Balneotherapy in the Perspective of 21^st Century

Súhrn

Lázeňské léčení (balneoterapie) má své nezastupitelné místo v systému preventivní zdravotní péče, a to jak primární při předcházení funkčních organických onemocnění, tak sekundární, kdy omezuje vznik, opakování, nebo komplikace u chronických onemocnění. Základem terapeutických účinků lázeňského léčení je zvláštní a ničím nenahraditelný význam přírodních léčebných zdrojů, které příznivě působí na lidský organismus v určitém lázeňském místě (klima, krajina, léčebné aplikace) ve smyslu optimalizace (normalizace) fyziologických pochodů cestou adaptace na sérii převážně fyzikálních podnětů (přírodních i umělých).

Klíčová slova:
balneoterapie, preventivní zdravotní péče, přírodní léčivé zdroje

Lázeňské lékařství (balneologie) jako vědní obor o přírodních, na určité místo vázaných léčivých prostředcích, má tisíciletou tradici. Historickým vývojem se balneologie zařazuje k nejstarším oborům medicíny. Lázeňské léčení (balneoterapie) má své nezastupitelné místo v systému preventivní zdravotní péče, a to jak primární při předcházení funkčních organických onemocnění, tak sekundární, kdy omezuje vznik opakování nebo komplikací u chronických onemocnění.

V nejširším smyslu představuje lázeňské léčení funkční terapii, jejímž cílem je optimalizace (normalizace) fyziologických pochodů cestou adaptace na sérii převážně fyzikálních podnětů (přírodních i umělých), se snahou dosáhnout dlouhodobé reaktivní změny organismu na kvalitativně vyšší úrovni regulačních pochodů. To umožňuje integrovat léčebnou péči v lázních do plánu preventivních opatření, terapie chronických onemocnění a lázeňské léčebné rehabilitace. Základem terapeutických účinků lázeňského léčení je zvláštní a ničím nenahraditelný význam přírodních léčebných zdrojů, které příznivě působí na lidský organismus v určitém lázeňském místě (klima, krajina, léčebné aplikace).

V současnosti je převážná část lázeňské péče v České republice realizována prostřednictvím zdravotních pojišťoven z prostředků veřejného zdravotního pojištění a řídí se Vyhláškou MZ č. 58/1997 Sb. Lázeňská péče je hrazena buď plně ve formě komplexní lázeňské péče či částečně jako lázeňská péče příspěvková. V roce 2006 bylo v České republice 35 lázeňských míst s 85 lázeňskými zařízením, z nichž 87 % kapacity je privatizováno a 13 % zůstává státních.

Důležitá pro další rozvoj lázní je nutnost změny v chápání v pojmu zdraví; od zjednodušeného pohledu zdraví x nemoc, k dynamickému, jako naprostému souladu mezi fyzickým i psychickým pocitem pohody. Stále více se tedy dostává do popředí zájmu lidí snaha o udržení fyzického a duševního zdraví, jako neodmyslitelného základu pro úspěšný profesní i osobní život. To vede hlavně mladší a střední generaci v rámci volného času nebo dovolené „ udělat něco pro své zdraví i pocit pohody“.

Změna pohledu na „osobní zdraví“ se netýká jen adekvátních pohybových aktivit, ale můžeme hovořit o pozitivní změně životního stylu, včetně stravovacích návyků. Spolu s tímto trendem preventivní péče o osobní zdraví u části populace (v případech, kdy ještě není nutná medicínská intervence) dochází ze strany zdravotních pojišťoven v sousedních zemích v rámci zdravotního pojištění k bonifikaci klientů. Oceňují tak snahu svých pojištěnců o udržení optimálního zdravotního stavu, a tím snížení rizika vzniku civilizačních onemocnění, jako jsou onemocněná kardiovaskulárního aparátu, diabetes, osteoporóza, vysoký krevní tlak nebo zvýšené hladiny tuků v krevním séru; současně tak dochází i ke snížení nutných výdajů na léčebnou péči.

V sousedním Německu při prováděném průzkumu 59 % dotázaných klientů jako důvod využití nabídky wellness pobytů v rámci dovolené uvedlo - odpočinout si, vypnout, nechat se hýčkat, změnit každodenní stereotyp - a cca 30 % jako důvod uvedlo - udělat něco pro své zdraví. U většiny tedy převládá možnost odpočinku a relaxace; zdravotní efekt je sice žádoucí, ale měl by se dostavit bez většího úsilí. Možná to vyplývá z již zmiňované situace, že pod pojmem wellness si každý představí něco jiného a, bohužel, to zcela jednoznačně souvisí s reklamními upoutávkami, jak je prezentují nejen cestovní kanceláře a agentury, ale pohříchu i poskytovatelé těchto služeb. Asi 7 % klientů v Německu v roce 2000 označilo svou dovolenou za „zdravotní“, 13 % klientů starších 60 let ji označilo za „normální“.

