Očekávání rodiček versus nemocniční realita u plánovaného císařského řezu

Súhrn

Práce se věnuje možnostem volby typu anestezie (celková vs. regionální) u plánovaného císařského řezu z pohledu laického, tj. pohledu rodičky připravující se na tento operační výkon. Cílem práce bylo jednak vyhodnotit pomocí kvantitativní dotazníkové metody, nakolik předoperační představy rodiček o celém perioperačním průběhu císařského řezu následně odpovídaly nemocniční realitě, jednak zjistit informační zdroje, z nichž těhotné čerpají, a co ovlivňuje jejich rozhodnutí o volbě anestezie, včetně vyhodnocení objektivnosti a validity zdrojů i získaných informací. Na základě diskuse shromážděných poznatků jsou potom koncipovány doporučení pro praxi.

Klíčová slova:
anestezie celková – anestezie regionální – anestezie – volba rodičky – doporučení pro porodní praxi – císařský řez plánovaný

Úvod

Ženy podstupující plánovaný císařský řez jsou v dnešní době patrně nejlépe předem informovanou skupinou pacientů, a to především díky četným laickým internetovým fórům. Dá se předpokládat, že tato informovanost zahrnuje i informace o možnostech, výhodách a nevýhodách anestezie při císařskému řezu. Vzhledem ke skutečnosti, že si žena může volit formu anestezie a že je pro zdar operace důležitá její kompliance, je vhodné vědět, nakolik se rodičky hodnotí shodu mezi antepartálně získanými informacemi s peroperační a postpartální/postoperační realitou.

Cíle práce

Hlavním cílem bylo zjistit, nakolik představy rodiček o průběhu anestezie u plánovaného císařského řezu odpovídají výsledné realitě. Dílčími cíly pak zjištění představ rodiček o celém průběhu anestezie, zjištění informačních zdrojů, z nichž si dané představy vytvářejí, dále zjištění objektivnosti a validnosti těchto informací a v také jaké okolnosti považují rodičky před operačním výkonem za nedostatečně objasněné.

Metodika

Výzkum probíhal po dobu 5 měsíců, aby byla možnost oslovit vetší počet žen podstupujících plánovaný císařský řez. Pro sběr dat byla použita kvantitativní dotazníková metoda. Dotazník obsahoval celkem 30 otázek a byl rozdělen na 2 hlavní části. Část A (obr. 1) obsahovala otázky, na které respondentky odpovídaly ještě před provedením císařského řezu, a část B (obr. 2), kterou vyplnily až po jeho provedení před ukončením hospitalizace. V části A (předoperační) sloužily první 4 otázky k získání základních údajů o rodičce (věk, výška a hmotnost, vzdělání a parita); z údajů o výšce a váze byla vypočtena hodnotu BMI. Otázky 5–7 zjišťovaly provedení nynějšího, případně předchozího císařského řezu. Otázky 8–12 byly zaměřeny na důvody pro zvolený typ anestezie; otázka 13 zjišťovala míru porozumění informacím z předoperačního anesteziologického konzilia; otázky 14–17 zjišťovaly, jaké informace o anestezii ženy získaly, a to bez ohledu na povahu zdroje (odborný nebo laický); otázky 18 a 19 se týkaly přítomnosti partnera u porodu z pohledu rodičky i jejího partnera. V části B (pooperační) otázka 1 zjišťovala druh anestezie skutečně použité při císařském řezu; otázky 2–9 se týkaly průběhu výkonu; otázka 10 zjišťovala preferovaný druh anestezie pro případný příští výkon, kterou by zvolily a důvod pro tuto preferenci; otázka 11 zjišťovala skutečnosti v průběhu výkonu, na které ženy nebyly připraveny.

