Pracovní rehabilitace - metodika Isernhagen Work System (IWS)

Súhrn

Problematika integrace osob se zdravotním postižením (disabilitou) na trh práce bezprostředně souvisí s problematikou posudkovou (pracovní rehabilitace – zhodnocení psychosenzomotorického potenciálu), s problematikou bezpečností a ochrany zdraví při práci (bezbariérové prostředí) a patří mezi priority legislativy Evropské unie, jejíž součástí je i ČR.

Předmětem předloženého článku – kazuistiky – je příspěvek ke specifické metodě funkční diagnostiky pracovního potenciálu osob se zdravotním postižením (disabilitou), která podmiňuje další kroky, směřující k jejich opětovnému zapojení do pracovního procesu.

Klíčová slova:
integrace, metodika IWS, osoba se zdravotním postižením (disabilitou), pracovní rehabilitace

ÚVOD

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (disabilitou) je proces vyžadující zvláštní podporu široké (laické i odborné) společnosti, a to nejen ve smyslu nabídky úřadu práce v oblasti pracovní rehabilitace (pro osoby se zdravotním postižením (disabilitou) uvedenou v zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti), ale také v rámci uceleného a navzájem propojeného systému pomoci osobám se zdravotním postižením (disabilitou) při uplatnění na trhu práce (10).

Disabilita (snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti) je výsledkem vzájemného působení mezi osobami se zdravotním postižením (disabilitou) a bariérami v postojích či v prostředí bránící plnému a účinnému zapojení daného jedince – inkluzi – do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Skutečnost, že majoritní zdravá populace dosud často chápe osoby se zdravotním postižením (disabilitou) jako méněcenné a pro společnost tak nevyužitelné, k adekvátní a úspěšné integraci příliš nepomáhá. Skrytá forma diskriminace (pohlaví, věku, vzdělání aj.), která spolu s obtížnými podmínkami vlastní existence a seberealizace ztěžuje a nezřídka znemožňuje společenskou adaptaci a následnou inkluzi (3, 7).

Pojem disabilita patří ke stavebním kamenům Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví WHO (International clasisfication of functioning, disability and health – ICF). Mezinárodní klasifikace neklasifikuje osoby, ale popisuje a klasifikuje situace každého člověka v řadě faktorů, mající vztah ke zdraví, což znamená (z hlediska integrace) značný posun a význam (4).

Základem klasifikace specifické situace osob se zdravotním postižením (disabilitou) je dílčími multidisciplinární metodikami zhodnocení aktuálního psychosenzomotorického potenciálu, a to s individuálním zaměřením na daného jedince. Toto zhodnocení by mělo být co nejdříve po úrazu nebo onemocnění a na základě toho posléze stanovit krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Hodnocení funkčních schopností by se mělo provádět opakovaně, dokud se daný jedinec v některých položkách zlepšuje. Po ukončení rehabilitačního procesu by mělo následovat zhodnocení funkčního stavu opět multidisciplinárním týmem a na základě tohoto zhodnocení by měl daný jedinec dostat konkrétní dlouhodobé služby a podpory, aby se mohl participovat ve společnosti, a tím měl zajištěnou optimální kvalitu života (4, 5). Jednou z metodik jak zhodnotit zejména fyzický potenciál osob se zdravotním postižením (disabilitou) je Isernhagen Work System.

ISERNHAGEN WORK SYSTEM (IWS)

IWS je metoda v oblasti funkčního hodnocení a testování fyzického potenciálu osob se zdravotním postižením (disabilitou), které mají základní nebo nedokončené vzdělání a jsou schopné vykonávat pouze jednoduchou fyzickou práci. V České republice je tato skupina občanů velmi početná a její integrace do pracovního trhu je značně problematická (8).

Principem IWS je vyšetření pracovních schopností osoby se zdravotním postižením (disabilitou) v činnostech, které jsou na základě výzkumů stanoveny jako nejčastěji se vyskytující prvky fyzické práce (zvedání, stoj, chůze aj.). Metoda IWS je postavena na kineziofyzickém principu (hodnocení výkonu osoby se zdravotním postižením – disablitou) v předepsaných úkolech školeným pozorovatelem) a na principu bezpečnosti klienta po celou dobu testování (postupně vzrůstající zátěži nebo pokračující výdrži) je rozhodujícím momentem okamžik, ve kterém se styl provedení testu (posuzováno objektivně podle přesných kritérií) mění z bezpečného na nebezpečný – tzv. biomechanický end-point (např. překračování tepové frekvence, překračování času pro provedení úkolu) (8).

