Kritický přehled klinických studií s EHL preparáty FVIII

Shodné i rozdílné aspekty designu klinických studií

Celkově bylo v 8 registračních studiích zařazeno 900 dětských, dospívajících a dospělých pacientů. Vedle řady podobností, které jednotlivé studie vykazovaly, bylo zaznamenáno i několik významnějších rozdílů. Mezi důležité metodologické rozdíly patří zejména doba trvání studie a jejího prodlouženého sledování, definice kontrolní skupiny, intervaly pro profylaktické dávky, způsob provedení randomizace aj. Autoři souhrnně konstatují, že jednotlivé studie proto nemohou být vzájemně přímo porovnány a nelze provést metaanalýzu. Pro praxi také chybějí klinické studie s přímým srovnáním (head-to-head) účinnosti a bezpečnosti jednotlivých přípravků.

Individualizace péče o pacienty s hemofilií A

Navzdory přítomným rozdílům je z výsledků studií zjevné, že preparáty FVIII s EHL v profylaktickém režimu vykazují konzistentní účinnost, a to při různých dávkovacích intervalech. Prodloužení biologického poločasu umožňuje prodloužit dávkovací intervaly a lépe tak přizpůsobit léčbu s ohledem na individuální krvácivý fenotyp a životní styl.

K individualizaci léčby pak také přispívají možnosti dosažení vyšších údolních hladin FVIII. Aktuální data totiž ukazují, že běžně doporučované údolní hladiny FVIII při profylaktické léčbě (> 1–3 %) nejsou schopné zcela zabránit krvácivým epizodám. Ačkoliv existují i pacienti, kteří nekrvácejí, ani když jsou po kratší dobu s údolními hladinami < 1 %, je současným cílem léčby podpora sociálních a fyzických aktivit při dosažení vyšších údolních hladin (> 3–5 %), a to ideálně bez zvýšení počtu infuzí.

Studie s EHL FVIII ovšem do určité míry poskytly jen omezený pohled na to, jak efektivně různé preparáty udrží údolní hladiny FVIII během profylaxe. Například pouze v několika studiích byla umožněna individualizace dávkovacích intervalů podle potřeby pacienta. Chybějí také data z reálné klinické praxe, ze kterých by mohly vzniknout algoritmy pro výběr správného přípravku a optimálního dávkovacího režimu pro každého pacienta.

Závěr

Metodologie a výsledky registračních klinických hodnocení přehledně srovnané v citované práci nabízejí cenné informace, které mohou lékaři využít při hledání optimálního léčebného režimu pro konkrétního pacienta. Dobře také nasvěcují nejasnosti a mezery v poznání, které by bylo vhodné zahrnout do budoucího klinického výzkumu.

(eza)

Zdroj: Hermans C., Reding M. T., Astermark J. et al. Clinical studies of extended-half-life recombinant FVIII products for prophylaxis in adults and children: a critical review from the physician’s perspective. Crit Rev Oncol Hematol 2022 Jun; 174: 103678, doi: 10.1016/j.critrevonc.2022.103678.