Z celkových 30 otázek byly 4 uzavřené (respondentky tedy vybíraly pouze z nabízených možností), 5 otázek bylo otevřených (respondentky odpovídaly zcela volně) a zbylých 21 otázek bylo z části uzavřených a z části volně doplňovaných

Dotazníky byly rozdány budoucím matkám na oddělení rizikového těhotenství a v porodnické ambulanci. Respondentky byly poučeny, aby část A vyplnily ještě před výkonem po provedení anesteziologického konzilia a část B až po provedení císařského řezu a aby úplně vyplněný dotazník pak odevzdaly sestrám na oddělení JIP či na oddělení šestinedělí ještě před dimisí. Sběr dotazníku byl realizován hlavně prostřednictvím sester a porodních asistentek.

Soubor

Souboru zahrnoval celkem 185 žen bez ohledu na věk, sociálním zázemí, vzdělání, náboženské vyznáním nebo národnost.

Do studie byly zařazeny ženy, které splňovaly následující kritéria:

• hospitalizace na oddělení rizikového těhotenství nebo sledované v porodnické ambulanci
• indikace k plánovanému císařskému řezu
• psychická i tělesná schopnost vyplnit dotazník
• schopnost porozumět psanému českému jazyku
• dobrovolný souhlas s účastí ve studii

Průzkum probíhal ve dvou nemocničních zařízeních, a to v Krajské nemocnici Liberec a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Vyhodnocení získaných údajů

Celkem bylo rozdáno 185 dotazníků, z nichž se vrátilo celkem 149 (80 %). Pro neúplnost dat jich však bylo z tohoto počtu 34 vyřazeno. Použitelných tedy bylo 115 dotazníků (77 %), což je 62 % z celkového počtu. Výsledně se tedy hodnotil soubor 115 žen respondentek.

Věk

Průměrný věk žen v souboru byl 28 let. Nejpočetnější skupinu tvořily ženy ve věku mezi 27–31 lety, celkem 50 (44 %), nejméně početnou ženy ve věku 37–41 let, 5 (4 %).

BMI

Průměrná hmotnost byla 78 kg při průměrné výšce 168, tedy průměrný BMI byl 27,7. Nejpočetnější skupinu souboru tvořily ženy s hodnotou BMI 26,0–29,9, celkem 68 (59 %), nejméně početnou skupinu ženy s hodnotami BMI 34,0–38,5, celkem 3 (3 %) ženy.

Počet porodů

Z celkového počtu 115 matek byl nejvyšší počet prvorodiček (49, tj. 43 %) a druhorodiček (54, tj. 47 %). Tercipar bylo 10 (8 %) a kvadripary 2 (2 %).

Sectio caesarea v anamnéze

Císařský řez (SC) v anamnéze uvedlo 29 (25 %) žen ze souboru.

Důvod indikace předchozího císařského řezu

Z celkového počtu 29 respondentek, které měly SC v anamnéze, uvedlo jako důvod: nepříznivou polohu plodu, konkrétně konec pánevní – 8 (28 %), oligohydramnion – 2 (7 %), nepostupující porod – 6 (21 %), pupečník okolo krku – 1 (4 %), vrozená vývojová vada plodu – 1 (4 %), stejně jako obecné komplikace při porodu – 1 (4 %), vícečetnému těhotenství – 4 (14 %), stav po císařském řezu – 3 (11 %) alterace ozev plodu – 2 (7 %).

Zvolená anestezie při předchozím císařském řezu

Z celkového počtu 29 žen 6 (21 %) podstoupilo předešlý výkon SC v celkové anestezii, 13 (45 %) v anestezii epidurální a 10 (34 %) v anestezii spinální. Zajímavé je v tomto vyhodnocení rozdíl mezi získanými údaji z Prahy a z Liberce. Z celkového počtu 29 žen podstoupilo v „pražské větvi“ souboru císařský řez 15 žen, přičemž v anestezii epidurální 8 (53 %), v anestezii spinální 4 (27 %) a v celkové anestezii 3 (20 %)

Důvod indikace plánovaného císařského řezu

Jako indikace k plánovanému císařskému řezu ženy uvedly: nepříznivou polohu plodu – 55 (49 %), velký plod – 24 (20 %), stav po císařském řezu – 23 (19 %), vícečetné těhotenství – 8 (7 %) gestační diabetes mellitus 2 (2 %), oční vadu – 2 (2 %), asthma bronchiale – 1 (1%).