Rozlišujeme 2 typy postupů v hodnocení schopnosti při návratu do práce:

• 1.  Vyšetření tělesných schopností k vykonávání pracovních úkonů

Tento formát je vhodný, pokud existuje specifický seznam pracovních úkonů, které mají být testovány. Například použití postupů, vyžadujících vyšetření zvedání, přenášení, práce v předklonu či dřepu, vstoje, vsedě atd., se musí opírat o standardizovaný test k vyšetření těchto aktivit. Protože seznam elementárních pracovních úkonů je standardizován, testy se musí u každého provádět stejným způsobem. Tím se zamezí rozdílům v hodnocení různými hodnotiteli a potížím v interpretaci, vznikajícím při použití různých testovacích metod. Výsledkem tohoto „tělesného“ testu je plné porozumění schopnostem klienta pro určité pracovní úkoly (8). Výhodou takového testování je, že je standardizované, měří obecně fyzické funkční schopnosti jedince a může být použito pro různé situace a povolání (8).

• 2.  Vyšetření pracovníka na specifickou práci

Má svůj smysl, když se uvažuje pouze o jednom zaměstnání. Takový test se musí plně přizpůsobit uvažované práci. Nemůže být standardizovaný. Jeho nevýhodou je to, že v případě negativního výsledku pracovního testu nevíme nic o klientových schopnostech vykonávat jiné práce. To může blokovat další postup, vyžadovat další testování a podobně. Výhodou je ovšem již výše zmíněná specificita pro danou práci (8).

Předpoklady k testování:

• a)  ze strany klienta
  • zdravotně stabilizovaný stav (doložený lékařským vyjádřením)
  • ochota ke spolupráci
  • realistické představy a zařazení do práce    
• b)  ze strany personálu
  • testující odborníci (ergoterapeut, fyzioterapeut musejí být proškoleni, mít certifikát)  
  • zdravotnické zařízení (zakoupenou licenci, členem týmu musí být lékař) (8).

Testování:

• 1. krok – sestavení klientovy anamnézy (zdravotní, pracovní a sociální), dotaz na subjektivně pociťované omezení. Dále je detailně vysvětlen obsah testu a je vyžádán písemný, informovaný souhlas klienta s testováním, případně komu bude výsledná zpráva zaslána.
• 2. krok – vyšetření hybného systému klienta fyzioterapeutem, který se ve stručnosti zaměří na hodnocení rozsahu pohybu v jednotlivých částech těla, svalové síly a svalové koordinace (rovnováhy, pohybových stereotypů aj.).
• 3. krok – provedení vlastního testu, sestávájícího se z 29 úloh, jež jsou aplikovány ve dvou dnech v určeném pořadí (buď kompletované, nebo s určitou redukcí) (8).
• 4. krok – vyhodnocení daného testu, naměřené hodnoty (výkon), které klient předvedl, se porovnávají s nezávislým medicínským hodnocením (prováděné lékařem) a uvádí se do souvislosti s dalšími skutečnostmi (např. sociální situací, kvalifikačním potenciálem, sebehodnocením a motivací klienta aj.). Toto hodnocení probíhá, v optimálním případě, po přípravě v rámci odborné rehabilitační konference, za účasti daného klienta.
• 5. krok – sepsání závěrečné zprávy terapeutem, její následná revize a editace lékařem. Znění závěrečné zprávy je klientovi oznámeno a ten ji stvrzuje svým podpisem (8).

Hodnocení testu:

Vycházíme vždy z nalezeného bezpečného, objektivně pozorovaného maxima klientových schopností v daném úkolu. Od toho se dále pak rozvíjí celá řada extrapolací, kvalifikovaných odhadů, jež umožňují popsat pravděpodobnou strukturu klientovy pracovní zátěže v intenzitě i v čase. Vše hodnotíme postupně (maxima v jednotlivých testech, celkovou fyzickou zatížitelnost souhrnně, použitelnost daných zátěží v čase – hodiny, nebo zlomky osmihodinové pracovní doby, vztah podaného výkonu k bolesti a míru konzistentnosti klientova výkonu) (8).

Standardně prováděné dodatečné testy:

• jedná se o PACT test (Performance Assessment Capacity Testing) – sebehodnotící škála vypracovaná klientem, sloužící k porovnání sebehodnocení se skutečně naměřenými hodnotami,
• jobmatch (porovnání nároků uvažované pracovní pozice se schopnostmi uchazeče).

Doporučené další dodatečné testy:

• standardní klinické psychologické vyšetření s posouzením tendencí k depresivitě, psychomotorického tempa, tolerance stresu
• vyšetření kognitivních funkcí
• detailní hodnocení pracovního profilu daného pracoviště
• dodatečné hodnocení s odstupem po testování
• rozšířené testování na 2-8 hodin
• bicyklová ergometrie, step test, finský test chůze, apod. (8)

Výstupy z testu:

• Návrat do práce – funkční vyšetření ukáže, že osoba má určité fyzické schopnosti, umožňující práci vykonávat. To zrychluje proces návratu do zaměstnání. Vyšetření minimalizuje riziko opětovného poškození zdraví. Ukáže též inkonzistence mezi schopnostmi pracovníka a nároky pracoviště.
• Pracovní rehabilitace – kde není shoda mezi schopnostmi pracovníka s nároky pracoviště je toto vyšetření jako vstup do procesu pracovní rehabilitace ideální volbou. Dobré vyšetření označí nesrovnalosti a určí jejich fyzické příčiny. Tím, že známe současně deficit v provádění určité pracovní činnosti i muskuloskeletální příčinu tohoto deficitu, můžeme cíleně indikovat rehabilitaci.
• Úpravy pracovního procesu a prostředí – kde není shoda mezi nároky pracoviště a schopnostmi pracovníka může IWS pomoci nalézt novou shodu. Úkony, představující pro pracovníka riziko, mohou být změněny, redukovány, nebo odstraněny (dočasně, nebo trvale) z popisu práce. Změny se mohou týkat výšky pracovní plochy, pracovní polohy, počtu opakovaných úkonů atd. (8).

ZÁVĚR

V České republice se většinou funkční schopnosti a pracovní potenciál hodnotí jako procentní míra poklesu schopností výdělečné činnosti, a to podle vyhlášky 284/1995 Sb. v platném znění k zákonu č. 155/1995 Sb. v platném znění. Posudkový lékař rozhoduje většinou na základě etiologické diatézy o „přidělení“ procent, a tím rozhodne o invalidním důchodu I. – III. stupně, anebo o návratu na původní pracoviště. Velice často jde o negativní rekomandaci (4).

Systém IWS slouží k funkčnímu hodnocení fyzického potenciálu osob se zdravotním postižením (disabilitou) a jeho výstupem je vždy pozitivní rekomandace, což má v důsledku pozitivní vliv nejen na psychiku daného jedince, ale také na pozitivní přístup majoritní zdravé společnosti k těmto jedincům v rámci integračního procesu.

Bohužel, i přes veškerou snahu, systém včasného multidisciplinárního hodnocení psychosenzomotorického potenciálu k práci zatím plně nefunguje. Chybí návaznost a propojení systémů mezi tím, kdy se jedinec stává osobou se zdravotním postižením (disabilitou) a je v určitých situacích limitován (disabilní), dále doba, která uplyne od vzniku události, onemocnění, k možnosti zařazení osoby se zdravotním postižením (disabilitou) (např. do programu pracovní rehabilitace) je dlouhá (osoba se zdravotním postižením si tak na danou situaci dříve či později uvykne, plně spoléhá na systém dávek sociální péče, např. invalidního důchodu a následná vlastní seberealizace i integrace do pracovního procesu či do společnosti je mizivá) (6, 9).

Motivovat takto smýšlející osoby se zdravotním postižením (disabilitou), přebudovat a zbořit jejich vnitřní bariéry není snadné a velmi často se míjí účinkem, přesto největšími problémy/bariérami integračního procesu osob se zdravotním postižením (disabilitou) je schopnost majoritní zdravé společnosti tyto jedince absorbovat (1, 2).

KAZUISTIKA I.

Osobní údaje

Věk: 50

Pohlaví: žena

Vzdělání: SOU (prodavačka potravin)

Druh provedené ergodiagnostiky: Isernhagen Work System

Zaměření testování: všeobecné

Sociální dávky: částečný invalidní důchod

Sociální status: osoba se zdravotním postižením (disabilitou)

Osobnostní charakteristiky

Klientka je emočně méně stálá a citlivější až přecitlivělá, snadno rozrušitelná a ovlivnitelná city, obecně se hůře vyrovnává s tlakem a zátěží, je sebekritická, s nižším sebevědomím, má sklon k přehnaným obavám a starostem, je často nervozní, napjatá, nejistá a úzkostlivá, se sklonem ke sklíčenosti a malomyslnosti, emoční rozladění vede až depresivním stavům, může častěji trpět subjektivním pocitem nedostatku energie a vitality.

