Mozková mikrokrvácení u hemofiliků pod drobnohledem magnetické rezonance

Mozková mikrokrvácení jako rizikový faktor

Mozková mikrokrvácení představují drobné, klinicky němé hemoragické příhody. Ačkoliv jejich obecný klinický význam stále není zcela jasný, jsou považována za rizikový faktor pro budoucí cévní mozkové příhody (ischemické i hemoragické), ať už akutní, nebo rekurentní, a zvyšují mortalitu ze všech příčin. Dostupné údaje naznačují jejich asociaci s redukcí kognitivních funkcí a vaskulární i nespecifickou demencí.

Existuje více důvodů, proč je považovat za jedno z rizik spojených s hemofilií. Jsou však skutečně častější? Nebo jsou při hemofilii vážnější? Modifikuje riziko závažnost hemofilie, profylaktická léčba, nebo přítomnost inhibitoru? Odpověď měla poskytnout průřezová studie, které se zúčastnilo 31 mužů s hemofilií A i B, s inhibitorem i bez něj, a 32 zdravých jedinců sloužících jako odpovídající kontrolní skupina.

Nález na MRI a klinická data

Základem studie bylo vyšetření mozku všech účastníků pomocí magnetické rezonance (MRI), a to modifikovaným iktovým protokolem včetně sekvencí k detekci hemosiderinu (T2*-vážená GRE a SWI MRI). Snímky byly hodnoceny nezávisle dvěma neuroradiology, a to zaslepeně – nevěděli tudíž, zda popisují hemofilika, nebo zdravého kontrolního jedince. Po tomto dvojím čtení byly popisy srovnány a v případě nesouladu znovu zhodnoceny, aby bylo dosaženo konsenzu.

U každého pacienta byly zaznamenány relevantní osobní a anamnestické údaje a výsledky všech dostupných vyšetření.

Výsledky jen zdánlivě přesvědčivé

Mozková mikrokrvácení byla nalezena u 11 hemofiliků (35 %; 95% interval spolehlivosti [CI] 19–58 %) a 8 zdravých kontrolních jedinců (25 %; 95% CI 11–47 %). Tento rozdíl nebyl statisticky významný (p = 0,42). U těchto 19 osob s identifikovaným mikrokrvácením bylo nalezeno celkem 25 ložisek. 15 z nich bylo jediným ložiskem u dané osoby, všechna se nacházela ve frontálních lalocích nebo ncl. caudatus a měla velikost od 2,3 do 10 mm. Pouze u hemofiliků byla nalezena vícečetná ložiska a ložiska > 5 mm. 

U hemofiliků byly s přítomností mozkových mikrokrvácení asociovány tyto faktory:

• vyšší věk (54 vs. 38 let; p = 0,003),
• infekce hepatitidou C v anamnéze (p = 0,008),
• přítomnost jednoho či více rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob (p = 0,02),
• inhibitor v anamnéze (p = 0,01).

Všechny ostatní charakteristiky, jako je závažnost hemofilie nebo profylaktická léčba, byly u obou skupin hemofiliků (s mikrokrvácením i bez něj) stejné.

U zdravých kontrolních jedinců byly s výskytem mozkových mikrokrvácení asociovány:

• vyšší věk,
• vyšší BMI.

Vliv anamnestických infekcí nebylo u zdravých kontrolních jedinců možné hodnotit pro jejich nízký výskyt. Vliv jiných kardiovaskulárních rizikových faktorů než BMI nebyl identifikován.

Diskuse a závěr

Tato studie tedy neposloužila k jasné identifikaci asociace mozkových mikrokrvácení s hemofilií, ačkoliv určité rozdíly zde zaznamenány byly – mnohočetná a velká posthemoragická ložiska byla nalezena výhradně u hemofiliků. Studie alespoň pomohla identifikovat jednotlivé faktory ovlivňující výskyt mikrokrvácení u hemofiliků ve srovnání se zdravými kontrolními jedinci.

(pez)

Zdroj: Husseinzadeh H., Chiasakul T., Gimotty P. A. et al. Prevalence of and risk factors for cerebral microbleeds among adult patients with haemophilia A or B. Haemophilia 2017 Dec 28, doi: 10.1111/hae.13398 [Epub ahead of print].