Zvolená anestezie při plánovaném císařském řezu

Volba anestezie pro plánovaný výkon SC v celkovém souboru 115 žen: celková anestezie – 22 (19 %), epidurální anestezie – 54 (47 %), spinální anestezie – 39 (34 %). Možnost kombinované anestezie neuvedla žádná z žen nejspíše proto, že se v našich zemích příliš nevyužívá. V „pražské“ větvi byla preferována anestezie epidurální – 41 (65 %), dále celková anestezie – 16 (25 %) a nakonec spinální anestezie – 6 (10 %) matek. V „liberecké“ větvi byla preferována anestezie spinální – 33 (63 %), následovaná anestezii epidurální – 13 (25 %) a celkovou anestezii – 6 (12 %).

Zdroje informací o možnostech a typech anestezie

Respondentky uvedly zdroje informaci v tomto pořadí: internet – 47 (81 %), jiný lékař – 17 (29 %), zdravotní sestry či porodní asistentky – 10 (17 %), odborné knihy – 8 (14 %) a časopisy 10 (17 %), televizní pořady – 12 (21 %), jiné budoucí matky v těhotenské poradně – 10 (17 %).

Preference typu anestezie před konzultací s anesteziologem

Z celkového počtu 115 respondentek jich celkem 26 (22 %) odpovědělo, že před rozhovorem s anesteziologem chtělo podstoupit výkon v celkové anestezii, epidurální anestezii by zvolilo 27 (24 %) z nich, stejně tak by zvolilo anestezii spinální 27 (24 %). Jasnou představu o výběru anestezie nemělo 34 (29 %) žen. Pouze 1 žena (1 %) musela ze zdravotních důvodů zvolit anestezii celkovou. Anestezii kombinovanou nechtěla zvolit žádná z respondentek.

Vliv anesteziologického konzilia na volbu typu anestezie

Po provedení anesteziologického konzilia nezměnilo svůj názor na zvolenou anestezii 80 (69 %) žen. Konzilium ovlivnilo pouze 35 (31 %) respondentek.

Kdo nakonec rozhodl o druhu anestezie

Výhradně samostatně rozhodlo o volbě anestezie 14 (12 %), výhradně anesteziolog rozhodl celkem v 16 (14 %) případech. Podle domluvy s anesteziologem se pro danou anestezii rozhodlo 84 (73 %) žen, Pouze u 1 ženy (1 %) o volbě rozhodl hematolog.

Osobní důvody pro volbu typu anestezie

Celková anestezie

Nejvíce respondentek 13 (54 %) odmítalo regionální anestezii, protože nechtěly být při výkonu při vědomí, 2 (8 %) ženy volily celkovou anestezii ze strachu z vpichu do zad při anestezií regionální, 5 (21 %) uvedlo strach z nedostatečného účinku regionální anestezie a ze zdravotních důvodů ji zvolily 4 (17%).

Regionální anestezie

Tento typ anestezie považovalo za bezpečnější a volilo ho větší procento žen. Jako hlavní důvod uváděly touhu prožít narození svého dítěte – 59 (60 %), strach z neprobuzení se z celkové anestezie – 10 (10 %), strach z pooperačního zvracení – 10 (10 %), rychlejší rekonvalescence – 18 (18 %)větší bezpečnost regionální anestezie – 2 (2 %).

Dostatečná informovanost o typech anestezie ze strany anesteziologa

Všechny respondentky potvrdily, že byly o výhodách a nevýhodách jednotlivých typů anestezie informovány anesteziologem a většina – 71 (62 %) informacím rozuměla. 40 žen (35 %) porozumělo pouze částečně a 4 ženy (3 %) poučení nerozuměly.

Znalosti o konkrétních výhodách a nevýhodách jednotlivých typů anestezie

Celková anestezie

Většina pacientek 67 žen (58 %;) nebyla schopna uvést žádnou výhodu. 43 (35 %) žen odpovědělo, že výhodou celkové anestezie je, že nic neucítí, 24 žen (21 %), že nebudou při vědomí. 7 (6 %) uvedlo jako výhodu zachovanou hybnost dolních končetin, 1 (1 %) žena uvedla jako přednost i menší stres.

