#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Riziko biochemické recidivy u pacientů s pozitivním okrajem po radikální prostatektomii


Risk of biochemical recurrence in patients with a positive surgical margin after radical prostatectomy

Introduction: Serum prostate specific antigen (PSA) is an irreplaceable marker in the detection and follow-up of patients with prostate cancer. In our analysis we addressed factors that could indicate the likelihood of biochemical recurrence (BCR) early after radical prostatectomy. We mainly focused on the positive surgical margin (R1).

Methods: Retrospective evaluation and analysis of the database of patients with prostate cancer after radical prostatectomy from 2001 to 2019. In total 1529 patients were enrolled in the study. The median follow-up was 48 months. The age of the patients ranged from 49 to 76 years. We used pre-operative PSA values, and the monitoring of the dynamics of 3rd generation PSA progression (detection limit 0.003 ng/ml) at month 1 and month 3 after surgery and then in 3-month intervals. We monitored the surgical margin positivity (R0 negative, R1 positive) and the Gleason score (GS) based on histological samples and we analysed the relationship to biochemical recurrence of the disease.

Results: The pre-operative PSA value did not show a direct relationship to the R1 risk. Patient values in the groups R1 and R0 differed only by 1.159 ng/ml (p=NS). The 3rd generation PSA value at month 1 after surgery was 50.82% higher in R1 patients (p>0.001). 50% of patients with R1 (29.5% patients of the total) did develop BCR during the follow-up period, while in patients with R0 (70.5% patients of the total) this proportion was 30% (p>0.001). Among those with GS 6−7, 47% developed BCR. The GS 8−10 group relapsed in 75% of the cases (p>0.001).

Conclusion: According to our analysis 33% of the patients reached the stage of biochemical recurrence. We demonstrated a direct dependency between the risk of recurrence and the final Gleason score. The presence of R1 should not be viewed as a direct indication for adjuvant radiotherapy.

Keywords:

Radical prostatectomy – positive surgical margin – biochemical recurrence


Autori: T. Zdobinská;  L. Jarolím;  V. Novák;  J. Do Carmo;  O. Příman;  Š. Veselý;  M. Babjuk
Pôsobisko autorov: Urologická klinika 2. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2022, roč. 101, č. 3, s. 129-133.
Kategória: Original articles
doi: https://doi.org/10.33699/PIS.2022.101.3.129–133

Súhrn

Úvod: Sérový prostatický specifický antigen (PSA) je nenahraditelný marker v detekci i v dalším sledování pacientů s karcinomem prostaty. V naší analýze se věnujeme faktorům, které by mohly poukázat na pravděpodobnost recidivy časně po radikální prostatektomii. Zabýváme se především pozitivním chirurgickým okrajem (R1).

Metody: Retrospektivní hodnocení a analýza databáze pacientů s karcinomem prostaty po radikální prostatektomii od roku 2001 do roku 2019. Celkem se studie účastnilo 1529 pacientů, střední doba sledování byla 48 měsíců, věk pacientů byl od 49 do 76 let. Využili jsme předoperační hodnoty PSA, sledování dynamiky vývoje PSA 3. generace (detekční limit 0,003 ng/ml) po operaci v intervalech 1. měsíc po operaci, 3. měsíc po operaci a dále v 3 měsíčních intervalech. Sledovali jsme pozitivitu chirurgického resekčního okraje (R0 negativní, R1 pozitivní) a Gleason skóre (GS) z histologického preparátu a analyzovali vztah k biochemické recidivě onemocnění.

Výsledky: Hodnota PSA před operací neprokázala přímou souvislost s rizikem R1. Hodnoty pacientů skupiny R1 a R0 se lišily pouze o 1,159 ng/ml (p=NS). Hodnota PSA 3. generace 1. měsíc od operace byla u pacientů skupiny R1 o 50,82 % vyšší (p>0,001). 50 % pacientů s R1, kterých bylo celkem 29,5 %, po dobu sledování dosáhlo BCR, zatímco u pacientů s R0, kterých bylo celkem 70,5 %, bylo toto zastoupení 30 % (p>0,001). Skupina pacientů GS 6–7 dosáhla BCR z 47 %. Skupina s GS 8–10 recidivovala v 75 % případů (p>0,001).