Vzhledem ke způsobu financování zdravotní péče, včetně lázeňské péče ze strany zdravotních pojišťoven v celé Evropě, je nutné, aby se lázeňská zařízení orientovala na oblast časné prevence s finanční spoluúčastí klientů. Pod tímto pojmem rozumíme léčebné pobyty klientů, kteří mají zdravotní problémy, jež se zatím v raném stadiu v jejich běžném denním režimu neprojevují. Zde mají léčebné pobyty díky erudici personálu lázeňských zařízení velký význam.

V posledních letech se proto setkáváme se stoupajícím zájmem o „zdravotní dovolené“, které jsou nabízeny jak v tradičních lázeňských místech, tak i v jednotlivých hotelech turisticky atraktivních míst. Tyto pobyty využívají vzrůstajícího zájmu populace „ o vlastní zdraví“. Budoucnost lázní je tedy nutné pojímat jako součást preventivní péče o zdravou populaci všech věkových kategorií, neboť zdraví je  nutné chápat jako tvořivý proces celoživotního přizpůsobování měnícím se životním podmínkám a stáří.

Zcela jasným signálem o tom, jakým směrem by se rozvoj lázeňských zařízení měl i u nás v budoucnu ubírat, byl seminář na téma „Zdraví ve všech rovinách – prezentace osvědčené kvality v německých lázních“, pořádaný Svazem německých lázní (SNL) – Deutsche Heilbäderverband (DHV) v březnu roku 2007 v Mezinárodním kongresovém centru v Berlíně. Už z tohoto důvodu je nutné, aby také lázeňská zařízení v České republice byla schopna své jedinečné možnosti adekvátně využít. K tomu jsou nezbytné některé zásadní kroky:

1.  Kompetentní ošetřující personál tvoří jeden ze základních pilířů, podle kterých je lázeňské zařízení hodnoceno ze strany klientů. Erudovaných „lázeňských lékařů“ ubývá a noví se nehrnou. Bude nutné oslovit především lékaře se specializací RFM, v interním lékařství, všeobecném lékařství nebo neurologii s atraktivní nabídkou pracovní pozice (finanční ohodnocení, zajištění ubytovaní). Management musí dbát nejen na zvyšování kvalifikace, ale také na její důsledné prohlubování ve formě odborných seminářů, účastí na kongresech i s aktivní prezentací vlastních zkušeností. Stejná kritéria musí platit i pro nezdravotnický personál lázeňského zařízení nebo hotelu. I tato skutečnost pak může ovlivnit ochotu účastníka wellness pobytu či „zdravotní dovolené“, aby nabízené programy prováděl spontánně, i přes převážně zpočátku kritický přístup, aktivně spolupracoval, považoval tento pobyt za příjemný druh odpočinku

2.  Pro zajištění preventivní péče i ve smyslu „medical wellness“ pobytů je nutné rozšířit materiálně technické zázemí lázeňských míst a domů. Chybí hlavně adekvátní podmínky pro velkou hydroterapii, především plavecké bazény, otevřené i kryté, tělocvičny, sportovní hřiště, půjčovny jízdních kol či lyží a podobně. Chybí i metodická spolupráce s tělovýchovnými lékaři nebo adekvátně erudovanými sportovními trenéry, a tedy správné metodiky pro provádění sportovních aktivit (aerobic, strečink, spinning, prvky jógy apod.). Chybí vyznačené trasy pro terénní kúry, „nordic walkig“, cyklotrasy, nevžila se potřeba vhodným způsobem klienta otestovat stran možnosti zátěže kardiovaskulárního aparátu, např. na bicyklovém ergometru, a správné vyhodnocení testu odborníkem. Kapacita fyziatrických procedur a „malé vodoléčby“ je obvykle dostatečná.

3.  Bude potřebné stanovit základy standardů pro poskytování péče a služeb a udělovat certifikáty kvality při jejich úspěšném plnění; tyto pak pravidelně obhajovat (specifická forma ISO se zaměřením na nabídku v oblasti „medical wellness“ pobytů, orientaci na klienta, včetně diferencované péče, odbornou úroveň personálu, její další zvyšování a rozšiřování, úroveň stravování, vybavení zařízení, bezpečnost, čistotu, kvalitu životního prostředí atd.). Konkrétně tedy:

• jako základ slouží současné medicínské poznatky
• základem jsou státem uznávané přírodní léčivé zdroje země a klimatu
• využívání osvědčených metod balneoterapie
• garance vysoké odbornosti nabízených služeb     
• lázeňské zařízení poskytující „medical wellness“ pobyty je součástí infrastruktury lázeňského místa jako centra léčebné péče, ale i cestovního ruchu
• vysoká odborná úroveň personálu
• rozmanité nabídky náročných kulturních zážitků
• využití jedinečnosti okolní krajiny a přírodních zajímavostí
• zlepšení sociálních kontaktů v rámci lázeňského místa
• orientace na pozitivní životní styl, vnímání světa.