71 (62 %) respondentek neuvedly žádnou nevýhodu. Uváděné nevýhody: 19 (17 %) delší pooperační rekonvalescence, 10 (9 %) nemožnost slyšet právě narozené dítě, 40 (35 %) absence vizuálního kontaktu s dítětem, 23 (20 %) zvracení, 7 (6 %) zmatenost po probuzení, utlumené dítě 2 (2 %), 6 (5 %) aspirace žaludečních šťáv, 2 (2 %) menší šetrnost k novorozenci, 6 (5 %) žen celkově vyšší výskyt komplikací.

Regionální anestezie epidurální

Možnost být u výkonu při vědomí uvádí jako přednost epidurální anestezie celkem 30 (26 %) žen. Další uváděné výhody: 48 (42 %) vizuální kontakt s dítětem, 6 (5 %) možnost komunikovat s lékařem, 15 (13 %) šetrnost výkonu k novorozenci, 60 (52 %) neuvedlo výhodu žádnou.

Jako nevýhody epidurální anestezie uváděly respondentky možnost nedostatečného působení – 11 (10 %), 23 (20 %) necitlivost nohou, 2 (2%) bolesti hlavy a 4 (3 %) nepříjemný pocit. 76 (66 %) neuvedlo nevýhodu žádnou.

Regionální anestezie spinální

To, že spinální anestezie je vhodnější pro novorozence, uvedlo celkem 18 (16 %) matek, další uváděné výhody: 30 (26 %) vizuální kontakt s dítětem ihned po narození, 23 (20 %) možnost komunikace s lékařem, 7 (6%) možnost být při vědomí, 1 (1%) lepší zásobení dítěte kyslíkem, 3 (3 %) méně celkových komplikací. 2 (2 %) matky uvedly, že v tomto případě je více času na operační výkon a 62 (54 %) respondentek neuvedlo žádnou výhodu.

Mezi nevýhody spinální anestezie řadily respondentky: 36 (31%) bolest hlavy, 22 (19 %) pocit necitlivých nohou, 3 (3%) vnímání prostředí operačního sálu, 10 (9 %) nedostatečné působení anestezie, 6 (5 %) bolest zad, 3 (3 %) pocit tlaku při výkonu. 63 (55 %) žen neuvedlo žádnou nevýhodu.

Kombinovaná anestezie

Žádná oslovená respondentka neuvedla ani jednu výhodu kombinované anestezie.

Informovanost o subjektivním vnímání bolesti u regionální anestezie

Respondentky si mohly vybrat z následujících možností, popřípadě svůj dojem popsat: tlak, bolest, vůbec nic, nevím, jiná odpověď.

Celkem 64 (55 %) žen se domnívalo, že při regionální anestezii ucítí pouze tlak, 9 (8 %) bolest, 14 (12 %) bezbolestnost a 18 (16 %) neví. 10 (9 %), využilo možnost jiné odpovědi a napsaly tah.

Anestezie z hlediska poporodní adaptace novorozence

3 (3 %) respondentky považovaly celkovou anestezii pro poporodní adaptaci novorozence za vhodnější, opačného názoru bylo 76 (66 %) žen, 36 (31 %) žen nevědělo.

Možnost komunikace s lékařem během zákroku v regionální anestezii

Většina žen 80 (69%) odpověděla, že v případě regionální anestezie je možná normální komunikace lékařem, 3 (3%) ženy se domnívaly, že komunikace možná nebude, zbylých 32 (28%) neví.

Přítomnost partnera u císařského řezu

Přítomnost partnera u porodu z pohledu ženy

Celkem 49 (42 %) žen chce mít u sebe partnera jako oporu, 12 (10 %) uvádí, že je to z důvodu vlastního rozhodnutí partnera, 6 (5 %) žen nechce být na sále samo. Důvody nepřítomnosti partnera: 2 (2 %) zátěž pro nemocniční personál, 10 (9 %) možná psychická či fyzická indispozice partnera, 14 (12 %) žena si nepřeje, aby je partner viděl při porodu/zákroku, 4 (4 %) strach partnera, 15 (13%) není rozhodnuto.