Je opatrná až úzkostná, často si dělá starosti zda něco bylo uděláno správně, stará se o maličkosti a jednotlivosti, je až nutkavě přesná, organizovaná a disciplinovaná, je rezistentní vůči změnám, neochotná riskovat kvůli velkému strachu z kritiky či selhání, pomalá v rozhodování až nerozhodná, neochotná riskovat, motivovaná neselhat, neasertivní a konzervativní, s úzkými zájmy.

Klientka je silně introvertní, tichá a mlčenlivá, stažená do sebe, uzavřená, málo kontaktivní, opatrnější v kontaktech a ve vazbách s druhými, orientuje se spíše na výběrové vztahy s úzkou skupinou nejbližších přátel, se sociálními zábranami, sociálně plachá, nesmělá a méně obratná, je soběstačná a samotářská, ráda rozhoduje sama za sebe, preferuje práci o samotě, spoléhá se spíše sama na sebe než na porozumění a pomoc od druhých.

Je rezervovaná a nepřístupná, drží si odstup, je méně osobní, odměřená, chladná, nedůvěřivá, skeptická. Rezervovaná-odtažitá – má tendenci být sama, vyhýbat se kontaktům s druhými lidmi, bývá necitlivá vůči náladám a pocitům ostatních, necitlivá v interpersonálních vztazích, upřednostňuje práci o samotě, necítí se dobře s cizími lidmi, nekomunikuje, neposkytuje dostatečnou zpětnou vazbu, není týmovým hráčem. Rigidní, trvá na svých myšlenkách, neohebná, střízlivě vážná, zdrženlivá.

Klientka je neprůbojná, poslušná a mírná, citlivá na autoritu, je ochotná se přizpůsobit přáním druhých, nechá se snadno vést a ovlivnit, dobře se na ni dohlíží, je uvážlivá a diplomatická, sociálně přizpůsobivá a vstřícná, nekonfliktní, snaží se vyhnout přímému střetu a konfrontaci, raději ustoupí, snaží se neprovokovat a nenarážet, vycházet s okolím a hledat obecně přijatelná východiska, je jí dobře v bezpečném a stabilním prostředí, kde může žít a pracovat podle pevně daných norem, pravidel a zásad, je skromná a nenáročná, vystačí s málem.

Celkově lze klientku charakterizovat jako přizpůsobivou, precizní, opatrnou, uvážlivou, přemýšlivou až ustaranou, zdrženlivou, mírnou, trpělivou, poslušnou a smířlivou.

Psychomotorika, kognitivní schopnosti

Schopnost abstraktivního úsudku a logického uvažování je v pásmu vyššího průměru, schopnost zacházet s textem a numerickým informacemi je v pásmu subnormy (což je zde však podmíněno především pomalejším tempem práce a snahou neudělat chybu). Má pomalejší psychomotorické tempo, nižší rychlost zpracování informací a pomalejší reakci na komplexní podmětovou situaci, její výkon v testu soustředění se však vyznačuje minimální chybovostí. Duševní pružnost je v normě.

Funkční schopnosti na trhu práce – pracovní rekomandace

• Cesta do práce – bez omezení z hlediska pohybového postižení
• Základní pracovní polohy (poloha – čas – přestávky) – bez limitace
• Ostatní pracovní polohy – bez limitace
• Pohyb na pracovišti – bez limitace
• Manipulace s břemeny – do 15 kg bez limitace
• Všeobecné fyzické zatížení – III a
• Jemná motorika (práce rukou) – bez limitace
• Senzorické schopnosti – bez omezení

Vhodnost a možnosti obecného typu pracovní činnosti

• Práce vsedě montážní, kompletační apod.
• Práce vstoje montážní, kompletační apod.
• Práce se zvedáním a přenášením břemen
• Práce s pochůzkami bez přenášení středně těžkých a těžkých břemen
• Práce převážně ve venkovním prostředí
• Práce kancelářská, avšak pouze příležitostná, neměla by tvořit hlavní pracovní náplň

