Strategie léčby nádorů hrudní stěny a naše zkušenosti
Strategie léčby nádorů hrudní stěny a naše zkušenosti
Úvod:
Jedinou kurativní metodou v léčbě tumorů hrudní stěny (primárních či sekundárních) zůstává navzdory veškerému pokroku v onkologické léčbě stále chirurgická radikální resekce. Na léčbě mnoha nádorů hrudní stěny v závislosti na lokalizaci tumoru participuje plastický chirurg a eventuálně neurochirurg. Cílem naší práce bylo zjistit co možná nejoptimálnější chirurgický postup v léčbě tumorů hrudní stěny v závislosti na počtu komplikací. Sledovali jsme histologickou povahu jednotlivých tumorů, délku hospitalizace, věk, perioperační mortalitu a morbiditu. Dalším neméně důležitým sledovaným parametrem, byl rozdíl v přežívání mezi jednotlivými skupinami maligních nádorů (primární hrudní nádory versus sekundární -plicní nádory infiltrující hrudní stěnu).
Metody:
Na I. chirurgické klinice lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci v letech 2006−2012 podstoupilo resekci hrudní stěny pro primární či sekundární nádor celkem 57 pacientů. V tomto souboru byly sledovány následující parametry: histopatologický typ nádoru, pohlaví, věk počet resekovaných žeber nebo plochu resekce sterna, typ rekonstrukce hrudní stěny, délka umělé plicní ventilace, pooperační komplikace, délka hospitalizace, perioperační morbidita a mortalita a délka přežívání pacientů u maligních nádorů.
Výsledky:
57 pacientů (39 mužů a 18 žen) ve věku od 16 do 86 let podstoupilo resekci hrudní stěny pro primární tumor v 51% a pro sekundární tumor v 49 %. Resekce nejméně jednoho žebra nebo parciální resekce sterna byla provedena u každého pacienta. Rekonstrukce s použitím síťky u 22 pacientů, u 10 byla kryta svalovým lalokem. Pooperační komplikace se objevily u 10 pacientů (17,5 %)-nejčastěji infekce rány, pneumotorax a fluidothorax. V časném pooperačním období bylo zaznamenáno jedno úmrtí na rozvinutý ARDS (acute respiratory distress syndrom).
Závěr:
Tumory hrudní stěny patří vzhledem k nízkému výskytu k vzácným diagnózám. Je nutno dodržovat základní principy jejich léčby, proto by operace těchto nádorů měla být soustředěna do center. Vždy před operací by měla být stanovena diagnóza pomocí biopsie a vyloučena generalizace onemocnění, nejlépe pomocí PET/CT. Nejdůležitější pro úspěšnou léčbu je zkušenost a mezioborová spolupráce celého týmu, který se podílí na léčbě tumorů hrudní stěny, tím pádem lze docílit minima komplikací, nízké mortality a morbidity, což potvrzují výsledky našeho souboru pacientů.
Klíčová slova:
tumory hrudní stěny − rekonstrukce hrudní stěny − resekce sterna − léčba tumorů hrudní stěny − chondrom
Autoři:
J. Chudacek 1; T. Bohanes 1; M. Szkorupa 1; J. Klein 1; M. Stasek 1; B. Zalesak 2; D. Stehlik 2; F. Ctvrtlík 3; C. Neoral 1
Působiště autorů:
The 1st Dep. of Surgery, Palacký University Teaching Hospital Olomouc
Department Head: prof. C. Neoral, M. D., CSc.
1; Department of Plastic Surgery, Palacký University Teaching Hospital Olomouc
Department Head: MUDr. B. Zálešák, Ph. D
2; Department of Radiology, Palacký University Teaching Hospital Olomouc
Department Head: prof. MUDr. M. Heřman, Ph. D
3
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2015, roč. 94, č. 1, s. 17-23.