Přítomnost partnera u porodu z pohledu muže

Celkem 41 (35 %) žen uvedlo, že partner chce být přítomen u porodu; 22 (19 %) je důvodem přání ženy. Důvody nepřítomnosti partnera: 25 (22 %) partner nechce být na sále přítomen z důvodu strachu, 2 (2 %) pro komplikace pro nemocniční personál, 3 (3 %) pro nejistotu ve zvládnutí psychické zátěže, 7 (6 %) partner být přítomen nemůže.

Vyhodnocení získaných údajů na oddělení šestinedělí

Zvolený druh anestezie

Celková anestezie 27 (23 %), epidurální anestezie 46 (40 %), anestezie spinální 42 (37 %), anestezie kombinovaná nebyla použita v žádném ze sledovaných případů.

Subjektivní vnímání zákroku při regionální anestezii

Při regionální anestezii uvedlo tlak 57 (65 %) žen, bolest 6 (7 %), bez bolesti 8 (9 %) rodiček, jiná odpověď (tah) 17 (19 %).

Komunikace s anesteziologem během výkonu

Celkem 84 (73 %) uvedlo dostatečnou komunikaci, pouze 4 (3 %) nedostatečnou komunikaci, 27 (23 %) porodů proběhlo v celkové anestezii.

Projevy pooperační bolesti a jejich řešení

Ze všech císařských řezů celkem bylo 37 (32 %) případů bez bolestí, 30 (26 %) projevy bolesti do 1 hodiny po zákroku, 41 (36 %) nástup bolestí do 3 hodin a 7 (6 %)do 6 hodin.

U císařských řezů v celkové anestezii se neobjevila pooperační bolest pouze u 3 (11 %) žen, u 2 (8 %) se objevily bolesti do 1 hodiny, u 19 (70 %) se pooperační bolest dostavila do 3 hodin, u 3 (11 %) do 6 hodin.

U císařských řezů v epidurální anestezii je výrazný rozdíl: 25 (54 %) respondentek žádné bolesti, 9 (20 %) bolesti do 1 hodiny, 10 (22 %) do 3 hodin, u 2 (4 %) se objevily bolesti do 6 hodin.

Výsledky u spinální anestezie: 9 (21 %) bez bolestí, 19 (45 %) bolesti se dostavily do 1 hodiny, 12 (29 %) bolesti se dostavily do 3 hodin, 2 (5 %) bolesti se dostavily do 6 hodin.

V případě bolestí 58 (50 %) respondentek si analgetika vyžádalo samo, 50 (44 %) si o léky proti bolesti neřeklo a 7 (6 %) byla analgetika podána automaticky.

Vliv analgezie na dítě

V případě celkové anestezie 7 (26 %) žen neuvádí vliv anestezie vliv na jejich dítě, útlum novorozence uvedly 4 (15 %) pacientky a zbylých 16 (59 %) nevědělo.

V případě regionální anestezie se 62 (71 %) matek domnívalo, že anestezie na novorozence vliv neměla, útlum uvedly pouze 2 (2 %) pacientky, 24 (27 %) nedokázalo odpovědět.

Přítomnost partnera u porodu císařským řezem

Celkem 45 (39 %) respondentek uvedlo, že na sále mohl být přítomen jejich partner či doprovod, 28 (25 %) partner být přítomen pro nedostatek místa na operačním sále, 12 (10 %) neznalo důvod, proč partner nemohl být přítomen a 30 (26 %) doprovod nechtělo.

Srovnání představ a reality císařského řezu

77 (67 %) matek uvedlo, že vše proběhlo dle jejich očekávání, 18 (16 %) uvedlo jako problém velký počet studentů, 7 (6 %) uvedlo následné bolesti hlavy; nespokojeno bylo 13 (11 %) žen: velké bolesti a potíže s usínáním při anestezii.