Základní pracovní poloha a lokomoce

• Sed - trvale
• Stoj – trvale
• Chůze - trvale

Doporučení pro zařazení do pracovního procesu

• Upřesnit ergodiagnostiku – rozšíření o vyšetření vyššího stupně
• Chráněné zaměstnání (zřízení chráněného místa, umístění v chráněné dílně)
• Práce na směny – ranní a odpolední

Upřesnění doporučení pro zařazení do pracovního procesu

• Práce v klidném a stabilním prostředí, bez tlaku na výkon (způsobujícího jinak zhoršení jemné motoriky a poznávacích funkcí jako je paměť, pozornost, rozumový úsudek či rozhodování a řešení problémů), v malém kolektivu, nejlépe v chráněném prostředí či doma.

Věrohodnost výsledků

• Ano

Třída práce podle celkového energetického výdaje:

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanosti při práci, příloha 1, část A tabulka 1. Tyto třídy používáme k odhadu celkové fyzické zatížitelnosti testovaného, využíváme tříd I – III).

• III a → Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze – údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví – ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu.

     (Kategorie III již je v podstatě koncipovaná pro zdravé lidi.)

• W/m² – 131/160

Závěr kazuistiky I.:

Po absolvování vyšetření funkčních schopností pracovního potenciálu klientka obdržela od úřadu práce pár nabídek na zaměstnání (cca 3 nabídky, převážně ve výrobním sektoru), avšak ani s výstupem z vyšetření udávající pozitivní rekomandaci nenašla adekvátní zaměstnání. Ve všech případech nabídky zaměstnání, po bližší konzultaci se zaměstnavatelem a po prohlídce pracovního místa, přišla od svého praktického lékaře s rekomandací, nedoporučující klientce vykonávat danou činnost.

Klientka je osobou se zdravotním postižením, její pozitivní rekomandace i výstupy z vyšetření pracovního potenciálu neuvádějí velké limitace, co se týká jejích funkčních schopností pro uplatnění na trhu práce. Přestože takto nastavená možnost pracovního uplatnění je značně rozsáhlá, klientku se doposud nepodařilo umístit na trhu práce, a i nadále setrvává v evidenci úřadu práce.

Otázka motivace k uplatnění na trhu práce tak zde hraje podstatnou roli a je tedy námětem k zamyšlení, zda klientka opravdu nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vykonávat určitou pracovní činnost, či tomu spíše brání nedostatek motivace, chuti a zájmu začlenit se mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo.

KAZUISTIKA II.

Osobní údaje

Věk: 42

Pohlaví: žena

Vzdělání: středoškolské s maturitou, obor zemědělství

Druh provedené ergodiagnostiky: Isernhagen Work System

Zaměření testování: všeobecné

Sociální status: osoba se změněnou pracovní schopností

Osobnostní charakteristiky

Klientka představuje nevyhraněného introverta, je sociálně spíše stažená, nesmělá a méně kontaktivní, je opatrná a obezřetná v kontaktech a ve vazbách s druhými, orientuje se především na výběrové vztahy s úzkou skupinou nejbližších přátel. Ve vztahu k druhým je rezervovanější, udržuje si větší odstup, je méně důvěřivá, spíše uzavřená a méně sdílná, své problémy a osobní záležitosti si většinou nechává pro sebe.

Je kooperativní, nekonfliktní, přizpůsobivá, vstřícná, nezpochybňuje druhé, je ochotná nechat stranou své názory, přání nebo pocity a přizpůsobit se přáním druhých, je snadněji ovlivnitelná okolím, může se cítit nepříjemně v situacích vyžadujících asertivitu, sebevyjádření nebo přesvědčování druhých, je neprůbojná, v jejím chování dominuje tendence neprovokovat, nenarážet, vycházet s okolím a hledat obecně přijatelná východiska, více si cení dohody než nezávislého chování a jednání, je u ní obava z konfliktů, kterým se snaží předcházet a vyhýbat.

Je poměrně emočně stabilní a vyrovnaná, odolná vůči tlaku a zátěži, má tendenci bezproblémově překonávat různé těžkosti a zvládat události a emoce vyrovnaným, adaptivním způsobem. Disponuje dobrou sebekontrolou a sebeovládáním, je u ní jen malá pravděpodobnost impulzivního jednání, dokáže dobře tlumit a kontrolovat své nutkání, pudy a impulzy a odkládat jejich uspokojení. Tato sebekontrola u ní může být na úkor jisté flexibility a spontaneity.