Závěr: Stadia biochemické recidivy dle naší analýzy dosáhlo 33 % pacientů. Riziko recidivy jsme prokázali v přímé závislosti závěrečného Gleason skóre. Přítomnost R1 by neměla být přímou indikací k adjuvantní radioterapii.

Klíčová slova:

radikální prostatektomie – pozitivní chirurgický okraj – biochemická recidiva

ÚVOD

Karcinom prostaty je časté nádorové onemocnění známé pomalou progresí a pomalejším metastatickým šířením. Sérový prostatický specifický antigen (PSA) velmi přispěl k časné diagnostice a screeningu tohoto nádorového onemocnění. Velký přínos tohoto markeru sledujeme i pooperačně, kdy pomáhá časně zachytit recidivu onemocnění [1,2].

V této analýze se snažíme poukázat na dílčí faktory predikce recidivy a jejich skutečnou váhu v dalším vývoji onemocnění. Radikální prostatektomie je zlatým standardem terapie nepokročilého karcinomu prostaty. Specializujeme se ve sledování právě proto na soubor pacientů, kteří podstoupili radikální prostatektomii, a jako hlavní predikční faktor recidivy jsme zvolili pro tuto analýzu pozitivní chirurgický okraj [3].

METODY

Retrospektivní hodnocení a analýza výsledků databáze dlouhodobě sledovaných pacientů s karcinomem prostaty po radikální prostatektomii. Do studie bylo zahrnuto celkem 1529 pacientů se střední dobou sledování 48 měsíců. Nejkratší doba sledování byla 6 měsíců, nejdelší doba sledování 102 měsíců. Databáze pokrývá pacienty od ledna roku 2001 do prosince roku 2019.

Frekvence distribuce pacientů dle TNM klasifikace byla nejpočetnější v T1c stadiu (51 %), dále v T2 stadiu (42 %), T3 bylo v nejnižším zastoupení (7 %).

Pacienti byli operování metodou otevřené radikální prostatektomie, laparoskopické prostatektomie a roboticky asistované radikální prostatektomie. Sledovaní pacienti byli ve věku 49 až 76 let.

Studie je zaměřena na matematické modelování kalkulace predikčních faktorů k předpovědi rizika recidivy. K těmto účelům jsme využili hodnoty předoperační hodnoty PSA, sledování dynamiky vývoje PSA 3. generace (detekční limit 0,003 ng/ml) po operaci v intervalech 1. měsíc po operaci, 3. měsíc po operaci a dále v 3 měsíčních intervalech. Hodnoty PSA byly hodnoceny v rámci jediné laboratoře. Dále jsme sledovali pozitivitu chirurgického resekčního okraje (R0 negativní, R1 pozitivní), hodnotu finálního Gleason skóre (GS) z histologického preparátu. R1 i závěrečné GS bylo hodnoceno v rámci jediné kliniky patologie. Díky dlouhodobému sledování pacientů taktéž započítáváme biochemickou recidivu (BCR) onemocnění a eventuální prodělanou adjuvantní terapii.

Statistická analýza byla pořízena programem JMP 6 (SAS institute, Cary, NC, USA). Studie byla před zahájením schválena etickou komisí.

VÝSLEDKY

V našem souboru pacientů od roku 2001 do roku 2019 bylo celkem 1529 pacientů, z nichž 29,5 % mělo histologický preparát patologem označen jako R1, tedy pozitivní resekční okraj. Pokud porovnáme jednotlivé skupiny těchto pacientů dle Gleason skóre (Graf 1 Přítomnost R1 dle Gleason skóre), nejvyšší zastoupení pozitivního okraje z celé skupiny operovaných měli pacienti s GS 7 (52,7 % R1) a s GS 6 (21,1 % R1). Hodnota je dána nejčastěji operovanou skupinou pacientů s GS 6−7. Pokud se na graf podíváme blíže, je patrné, že riziko R1 je nejnižší u skupiny s GS 6, u vyššího GS je riziko R1 větší. U GS 8 mělo pozitivní okraj 40,8 % pacientů, zatímco ze zmiňované skupiny GS 6 to bylo 21,1 % operovaných.