Volba anestezie při příštím porodu

Celkem 23 (20 %) by si v případě příštího císařského řezu přálo anestezii celkovou, celkem 51 (44 %) by volilo anestezii svodnou, 41 (36 %) neví.

Celkovou anestezii by si u dalšího císařského řezu přálo 23 žen, z nich pouze 2 (9 %) uvedly jako důvod bolesti v průběhu regionální anestezie, dále 1 (4 %) zhoršené dýchání, 2 (9 %) bolest hlavy po spinální anestezii, 7 (30 %) bylo spokojeno, 11 (48 %) důvod neuvedlo.

Pouze 11 (22 %) žen by si v případě dalšího císařského řezu přálo anestezii regionální, protože ihned uvidí dítě, 5 (10 %) uvedlo jako důvod rychlejší rekonvalescenci, 1 (2 %) respondentka uvedla zkušenost, že při regionální anestezii necítila bolest, 13 (26 %) ženám regionální anestezie vyhovovala a 21 (40 %) důvod neuvedlo.

Další postřehy maminek císařoven

Celkem 95 (83 %) žen bylo naprosto spokojených, 9 (8 %) bylo překvapeno délkou (časovou) vpichu do zad, 1 (1 %) ženě vadilo ostré světlo na operačním sále, 1 (1 %) ženu překvapily potíže při usínání do celkové anestezie. 4 (3 %) ženy vnímaly jako diskomfort, že v regionální anestezii pociťovaly silné bolesti. 5 (4 %) žen popsalo jako problém velký počet studentů.

Diskuse

Porodů císařským řezem (SC) v posledních dekádách přibývá, což se vysvětluje jednak zvýšením věku primigravidity, resp. rodiček (to potvrzuje i věkové složení souboru naší studie – ve věku vyšším než 27 let bylo 67 % těhotných) a s ním spojenými problémy s početím a nutností umělého oplodnění. Dalším faktorem je nárůst obezity v populaci, a tedy i mezi těhotnými. Podle výsledků studie (Šula 2008) se u žen s nadváhou a lehkou obezitou (BMI 25–35) zvyšuje riziko nutnosti porodu císařským řezem až 2násobně, u těžce obézních (BMI > 35) až 3násobně. Významnou roli v indikaci SC hraje i nepříznivá poloha plodu, nejčastěji koncem pánevním, která představuje zvýšené riziko porodních komplikací při spontánním porodu, jako například spazmus branky a dolního děložního segmentu s následným uskřinutím hlavičky. Tento závažný stav může vést k těžké hypoxii plodu či intrakraniálnímu krvácení. To vede v současnosti až v 90 % případů polohy plodu koncem pánevních k indikaci SC. I v našem průzkumu tvořilo 49 % indikací k SC nepříznivá poloha plodu. Tato indikace má tendenci dle názoru expertů spíše narůstat.

Porod císařským řezem je chirurgický zákrok proveditelný pouze za anestezie, proto se o jeho průběh těhotné ženy, které ho mají indikovaný, zajímají ještě intenzivněji než při porodu přirozenou cestou. Jejich zájem se soustředí i na volbu anestezie, protože se na její volbě mohou podílet.

Faktorem, který jim může možnost volby typu anestezie omezit, je ovšem obezita. Obezita obecně komplikuje v podstatě všechny typy anestezie, vysoké riziko obtížného zajištění dýchacích u obézních těhotných je dobře známo a může být kontraindikací celkové anestezie, a naopak indikací podání regionální anestezie. Nicméně obezita může značně komplikovat i regionální anestezii, například komplikace se zaváděním epidurálního katétru.

