JAKÝ JE OSUD NAŠICH NEJMENŠÍCH PACIENTŮ?Follow-up dětí s porodní hmotností pod 1000 g
JAKÝ JE OSUD NAŠICH NEJMENŠÍCH PACIENTŮ?Follow-up dětí s porodní hmotností pod 1000 g
Východisko.
Cílem práce je rezentace výsledků dlouhodobého sledování 5 ročníků novorozenců (1994–1998)s porodní hmotností pod 1000 g, hodnocení stavu ve 2 letech a stanovení procenta postižení v daném souboru a podlehmotnostních skupin.Metody a výsledky. V poradně pro rizikové novorozence jsme vyšetřovali ve 2 letech novorozence s porodníhmotností pod 1000 g, kteří byli hospitalizováni na neonatologickém oddělení v období 1.1.94–31.12.98. Followup zahrnuje klinické, somatometrické, neurologické, oční a foniatrické vyšetření. Děti jsou také vyšetřeny klinickýmpsychologem metodou podle Bayleyové ve dvou letech korigovaného věku. V uvedeném období se v západočeskémregionu narodilo 143 novorozenců pod 1000 g, domů bylo propuštěno 91 dětí, mortalita v souboru byla 36,3 %. Ve2 letech se podařilo vyšetřit 76 (tj. 84 %). Podle výsledků vyšetření jsme děti rozdělili do 3 kategorií: 1. zdravé děti,2. středně postižené, 3. těžce postižené. Děti byly dále rozděleny do skupin podle jejich porodních hmotností. Vevyšetřovaném souboru bylo 80 % dětí zdravých, u 9 % bylo konstatováno střední a u 11 % těžké postižení. V jed-notlivých skupinách podle porodních hmotností bylo rozložení procenta postižených následující: pod 750 g bylo71 % zdrávo, 18 % středně a 11 % těžce postiženo, ve skupině 750–999 g bylo 83 % dětí zdrávo, 4 % středně a 13 %těžce postižených.Závěry. Výsledky ukazují na relativně vysoký počet zdravých dětí (80 %) v našem souboru, těžké postižení(nejčastěji DMO) jsme zaznamenali u 11 %. Nebyl významný rozdíl těžkého postižení mezi skupinami podleporodních hmotností.
Klíčová slova:
perinatální mortalita, pozdní morbidita, follow up, extrémní prematurita.
What Are the Changes of Our Smallest Patients? The Follow-Up Study ofChildren of Birth Weight Lower Than 1000 g
Background.
The neurodevelopmental status of infants of birth weight lower than 1000 g born between 1994–1998at the age of 2 years.Methods and Results. Infants of birth weight lower than 1000 g born between January 1994 and December 1998and discharged from NICU of the Charles University Hospital in Pilsen were followed-up longitudinally. Physical,somatometric, neurologic, ophthalmologic, psychologic (Bayley II Mental Developmental Index) and foniatricassessment was made at 24 months of the corrected age. 143 premature newborns (under 1000 g) were born duringthis period, 91 survived (36.3 %) and were discharged home. 76 children (84 %) were evaluated at the age of 2 years.Children were divided into 3 groups: normal neurodevelopmental outcome, mild and major impairment. 80 % ofchildren were normal., 9 % with mild a 11 % with major impairment in the whole group. According to the birthweight the impairment distribution was as follows. Birth weight 500–749 g: normal developmental outcome – 71 %,mild – 18 % and major impairment 11 %. Birth weight 750–999 g: 83 % normal outcome, 4 % mild and 13 % majorimpairment.Conclusions. We determined relatively high proportion (80 %) of normal neurodevelopmental status amongoriginally extremely premature children. Major developmental impairment (mainly cerebral palsy) was found in11 % of children. There was no significant outcome differences between two birth weight cohorts.
Key words:
extremely premature babies, neonatal survival, late morbidity, follow-up.
Autoři:
E. Chvojková; J. Dort; A. Hejdová
Působiště autorů:
Neonatologické oddělení LF UK a FN, Plzeň Dětská klinika LF UK a FN, Plzeň
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2001; : 729-731
Kategorie:
Články
Souhrn
Východisko.
Cílem práce je rezentace výsledků dlouhodobého sledování 5 ročníků novorozenců (1994–1998)s porodní hmotností pod 1000 g, hodnocení stavu ve 2 letech a stanovení procenta postižení v daném souboru a podlehmotnostních skupin.Metody a výsledky. V poradně pro rizikové novorozence jsme vyšetřovali ve 2 letech novorozence s porodníhmotností pod 1000 g, kteří byli hospitalizováni na neonatologickém oddělení v období 1.1.94–31.12.98. Followup zahrnuje klinické, somatometrické, neurologické, oční a foniatrické vyšetření. Děti jsou také vyšetřeny klinickýmpsychologem metodou podle Bayleyové ve dvou letech korigovaného věku. V uvedeném období se v západočeskémregionu narodilo 143 novorozenců pod 1000 g, domů bylo propuštěno 91 dětí, mortalita v souboru byla 36,3 %. Ve2 letech se podařilo vyšetřit 76 (tj. 84 %). Podle výsledků vyšetření jsme děti rozdělili do 3 kategorií: 1. zdravé děti,2. středně postižené, 3. těžce postižené. Děti byly dále rozděleny do skupin podle jejich porodních hmotností. Vevyšetřovaném souboru bylo 80 % dětí zdravých, u 9 % bylo konstatováno střední a u 11 % těžké postižení. V jed-notlivých skupinách podle porodních hmotností bylo rozložení procenta postižených následující: pod 750 g bylo71 % zdrávo, 18 % středně a 11 % těžce postiženo, ve skupině 750–999 g bylo 83 % dětí zdrávo, 4 % středně a 13 %těžce postižených.Závěry. Výsledky ukazují na relativně vysoký počet zdravých dětí (80 %) v našem souboru, těžké postižení(nejčastěji DMO) jsme zaznamenali u 11 %. Nebyl významný rozdíl těžkého postižení mezi skupinami podleporodních hmotností.
Klíčová slova:
perinatální mortalita, pozdní morbidita, follow up, extrémní prematurita.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- METABOLICKÉ KOMPLIKACE A NEUROLOGICKÉPROJEVY PŘI DEFICITU VITAMINU B1 2 U DĚTÍVEGETARIÁNSKÝCH MATEK
- VYSOKODÁVKOVANÝ BUSULFAN – MONITOROVÁNÍPLAZMATICKÝCH HLADIN A ÚPRAVA DÁVKOVÁNÍU DOSPĚLÝCH
- MODERNÍ LÉČBA HEMATOLOGICKÝCH MALIGNIT
- BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY – ONEMOCNĚNÍZNÁMÉ – NEZNÁMÉ