6 nejčastějších mýtů ohledně odvykání kouření – u lékařů a v lékárnách

1. Pokud pacient přestane kouřit, dostane infarkt

Naopak! Pokud pacient přestane kouřit, jeho srdeční činnost se zlepší. Již po necelé půlhodině od poslední cigarety se snižuje krevní tlak a tep. Do 3 týdnů se celkově zlepšuje činnost krevního oběhu. Riziko srdečního infarktu po 1 roce klesá na polovinu a po 5 letech je stejné jako u nekuřáka. Každá další cigareta srdci škodí. U lidí, kteří mají na vysoký krevní tlak medikaci, je po odvyknutí kouření nutné zrevidovat dávkování – většinou dojde ke snížení dávky, k čemuž se ještě vrátíme v závěru tohoto článku.

2. Pokud těhotná pacientka přestane kouřit, potratí

Kouření či jakýkoliv jiný příjem nikotinu škodí plodu po celou dobu. Pokud pacientka přestane kouřit, bude se nějakou dobu vyrovnávat s abstinenčními příznaky, jež mohou být různě silné, ale zpravidla do měsíce odeznívají. Stres si naopak žena vyvolává i tím, že kouří, ačkoliv ví, že tím dítěti škodí. Nehledě na to, že samotným kouřením se hladina stresových hormonů také zvyšuje. Potrat samozřejmě nelze vyloučit nikdy, ale kouření jeho šanci prokazatelně zvyšuje, na rozdíl od odvykání.

3. U pacientů s duševním onemocněním se kouření vyplatí – pokud přestanou, jejich stav se výrazně zhorší

Krátkodobě může k propadu jejich stavu skutečně dojít. Bývá tomu tak ovšem zejména ze dvou důvodů: Pokud pacient kouřil, je časté, že cigaretu využíval v situacích, kdy potřeboval zvládat stres či emoce. Bez cigarety je nutné se tyto situace naučit zvládat jinak – v tom může být psychiatr, psycholog nebo jiný profesionál nápomocen tak, že s pacientem situace dopředu projde a připraví náhradní řešení, bez cigarety. Druhým mechanismem, který může zhoršení způsobit, je změna metabolismu pacienta, což s sebou nese nutnost upravení medikace. Z dlouhodobého hlediska ovšem zanechání kouření vede ke zlepšení psychického i fyzického zdraví.

4. Tělo je při odvykání v takovém stresu, že se odvyknout nevyplatí

Jak jsme již probírali výše, je to právě kouření, co způsobuje vyšší úrovně stresových hormonů – a to dlouhodobě. Stres při odvykání je časově omezený na první dny, poté vždy dochází k rychlému zlepšování zdravotního stavu. Je možné, že pacient začne například více kašlat, což ho může vyděsit. Je to ale naopak známka toho, že plíce začaly opět správně fungovat a tímto stylem se čistí.

5. Po odvyknutí přibere každý

Je pravdou, že kouření ovlivňuje metabolismus. Člověk, který odvyká, však nutně přibrat nemusí nebo může být jeho příbytek minimální. Důvodem, proč někteří přiberou více, je, že cigarety nahrazují jídlem nebo neřeší změny ve svém zažívání. Při odvykání se doporučuje do stravy zakomponovat více vlákniny a ruce a ústa zaměstnávat zdravou svačinkou, jako je například ovoce či zelenina.

6. Pacientovi odvyknutí uškodí a mohlo by negativně ovlivnit jeho stávající medikaci

Odvyknutí kouření určitě jeho medikaci ovlivní – většinou ale spíše tak, že bude možné dávky snížit a pacientovi tak ulevit. To se týká farmakoterapie duševních onemocnění, ale i hypertenze a dalších problémů. Je proto důležité se pacienta na kouření ptát a dávku upravit. Po odvyknutí se totiž zpomaluje metabolismus a tím pádem i vstřebávání léků.

Setkali jste se někdy s podobnými mýty? Je možné, že ano – a příště, až je uslyšíte, máte možnost je vyvrátit a pomoci tak nejen pacientům na cestě k nekuřáctví, ale i kolegům v provázení pacientů k jejich cíli odvyknout.

(krif)

Zdroje:
1. Národní linka pro odvykání kouření. Dostupné na: www.bezcigaret.cz
2. How you can help your heart if you quit smoking. WebMD, 2017 Feb 27. Dostupné na: www.webmd.com/heart-disease/quit-smoking-helps-heart#1