Hlavním zdrojem informací i o problematice SC je internet, a to i přes v současnosti k dostatku dostupných a vhodných odborných publikací, odborně vedených předporodních kurzů. Tato skutečnost může hrát roli jak pozitivní svou snadnou dostupností informací velkého množství různorodých informací, tak negativní, pokud jsou tyto informace nepřesné, či dokonce chybné. V našem sledování využilo internet k získání informací 81 % žen, což potvrdilo, že má tento zdroj rozhodující úlohu i v předporodní informovanosti těhotných. Na internetu lze nalézt nejen vyjádření odborníků, ale existuje nespočet diskusních fór (např. sociální sítě jako Facebook nebo Twitter) nebo blogů, na nichž si těhotné ženy a matky sdělují osobní zkušenosti a poznatky o dané problematice. Většina respondentek, které získaly informace prostřednictvím internetu, odpověděla na kontrolní otázky ohledně výhod a nevýhod jednotlivých typů anestezie správně. Naše studie tak potvrdila převážně pozitivní roli internetu v informovanosti těhotných. Zásadní roli však musí přesto sehrát odborník, v tomto případě anesteziolog, který vysvětlí v individuálním kontextu výhody a nevýhody zvolené anestezie, což dokládá v naší studii fakt, že 31 % žen anesteziolog v průběhu předoperačního anesteziologického konzilia přesvědčil o volbě jiného typu anestezie, než který původně zvolily.

Závěr

Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, v jaké míře se potkávají představy rodiček podstupujících plánovaný císařský řez s realitou. Při srovnání odpovědí na otázky položené před a po výkonu lze konstatovat, že představy pacientek výsledné realitě v podstatě odpovídají.

O volbě anestezie se respondentky rozhodovaly na základě svých, někdy i protichůdných, představ. Celosvětově je upřednostňována anestezie regionální a náš průzkum potvrdil, že to platí i u nás.

Jedním z podcílů bylo zjistit, na základě jakých informačních zdrojů si rodičky své představy vytvořily. Pozitivním zjištěním byla skutečnost, že přes převahu internetu jako zdroje informací pro rozhodování i přes čerpání z dalších zdrojů (odborné knihy, časopisy, matky v těhotenské poradně), což uvedlo 50 % respondentek), byly jimi získané informace správné a pomohly rodičkám při rozhodování po anesteziologickém konziliu.

Výzkum potvrdil, že informace o SC, které rodičky získávají během anesteziologického konzilia, jsou až na výjimky (nedostatečná informovanost o délce zavádění epidurálního katétru či aplikace spinální anestezie nebo o silnější bolesti při regionální anestezii) pro ně srozumitelné a dostatečné. Citlivěji by se mělo přistupovat k přítomnosti a počtu studentů na porodní (operačním) sále.

Doporučení pro praxi

Vzhledem k zjištěným informacím doporučuji následující kroky:

1. Zvýšit informovanost žen o možných výhodách a komplikacích různých typů anestezie prostřednictvím brožury či informačního posteru, který by byl umístěn na nástěnkách v porodnických ambulancích, u praktických gynekologů a na odděleních rizikového těhotenství. I když jsou ženy i písemně poučeny již v těhotenských poradnách, brožury by napomohly zvýšit informovanost i takových žen, kterých se tato záležitost netýká.
2. Sestry a porodní asistentky by měly dávat pacientkám více najevo, že o dané problematice informace mají, a ony se tak mohou na ně kdykoliv obrátit. Řada žen si dokáže lépe o problému promluvit se ženou a lékaři se proto mnohdy se svými problémy a dotazy nesvěří.
3. Informovat pacientky důsledněji o výskytu většího počtu studentů (zejména ve fakultních nemocnicích) a dát jim možnost odmítnout jejich přítomnost. Obecně tuto možnost mají, ovšem ne vždy jsou ženy (a obecně i pacienti) připraveni, že se může kolem nich vyskytovat i desítka studentů.
4. Dbát důsledněji na zpětnou vazbu pacientek ohledně pochopení problematiky vzniklých komplikací během hospitalizace.
5. Důsledněji sledovat chování partnerů pacientek již v předoperačním procesu a rozlišit tak, zda bude partner pro ženu přínosem či přítěží. Následně tak doporučit přítomnost či nepřítomnost na operačním sále.

Doručeno do redakce dne 10. září 2013

Přijato po recenzi dne 14. listopadu 2013

Mgr. Zuzana Procházková

prochazkova-zuzana@seznam.cz

Gynekologicko-porodnické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a.s.

www.nemlib.cz