Vysokodávkovaná terapie s autologní transplantací krvetvorných buněk u nemocných s Hodgkinovým lymfomem: dlouhodobé sledování nemocných léčených v jednom centru
Vysokodávkovaná terapie s autologní transplantací krvetvorných buněk u nemocných s Hodgkinovým lymfomem: dlouhodobé sledování nemocných léčených v jednom centru
Východisko.
Hodkinův lymfom patří mezi kurabilní onemocnění s vysokým procentem úspěšnosti. U nemocných, u nichž dojde k selhání léčby, je možné použít záchrannou terapii s vysokodávkovanou terapií (HDT) s autologní transplantací krvetvorných buněk (ASCT).
Metody a výsledky.
Na I. interní klinice VFN bylo tímto způsobem léčeno od roku 1994 do roku 2005 84 nemocných s věkovým mediánem 30,5 roku, u nichž bylo provedeno celkem 105 HDT s ASCT. Nemocní byli indikováni z důvodu nedosažení kompletní remise po prvé linii terapie (n 16) nebo pro relaps a progresi v následném průběhu choroby (n 68). Po záchranné léčbě bylo v době transplantace onemocnění hodnoceno jako chemosenzitivní u 65 nemocných a jako chemorezistentní u 19. Nejčastějším režimem použitým v léčbě byla chemoterapie BEAM v 82 případech, 22 nemocných bylo léčeno v programu tandemové transplantace. Jako zdroj krvetvorných buněk byla použita kostní dřeň u 4 ASCT, samotné periferní progenitorové buňky u 85 ASCT a kombinace kostní dřeně a periferních progenitorových buněk u 16 ASCT. Ze 77 hodnotitelných nemocných byl stav po transplantaci hodnocen jako kompletní remise u 39 nemocných (50,6 %), parciální remise u 31 nemocných (40,3 %) a jako stabilní onemocnění nebo progrese u 7 nemocných (9,1 %). Peritransplantační mortalita byla u nemocných transplantovaných pomocí periferních krvetvorných buněk 3,9 %. Při mediánu sledování 5,3 roku byla pravděpodobnost pětiletého přežití bez významné události (EFS) 43,1 % a celkového přežití (OS) 53,2 %. Ve skupině chemosenzitivních nemocných byla pravděpodobnost EFS 48,6 % a OS 62,9 %. Stav při transplantaci a dosažený výsledek měly signifikantní prognostický význam. Z 39 pozorovaných úmrtí jich bylo 26 zapříčiněno progresí HL, u 5 nemocných byl zjištěn sekundární nádor.
Závěry.
Vysokodávkovaná terapie s autologní transplantací krvetvorných buněk u HL je metodou umožňující dlouhodobé přežití bez další progrese onemocnění téměř u poloviny indikovaných nemocných. Nejlepší výsledky jsou dosaženy u nemocných s chemosenzitivním onemocněním.
Klíčová slova:
hodgkinův lymfom, transplantace, vysokodávkovaná terapie.
High Dose Therapy with Autologous Stem Cell Transplantation in Patients with Hodgkin’s Lymphoma: Long Term Follow-up in Patients Treated in One Center
Backround.
Majority of patients with Hodgkin’s Lymphoma (HL) can be cured by first line therapy. The high dose therapy (HDT) with autologous stem cell transplantation (ASCT) is the option which can be used in the situation when the conventional therapy failed.
Methods and Results.
Beginning 1994 till 2005 84 pts with HL who did not respond the conventional chemotherapy underwent 105 HDT procedures with ASCT. The median age at the time of HDT was 30.5 years. The reason for salvage therapy followed by HDT with ASCT was the failure to achieve 1st complete remission - CR (n 16) or the subsequent relapse or progression (n 68). The disease status at the time of HDT after conventional salvage chemotherapy was assessed as chemosensitive in 65 pts (77.4 %) and chemoresistant in 19 pts (22.6 %). The most frequent HDT regimen used was BEAM (82 HDT), 22 pts entered into the tandem HDT program. Bone marrow only was used as the source of progenitor cells in 4 ASCT, peripheral blood progenitor cells (PBPC) only were used in 85 ASCT and the combination of both in 16 ASCT. The disease status after the HDT with ASCT was assessed (77 pts were qualifiable) as CR in 39 pts (50.6 %), PR in 31 (40.3%) and as stable disease or progression in 7 pts (9.1 %). Treatment related mortality in HDT with PBPC was 3.9 %. The median follow up is 5.3 years. The five year probability of event free survival (EFS) is 43.1 % and overall survival 53.2 %. The EFS and OS probability respectively for the chemosensitive patients was 48.6 % and 62.9 % respectively. The status at HDT and the results after it have prognostic significance. There were observed 39 deaths and 26 of them were caused by disease progression. Secondary tumor was observed in 5 pts and in all of them it caused the death.
