Pokrok v boji s malárií − první vakcína poskytující přijatelnou ochranu proti nemoci

Tři možné mechanismy účinku

Každým rokem umírá v důsledku malárie okolo milionu osob ročně. Není proto divu, že snaha vyvinout účinnou vakcínu proti malárii trvá již několik desítek let. 

Postupně se výzkumníci zaměřili na zasažení tří různých stadií vývoje parazita v lidském těle. Šlo o skupiny vakcín zaměřené proti sporozoitům v preerytrocytárním stadiu, vakcíny proti merozoitům v asexuální fázi nebo vakcíny proti merozoitům v sexuální fázi. V prvním případě bylo záměrem indukovat postvakcinační imunitu, která zabrání schopnosti sporozoitů napadnout játra a jejich rozvoji v hepatocytech. Ve druhém případě šlo o snahu vyvolat postvakcinační imunitu blokující merozoity ještě před napadením erytrocytů. Třetí skupina vakcín byla konstruována tak, aby došlo ke stimulaci imunity bránící vzniku pohlavního stadia parazita, což by mělo vést k přerušení jeho životního cyklu a zamezení dalšímu šíření na neinfikovaného komára. 

Nejlepšího výsledku bylo v minulosti dosaženo s vakcínou SPf66, která obsahovala antigenní složky proti sporozoitům v preerytrocytárním stadiu a merozoitům v asexuální fázi.

Vývojový cyklus parazita

Pro objasnění důvodů, proč je vývoj vakcíny proti malárii tak dlouhodobý a komplikovaný, je třeba se blíže seznámit s vývojovým cyklem parazita zodpovědného za toto onemocnění. Parazit dokončuje svůj vývoj v samicích komára rodu Anopheles, který je jeho konečným hostitelem. Člověk je mezihostitelem, do něhož se parazit dostává po přisátí a uvolnění slin z infikovaného komára. Z krevního řečiště se sporozoity dostanou do buněk jaterního parenchymu, kde se mohou pomnožit a dlouhodobě přežívat. Panuje názor, že po infikování člověka dojde k zachycení sporozoitů na Kupfferových buňkách, které je následně transportují do jaterních buněk. Zhruba hodinu po přisátí infikovaného komára se sporozoity v krvi ještě nevyskytují.

V jaterních buňkách se parazit množí nepohlavně. Za 14 dní může z jednoho sporozoitu vzniknout okolo 30 tisíc merozoitů (jedná se o asymptomatické stadium, ve kterém nedochází k indukci malárie). Infikované jaterní buňky praskají, tím uvolní merozoity do krve a následně dojde k napadení erytrocytů. Opět nastává nepohlavní množení merozoitů, napadení erytrocytů a celý cyklus se opakuje. Časové úseky těchto kroků odpovídají pravidelnému opakování záchvatů horečky a projevů malarického onemocnění.

Nicméně po určité době dojde k odlišení merozoitů na samčí a samičí gametocyty a vývoji dalšího stadia, které začíná opětovným přisátím komára na infikovaného lidského mezihostitele. Takto se gametocyty přenesou do těla komára, kde dojde k oplodnění a vzniku zygot, jež se vyvinou do tzv. ookynet, které tvoří oocyty. Oocyty rostou, dělí se, praskají za uvolňování sporozoitů, jež migrují do slinných žláz komára. A celý cyklus se opět opakuje. 

Nejen pro cestovatele a obyvatele tropů

Právě očkovací látka Mosquirix je založena na povrchovém proteinu (CSP), který je zodpovědný za vazbu mezi sporozoitem a hepatocytem. Vakcína je určena dětské populaci ve věku od 10 týdnů do 17 měsíců, a to v počtu 3 dávek. Dosud testovaná protektivní účinnost ukázala ve studiích vyšší stabilitu u dětí očkovaných ve věku 5−17 měsíců než u dětí očkovaných ve věku 6−10 nebo 12 týdnů. 

Zpráva o pokroku ve vývoji a dostupnosti účinné vakcíny proti malárii je důležitá nejen pro obyvatelstvo tropických a subtropických oblastí, respektive pro cestovatele do těchto zemí, ale i pro obyvatele zemí v mírném pásmu, včetně České republiky. Například v oblasti Novomlýnských nádrží na jižní Moravě se již komáři infikovaní malárií opakovaně vyskytli. 

(boš)

Zdroje:
1. Centers for Disease Control and Prevention. Malaria > How to Reduce Malaria’s Impact > Vaccines. CDC, 2019. Dostupné na: www.cdc.gov/malaria/malaria_worldwide/reduction/vaccine.html
2. Očkování proti malárii. Vakcíny.net, 2015.