Graf 1. Přítomnost R1 dle Gleason skóre na celkovém počtu pacientů
Graph 1: Presence of R1 according to Gleason score in the total number of patients
Přítomnost R1 dle Gleason skóre na celkovém počtu
pacientů<br>
Graph 1: Presence of R1 according to Gleason score in the
total number of patients

Hodnota PSA před operací neprokázala přímou souvislost s rizikem pozitivního chirurgického okraje (Graf 2 Vztah předoperační hodnoty PSA k následující pozitivitě resekčního okraje). Hodnoty pacientů skupiny R0 s R1 se lišily pouze o 1,159 mg/ml (p=NS). Pacienti R0 měli PSA předoperačně v průměru 10,337 ng/ml, zatímco pacienti s R1 měli PSA v průměru 11,216 ng/ml. Rozdílem je 7,84 % hodnoty.

Graf 2. Vztah předoperační hodnoty PSA k následující pozitivitě resekčního okraje (p=NS)
Graph 2: Relationship between pre-operative PSA value and subsequent positivity of the resection margin (p=NS)
Vztah předoperační hodnoty PSA k následující pozitivitě
resekčního okraje (p=NS)<br>
Graph 2: Relationship between pre-operative PSA value
and subsequent positivity of the resection margin (p=NS)

Vztah pooperační hodnoty PSA 3. generace ale již jistě souvislost s R1 má (Graf 3 Vztah hodnoty PSA 3. generace 1. měsíc po operaci při prokázané pozitivitě resekčního okraje). Zatímco pacienti s R0 měli 1. měsíc po operaci hodnotu PSA 3. generace v průměru 0,181 ng/ ml, pacienti s R1 měli průměrně 0,368 ng/ml. Rozdíl hodnoty je tedy o 50,82 %.

Graf 3. Vztah hodnoty PSA 3. generace 1. měsíc po operaci při prokázané pozitivitě resekčního okraje (p>0,001)
Graph 3: Relation of the 3rd generation PSA value 1 month after surgery with proven positivity of the resection margin (p>0.001)
Vztah hodnoty PSA 3. generace 1. měsíc po operaci
při prokázané pozitivitě resekčního okraje (p>0,001)<br>
Graph 3: Relation of the 3rd generation PSA value 1 month
after surgery with proven positivity of the resection margin
(p>0.001)

Ve skupině pacientů R1 při porovnání hodnot PSA 3. generace 1. měsíc po operaci vychází možná predikce budoucí BCR (Graf 4 Vztah hodnoty PSA 3. generace u R1 pacientů 1. měsíc po operaci ke vztahu k BCR v době dispenzarizace). Pacienti R1 s BCR v době dispenzarizace měli hodnotu PSA 3. generace v průměru 0,361 ng/ml, zatímco pacienti BCR free měli v průměru 0,052 ng/ml.

Graf 4. Vztah hodnoty PSA 3. generace u R1 pacientů 1. měsíc po operaci ke vztahu k BCR v době dispenzarizace (p<0,001)
Graph 4: Relation of the 3rd generation PSA value in R1 patients 1 month after surgery with respect to BCR at the time of discharge (p<0.001)
Vztah hodnoty PSA 3. generace u R1 pacientů
1. měsíc po operaci ke vztahu k BCR v době dispenzarizace
(p<0,001)<br>
Graph 4: Relation of the 3rd generation PSA value in R1 patients
1 month after surgery with respect to BCR at the
time of discharge (p<0.001)

Pozitivita chirurgického okraje ale ne vždy jistě znamená reziduální tkáň nádorového procesu (Graf 5 Procentuální zastoupení BCR dle pozitivity resekčního okraje). Pokud porovnáme skupinu pacientů s R1, což v tomto případě bylo celkem 360 pacientů v časovém období od roku 2004 do roku 2019, 50 % z nich dospělo do stadia BCR. Zbývajícím 50 % onemocnění po dobu sledování nerecidivovalo. Pacienti s R0 měli BCR v 30 % případů v době sledování a 70 % z nich zůstalo v remisi onemocnění.