4.  Neméně důležité je stanovení strategie cílové skupiny klientů. Pro průzkum trhu, marketingu a propagace si musí lázeňská místa vytvořit zcela jasnou koncepci, která ukáže výhody nabízených služeb. Současně je nutné zdůraznit, že i wellness pobyty mají v nabídce lázní své opodstatněné místo, aniž by byly degradovány klasické lázeňské léčebné pobyty. V současných podmínkách lze předpokládat, že hlavní cílovou skupinou konzumentů „zdravotních dovolených“ či „medical wellness“ pobytů  budou klienti středního věku s vysokým pracovním nasazením, kteří potřebují pro náročnou pracovní činnost dobrou fyzickou a psychickou pohodu a jsou ochotni za tímto účelem vynaložit nemalé finanční prostředky. Zaměření preventivní zdravotní péče na cílovou skupinu, kterou bude např. vrcholový management velkých firem, řídící pracovníci v rámci primární prevence některých rizikových faktorů (stres, nedostatek aktivního pohybu, nesprávné stravovací návyky, nebo negativní vliv životního prostředí) je zcela logické. Marketingová strategie pro tento okruh klientely musí být postavena a prezentována na základě postulátu, že odpočinek je neodlučitelný od práce, že bez odpočinku se dříve nebo později dostaví pocit únavy a člověk musí odpočívat, aby obnovil své síly. Nové podněty a rozmanité činnosti v nových podmínkách jsou příznivé pro proces regenerace oslabených funkcí organismu. Další možností je využití hotelových komplexů k pořádání seminářů a školících akcí pro významnější firemní akce, které budou současně spojené s nabídkou a prezentací možností jednotlivých „medical wellness“ nebo víkendových wellness programů.

5.  V úvahu je nutné brát i politiku zdravotních pojišťoven a jejich snahu přenést větší část zodpovědnosti za vlastní zdraví na své klienty. Jedním z důvodů je i změna demografického složení obyvatelstva, kdy přibývá populace v seniorském věku a rodí se stále méně dětí. V budoucnu bude tedy nejen přibývat nemocných odkázaných na zvýšenou péči, ale současně se bude zvyšovat i počet „zdravých seniorů“. Lze tedy očekávat v příštích letech nárůst turistiky u seniorů, a to převážně ve smyslu „zdravotních dovolených“. Tato cílová skupina se postupně stane objektem zvýšeného zájmu cestovních  kanceláří, zaměřených na domácí cestovní ruch, neboť tato část populace bude mít dva základní atributy nezbytné pro turistiku – čas a finance a obojího budou chtít využít jak lázeňská města, tak hotelové komplexy v turisticky atraktivních místech. Současně se ale tito klienti,vzhledem ke zlepšeným možnostem cestování, a tedy i srovnávání nabízených služeb jak v lázních, tak hotelových komplexech, stávají náročnější a kritičtější, a s touto skutečností musí počítat nejen cestovní kanceláře, ale především managementy lázeňských zařízení nabízející „medical wellness“ pobyty.Vše musí samozřejmě vycházet z regionálních podmínek, tzn. historických i současných, geografických a klimatických.

6. Jako další se naskýtá možnost zainteresovat na financování preventivních „medical wellness“ pobytů zdravotní a také komerční pojišťovny (v rámci nabídky důchodového připojištění), a to např. formou bonifikací svých klientů, kteří se tímto způsobem snaží upevnit či zlepšit svůj zdravotní stav. Tato eventualita se jeví velmi reálně, především v souvislosti s případnou transformací zdravotních pojišťoven. Ty se pak mohou stát vlastníky či spoluvlastníky zdravotnických zařízení, včetně lázeňských, a takto připravené léčebné pobyty v nich realizovat v rámci bonusů pro své klienty. Jednou z možností může být proplacení některých léčebných procedur, které klient v rámci programu „medical wellness“ pobytu absolvoval.

7.  V neposlední řadě bude jistě výhodné zapojit do této strategie i regionální samosprávy a jejich prostřednictvím i občany dané oblasti. Vždyť s rozvojem cestovního ruchu, jehož součástí je i lázeňství, dochází k přílivu finančních prostředků, a tím i k rozvoji infrastruktury regionu a zlepšení zaměstnanosti.

Pokud se podaří alespoň částečně vzkřísit vědecko-výzkumnou činnost v lázních (jisté nesmělé náznaky se rýsují v Německu) a nalézt spojnici mezi medicínskou, tj. léčebnou a turistickou stránkou těchto pobytů v lázeňských zařízeních nebo hotelových komplexech, byla zvolená marketingová strategie úspěšná. V blízké budoucnosti se tato strategie nebude týkat jen udržení a dalšího zvyšování kvality poskytovaných služeb, ale též zachování pozice lázeňských zařízení jako produktu a především dalšího úspěšného rozvoje na podkladě nejen léčebné, ale i preventivní péče o současnou i budoucí populaci, např. formou „medical  wellness“ pobytů.

Můžeme si jen přát, aby managementy našich lázní a hotelů, které poskytují lázeňskou péči a wellness pobyty, byly schopné současnou situaci správně analyzovat a připravit odpovídající řešení. 

MUDr. Jarmila Kolářová, CSc.

Klinika rehabilitačního lékařství FNKV

Šrobárova 50

100 34  Praha 10