Kategorie:
Original articles
Souhrn
Úvod:
Jedinou kurativní metodou v léčbě tumorů hrudní stěny (primárních či sekundárních) zůstává navzdory veškerému pokroku v onkologické léčbě stále chirurgická radikální resekce. Na léčbě mnoha nádorů hrudní stěny v závislosti na lokalizaci tumoru participuje plastický chirurg a eventuálně neurochirurg. Cílem naší práce bylo zjistit co možná nejoptimálnější chirurgický postup v léčbě tumorů hrudní stěny v závislosti na počtu komplikací. Sledovali jsme histologickou povahu jednotlivých tumorů, délku hospitalizace, věk, perioperační mortalitu a morbiditu. Dalším neméně důležitým sledovaným parametrem, byl rozdíl v přežívání mezi jednotlivými skupinami maligních nádorů (primární hrudní nádory versus sekundární -plicní nádory infiltrující hrudní stěnu).
Metody:
Na I. chirurgické klinice lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci v letech 2006−2012 podstoupilo resekci hrudní stěny pro primární či sekundární nádor celkem 57 pacientů. V tomto souboru byly sledovány následující parametry: histopatologický typ nádoru, pohlaví, věk počet resekovaných žeber nebo plochu resekce sterna, typ rekonstrukce hrudní stěny, délka umělé plicní ventilace, pooperační komplikace, délka hospitalizace, perioperační morbidita a mortalita a délka přežívání pacientů u maligních nádorů.
Výsledky:
57 pacientů (39 mužů a 18 žen) ve věku od 16 do 86 let podstoupilo resekci hrudní stěny pro primární tumor v 51% a pro sekundární tumor v 49 %. Resekce nejméně jednoho žebra nebo parciální resekce sterna byla provedena u každého pacienta. Rekonstrukce s použitím síťky u 22 pacientů, u 10 byla kryta svalovým lalokem. Pooperační komplikace se objevily u 10 pacientů (17,5 %)-nejčastěji infekce rány, pneumotorax a fluidothorax. V časném pooperačním období bylo zaznamenáno jedno úmrtí na rozvinutý ARDS (acute respiratory distress syndrom).
Závěr:
Tumory hrudní stěny patří vzhledem k nízkému výskytu k vzácným diagnózám. Je nutno dodržovat základní principy jejich léčby, proto by operace těchto nádorů měla být soustředěna do center. Vždy před operací by měla být stanovena diagnóza pomocí biopsie a vyloučena generalizace onemocnění, nejlépe pomocí PET/CT. Nejdůležitější pro úspěšnou léčbu je zkušenost a mezioborová spolupráce celého týmu, který se podílí na léčbě tumorů hrudní stěny, tím pádem lze docílit minima komplikací, nízké mortality a morbidity, což potvrzují výsledky našeho souboru pacientů.
Klíčová slova:
tumory hrudní stěny − rekonstrukce hrudní stěny − resekce sterna − léčba tumorů hrudní stěny − chondrom
Zdroje
1. Martini N, McCormack PM, Bains MS. Chest wall tumors: clinical results of treatment. In.: Grillo HC, Eschapasse H, eds. International trends in general Thoracic Surgery. Vol 2. Major challenges. Philadelphia, Saunders 1987:285.
2. Weyant MJ, Bains MS, Venkatraman E, Downey RJ, Park BJ, et al. Results of chest wall resection and reconstruction with and without rigid prosthesis. Ann Thorac Surg 2006;81:279−85.
3. Athanassiadi K, Kalavrouziotis G, Rondogianni D, Loutsidis A, Hatzimichalis A, et al. Primary Chets wall tumors: early and long-term results of surgica treatment. Eur J Cardiothorac Surg 2001;19:589−93.
4. Weber DJ, Coleman JJ, Kesler KA. Refractory bleeding from a chest wall sarcoma: a rare indication for palliative resection. J Cardiothorac Surg [serial on the Internet]. 2013;8:82. Available from: http://www.cardiothoracicsurgery.org/content/8/1/82.
5. Hsu PK, Hsu HS, Lee HC, Hsieh CC, Wu YC, et al. Management of primary chest wall tumors: 14 years clinical experience. J Chin Med Assoc 2006;69:377−82.
6. Marulli G, Duranti L, Cardillo G, Luzzi L, Carbone L, et al. Primary chest wall chondrosarcomas: results of surgical resection and analysis of prognostic factors. Eur J Cardiothorac Surg 2014;45:194−201.
7. Jedlička V, Vlček P, Veselý J, Veverková L, Čapov I, et al. Resekce a rekonstrukce hrudní stěny pro primární či metastatické nádorové onemocnění. Acta Chir Orthop Traumatol Cech 2011;78:361−6.
8. Gonfiotti A, Santini PF, Campanacci D, Innocenti M, Ferrarello S, et al. Malignant primary chest-wall tumours: techniques of reconstruction and survival. Eur J Cardiothoracic Surg 2010;38:39−45.
9. Sylvin EA, Kucharczuk JC. Chest wall mass. ACS Surgery [serial on the Internet] 2013. Available from: http://acssurgery.com/acssurgery/secured/payPerAdd.action?chapterId=part04_ch03.
10. Shah AA, D´Amico TA. Primary chest wall tumors. J Am Coll Surg 2010;210:360−366.
11. Pfannschmidt J, Geisbüsch P, Muley T, Hoffmann H, Dienemann H. Surgical resection of secondary chest wall tumors. Thorac Cardiovascular Surg 2005;53:234−9.
12. Incarbone M, Pastorino U. Surgical treatment of chest wall tumors. World J Surg 2001;25:218−30.
13. Klein J. Chirurgie karcinomu plic. 1. vyd. Praha, Grada Publishing 2006.
14. Aghajanzadeh M, Alavy A, Taskindos M, Pourrasouly Z, Aghajanzadeh G, et al. Results of chest wall resection and reconstruction in 162 patients with benign and malignant chest wall disease. J Thorac Dis 2010;2:81–5.
15. Chapelier A, Fadel E, Macchiarini P. Factors affecting long-term survival after en-bloc resection of lung cancer invading the chest wall. Eur J Cardiothorac Surg 2000;8:513−8.
16. Piehler JM, Pairolero PC, Weiland LH, Offord KP, Payne WS, et al. Bronchogenic carcinoma with chest wall invasion: factors affecting survival folowing en bloc resection. Ann Thorac Surg 1982, 34:684−91.
17. Deschamps C, Tirnaksiz BM, Darbandi R. Early and long-term results of prosthetic chest wall reconstruction. J Thorac Cardiovasc Surg 1999;117:588−92.
18. Aranda JL, Varela G, Benito P, Juan A. Donor cryopreserved rib allografts for chest wall reconstruction. Interact Cardiovasc Thorac Surg 2008;7:858−60.
19. Tansini I. Sopra il mio nuovo processo di amputazione della mammella. Gazz Med Ital Torino 1906;57:141−3.
20. McCormack P, Bains MS, Beattie EJ Jr, Martini N. New trends in skeletal reconstruction after resection of chest wall tumors. Ann Thorac Surg 1981;31:45−52.
21. Larson DL, McMuertery MJ, Howe HJ, Irish CE. Major chest wall reconstruction after chest wall irradiation. Cancer 1982;49:1286−91.
22. van Geel AN, Vouters WJM, Lans TE, et al. Chest wall resection for adult soft tissue sarcomas and chondrosarcomas: Analysis of prognostic factors. Worl J Surg 2011;35:63−9.
Štítky
Surgery Orthopaedics Trauma surgeryČlánok vyšiel v časopise
Perspectives in Surgery
2015 Číslo 1
- Spasmolytic Effect of Metamizole
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
- Metamizole in perioperative treatment in children under 14 years – results of a questionnaire survey from practice
Najčítanejšie v tomto čísle
- Phyllodes breast tumors
- Strategies of treatment of chest wall tumors and our experience
- Intramural haematoma of the oesophagus – a case report and literature review
- Swimming pool suction injury: etiology, profylaxis and management