Graf 5. Procentuální zastoupení BCR dle pozitivity resekčního okraje (p>0,001)
Graph 5: BCR percentage according to resection margin positivity (p>0.001)
Procentuální zastoupení BCR dle pozitivity resekčního
okraje (p>0,001)<br>
Graph 5: BCR percentage according to resection margin
positivity (p>0.001)

Důležitým prognostickým faktorem je jistě Gleason skóre karcinomu prostaty. Dle výsledného GS vyoperovaných preparátů lze odhadovat riziko recidivy onemocnění (Graf 6 Procentuální zastoupení BCR dle Gleason skóre). Při rozdělení pacientů do skupin na GS od 6 do 7 získáme skupinu pacientů s méně rizikovým karcinomem prostaty, kdy do stadia BCR dospělo 47 % pacientů za sledované období. Ve skupině GS od 8 do 10 je riziko BCR velmi vysoké, BCR nastala u 75 % pacientů.

Graf 6. Procentuální zastoupení BCR dle Gleason skóre (p>0,001)
Graph 6: BCR percentage according to Gleason score (p>0.001)
Procentuální zastoupení BCR dle Gleason skóre
(p>0,001)<br>
Graph 6: BCR percentage according to Gleason score
(p>0.001)

DISKUZE

Radikální prostatektomie je zlatým standardem terapie lokalizovaného karcinomu prostaty. Vývojem operačních technik od otevřené přes laparoskopickou po novodobou roboticky asistovanou se zvýšily pozitivní funkční výsledky operativy stran erektilní funkce či močové kontinence. Nynější operační postupy jsou jistě šetrnější k funkčním výsledkům při zachování výborného onkologického výsledku. Robotická operativa umožňuje volit variantu nervy šetřící metody při méně rizikových karcinomech prostaty, čímž zachováme funkční kvalitu života pacienta. Nevýhodou naší studie je retrospektivní analýza zahrnující tři různé operační metody radikální prostatektomie. Operace byly provedeny různými operatéry v různém časovém období v rámci jedné instituce. Operace také byly provedeny s různou radikalitou dle předoperační hodnoty GS z odebrané biopsie. Výhodou naší studie je objemná databáze pacientů s dlouhodobým sledováním.

Pacienti s lokalizovaným nádorem prostaty po radikální prostatektomii bez pozitivního chirurgického okraje a s negativními lymfatickými uzlinami se zdají jako ideální kandidáti k doživotní remisi. U více než třetiny operovaných pacientů ale dojde k recidivě onemocnění.

Pozitivní chirurgický okraj, tedy přítomnost nádorové tkáně v okraji resekátu, se od nepaměti považuje se vysoké riziko recidivy nádorového onemocnění. V minulosti R1 byl dokonce indikací k postoperační radioterapii bez váhání. Postupně se studiemi zmenšoval okruh indikovaných pacientů k adjuvantní terapii [4]. V posledních studiích se ale nepotvrzuje jistá recidiva onemocnění při R1 [1,5,6,7,8,9].

Pozitivita chirurgického okraje se dle výzkumů v dnešní době pohybuje mezi 11−40 % operovaných pacientů po radikální prostatektomii [1,9]. U většiny z těchto pacientů k recidivě onemocnění po dobu sledování nedošlo [1,9]. Z našich výsledků by 50 % pacientů s R1 bylo vystaveno rizikům radiačního záření zbytečně, pokud by R1 byl jasnou indikací k adjuvantní radioterapii.

Z naší analýzy se riziko recidivy onemocnění pacientů s R1 a R0 liší o 20 %. V některých studiích je rozdíl těchto dvou skupin např. i jen o 12 % [5, 6] či 16 % [7]. V kontrastu je ale analýza, kde BCR nastala při R1 až u 64 % sledovaných pacientů a rozdíl s kontrolní skupinou R0 byl o 42 % [10], tato analýza ale byla kalkulována pouze na 121 pacientech.

Existuje mnoho variant vysvětlení, proč R1 ne vždy znamená jistou reziduální nádorovou tkáň v operačním poli a nedojde vždy k recidivě onemocnění. Jednou z možností je, že reziduální nádorová tkáň je zničena ischemií, elektrokoagulací při resekci a následnou fibrotizací [2]. Dalším vysvětlením také může být poškození zdravé tkáně okraje při neopatrné manipulaci s resekátem [1,9]. Jistě je na místě i myšlenka zkušenosti patologa hodnotícího histologický preparát. Kontrastem je fakt, že zkušenost patologa přímo souvisí s odečtenou pozitivitou chirurgického okraje, a to čím je patolog zkušenější, tím častěji hodnotí preparát jako R1 [11].

