České souhrny
Vyšlo v časopise:
ACTA CHIRURGIAE PLASTICAE, 61, 1-4, 2019, pp. 36-37
VLIV ESTETICKÉ PLASTICKÉ CHIRURGIE NA CELKOVÝ VZHLED, SPOKOJENOST A SEBEVĚDOMÍ JEDINCE
Asimakopoulou E., Zavrides H., Askitis T.
Úvod. Plastická chirurgie je lékařská specializace, která umožňuje modelování a přeformování lidského těla. Kosmetická chirurgie může zlepšit estetický vzhled, zlepšit spokojenost a sebevědomí jedince. Během posledních 20 let se velká část výzkumu psychologických aspektů estetické chirurgie zaměřila na vytváření psychologického obrazu těla. Tato studie si klade za cíl prozkoumat, zda má estetická chirurgie vliv na vzhled těla jednotlivce, jeho spokojenost s vlastním tělem a celkové sebevědomí u kyperské populace.
Materiál a metody. Údaje z dotazníku od 128 kosmetických chirurgických pacientů na Klinice plastické chirurgie v Nikósii získané ve dvou momentech: první týden před a druhý tři měsíce po operaci. Dotazník autoři vytvořili pro účely této studie a byl zaměřen na zhodnocení vnímání obrazu těla, sebeúcty a sexuality. Hodnoty před a po operaci byly vzájemně porovnány.
Výsledky. Většinu souboru tvořily ženy (81,9 %) a průměrný věk respondentů byl 35,35 let. Jedna ze sledovaných skupin pacientů podstoupila zvětšení prsou (47,6 %). Před léčbou pouze 7,3 % účastníků uvedlo, že se cítí velmi spokojeni se svým fyzickým vzhledem/se svou image, zatímco po léčbě se toto číslo zvýšilo na 38,6 %. Dále 17,7 % účastníků uvedlo před léčbou, že se cítí špatně/velmi špatně ve svém těle během sexu, což po léčbě kleslo na 2,5 %.
Závěry. Studie poskytuje důkaz o zlepšení spokojenosti jednotlivce se svým tělem a zlepšení sebevědomí po estetické operaci.
POUŽITÍ BILOBED LALOKU PŘI REKONSTRUKCI OBLIČEJE
Dvořák Z., Vavrek V., Kubek T., Streit L., Stupka I., Veselý J.
Úvod. Bilobed lalok poprvé popsal Esser v roce 1918. Použil jej k rekonstrukci defektů nosu. Od té doby byl mnoha autory použit při rekonstrukcích defektů trupu a chodidel. Jeho princip je také výhodný při rekonstrukcích větších defektů obličeje. Yenidunya v roce 2007 informoval o úspěšné rekonstrukci problematické suborbitální oblasti pomocí bilobed laloku. Koncept laloku lze úspěšně použít u dalších atypických defektů obličeje.
Materiály a metody. Bilobed lalok byl použit ke krytí defektů obličeje u 199 pacientů, kteří podstoupili na Klinice plastické a estetické chirurgie fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně 203 rekonstrukčních operací od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2016.
Výsledky. Laloky byly mezi pohlavími rozdělené rovnoměrně, mužů bylo 101 a žen 98. Věk pacientů se pohyboval od 39 do 98 let (průměr 76 let). Bilobed lalok byl použit při rekonstrukci špičky a alárních defektů nosu u 159 pacientů, při rekonstrukci periorbitálních defektů u 16 pacientů a v jiné atypické obličejové oblasti u 28 pacientů. Stavy po excizi maligních nádorů obličeje (bazocelulární karcinom, spinocelulární karcinom, SSM) byly nejčastější příčinou defektů (89,7 %). V 80 případech se jednalo o defekty nosní špičky a nosních křídel u mužů a v 79 případech u žen. Ke komplikacím došlo u 41 případů ze všech posuzovaných rekonstrukčních výkonů (20,2 %). Nejčastější komplikací byla abundance laloku (4,9 %). Pooperační výsledky byly příznivé ve smyslu zachování barvy, textury a funkce rekonstruovaných ploch.
Závěr. Při rekonstrukci rozsáhlých defektů obličeje by mělo být vždy zváženo užití bilobed laloku v různých modifikacích, protože, na rozdíl od jiných technik rekonstrukce, zachovává správnou texturu a barvu pokožky obličeje s minimální morbiditou donorského místa.
MONITORACE VOLNÉHO LALOKU: PŘEHLED A KLINICKÝ PŘÍSTUP
Lovětínská V., Sukop A., Klein L., Brandejsová A.
Mikrochirurgický přenos volného laloku je rutinní praxí v rámci plasticko-chirurgických rekonstrukčních výkonů. Problémem nadále zůstává přetrvávající 2–5% riziko selhání laloku i přes vývoj precizních chirurgických postupů a nástrojového vybavení, optimalizaci speciálních terapeutických režimů a současný rozvoj sofistikovaných technik zajišťujících pooperační sledování prokrvení a vitality laloku. V článku jsou dále popsány a porovnány jednotlivé postupy a nejnovější přístrojové vybavení pro monitoraci laloku. Klinickým monitoring však zůstává zlatým standardem ve většině institucí, i když neexistuje žádný standardizovaný protokol sledování. Obsahem článku je zejména přehled aktuálních metod zajišťujících monitoraci volného laloku dle současných odborných publikací s ohledem na osobní zkušenost.
