Bezpečnost a účinnost inhibitorů PCSK9

Úvod

Hypercholesterolémie patří mezi hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Základem její léčby je podávání statinů. Někteří pacienti je však z důvodu nežádoucích účinků netolerují nebo u nich podávání statinů nevede kvůli příliš vysokým hladinám LDL-cholesterolu (LDL-c) k jeho dostatečnému poklesu. Pacienti s vysokým rizikem mohou potřebovat ještě intenzivnější snížení hladin LDL-c, než je možné zajistit pouze monoterapií statiny. Proto je potřeba zavádět do léčby další látky snižující především hladinu LDL-c, jako jsou protilátky proti PCSK9.

Analyzovaná populace pacientů

Metaanalýza 25 randomizovaných klinických studií zahrnující celkem 12 200 pacientů byla zaměřena na zhodnocení účinnosti a bezpečnosti protilátek proti PCSK9. Byly vybrány práce porovnávající alirocumab nebo evolocumab s placebem či ezetimibem. Alirocumab byl podáván subkutánně (s. c.) 1× za 2 týdny v dávkách od 50 do 150 mg, evolocumab 1× za měsíc v dávce 420 mg s. c. nebo 1× za 2 týdny v dávce 140 mg s. c. Průměrný věk pacientů v jednotlivých studiích činil 31−62 let, zastoupení žen se pohybovalo od 37 do 74 %. Většina nemocných již měla zavedenu léčbu statiny. Doba sledování činila u evolocumabu 12 týdnů, jen ve dvou studiích 52 týdnů. V případě alirocumabu to bylo 24 týdnů, kromě dvou studií, kdy follow up činil 8 a 12 týdnů.

Výsledky

Podávání alirocumabu i evolocumabu významně (o 52,6 a 54,6 %) snižovalo hladinu LDL-c proti placebu, a to i u pacientů již užívajících statiny. Proti ezetimibu alirocumab snížil LDL-c o 29,9 % a evolocumab o 36,3 %. Po podání obou inhibitorů PCSK9 došlo také k poklesu non-HDL-cholesterolu, triglyceridů, apolipoproteinu B, lipoproteinu (a) a zvýšení HDL-cholesterolu a apolipoproteinu A1.

Četnost nežádoucích příhod se u alirocumabu i evolocumabu nelišila od placeba nebo ezetimibu. Pouze u alirocumabu byla zjištěna vyšší incidence reakcí v místě podání.

U pacientů užívajících evolocumab byla zaznamenána nižší incidence zhoršené funkce jater, ve skupinách s alirocumabem byl nižší výskyt snížené funkce ledvin. U nemocných, kteří užívali alirocumab, byla zjištěna významně nižší mortalita (relativní riziko 0,43; 95% CI 0,19–0,96; p = 0,04).

Závěr

Na dosud největším analyzovaném vzorku pacientů byla prokázána bezpečnost a dobrá tolerance léčby inhibitory PCSK9, jejich schopnost významně (o více než 50 %) snižovat LDL-c i příznivý vliv na další lipidy.

(blu)

Zdroj: Zhang X. L. et al. Safety and efficacy of anti-PCSK9 antibodies: a meta-analysis of 25 randomized, controlled trials. BMC Med 2015 Jun 23; 13: 123; doi: 10.1186/s12916-015-0358-8.