Conclusions.
The HDT with ASCT allows the long term survival without disease progression in about a half of the patients with reasonable toxicity.
Key words:
Hodgkin’s Lymphoma, transplantation, high dose therapy.
Autoři:
M. Trněný 1; B. Vacková 1; R. Pytlík 1; P. Cieslar 1; V. Válková 1,2; Z. Gašová 2; P. Kobylka 2; M. Trnková 1; H. Krejčová 1; P. Klener 1,2
Působiště autorů:
I. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
1; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 19-24
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Hodkinův lymfom patří mezi kurabilní onemocnění s vysokým procentem úspěšnosti. U nemocných, u nichž dojde k selhání léčby, je možné použít záchrannou terapii s vysokodávkovanou terapií (HDT) s autologní transplantací krvetvorných buněk (ASCT).
Metody a výsledky.
Na I. interní klinice VFN bylo tímto způsobem léčeno od roku 1994 do roku 2005 84 nemocných s věkovým mediánem 30,5 roku, u nichž bylo provedeno celkem 105 HDT s ASCT. Nemocní byli indikováni z důvodu nedosažení kompletní remise po prvé linii terapie (n 16) nebo pro relaps a progresi v následném průběhu choroby (n 68). Po záchranné léčbě bylo v době transplantace onemocnění hodnoceno jako chemosenzitivní u 65 nemocných a jako chemorezistentní u 19. Nejčastějším režimem použitým v léčbě byla chemoterapie BEAM v 82 případech, 22 nemocných bylo léčeno v programu tandemové transplantace. Jako zdroj krvetvorných buněk byla použita kostní dřeň u 4 ASCT, samotné periferní progenitorové buňky u 85 ASCT a kombinace kostní dřeně a periferních progenitorových buněk u 16 ASCT. Ze 77 hodnotitelných nemocných byl stav po transplantaci hodnocen jako kompletní remise u 39 nemocných (50,6 %), parciální remise u 31 nemocných (40,3 %) a jako stabilní onemocnění nebo progrese u 7 nemocných (9,1 %). Peritransplantační mortalita byla u nemocných transplantovaných pomocí periferních krvetvorných buněk 3,9 %. Při mediánu sledování 5,3 roku byla pravděpodobnost pětiletého přežití bez významné události (EFS) 43,1 % a celkového přežití (OS) 53,2 %. Ve skupině chemosenzitivních nemocných byla pravděpodobnost EFS 48,6 % a OS 62,9 %. Stav při transplantaci a dosažený výsledek měly signifikantní prognostický význam. Z 39 pozorovaných úmrtí jich bylo 26 zapříčiněno progresí HL, u 5 nemocných byl zjištěn sekundární nádor.
Závěry.
Vysokodávkovaná terapie s autologní transplantací krvetvorných buněk u HL je metodou umožňující dlouhodobé přežití bez další progrese onemocnění téměř u poloviny indikovaných nemocných. Nejlepší výsledky jsou dosaženy u nemocných s chemosenzitivním onemocněním.
Klíčová slova:
hodgkinův lymfom, transplantace, vysokodávkovaná terapie.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Impakt faktor – dobrý sluha, ale špatný pán
- Akutní nežádoucí účinky brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem v kombinaci se zevní radioterapií u lokalizovaného karcinomu prostaty
- Zneužívání buprenorfinu se stává v České republice problémem
- Vysokodávkovaná terapie s autologní transplantací krvetvorných buněk u nemocných s Hodgkinovým lymfomem: dlouhodobé sledování nemocných léčených v jednom centru