Kudy se bude ubírat léčba roztroušené sklerózy v budoucnosti?
Kudy se bude ubírat léčba roztroušené sklerózy v budoucnosti?
Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. V patogenezi se uplatňují mechanizmy zánětlivé a neurodegenerativní, které vedou k poškození myelinových obalů i k ireverzibilní ztrátě nervových vláken. V současné době jsme schopni terapeuticky ovlivnit složku zánětlivou a jedině včasné zahájení této léčby může oddálit rozvoj nevratné invalidity pacienta. V léčbě ataky RS zůstávají zlatým standardem vysokodávkované kortikosteroidy. Léky první volby představují v současné době interferon beta a glatiramer acetát. Oba typy léků vedou ke snížení počtu atak asi o 30 %, přičemž individuální responzivita pacientů se liší. V řadě případů dochází k dalším atakám a je nutná eskalace léčby – přidání imunosupresiv, kombinace s pulzy kortikosteroidů a cytostatik. Lékem druhé volby jsou intravenózní imunoglobuliny. Při velmi rychlé progresi onemocnění máme k dispozici imunoablaci s následnou podporou hematopoetických kmenových buněk. Z nově zkoušených léků byly zatím nejúspěšnější výsledky dosaženy s monoklonální protilátkou natalizumabem. Bohužel pro výskyt závažné komplikace u pacientů na kombinaci natalizumab + interferon beta, muselo být prozatím podávání této látky zastaveno. V klinickém zkoušení je také monoklonální protilátka proti interleukinu 12 a chemokinovému receptoru CCR2, cytostatika fumarát, laquinimod a cladribin. Revoluční možnost navození tolerance proti cílovým autoantigenům myelinu představuje DNA vakcinace.
Klíčová slova:
roztroušená skleróza, kortikosteroidy, léky první volby, imunosupresiva, cytostatika, intravenózní imunoglobuliny, imunoablace, monoklonální protilátky, DNA vakcinace.
Future Possibilities of the Multiple Sclerosis Treatment
Multiple sclerosis is an autoimmune disease of the central nervous system. Pathogenetic mechanisms involve inflammation and neurodegeneration leading to myelin sheaths destruction and irreversible nerve fibre loss. At present mainly the inflammatory part can be influenced and undoubtedly only the earliest beginning of the treatment can effectively postpone irreversible disability. High-dose corticosteroids remain the „gold standard“ in MS attack treatment. Interferon beta and glatiramer acetate represent disease modifying drugs. Both of these medicaments decrease the number of attacks for about 30 %, however each patient responds differently. In many cases new attacks appear and it is necessary to intensify the treatment – to add immunosuppresives, to use combinations of steroid and cytostatic treatment. Intravenous immunoglobulins represent second line treatment. In the case of rapid disease progression immunoablation and stem cells transplantation is available. From recently tested drugs the most successful was the monoclonal antibody natalizumab. Unfortunately because of serious adverse effects in patients treated by combination of interferon beta + natalizumab, the application has been stopped. Monoclonal antibody against inteleukin 12 and chemokine receptor CCR2, cytostatics fumarate, laquinimod and cladribine are also tested in the clinical studies. DNA vaccination represents revolutionary opportunity of inducing tolerance against myelin autoantigens.
Key words:
multiple sclerosis, corticosteroids, immunosuppressives, cytostatics, intravenous immunoglobulins, immunoablation, monoclonal antibodies, DNA vaccination.
Autoři:
E. Havrdová; D. Horáková; I. Kovářová; E. Krasulová
Působiště autorů:
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2005; 144: 663-665
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. V patogenezi se uplatňují mechanizmy zánětlivé a neurodegenerativní, které vedou k poškození myelinových obalů i k ireverzibilní ztrátě nervových vláken. V současné době jsme schopni terapeuticky ovlivnit složku zánětlivou a jedině včasné zahájení této léčby může oddálit rozvoj nevratné invalidity pacienta. V léčbě ataky RS zůstávají zlatým standardem vysokodávkované kortikosteroidy. Léky první volby představují v současné době interferon beta a glatiramer acetát. Oba typy léků vedou ke snížení počtu atak asi o 30 %, přičemž individuální responzivita pacientů se liší. V řadě případů dochází k dalším atakám a je nutná eskalace léčby – přidání imunosupresiv, kombinace s pulzy kortikosteroidů a cytostatik. Lékem druhé volby jsou intravenózní imunoglobuliny. Při velmi rychlé progresi onemocnění máme k dispozici imunoablaci s následnou podporou hematopoetických kmenových buněk. Z nově zkoušených léků byly zatím nejúspěšnější výsledky dosaženy s monoklonální protilátkou natalizumabem. Bohužel pro výskyt závažné komplikace u pacientů na kombinaci natalizumab + interferon beta, muselo být prozatím podávání této látky zastaveno. V klinickém zkoušení je také monoklonální protilátka proti interleukinu 12 a chemokinovému receptoru CCR2, cytostatika fumarát, laquinimod a cladribin. Revoluční možnost navození tolerance proti cílovým autoantigenům myelinu představuje DNA vakcinace.
Klíčová slova:
roztroušená skleróza, kortikosteroidy, léky první volby, imunosupresiva, cytostatika, intravenózní imunoglobuliny, imunoablace, monoklonální protilátky, DNA vakcinace.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Variabilita srdeční frekvence ve spánku
- Alternující hemiplegie v dětství – longitudinální studie
- Intermitentní katetrizace močového měchýře – indikace, technika, komplikace
- Periodické pohyby končetinami ve spánku a jejich vyšetřování pomocí polygrafie a aktigrafie