OBROVSKÝ BAZOCELULÁRNÍ KARCINOM NA ČELE A PROČ MU PŘEDCHÁZET – KAZUISTIKA
De Fré M., Vermeersch N., De Fré Ch., Ulicki M., Smets K., Tondu T., Thiessen F.
Karcinom z bazálních buněk (BCC) je nejčastější maligní onemocnění kůže s celosvětovým vzestupem v populaci. Přes jeho přirozeně pomalý růst a zpočátku nízký metastatický potenciál může způsobit významnou morbiditu, pokud není rozpoznán, dostatečně léčen nebo je špatně sledován.
Autoři prezentují případ 61letého muže se sedmiletou anamnézou vícečetných neúplných excizí „jednoduchého“ BCC na čele. CT sken hlavy odhalil invazivní tumor (5,2 cm laterolaterálně x 4,0 cm kraniokaudálně) ve frontální oblasti. Nebyly prokázány žádné metastázy. Kompletní resekce léze a rekonstrukce byla dosažena ve třech fázích. Výsledná rekonstrukce byla provedena pomocí levostranného frontálního fasciokutánního laloku. Sekundární defekt byl uzavřen posunem laloku na temeni hlavy a donorské místo bylo uzavřeno pomocí kožního štěpu z horní končetiny.
Popisovaný případ dokazuje nutnost ostražitosti v přístupu, diagnostice, léčbě a sledování těchto kožních nádorů. Vývoji rozsáhlých BCC bychom se měli za každou cenu vyhnout. Zvětšená velikost BCC odpovídá zvýšenému riziku recidivy, metastazování, morbiditě, mortalitě, obtížnosti léčby a celkovým nákladům.
POUŽITÍ MEDIÁLNÍHO KONDYLU FEMURU JAKO VOLNÉHO LALOKU A ANTEROLATERÁLNÍHO STEHENNÍHO LALOKU DOPLNĚNÉHO ŽILNÍM ŠTĚPEM V LÉČBĚ POSTTRAUMATICKÉ OSTEOMYELITIDY PROXIMÁLNÍ TIBIE – KAZUISTIKA
Kempný T., Knoz M., Lipový B., Holoubek J., Dvořák Z.
Zlomenina proximální tibie vzniká jako vysokoenergetické trauma. Dle dostupných literárních zdrojů vzniká pakloub či osteomyelitida u 3–4 % všech léčených zlomenin. Použití systému kompresních uzamykatelných minidlah a použití hybridního fixatéru s sebou nese zvýšené riziko compartment syndromu, lokální infekce a následného vzniku pakloubu či osteomyelitidy.
Popisujeme případ 30letého muže trpícího posttraumatickou osteomyelitidou proximální tibie Mediální femorální kondyl jako volný lalok byl vybrán k rekonstrukci skeletárního defektu nosné kosti díky svým příznivým vlastnostem vysoce vaskularizované osteogenní tkáně v kombinaci s anterolaterálním stehenním lalokem použitým ke krytí defektu kůže a měkkých tkání doplněného žilním štěpem.
I přes množství anastomóz a využití žilního štěpu se takto zvolený způsob rekonstrukce zdá být bezpečný, s dlouhodobým přínosem pro pacienta.
REKONSTRUKCE HLUBOKÉ POPÁLENINY HLAVY VOLNÝM LALOKEM – KAZUISTIKA
Šín P., Hokynková A., Rotschein P., Kaloudová Y., Lipový B.
Popáleniny třetího stupně hlavy a krku vyžadují mezioborovou spolupráci. Po primární péči a stabilizaci stavu pacienta následuje rekonstrukce poškozených tkání. Možnosti rekonstrukce jsou ovlivněny celkovým stavem pacienta a stavem okolních tkání. Hluboké defekty hlavy jsou zvláště nebezpečné pro vysoké riziko infekce, která může být letální. V určitých případech nelze použít k uzávěru defektu nejjednodušší metody první volby a je vhodné zvážit přenos volného laloku.
V práci prezentujeme kazuistiku 62leté ženy, jež utrpěla popáleniny III. stupně hlavy a krku, které vedly k hlubokému defektu čela a vlasové krajiny. Na spodině byla obnažená kost bez tendence k tvorbě granulační tkáně. Vzhledem k okolním zjizveným tkáním jsme se rozhodli použít volný lalok m. serratus anterior k uzavření defektu. Lalok se plně přihojil a poskytl dobrý funkční i estetický výsledek.
Štítky
Chirurgia plastická Ortopédia Popáleninová medicína TraumatológiaČlánok vyšiel v časopise
Acta chirurgiae plasticae
2019 Číslo 1-4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
Najčítanejšie v tomto čísle
- The impact of aesthetic plastic surgery on body image, body satifaction and self-esteem
- Free-flap monitoring: review and clinical approach
- Use of medial femoral condyle flap and anterolateral thigh free flap in proxymal tibial posttraumatic non-union with multiple anastomosis - case report
- Bilobed flap in facial reconstruction