držení těla a přemisťování pacienta či jiných příliš těžkých břemen pro jednu osobu, může způsobit řadu poranění kosterněsvalového aparátu, k nimž dochází při FM. K těmto poraněním řadíme vyvrtnutí, namožení svalů, poškození vazů nebo šlach, poškození meziobratlové ploténky a nervů, vznik břišní kýly a jiné [10]. Při poranění v souvislosti s FM se mohou objevovat doprovodné projevy, jako je např. bolest a únava. Z tohoto důvodu nás zajímalo, zda zdravotnický personál některý z těchto zmiňovaných projevů při FM uvádí. V naší studii více než polovina dotázaných sester lokalizovala bolesti v bederní, křížové oblasti i krční oblasti páteře. Ve studii Gilchrista a Pokorné [3] zjistili, že bederní část zad byla nejčastěji hlášenou bolestivou oblastí těla, dále následovala bolest krční páteře, ramen a horní části zad. Laštovková et al. [5] uvádějí, že úrazy a nemoci bederní páteře neuznává Ústav zdravotnictví a informací České republiky za nemoci z povolání. V České republice není považován výskyt bolestí zad, související s výkonem zdravotnické profese za nemoc z povolání a není evidován počet postižení pohybového aparátu u sester [3], přestože se vyskytuje vysoké riziko muskuloskeletálních poruch při manipulaci s pacientem a jsou velkým problémem mezi zdravotnickým personálem na celém světě. Dawis a Kotowski [2] na základě komplexní zprávy o přezkoumaných 132 studiích uskutečněných za posledních 30 let se zmiňují o prevalenci muskulosketálních poruch u zdravotnických pracovníků. Uvádějí průměrnou roční míru prevalence u bolesti dolní části zad 55 %, u bolesti ramen 44 %, u bolesti krku 42 %, 26 % u bolesti horních končetin a 36 % u bolesti dolních končetin. V našem výzkumu v nejvyšší míře určovaly sestry v 68,8 % bolest v bederní oblasti páteře, bolest v křížové oblasti v 52,1 %, bolest krční páteře v 40,6 %.

V souvislosti s využitím nebezpečných technik při manipulaci s pacientem může docházet nejen k poranění pohybového aparátu, ale i ke zvýšené únavě sester, a to se může podílet na ovlivnění schopnosti vykonávat profesi, na snížení kvality jejich života a také může dojít až k ukončení kariéry [10].

Lze se domnívat, že při fyzické manipulaci s pacientem doprovázející bolest i únava souvisí s frekvencí jednotlivých činností sester. Omura et al. [8] popisují, že jedním z důvodů vyšší frekvence činností při FM je nutnost polohování pacienta v lůžku nejméně jednou za 2 hodiny z důvodu prevence vzniku dekubitů a dalších nežádoucích účinků, spojených s imobilitou pacientů.

Vzhledem k námi zkoumaným aspektům, které doprovázejí fyzickou manipulaci sester s pacienty, je důležité, aby tato manipulace byla prováděna ze strany sester bezpečně (nejen z pohledu pacienta, ale i sestry) a za využití pomůcek, které má dané pracoviště k dispozici [1].

ZÁVĚR

Ze získaných výsledků je patrné, že mezi hlavní determinanty pocitů únavy i bolesti související s FM patří stav pacienta, především jeho soběstačnost. Vzhledem k tomu, že nejvyšší prevalence bolestí dolní části zad se vyskytuje u zdravotnického personálu nejvíce u sester, je důležité, aby byla fyzická manipulace sledována i ze strany managementu zdravotnických zařízení, aby sestry byly podporovány ve správných postupech při provádění fyzické manipulace a používání pomůcek usnadňujících fyzickou manipulaci s pacienty. Toto vše by mohlo mít u sester pozitivní vliv na snižování počtu nemocí z povolání, jejich absencí v zaměstnání a předčasného odchodu do důchodu v rámci výkonu zdravotnické profese.

Do redakce došlo dne 13. 1. 2022.

Do tisku přijato dne 2. 2. 2022.

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Drahomíra Filausová, Ph.D.

Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

J. Boreckého 1167/27

370 11 České Budějovice

e-mail: filausov@zsf.jcu.cz