Je konzervativní, uzavřená vůči novým zkušenostem, dává přednost známému a vyzkoušenému, nerada experimentuje a nerada zkouší nové, vyhledává stabilní životní podmínky, je jí dobře v bezpečném a stabilním prostředí, kde může žít a pracovat podle jasných norem, pravidel a zásad, má silnou potřebu jistoty (někam patřit, mít jasnou pozici, jasně definované cíle a stálé podmínky k jejich realizaci), má spíše obavy a strach z nových věcí a nejistoty, má ráda známý a předvídatelný způsob života, přestože není ideální, nevadí ji známá a rutinní práce, která ji naopak přináší pocit jistoty a důvěry.

Je opatrná, precizní a pečlivá, snaží se postupovat metodicky a plánovitě, je vnitřně organizovaná a sebedisciplinovaná, je zásadová a spolehlivá, se smyslem pro povinnost, je houževnatá a vytrvalá, práci neodkládá, dokáže se přinutit k dokončení i nudné a jinak nepříjemné práce, je méně kreativní, okolí se někdy může jevit jako pedantská, méně pružná, s nedostatkem otevřenosti v chování, s rysy zakořeněnosti, ztuhlosti a svázanosti, s menší představivostí a se sklonem k mrzoutství.

Psychomotorika, kognitivní schopnosti

Schopnost abstraktního úsudku a logického uvažování je průměrná, schopnost zacházet s textem a numerickými informacemi je v pásmu nižšího průměru (což je však podmíněno především pomalejším tempem práce a snahou o minimální chybovost). Má průměrné psychomotorické tempo a průměrnou rychlost zpracování informací a podprůměrnou rychlost reakce na komplexní podnětovou situaci. Duševní pružnost je v normě.

Funkční schopnosti na trhu práce – pracovní rekomandace

• Cesta do práce – bez omezení z hlediska pohybového postižení
• Základní pracovní polohy (poloha-čas-přestávky) – bez limitace
• Ostatní pracovní polohy – bez limitace
• Pohyb na pracovišti – bez limitace
• Manipulace s břemeny – do 15 kg bez limitace
• Všeobecné fyzické zatížení – II b
• Jemná motorika (práce rukou) – bez limitace
• Senzorické schopnosti – bez omezení

Vhodnost a možnosti obecného typu pracovní činnosti

• Práce vsedě montážní, kompletační apod.
• Práce vstoje montážní, kompletační apod.
• Práce se zvedáním a přenášením břemen
• Práce s pochůzkami bez přenášení středně těžkých a těžkých břemen
• Práce převážně vsedě ve službách – pasivní komunikace se zákazníky
• Práce s aktivní komunikací se zákazníky
• Práce kancelářská (včetně běžné uživatelské práce na PC)
• Práce s hmotnou odpovědností

Základní pracovní poloha a lokomoce

• Sed - trvale
• Stoj – trvale
• Chůze - trvale

Doporučení pro zařazení do pracovního procesu

• Upřesnit ergodiagnostiku – rozšíření o vyšetření vyššího stupně
• Rekvalifikace PC, administrativa
• Práce na směny – noční, třísměnný a vícesměnný provoz

Upřesnění doporučení pro zařazení do pracovního procesu

Není vhodná práce v prašném prostředí, venkovním prostředí s nestálými klimatickými podmínkami.

Věrohodnost výsledků

• Ano

Třída práce podle celkového energetického výdaje

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanosti při práci, příloha 1, část A, tabulka 1. Tyto třídy používáme k odhadu celkové fyzické zatížitelnosti testovaného, využíváme tříd I  – III.

• II b → Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou – dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg – prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků.

     (Již jen lehčí omezení.)

• W/m² → 106-130

Závěr kazuistiky II.:

Záhy po proběhlém vyšetření pracovního potenciálu klientka obdržela od úřadu práce nabídku práce na otevřeném trhu práce, v rámci chráněného pracovního místa jako prodavačka v železářství, kde dosud pracuje na poloviční úvazek a je velmi spokojená.

Přestože doporučení vyplývající z konference znělo na rekvalifikaci PC či administrativu, rychlé získání adekvátního zaměstnání dostalo u klientky přednost a pozitivní rekomandace zde sehrála svou důležitou roli, díky níž klientka získala zaměstnání, které ji plně vyhovuje a naplňuje (10).

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Jitka Bienertová

SNP 1627

431 13  Jirkov

e-mail: bienertova.jitka@email.cz