Preskripce antibiotik u dětí s faryngitidou je v 80 % zbytečná – v USA
I v éře očkování proti pneumokokům jsou v USA antibiotika předepisována dvojnásobnému počtu dětí s respirační infekcí, než u jakého je odhadována bakteriální etiologie.
Autoři této studie se pokusili porovnat podíl případů respiračních infekcí bakteriální etiologie u dětí a podíl těchto onemocnění, u kterých jsou předepsána antibiotika, v USA. Hodnotili pět respiračních infekcí: akutní otitis media, sinusitidu, bronchitidu, faryngitidu a infekce horních cest dýchacích. Prevalenci těchto infekcí vyvolaných bakteriemi stanovili na základě metaanalýzy pediatrických studií publikovaných v letech 2000 až 2011 v anglickém jazyce v databázích Medline, Embase a Cochrane Library. Dále provedli retrospektivní kohortovou analýzu, ve které zjišťovali podíl respiračních infekcí u dětí do 18 let, u nichž byla předepsána antibiotika. Použili data u průzkumu National Ambulatory Medical Care Survey, provedeného v ambulantní sféře v USA.
Výsledky byly publikovány v říjnu 2014. Ukázaly, že podíl infekcí dýchacích cest, které jsou vyvolány bakteriemi, dosahuje 64,7 % u akutní otitis media a 78 % u sinusitid. Podíl faryngitid vyvolaných Streptococcus pyogenes činil 20,2 %. Zařazovací kritéria nesplňovala žádná studie týkající se bronchitid a infekcí horních dýchacích cest. Na základě zjištěných hodnot byl podíl uvedených respiračních infekcí u dětí vyžadujících antibiotickou léčbu odhadnut na 27,4 %. Procento dětí, kterým byla z důvodu těchto infekcí předepsána antibiotika, ovšem dosáhlo 56,9. Jak autoři vypočítali, v USA to znamená odhadem 11,4 milionu potenciálně zbytečných preskripcí antibiotik u dětí ročně.
Jak sami uzavírají, skutečnost, že i v období po zavedení očkování proti pneumokokům konjugovanou vakcínou jsou antibiotika předepisována téměř dvojnásobnému počtu dětí s respiračním infektem, než by bylo nutné, ukazuje, že se jedná o významný cíl programů racionalizace podávání antibiotik.
I když jde o data z USA, situace v České republice jistě nebude růžovější. Největší podíl zbytečných preskripcí antibiotik byl zjištěn u faryngitid. To ukazuje na význam využívání stanovení CRP (C-reaktivního proteinu) a rychlých diagnostických testů pro stanovení S. pyogenes při rozhodování o nasazení antibiotické léčby u dětí s faryngitidou. Možností je také kultivační vyšetření, které dokáže vyloučit přítomnost S. pyogenes do 24 hodin, což je jistě doba, o kterou lze, po zvážení klinického obrazu dítěte, nasazení antibiotik odložit.
(zza)
Zdroj: Kronman M. P., Zhou C., Mangione-Smith R., et al. Bacterial prevalence and antimicrobial prescribing trends for acute respiratory tract infections. Pediatrics. 2014 Oct; 134 (4): e956–65. Epub 2014 Sep 15.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Úspěšná resuscitativní thorakotomie v přednemocniční neodkladné péči
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie