Vykazuje metamizol (anti)androgenní aktivitu?
Nedávné studie in vivo a in vitro naznačily, že některá analgetika se slabými a středními účinky mohou inhibovat produkci testosteronu a působit jako antiandrogeny. Tato analgetika přitom patří mezi nejpoužívanější léky na světě, často jsou volně dostupná. Kromě širokého použití v obecné populaci zároveň některé studie zjistily vysokou prevalenci užívání analgetik u těhotných žen, někdy i více než jednoho analgetika současně. Bezpečnost metamizolu v této souvislosti studovali autoři níže prezentované práce.
Úvod
Cílem studie brazilských a dánských výzkumníků bylo posoudit schopnost metamizolu (dipyronu) vyvolávat (anti)androgenní reakce v několika modelových systémech in vitro a in vivo. Užívání metamizolu během těhotenství se nedoporučuje, ale podle dostupných informací jej těhotné ženy např. v Brazílii a jiných jihoamerických zemích běžně užívají. Vzhledem k jeho rozšířenosti existuje riziko, že některé pacientky léčivo užijí například v prvních týdnech těhotenství, kdy o své graviditě ještě nevědí. Plod je však v tomto časovém období vůči (anti)androgenům obzvlášť vnímavý.
Metodika studie
Autoři sledovali produkci steroidních hormonů v buněčné linii lidského adrenokortikálního karcinomu H295R po expozici metamizolu a jeho dvou metabolitů 4-methylaminoantipyrinu (MAA) a 4-aminoantipyrinu (AA). Zkoumali také fetální testikulární produkci testosteronu u potkanů po intrauterinní expozici metamizolu (v dávkách 50, 100, 200 mg/kg/denně). Androgenní agonistické/antagonistické účinky pro metamizol a jeho metabolity (0,1−1000 μM) zjišťovali in vitro pomocí kvasinkového testu YAS (Yeast Androgen Screen) a pro metamizol in vivo Hershbergerovým testem.
Výsledná zjištění
Metamizol a jeho metabolity snížily produkci androgenů a kortikosteroidů v testu H295R v závislosti na koncentraci. Při testování produkce fetálního testosteronu nebyly zjištěny žádné účinky. Testosteron klesl až při koncentracích 4−13× vyšších, než jsou maximální plazmatické koncentrace MAA a AA hlášené u lidí.
Expozice matky tímto léčivem neměla na produkci testosteronu ex vivo u potkanů vliv. Rovněž nebyly pozorovány žádné známky mateřské či fetální toxicity při jakékoliv dávce. Testy YAS a Hershberger neprokázaly androgenní agonistické/antagonistické aktivity. Cytotoxicita nebyla zjištěna v žádném z provedených experimentů.
Závěr
Výsledky ukázaly, že metamizol a jeho metabolity nevykazují androgenní agonistické či antagonistické aktivity. Mají sice potenciál inhibovat steroidogenezi, ale v mnohonásobně vyšších koncentracích, než jaké se používají v lékařské praxi. V rámci humánního použití je však třeba přihlédnout k širšímu kontextu. Může nastat souběh s expozicí jiným lékům nebo chemickým látkám ze životního prostředí s podobným mechanismem účinku. Zatím nebylo vyloučeno, že metamizol a jeho metabolity mohou interagovat s jinými hormonálními systémy. Proto je třeba nadále zkoumat i vliv expozice metamizolu na vývoj plodu.
(lkt)
Zdroj: Passoni M. T., Kristensen M. N., Morais R. N. et al. Assessment of the analgesic dipyrone as a possible (anti)androgenic endocrine disruptor. Toxicol Lett 2018; 285: 139−147, doi: 10.1016/j.toxlet.2017.12.021.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