Kromě lokální pokročilosti nádorového onemocnění jistě zvyšuje pravděpodobnost R1 také tělesná konstituce pacienta a předchozí operační výkony v dutině břišní. Vyšší BMI pacienta přímo souvisí s rizikem R1 [11], ale neprokázalo se jako riziko budoucí BCR [12].

Po radikální prostatektomii rapidně klesne hladina sérového PSA. Klesne obvykle na setiny hodnot 14. den po operaci a na tisíciny hodnot 30. den po operaci. Všeobecné doporučení je pokles téměř k hodnotě od 0 do 3 měsíců po operaci [1]. Pooperační dynamika a charakter vývoje hladiny PSA značí riziko progrese onemocnění, či R1 se skutečnou reziduální nádorovou tkání, nebo i riziko již probíhajícího metastatického procesu. Pooperační hladina PSA vyšla signifikantní i v naší analýze, a to konkrétně měsíc od prodělané radikální prostatektomie. Hladina PSA se u pacientů skupiny s R1 a skupiny s R0 lišila v průměru o 50,82 %. Pouze 1 z 16 pacientů dosahující hodnoty PSA v tomto měsíci <0,01 ng/ml dosáhne BCR [1]. Kdy přesně je ale hodnota PSA varovná pro následnou budoucí BCR, nadále zůstává otázkou a bude jistě předmětem dalších studií. Z naší analýzy zatím vyplývá, že v 1. měsíci od operace měli pacienti s R1 a následnou BCR PSA 3. generace o 85,6 % vyšší než pacienti s R1 a BCR free.

Neprokázali jsme přímý vliv předoperační hodnoty PSA na pravděpodobnost R1 či BCR. Rozdíl hodnot byl pouze o 7,84 % hodnoty. Zatímco jiné studie považují předoperační PSA jako jednu z predikčních hodnot možného R1 [9], jiné souhlasí s naším výsledkem [8].

Většina studií se shoduje s naším závěrem přímé souvislosti pokročilosti GS s rizikem BCR, kdy se riziko výrazně zvýší od GS>7 [1,3,4,12,8].

Další faktory histologické povahy nádoru jako jeho perineurální propagace či apikální infiltrace nebyly potvrzeny jako rizikový faktor BCR [4,12]. Velmi rizikovou je infiltrace semenných váčků [4,8,12].

ZÁVĚR

Stadia BCR dle naší analýzy dosáhlo 33 % sledovaných pacientů. Riziko recidivy jsme prokázali v přímé závislosti na hodnotě GS. Přítomnost R1 by neměla být přímou indikací k adjuvantní radioterapii, jelikož dle našich výsledků 50 % těchto pacientů nedospělo do stadia klinické recidivy ani BCR.

Slibnou hodnotou k našim dalším studiím je rozdíl PSA 3. generace 1. měsíc po operaci u pacientů s BCR a BCR free ve skupině pacientů R1. Do budoucna by mohla tato hodnota pomoci odhadnout právě těch 50 % R1, kteří mají riziko budoucí BCR.

Seznam zkratek:

BCR                   – biochemická recidiva karcinomu prostaty, kdy je hodnota PSA≥0,2 ng/ml ve dvou po sobě jdoucích odběrech a narůstá

BCR free            – bez biochemické recidivy karcinomu prostaty

BMI                     – body mass index

GS                      – Gleason skóre, hodnocení karcinomu prostaty patologem na základě skórovacího systému atypie jednotlivých buněk, výsledné Gleason skóre je kombinací dvou hodnot

PSA                    – prostatický specifický antigen v séru PSA 3. generace – ultrasenzitivní prostatický specifický antigen v séru, detekční limit 0,003 ng/ml

R0                       – negativní chirurgický okraj, hranice nádoru jsou patrny v resekátu s okrajem zdravé tkáně

R1                       – pozitivní chirurgický okraj, hranice nádoru dosahuje resekční hranice, zdravá tkáň na okraji není přítomna TNM klasifikace

T1c                     – nehmatný per rectum, diagnostikován z punkční biopsie

T2                       – ohraničen na pouzdro

T3                       – šíření mimo pouzdro

Poděkování

Děkuji všem zúčastněným této studie, spoluautorům tohoto článku i recenzentům.

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.

MUDr. Tereza Zdobinská

Urologická klinika 2. LF UK a FN v Motole

V Úvalu 84

150 60 Praha 5

e-mail tereza.zdobinska@fnmotol.cz

ORCID ID 0000-0002-1436-4900


Zdroje

1 Vesely S, Jarolim L, Duskova K, et al. The use of early postoperative prostate-specific antigen to stratify risk in patients with positive surgical margins after radical prostatectomy. BMC Urology [online]. 2014;14(1). doi:10.1186/1471-2490-14-79.

2 Bott SRJ, Kirby RJ, et al. Avoidance and management of positive surgical margins before, during and after radical prostatectomy. Prostate Cancer and Prostatic Diseases [online]. 2002;5(4):252−263. doi:10.1038/sj.pcan.4500612.

3 Boorijan S, Tollefson M, Rangel L, et al. Clinicopathological predictors of systemic progression and prostate cancer mortality in patients with a positive surgical margin at radical prostatectomy. Prostate Cancer Prostatic Dis. 2012;15:56–62. doi:10.1038/pcan.2011.36.

4 Van der Kwast TH, Bolla M, Van Poppel H, et al. Identification of patients with prostate cancer who benefit from immediate postoperative radiotherapy: EORTC 22911. Journal of Clinical Oncology [online]. 2016;25(27):4178−4186. doi:10.1200/JCO.2006.10.4067.

5 Chen WM, Yang CR, Ou YC, et al. Clinical outcome of patients with stage T1a prostate cancer. J Chin Med Assoc. 2003 Apr;66(4):236−240.

6 Budäus L, Isbarn H, Eichelberg Ch, et al. Biochemical recurrence after radical prostatectomy: Multiplicative interaction between surgical margin status and pathological stage. Journal of Urology [online]. 2010;184(4):1341−1346. doi:10.1016/j.juro.2010.06.018.

7 Huri E, Aydogmus Z, Doluoglu OG, et al. Effect of positive surgical margins on biochemical failure, biochemical recurrence- free survival, and overall survival after radical prostatectomy: Median long-term results. The Kaohsiung Journal of Medical Sciences [online]. 2014;30(10):510−514. doi:10.1016/j. kjms.2014.04.001.

8 Xiang C, Liu X, Chen S, et al. Prediction of biochemical recurrence following radiotherapy among patients with persistent PSA after radical prostatectomy: A single-center experience. Urologia Internationalis [online]. 2018;101(1):47−55. doi:10.1159/000488536.

9 Eminaga O, Hinkelammert R, Titze U, et al. The presence of positive surgical margins in patients with organ-confined prostate cancer results in biochemical recurrence at a similar rate to that in patients with extracapsular extension and PSA≤10ng/ml. Urologic oncology: Seminars and original investigations [online]. 2014;32(1):e17-32.e25. doi:10.1016/j.urolonc. 2012.11.021.

10 Pfitzenmaier J, Pahernik S, Tremmel T, et al. Positive surgical margins after radical prostatectomy: do they have an impact on biochemical or clinical progression? BJU Int. 2008 Nov;102(10):1413−1418. doi:10.1111/j.1464-410X.2008.07791.x.

11 Tallman JE, Vignesh T. Packiam KE, et al. Influence of pathologist experience on positive surgical margins following radical prostatectomy. Urologic Oncology: Seminars and Original Investigations [online]. 2017;35(7):461.e1−461.e6. doi:10.1016/j.urolonc.2017.02.007.

12 Fouad A, Albisinni S, Henriet B, et al. Predictive factors associated with biochemical recurrence following radical prostatectomy for pathological T2 prostate cancer with negative surgical margins. Scandinavian Journal of Urology 2016;51(1):20−26. doi:10.1080/21681805 .2016.1263237.

Štítky
Surgery Orthopaedics Trauma surgery
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#